OSMO 17 C 327/2020-273

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ o 26 938,59 eur

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokáta se sídlem v Mostě, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Žaloba

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka. Žalobkyně uvedla, že byla dříve partnerkou žalovaného a poskytla žalovanému finanční prostředky na investice do penzionu ve vlastnictví žalovaného v Černé Hoře a rovněž sama uhradila kupní cenu některého vybavení tohoto penzionu. Žalobkyně tak měla učinit na základě příslibu žalovaného, že na ni později převede spoluvlastnický podíl k tomuto penzionu. Finanční prostředky poskytnuté žalobkyní a cena věcí, které žalobkyně do penzionu žalovaného zakoupila, měly být započteny na cenu spoluvlastnického podílu. Ve vztahu k poskytnutým prostředkům žalobkyně uvedla, že na bankovní účet žalovaného vedený u Anonymizováno složila částku částka a uhradila kupní cenu vybavení penzionu ve výši částka. Žalovaný však na žalobkyni spoluvlastnický podíl k penzionu nepřevedl, proto požaduje žalobkyně zaplacení částky částka. Žalobkyně dále uvedla, že k ukončení společného soužití účastníků došlo v září 2018.

Stanovisko žalovaného

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Žalovaný popírá, že by se na žalobkyni bezdůvodně obohatil. Rovněž popírá, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o tom, že žalovaný převede na žalobkyni spoluvlastnický podíl na svém penzionu. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žaloba byla podána datum, avšak podstatná část plateb měla být poskytnuta v průběhu let 2016 a 2017. Žalovaný uvedl, že hradil výdaje spojené se stavbou penzionu a jeho vybavení ze svých výlučných prostředků. Ve vztahu k částce částka žalovaný tvrdil, že se jednalo o jeho prostředky, které žalobkyni předal v částce částka, aby mu je následně převedla na účet, a to z toho důvodu, že v té době nemohl chodit a cestovat s tím, že jeho špatný zdravotní stav vyústil v operační zákrok dne datum.

3. Žalovaný při jednání soudu dne datum připustil, že žalobkyně se na vybavení apartmánů v Anonymizováno podílela, avšak popřel, že k tomuto použila vlastní prostředky.

Dílčí skutková zjištění

4. Ze svazku pokladních dokladů, účtenek a záručních listů (č. l. 72 až 83 a 85 až 96, shodné listiny jsou i v přílohové obálce svazku I a včetně překladu do českého jazyka č. l. 134 až 149) vyplývá, že se jedná o doklady vystavené v souvislosti s koupí zboží zahrnující nábytek a domácí spotřebiče, přičemž na dokladech, v nichž je uveden kupující, je označena žalobkyně (buď celým jménem, jen jménem nebo jen příjmením). Celková kupní cena koupeného nábytku a domácích spotřebičů činila částka. Podle dokladů žalobkyně koupila dne datum lednice a sporáky za částku částka (doklad č. l. 72), dne datum nábytek kuchyně za částku částka (doklad č. l. 75), dne datum nářadí zahrnující šroubováky, kladiva a nůžky za částku částka (doklad č. l. 76), dne datum postele za částku částka (doklad č. l. 77), dne datum pračku za částku částka (doklady č. l. 78 až 79), dne datum vybavení koupelen za částku částka (doklad č. l. 80), dne datum sedačku za částku částka (doklad č. l. 81 vlevo), dne datum dekorativní vázy, svícny, koše za částku částka (doklad č. l. 81 uprostřed), dne datum kuchyňské vybavení za částku částka (doklad č. l. 82), dne datum devět kusů matrací za částku částka (doklad č. l. 83), dne datum skříně za částku částka (doklad č. l. 73), dne datum postele matrace a stolky za částku částka (doklad č. l. 74 a 134), dne datum televize a fény za částku částka (doklady č. l. 135 až 140), dne datum sedačky a postel za částku částka (doklad č. l. 141), dne datum komody, lustry a postele za částku částka (doklad č. l. 142), dne datum dekorativní umělé květiny a květináče za částku částka (doklad č. l. 81 vpravo), dne datum konvice, obrazy a utěrky za částku částka (doklad č. l. 143 až 144), dne datum pračku za částku částka (doklady č. l. 145 až 146), dne datum vysavač za částku částka (doklad č. l. 147 až 148) a blíže neurčeného dne postele a matrace za částku částka (doklad č. l. 149).

