OSMO 48 C 226/2021-36

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem v částce částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,07% ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka s úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem v částce částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nezaplacením byť i jediné splátky řádně a včas nastává splatnost celého dluhu.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně.

2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, dlužné úhrady částka (dlužný poplatek za hotovostní inkaso částka a dlužný poplatek za životní pojištění částka), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 týdenních splátkách po částka od datum. Žalovaná uhradila celkem částka. Úvěruschopnost byla posuzována.

3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, dlužné služby částka (dlužný poplatek za hotovostní inkaso částka a dlužný poplatek za životní pojištění částka), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 týdenních splátkách po částka od datum. Žalovaná uhradila celkem částka. Úvěruschopnost byla posuzována.

4. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

5. Žalovaná se při jednání uvedla, že smlouvy uzavírala, pokud ještě něco dluží, chtěla by to doplatit ve splátkách po částka měsíčně. K majetkovým poměrům uvedla, že je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti s příjmem kolem částka měsíčně, nájemné hradí ve výši částka a elektřina a plyn stojí částka měsíčně. Žije sama s 15 letým synem, na kterého nepobírá žádné výživné, nemá ani nárok na žádné dávky, jak zjistila, když o ně žádala.

6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

7. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo byla uzavřena dne datum mezi žalovanou a právnická osoba Žalovaná potvrdila převzetí částky částka v hotovosti.

8. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby.

9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo byla uzavřena dne datum mezi žalovanou a právnická osoba Žalovaná potvrdila převzetí částky částka v hotovosti.

10. Karta zákazníka / Žádost o spotřebitelský úvěr dne datum prokazuje, že žalovaná sdělila, že je vůči ní vedena exekuce, dále uvedla své příjmy a výdaje.

11. Karta zákazníka / Žádost o spotřebitelský úvěr dne datum prokazuje, že žalovaná sdělila, že je vůči ní vedena exekuce, dále uvedla své příjmy a výdaje.

12. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum prokazuje, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek za ní žalobkyni.

13. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

14. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

15. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a dva seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly žalobkyni postoupeny pohledávky za žalovanou.

16. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

17. Z interní evidence soudu bylo zjištěno, že vůči žalované byla dne 24.4.2018 zahájena pod sp. zn. 50EXE 3630/2018 exekuce. Z rejstříku ISIR k sp.zn. insolvenční spisová značka z přihlášky pohledávky č. P7-1 bylo zjištěno, že nebylo ničeho uhrazeno na exekuci ještě na konci roku 2019.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Není však prokázáno, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost.

19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost žalované nebyla předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěrů. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že není nijak doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalované ve veřejně dostupných databázích před uzavřením úvěrových smluv, nebyla nijak zohledněna skutečnost, že sama žalovaná uvedla předchůdkyni žalobkyně, že je vůči ní vedena exekuce. Již z toho je zjevné, že žalovaná před poskytnutím úvěrů nezvládala splácet své závazky v termínech splatnosti, když byla vůči ní vedena exekuce, přestože chtěla poskytnout úvěry. Obě smlouvy o úvěru jsou tak neplatné z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalované a i faktické neúvěruschopnosti žalované v době poskytnutí úvěrů. Soud se tak dále zabýval tím, zda se žalovaná bezdůvodně obohatila.

29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

30. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení (žalovaná získala částka a částka a uhradila částka a částka. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky částka s úroky z prodlení od datum, tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané bezdůvodné obohacení a v rozsahu převyšujícím i přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když úvěrové smlouvy jsou neplatné, tudíž ani nevznikl nárok na smluvní příslušenství a smluvní splatnosti.

33. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru tak, že stanovené povinnosti umožnil s ohledem na příjmy a výdaje žalované splnit ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek, neboť žalovaná není schopna hradit splátky s ohledem na své příjmy a výdaje ve vyšší výši.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované jako převážně úspěšné žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.