OSMO 17 C 11/2024-19

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Denisy Hamerské a přísedících Miloslava Fraňka a Petry Vodákové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o 130 046,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 10 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu nároku na náhradu škody způsobené žalovaným jako zaměstnancem žalobkyně tím, že v několika případech v období od datum do datum neoprávněně vybral prostřednictvím platební karty, která mu byla žalobkyní svěřena výlučně za účelem hrazení cestovních výdajů během služebních cest, z bankovního účtu žalobkyně hotovost v celkové výši částka. Za toto své jednání byl žalovaný na základě rozsudku adresa č. j. spisová značka ze dne datum shledán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši částka, neboť byla nucena uhradit v této výši pokutu, která byla uložena žalovanému za přestupek, kterého dopustil dne datum. Žalovaný dluh v celkové výši částka vůči žalobkyni dne datum písemně uznal a dohodl se se žalobkyní na splátkách dluhu. Žalovaný k dnešnímu dni z této částky splatil pouze částka. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení zbývajícího dluhu ve výši žalované částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Dne datum a dne datum žalovaný písemně uznal vůči žalobkyni celkový dluh ve výši částka z důvodu neoprávněného výběru hotovosti ze služební bankovní karty pro soukromé účely. Žalovaný se současně písemně zavázal uhradit uvedený dluh žalobkyni v měsíčních splátkách po částka do 20. kalendářního měsíce s účinností od října 2019. Současně bylo sjednáno, že pokud žalovaný nesplní splátkový kalendář, tento pozbývá platnosti a celý dluh se stane splatným najednou ke dni prodlení žalovaného, resp. den následující po splatnosti splátky, která nebyla dodržena řádně a včas. Uvedené skutečnost soud zjistil z písemného uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne datum, jehož přílohou byl seznam neoprávněných výběrů a výpis pohybů na účtu žalobkyně č. č. účtu za období od datum do datum, a dodatku č. hodnota k tomuto uznání ze dne datum.

5. Z rozsudku adresa č. j. spisová značka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že v době od datum do datum jako zaměstnanec žalobkyně během služebních cest postupně celkem ve čtrnácti případech prostřednictvím platební karty vedené na jeho jméno, svěřené mu za účelem hrazení cestovních výdajů a nákladů na cestách v souvislosti s pracovní činností, provedl z bankovního účtu žalobkyně číslo č. účtu, vedeného u právnická osoba., neoprávněně výběry finanční hotovosti v celkové výši 7.751,73 € a tuto finanční hotovost použil pro svoji potřebu, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši nejméně částka. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

6. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum a podacího lístku s razítkem pošty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky s tím, že mu bylo rovněž sděleno, že s ohledem na skutečnost, že byl v prodlení se zaplacením již první splátky splatné dne datum, nastala splatnost celého dluhu právě ke dni datum. Žalovaný byl rovněž poučen o možnosti soudního vymáhání žalované částky.

7. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně uznal vůči žalobkyni dluh z titulu škody způsobené neoprávněným výběrem mj. žalované částky v žalovaném období. Žalovaný se zavázal dluh splatit ve splátkách, jejichž výše a splatnost byla písemně dohodnuta, avšak tento svůj závazek nesplnil.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 250 odst. 1 zák. práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

9. Podle § 257 odst. 1 zák. práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

10. Podle § 263 odst. 2 zák. práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

11. Podle § 4 zák. práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

14. V souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. byl soud vázán výše uvedeným rozsudkem adresa co do skutkových zjištění, jež vyústily v odsuzující rozsudek. Soud v této souvislosti poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5296/2016, v jehož odůvodnění se uvádí: „Z formulace § 135 odst. 1 o. s. ř. je dále zřejmé, že pokud existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Vázaností civilního soudu rozhodnutím trestního soudu o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele se rozumí především vázanost skutkovými zjištěními trestního soudu, jež vyústily v odsuzující rozsudek. V civilním řízení již nelze provádět dokazování k těm skutkovým okolnostem, z nichž učinil trestní soud v pravomocném odsuzujícím rozsudku závěr o spáchání trestného činu a osobě jeho pachatele; svědčí o tom i systematické zařazení § 135 o. s. ř. mezi ustanovení o dokazování (Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád /§ 1 až 250l/. Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2016. Komentář k § 135 o. s. ř.).“ V souladu s výše uvedeným soud vyšel mj. z toho, že žalovaný se uvedených výběrů platební kartou dopustil jako zaměstnanec žalobkyně, a proto věc dále posoudil podle zákoníku práce a v něm uvedených ustanovení týkajících se náhrady škody (§ 250 a násl. zák. práce). Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu se opírá o § 250 odst. 1 zák. práce, výše a způsob náhrady způsobené škody se opírá § 257 odst. 1 zák. práce.

15. Soud dále v předmětné věci zjistil, že žalovaný dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše písemně uznal, a proto je třeba mít v souladu s § 2053 o. z. za to, v době uznání dluh trval.

16. Účastníci rovněž v souladu s § 263 odst. 2 zák. práce uzavřeli dohodu o způsobu náhrady škody, která uvedeným způsobem žalobkyni jako zaměstnavateli žalovaného v uznaném rozsahu vznikla. V dohodě byla smluvena sankce ztráty výhody splátek, pokud žalovaný nezaplatí, byť jen jedinou splátku. Tím, že žalovaný nezaplatil žalobkyni splátku splatnou dne datum, se dostal k datum dostal do prodlení se zaplacením celého uznaného dluhu.

17. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

19. Náklady řízení zcela úspěšné žalobkyně jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši částka (3 úkony právní služby po částka podle §7 b. 5, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony v podobě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění, žaloby), náhradou hotových výdajů ve výši částka (3 režijních paušály po částka podle §11 odst. 1, §13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši částka (§137 odst. 3 o. s. ř.) a náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši částka.

20.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.