5. Z fotografií (č. l. 97 a 99 až 106, dále pak uložených v elektronické podobě k č. l. 108 a 110) soud zjistil, že na těchto fotografiích jsou zachyceny interiéry, které účastníci shodně označili za apartmány v Budvě. Dle obou účastníků fotografie zachycovaly stav v roce 2017 (dle žalovaného případně i v roce 2018). Z obsahu fotografií vyplývá, že apartmány byly vybaveny k jejich užívání nábytkem, domácími spotřebiči a elektronikou.

6. Z historického výpisu z účtu žalobkyně u právnická osoba. č. číslo za období od datum do datum (č. l. 156-164) vyplývá, že žalobkyně účet používala a měla na něm vždy kladný zůstatek, přičemž z účtu převáděla spíše menší částky. Dne datum z účtu žalobkyně převedla částku v částce částka ve prospěch účtu vedeného na jméno Jméno zainteresované osoby 1/0 u Anonymizováno, když den předtím byla na účet žalobkyně vložena částka celkem částka.

7. Z dokladu o provedené platbě ze dne datum vyplývá, že žalobkyně toho dne převedla na účet žalovaného u banky Anonymizováno částku částka, přičemž původně převáděná částka částka byla ponížena o bankovní poplatky ve výši částka a částka. Částka byla převedena z korunového účtu žalované vedeného u právnická osoba., č. ú. čísloAnonymizováno

8. Z prohlášení klienta ze dne datum („izjava klijenta“) soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnostiAnonymizováno

9. Z výpisu z účtu žalovaného u banky Anonymizováno je nepochybné, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka ve výši částka z účtu žalobkyně.

10. Z historických výpisů z účtů žalovaného u právnická osoba. za měsíc duben 2016 (č. l. 183 až 193) je patrné, že žalovaný účty v období dubna 2016 aktivně užíval. U eurového účtu č. hodnota byla dne datum provedena odchozí platba částka do zahraničí. Dle žalovaného byly z tohoto účtu placeny splátky nemovitostí v Anonymizováno.

11. Z výpovědi svědkyně jméno FO (č. l. 218-220) vyplynulo, že uvedená svědkyně pro žalovaného zajišťovala účetnictví a zajišťovala pro něj i převody do právnická osoba, přičemž takto měly být převáděny tzv. firemní peníze. V době svého výslechu svědkyně pracovala pro žalobkyni. Podle svědkyně žalobkyně asi měsíc nakupovala věci do nemovitosti žalovaného v Černé Hoře. Svědkyně však nedokázala odpovědět, z jakých prostředků byly nákupy vybavení prováděny. Pokud žalovaný dával žalobkyni nějaké peníze, šlo pouze o peníze firemní. Z výpovědi svědkyně rovněž vyplynulo, že žalovaný měl příležitostně problémy s plněním svých finančních povinností a příležitostně čelil exekucím a že žalobkyně vlastnila svoji firmu.

12. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO (č.l. 220), osoby, jež zajišťovala výstavbu penzionu žalovaného v Anonymizováno, soud zjistil, že svědek jezdil se žalovaným do právnická osoba, kde se podílel na stavbě apartmánového domu, který vlastnil žalovaný. Dle svědka byly apartmány standardně vybaveny kuchyňskou linkou, nábytkem, televizí, rychlovarnou konvicí. Dle svědka měla nákup vybavení penzionu na starosti žalobkyně, fyzicky ji však neviděl, že by takto činila, měl s ohledem na nemoc syna jiné starosti. Z jakých zdrojů pocházelo financování vybavení apartmánů svědek nevěděl.

13. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO při jednání dne datum soud zjistil, že svědek v blíže neurčené době dovezl do právnická osoba použitý nábytek (sedačky) vlastním autem s vypůjčeným vlekem. Svědek uvedl, že do právnická osoba s ním jela pouze žalobkyně a dokupovala určité zařízení apartmánů, jako je postel, konferenční stolek a drobné zařízení. Nákupy byly hrazeny žalobkyní, a to platební kartou, svědek však nevěděl, komu karta patřila.

14. Dle výpovědi jméno FO, syna účastníků, měla žalobkyně vlastní prostředky, v letech 2016 a 2017 kolem dvou milionů korun, a to z nabytého dědictví po svém otci. Podle svědka zařizování penzionu se sedmi apartmány zajišťovala žalobkyně. Součástí domu v Budvě měl být byt, který měl sloužit rodičům svědka (účastníkům) na důchod. Finanční situace žalovaného oproti tomu v letech 2016 až 2017 nebyla nejlepší, čerpal kontokorentní úvěry a žalobkyně mu musela půjčovat a přispívat. Žalovaný žalobkyni sliboval, že bude mít jednou poloviční podíl na penzionu, že na ni podíl převede.

15. Okresní soud provedl důkaz audionahrávkou rozhovoru mezi žalovaným a jeho synem jméno FO, a to i přesto, že nahrávka byla zřejmě pořízena bez vědomí žalovaného a žalovaný s provedením důkazu nesouhlasil. Okresní soud v tomto ohledu pokazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se k přípustnosti takovéhoto důkazu vyjádřil v rozsudku ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, uveřejněném pod číslem 83/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, tak, že tyto lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 912/2023). Vztaženo na projednávanou věc, žalobkyně měla s ohledem na charakter vztahu se žalovaným omezené důkazní možnosti, jak prokázat svá tvrzení. Jak vyplývá z rozsudku Anonymizováno č.j. spisová značka, žalovaný se vůči žalobkyni od roku 2008 až do roku 2020 dopouštěl týrání osoby žijící s ním ve společném obydlí, v důsledku čehož se u žalobkyně objevily projevy posttraumatické stresové poruchy. V takovémto případě je zřejmé, že provedený důkaz audionahrávkou, byl způsobilý nahradit účastnický výslech žalobkyně v situaci, kdy takovýto výslech za účasti žalovaného by byl pro žalobkyni mimořádně stresující.

16. Z audionahrávky rozhovoru mezi žalovaným a jeho synem jméno FO soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že na pořízení a vybavení apartmánů v Budvě se podílela žalobkyně. Žalovaný uvedl, že z tohoto důvodu je žalobkyně polovičním vlastníkem apartmánů, když doslova řekl: „…a proto je půlka toho baráku mámy“.

17. Podle rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne datum č. j. spisová značka (č. l. 200 až 208) žalovaný byl shledán vinným, že od přesně nezjištěného měsíce roku 2008 nejprve na adrese adresa, ulice jméno FO 2549/7 a následně od července 2015 na adrese adresa, ulice adresa opakovaně a dlouhodobě psychicky a fyzicky týral svoji družku, poškozenou žalobkyni, a to tím způsobem, že ji ponižoval, slovně napadal a urážel, kontroloval její pohyb tím, že ji sledoval, minimálně jednou ji zkopal, strkal do ní, chytal ji pod krkem, přimačkával ji ke zdi, vyhrožoval jí tím, že ji zabije a zničí, kdy konkrétně datum poškozené vyhrožoval, že jí uřízne hlavu a vrazí krumpáč do hlavy, kdy v důsledku jednání žalovaného s ním poškozená žalobkyně dne datum vztah ukončila, přičemž jednání žalovaného pociťovala žalobkyně jako těžké příkoří, v důsledku čehož se u ní postupně rozvinula úzkostně depresivní porucha, pro kterou je psychiatricky léčena, tedy týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu a dále od datum do dubna 2020 na různých místech v Mostě žalobkyni jako svoji bývalou družku vytrvale a dlouhodobě kontaktoval, a to i několikrát denně, dlouhodobě ji pronásledoval prostřednictvím mobilního telefonu buď účastnicky, SMS zprávami nebo prostřednictvím sociálních sítí aplikace WhatsApp ze svého účastnického telefonního čísla na její telefonní číslo, ačkoliv mu žalobkyně opakovaně a výslovně sdělila, aby ji už nekontaktoval, kdy součástí těchto pokusů o kontakt byly i urážky, výhrůžky újmou na zdraví, v důsledku čehož se u žalobkyně objevily projevy posttraumatické stresové poruchy, tedy jiného dlouhodobě pronásledoval tím, že mu vyhrožoval ublížením na zdraví a vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací kontaktoval a proto jeho jednání bylo způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví.

