OSMO 46 C 74/2023-31

Soud:
Okresní soud v Mostě
Spisová značka:
46 C 74/2023-31
Datum rozhodnutí:
2023-06-23
ECLI:
ECLI:CZ:OSMO:2023:46.C.74.2023.2

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 070,50 Kč k rukám JUDr. jméno jméno, advokáta se sídlem v obec, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. Podle žaloby, společnost právnická osoba a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku 20 000 Kč dne datum. Úrok z prodlení je požadován od uplynutí lhůty v předžalobní výzvě. Pohledávka byla dne datum postoupena nejprve na právnická osoba anonymizováno a následně dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne datum. Žalobou je požadována jistina s úrokem z prodlení.

2. Žalovaná dále ve vyjádření ze dne datum uvedla, že žalobkyně nedisponuje podklady k prokázání úvěruschopnosti, a proto žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána žalovaným. Výše spotřebitelského úvěru měla činit 16 000 Kč. Podepsán žalovaným není konečně ani formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouva o uživatelském účtu

7. Podle potvrzení o provedené odchozí platbě měla předchůdkyně žalobkyně zaslat žalovanému na účet dne datum celkem částku 20 000 Kč.

8. Z vyjádření právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného poukázána částka 20 000 Kč (č.l. 20).

9. Ze smluv o postoupení pohledávek je patrné, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve na anonymizována dvě slova a následně na žalobkyni.

10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující se společností právnická osoba byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla.

11. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl.

12. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že společnost právnická osoba prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba.

13. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že společnost právnická osoba přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži.

14. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 20 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

15. Nadto nebyla poskytovatelkou úvěru zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že již v okamžiku poskytnutí úvěru byla proti žalovanému vedena řada nalézacích řízení pro zaplacení množství pohledávek. I pokud by bylo prokázáno skutečné uzavření smlouvy žalovaným, byla by smlouva nutně neplatná podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 20 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Ve zbytku okresní soud žalobu zamítnul. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ z. s. ú.“) je pak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná. Žalobkyni tak náleží celková náhrada nákladů. Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem 2,5 x 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), 21% sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení ve výši 220,50 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.