OSMO 15 C 337/2021-25

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 16 931,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 4 765 Kč s úrokem 28 % ročně ze 7 000 Kč od 13. 3. číslo do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,05 % ročně ze 7 000 Kč od datum do datum, zamítá.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 4 166,56 Kč s úrokem 29 % ročně z 3 022,61 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 3 022,61 Kč od datum do datum a z 2 022,61 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z 8 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 765 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Provident“) a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 7 145 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala právnická osoba zaplatit 15 145 Kč. To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 253 Kč a 60. splátky ve výši 218 Kč, a to do datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 1 000 Kč, kdy poslední splátku zaplatila žalovaná datum. Z důvodu prodlení žalované s placením vzniklo právnická osoba právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky a úroku 28 % ročně.

2. Před uzavřením smlouvy číslo byla úvěruschopnost žalované právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.

3. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 5 166,56 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 4 612 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala zaplatit právnická osoba 10 612 Kč. To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 44 týdenních splátek ve výši 236 Kč a 45. splátky ve výši 228 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 5 000 Kč, kdy poslední splátku zaplatila žalovaná datum. Z důvodu prodlení žalované s placením vzniklo právnická osoba právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky a úroku 29 % ročně.

4. Před uzavřením smlouvy číslo byla úvěruschopnost žalované právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.

5. Dne datum postoupila právnická osoba pohledávku ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo na žalobkyni.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

8. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 7 145 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala právnická osoba zaplatit 15 145 Kč. To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 253 Kč a 60. splátky ve výši 218 Kč, a to do datum.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo částku 1 000 Kč, přičemž poslední platbu učinila datum

10. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba zjistila jako příjmy žalované částku 23 100 Kč skládající se z příjmu žalované ve výši 8 100 Kč a z čistého příjmu domácnosti ve výši 15 000 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 6 500 Kč Tyto údaje právnická osoba ověřila na základě údajů získaných z výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky a ze složenek.

11. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 4 612 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala zaplatit právnická osoba 10 612 Kč. To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 44 týdenních splátek ve výši 236 Kč a 45. splátky ve výši 228 Kč.

12. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo částku 5 000 Kč, přičemž poslední platbu učinila datum.

13. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba zjistila jako příjmy žalované částku 17 100 Kč skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 8 100 Kč a z čistého příjmu domácnosti ve výši 9 000 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 4 000 Kč Tyto údaje právnická osoba ověřila na základě údajů získaných z výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky a ze složenek.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávku ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo na žalobkyni.

15. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.

16. Skutkový závěr následující. Žalovaná uzavřela se právnická osoba smlouvu číslo smlouvu číslo na základě kterých obdržela žalovaná plnění v celkové výši 25 100 Kč. Za obdržené plnění zaplatila žalovaná právnická osoba celkem 6 000 Kč. Pohledávku ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo postoupila následně právnická osoba na žalobkyni a ta vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do datum.

17. Ve věci smlouvy číslo je právní posouzení následující. Podle § 1 zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú. 2016“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Ve věci smlouvy číslo je právní posouzení soudu následující. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú. 2010“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

26. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. 2010 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

27. Podle § 9 odst. 3 z. s. ú. 2010 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

28. Podle § 9 odst. 4 z. s. ú. 2010 pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

29. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Po obsahové stránce je právní úprava povinnosti poskytovatele úvěru řádně posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr uvedená v z. s. ú. 2010 shodná s úpravou uvedenou v z. s. ú. 2016 a lze proto níže uvedené závěry týkající se úpravy uvedené v z. s. ú. 2010 též vztáhnout na úpravu uvedenou v z. s. ú. 2016. Lze uzavřít, že v souzené věci měla právnická osoba totožnou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěru jak v případě smlouvy číslo tak v případě smlouvy číslo.

33. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

34. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v. jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

35. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp.zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z. s. ú. před účinností novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018).

36. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

37. V souzené věci právnická osoba nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo sice řádně ověřila část příjmů žalované výměrem důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky, ale pokud jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 15 000 Kč není ze zákaznické karty ke smlouvě číslo zřejmé, jaké konkrétní další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a zejména z jakých zdrojů při ověřování správnosti těchto příjmů právnická osoba vycházela. Tyto příjmy přitom činí více než polovinu celkových příjmů žalované. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba porušila svou zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Ze stejného důvodu je tak smlouva číslo neplatná.

38. V případě posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo je závěr soudu totožný. Společnost Provident nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo sice řádně ověřila část příjmů žalované výměrem důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky, ale pokud jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 9 000 Kč není ze zákaznické karty zřejmé, jaké konkrétní další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a zejména z jakých zdrojů při ověřování správnosti těchto příjmů právnická osoba vycházela. Tyto příjmy přitom činí více než polovinu celkových příjmů žalované. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba porušila svou zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Ze stejného důvodu je tak smlouva číslo neplatná.

39. Protože smlouva číslo smlouva číslo je z výše popsaných důvodů absolutně neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Společnost Provident poskytla žalované celkem plnění ve výši 14 000 Kč, žalovaná zaplatila prostřednictvím splátek právnická osoba částku 6 000 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč odpovídající rozdílu mezi poskytnutým a přijatým plněním.

40. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Žalovaná pak měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní vyzvána. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož je z obsahu spisu zřejmé, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení 16 931,56 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 8 000 Kč s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.