18. Ze záznamu o podaném vysvětlení žalovaným ze dne datum ve věci vedené Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor adresa, č.j. Anonymizováno (č. l. 8 připojeného spisu) vyplývá, že žalovaný před policií potvrdil, že v době své pracovní neschopnosti, která trvala od datum do datum, jezdil do zahraničí. Ohledně cest Chorvatska a Černé Hory uvedl, že tyto zřejmě realizoval. Dále žalovaný uvedl, že platební kartu k jeho osobnímu účtu používala i žalobkyně.

19. Dle usnesení Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor adresa, ze dne datum ve věci č. j. Anonymizováno (č. l. 194 policejního spisu) vyplývá, že žalobkyně podala dne datum trestní oznámení, dle kterého měl žalovaný v letech 2016 a 2019 zneužívat dávky sociálního a nemocenského pojištění. Policie ČR zjistila, že dne datum bylo žalovanému vydáno praktickým lékařem tituly před jménem jméno FO rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s povolenými vycházkami od datum od 9:00 hod do 11:00 hod a od 15:00 hod do 18:00 hod. Dne datum bylo žalobcem zažádáno o nemocenské. Žalovaný v červnu 2016 podstoupil operaci kyčelního kloubu. právnická osoba byla dočasná pracovní neschopnost žalovaného ukončena až datum. Žalobce však v období pracovní neschopnosti opakovaně vycestoval do zahraničí, a to datum (Chorvatsko), datum (Chorvatsko), datum (Černá Hora), datum (Černá Hora), datum (Chorvatsko) a datum (Černá Hora a adresa). Trestní věc byla odložena a ve věci bylo odkázáno na správní řízení ČSSZ (č. l. 194).

20. Jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne datum, žalobkyně touto výzvou požaduje kromě jiného také vrácení peněz zaslaných na účet žalovaného ve výši částka a kupní cenu vybavení penzionu v celkové výši částka, kterou měla žalobkyně za žalovaného uhradit. Dle e-mailového potvrzení pošty byla zásilka žalovanému doručena uložením, avšak ten si ji nevyzvedl.

Závěr o skutkovém stavu

21. Z provedeného dokazování okresní soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný žili v dlouhodobém partnerském vztahu, z něhož se narodil nyní již zletilý syn jméno FO. Žalovaný si v rámci svých podnikatelských aktivit pořídil v Černé Hoře, v městě Budva, penzion s jednotlivými apartmány za účelem jejich pronájmu. Mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda, podle níž žalobkyně zajistí vybavení penzionu a poskytne žalovanému finanční prostředky a žalovaný na ni následně převede podíl na penzionu. Tato skutečnost vyplývá jak z výslechu svědka jméno FO, tak z audionahrávky rozhovoru mezi žalovaným a svědkem jméno FO. Žalobkyně žalovanému skutečně převedla dne datum na jeho účet vedený u banky Anonymizováno částku částka a koupila v průběhu let 2016 a 2017 vybavení penzionu (nábytek, domácí spotřebiče a elektroniku a další drobnější vybavení penzionu) za celkovou částku částka. Následně však k uzavření smlouvy o převodu podílu na penzionu na žalobkyni nedošlo. Žalobkyně čelila ze strany žalovaného již od roku 2008 domácímu násilí a dne datum s ním ukončila partnerské soužití.

Právní úprava

22. V projednávané věci se jedná částečně o právní vztah s cizím prvkem, neboť účastníci jsou sice občany České republiky, spor se však týká i nemovitosti nacházející se ve státě Černá Hora.

23. Na věc tak dopadá Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (publikovaná ve sbírce zákonů pod č. 207/1964 Sb.). Jak Česká republika, tak i Černá Hora jsou nástupnickými státy smluvních stran.

24. Podle článku 33 uvedené smlouvy, forma právních úkonů se řídí právním řádem, jímž se řídí právní úkon sám. Stačí však, postupuje-li se, pokud jde o formu, podle právního řádu platného v místě, kde k právnímu úkonu došlo (odstavec 1), forma právních úkonů týkající se nemovitostí se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží (odstavec 2).

25. Žalobkyní tvrzená a prokazovaná ústní dohoda o budoucím převodu se týkala nemovitosti v Černé Hoře, proto na ni dopadají ustanovení zákona o závazcích zveřejněného v úředním věstníku Černé Hory pod č. 47/2008 dne 7. srpna 2008 (dále jen „zákon o závazcích“).

26. Podle článku 40 odst. 1 zákona o závazcích, předběžná smlouva je smlouva, kterou se přijímá závazek uzavřít později jinou, hlavní smlouvu.

27. Podle článku 40 odst. 2 zákona o závazcích, právní předpisy o formě hlavní smlouvy se použijí i na předběžnou smlouvu, je-li předepsaná forma předpokladem platnosti smlouvy.

28. Podle článku 61 zákona o závazcích, smlouva, na jejímž základě se převádí vlastnické právo k nemovitosti nebo se zřizuje jiné věcné právo k nemovitosti, musí být uzavřena v písemné formě a ověřena v souladu s právními předpisy.

29. Podle článku 64 odst. 1 zákona o závazcích smlouva, která není uzavřena v předepsané formě, nemá právní účinky, ledaže z účelu předpisů, které stanoví formu, nevyplývá něco jiného.

30. V projednávané věci byla mezi účastníky předběžná smlouva o převodu podílu na nemovitosti uzavřena v rozporu se zákonem o závazcích v ústní formě, ačkoliv zákon vyžaduje povinně formu písemnou. Smlouva tak nemá žádné právní účinky a je neplatná.

31. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odstavec 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odstavec 2). Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku (odstavec 3).

Právní posouzení věci

33. Ve vztahu k námitce promlčení nároku vznesené žalovaným okresní soud vycházel ze zjištění, že soužití účastníků bylo ukončeno až datum.

34. Zásada, že mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá, platí dle ustanovení § 646 o. z. obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti.

35. Dle § 621 ve spojení s § 629 odst. 1 o. z. je pak subjektivní lhůta nově stanovena v délce tří let (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2208/2021). Objektivní promlčecí lhůta u práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 638 o. z.) počíná přitom plynout již okamžikem, kdy k bezdůvodnému obohacení skutečně došlo, přičemž tato objektivní lhůta trvá po dobu deseti, respektive patnácti let (v případě úmyslného obohacení). Žaloba byla podána datum. Je zřejmé, že námitka promlčení ze strany žalovaného není důvodná.

36. V projednávané věci žalobkyně prokázala, že dne datum převedla na účet žalovaného u banky v Černé Hoře ze svého účtu částku částka, přičemž se jednalo o její výlučné prostředky. Skutečnost, že se jednalo o výlučné prostředky žalobkyně vyplývá nejenom z výpovědi svědka jméno FO (syna účastníků), jenž potvrdil, že žalobkyně měla prostředky v hotovosti uložené v bezpečnostní schránce banky, ale i z výpisu z účtu žalobkyně. Žalobkyně ostatně samostatně dlouhodobě podnikala. Tvrzení žalovaného o tom, že se jednalo o jeho peníze, které žalobkyni poskytl, aby mu je na účet do právnická osoba převedla, je nevěrohodné a neodpovídá obvyklému běhu událostí. Převody prostředků žalovaného z jeho vlastních účtů v České republice na bankovní účet do právnická osoba pro žalovaného totiž zařizovala jeho účetní jméno FO, která toto i potvrdila svojí svědeckou výpovědí. Žalovaný v řízení tvrdil, že žalobkyni předal konkrétní částku částka, aby ji vložila na jeho účet v Černé Hoře. Toto tvrzení však je zjevně nepravdivé. Z provedeného dokazování naopak bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum vložila na svůj účet prostředky ve výši částka (v českých korunách) a následně žalobkyně ze svého korunového účtu převedla částku na eurový účet žalovaného v Černé Hoře, přičemž při tomto převodu došlo ke konverzi měny. Tvrzení žalovaného je přitom nevěrohodné již proto, že žalovaný sám měl i v Česku účet vedený v eurech, ze kterého převáděl ještě dne datum částku částka. I pokud by však žalobkyně vkládala na svůj korunový účet částku po převodu z eur, pak výsledkem převodu částky částka by byla nejvýše částka částka (oficiální kurz ČNB ke dni datum činil částka/eur). Od uvedené částky by bylo navíc nutné odečíst poplatky a provize banky. Žalobkyně by tak směnou částka nezískala částku částka, kterou vložila na svůj účet a následně převedla na účet žalovaného do Černé Hory.

37. V řízení pak bylo rovněž vyvráceno tvrzení žalovaného, že byl v době, kdy žalobkyně na jeho účet v Černé Hoře převáděla prostředky, imobilní a že žalobkyně z toho důvodu prováděla platbu ze svého účtu. Žalovaný byl sice v době platby před plánovanou operací kyčelního kloubu, které se podrobil v červnu 2016, avšak v době platby žalobkyně dne datum nebyl žalovaný ještě ani v pracovní neschopnosti (v ní byl až od datum). Je nepochybné, že zdravotní stav žalovanému nebránil provádět platby ze svých účtů na účet v Černé Hoře a nebránil mu ani, aby provedení plateb nechal případně zajistit svou účetní jméno FO. Tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně ze svého účtu na účet žalovaného převáděla jeho prostředky, je v kontextu provedených důkazů nelogické a nevěrohodné.

38. Okresní soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti proto žalobě na zaplacení částky částka vyhověl.

39. Pokud se jedná o zakoupený nábytek a domácí spotřebiče, je zřejmé, že se jednalo o věci, jež byly buď přímo zabudovány a instalovány do penzionu žalovaného (nábytek kuchyní, lustry, pračky, vybavení koupelen) nebo se staly vybavením, resp. příslušenstvím penzionu. Je přitom nepochybné, že od zakoupení věcí a jejich předání do penzionu žalovaného uplynulo 7 až 8 let a v mezidobí došlo k opotřebení a zastarání věcí a mnohé z pořízených věcí byly již patrně i spotřebovány (utěrky, konvice, fén).

40. Okresní soud připomíná právní nauku, podle níž kritérium, že vydání předmětu obohacení in natura není „dobře možné“, značí nemožnost ekonomickou. Dobře možné není takové vydání, které by vyžadovalo značné dodatečné náklady, případně vedlo ke znehodnocení věci (NS 28 Cdo 1632/2011, NS 28 Cdo 2083/2013) (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s. 1949 až 1967).

41. Vzhledem k tomu, že s ohledem na povahu žalobkyní poskytnutých movitých věcí (jež byly určeny přímo k vybavení anebo k instalaci do penzionu žalovaného v Černé Hoře) není jejich vydání dobře možné, okresní soud žalobě vyhověl i ohledně zaplacení částky částka.

42. Tvrzení žalovaného o tom, že veškeré vybavení platil a žalobkyně pouze zakládala účetní doklady a reklamace (učiněné v rámci jeho účastnického výslechu dne datum) bylo vyvráceno mimo jiné podpisy žalobkyně na účetních dokladech. Nelze pominout také to, že ve věci prošetřování neoprávněného čerpání dávek nemocenského pojištění byla Policií ČR zjištěna konkrétní období, kdy měl žalovaný pobývat v Černé Hoře, tato období se však minimálně v roce 2016 částečně neshodují s daty nákupu vybavení, které vyplývají z žalobkyní předložených dokladů a je zřejmé, že žalovaný se nákupu, přinejmenším části vybavení apartmánů, nemohl účastnit.

43. Při hodnocení věrohodnosti účastnické výpovědi žalovaného přitom okresní soud nemohl přehlédnout, že v rámci policejního spisu bylo zjištěno rozsáhlé neoprávněné čerpání dávek veřejného nemocenského pojištění žalovaným v letech 2016 a 2019, které bylo žalovaným doznáno.

44. Lhůtu k plnění uložil okresní soud v delším než zákonem stanoveném rozsahu (§ 160 o. s. ř.), a to do 3 měsíců, zejména s ohledem na výši částky, kterou má žalovaný zaplatit.

Náklady řízení

45. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, náleží jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení. Účelně uplatněné náklady právního zastoupení žalobkyně přitom představuje odměna advokáta za úkony právního zastoupení ve výši 10 x částka podle § 7 a. t. (za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne datum reagující na vyjádření žalovaného a účast u jednání okresního soudu v Mostě dne datum, datum, dne datum (v rozsahu přes dvě hodiny), a dne datum (v rozsahu přes dvě hodiny). Účelným nákladem pak soud shledal 10 režijních paušálů po částka dle § 13 a.t. tj. částka, jakož i 21 % DPH ze součtu uvedených částek, tj. z částky částka, ve výši částka. Součástí nákladů žalobkyně je i zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Celková výše nákladů řízení činí částka.

46. Ostatní uplatněné náklady okresní soud žalobkyni nepřiznal. Další písemná podání žalobkyně ve věci považuje okresní soud za neúčelná, neboť žalobkyně měla veškeré rozhodné skutečnosti tvrdit a doložit již při podání žaloby (vyjádření ze dne datum). Vyjádření ze dne datum a ze dne datum spočívala pouze v předložení důkazů soudu bez vyjádření ve věci samé. Vyjádřením ze dne datum byl učiněn návrh na výslech žalobkyně s využitím videokonference, tento návrh však bylo možné učinit již prvním jednání ve věci. Zástupce žalobkyně je advokát se sídlem v Mostě, jako náklad nelze tedy přiznat cestovné a náhradu za promeškaný čas z důvodu cest z kanceláře v Praze či cesty z adresa. Rovněž tak nelze uznat jako účelný náklad odměny za porady s klientem, které jsou zahrnuty již v úkonu převzetí a příprava zastoupení. Ohledně nákladů na překlady (uplatněných v celkové částce částka) pak žalobkyně nijak nedoložila a neprokázala, že byly skutečně vynaloženy a za jaké konkrétní překlady (u části těchto nákladů není zřejmé, zda souvisí s projednávanou věcí).

47. Okresní soud pro úplnost doplňuje, že devizový kurz ke dni podání žaloby činil částka/eur, přičemž byla žalována částka částka. Tarifní hodnota pro výpočet odměny za úkon tak činila částka.

48. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně (§149 odst. 1 o. s. ř.).

49. S ohledem na výši částky nákladů řízení uložil okresní soud splnění povinnosti ve lhůtě nepatrně delší než zákonné (§ 160 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a řádu exekučního, zákona č. 120/2001 Sb.