OSMO 22 C 322/2025-22

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 51 179,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se 14,75 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 12,75 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 12,75 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky částka zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky částka z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákazníkem k odběrnému místu EAN Anonymizováno. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura č. hodnota znějící na částku částka, kterou byl vyúčtován odběr elektřiny za období od datum do datum. Z titulu téže smlouvy se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení odběru elektřiny v období od datum do datum vyúčtovaného fakturou č. hodnota v částce částka.

2. Z titulu téže smlouvy byla dále předmětem řízení pohledávka žalobkyně z titulu tzv. poplatku za odpojení vyúčtovaného fakturou č. hodnota ze dne datum znějící na částku částka. Dále byl předmětem řízení poplatek ve výši částka za upomínku ze dne datum v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně.

3. Žalobkyně se dále domáhala nároku na zaplacení částky částka z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákazníkem uzavřené dne datum. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura č. hodnota znějící na částku částka, kterou byl vyúčtován odběr elektřiny za období od datum do datum. Z titulu téže smlouvy se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení odběru elektřiny v období datum do datum vyúčtovaného fakturou č. hodnota v částce částka.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se zavázala dodávat žalované elektrickou energii na odběrní místo EAN Anonymizováno na adrese adresa (viz příloha k nájemní smlouvě o odečtu stavu měřidel ze dne datum). Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr elektřiny dodané jí do odběrného místa v období od datum do datum. Tento jí byl vyúčtován výše uvedenou fakturou č. hodnota splatnou dne datum a č. hodnota splatnou dne datum (viz faktura).

6. S ohledem na skutečnost, že v předmětném odběrném místě došlo k odpojení elektřiny, fakturou č. hodnota splatnou dne datum vyúčtovala žalované poplatek za odpojení ve výši částka (viz faktura).

7. Rovněž soud zjistil, že v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami poplatky spojené s přerušením a obnovením dodávky do odběrného místa hradí zákazník ve výši dle právních předpisů, příp. dle platného ceníku poplatků distributora (viz předmětné smluvní podmínky). Podle ceníku žalobkyně činil poplatek za samostatné odpojení částku částka.

8. Dále ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoli splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši částka. Upomínkou ze dne ´datum byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných faktur (viz uvedená upomínka). Všeobecné obchodní podmínky nejsou účastníky podepsány, jsou psány drobným písmem.

9. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako zákazníkem dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota, v níž se zavázala dodávat žalované elektřinu na odběrní místo EAN Anonymizováno na adrese adresa. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit za dodanou elektřinu cenu dle aktuálního ceníku žalobkyně, a to zálohově měsíčně po částka (viz smlouva). Žalovaná však řádně nezaplatila za odběr elektřiny dodané jí do odběrného místa v období od datum do datum. Tento odběr jí byl vyúčtován výše uvedenou fakturou č. hodnota splatnou dne datum a č. hodnota splatnou datum (viz faktura).

10. Soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaná, ač se v uvedených smlouvách o odběru elektřiny zavázala řádně platit za dodanou elektřinu, za tuto včas a dosud nezaplatila.

11. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky založený smlouvami o dodávce elektřiny posoudil v souladu s § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

12. V souladu s výše uvedeným soud žalobě v rozsahu nároku na zaplacení dlužných vyúčtování odběru elektřiny vyhověl.

13. O žalovaném poplatku ve výši částka za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy soud rozhodl v souladu s § 2903 odst. 1 o. z., podle kterého nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

14. Pokud by došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovaným podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona, vznikla by na straně žalobkyně škoda, které v důsledku odpojení odběrného místa od distribuční soustavy žalobkyně v souladu s § 2903 odst. 1 o. z. zabránila. Žalobkyni v souladu s odpojením žalovaného vznikly náklady ve výši částka, neboť tuto částku byla nucena uhradit distributorovi za provedení odpojení. V souladu s § 2908 o. z. má nárok na jejich náhradu vůči žalovanému.

15. K nároku žalobkyně ve výši částka za upomínku, soud uvádí následující. Soud tento poplatek posoudil jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 a násl. o. z., když ze všeobecných obchodních podmínek ani z ceníku žalobkyně ani z jejich výše nevyplývá, že se jedná o náklady na upomínání žalované.

16. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z.

19. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že: „V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“

20. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že: „Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

21. Nejvyšší soud ČR judikoval ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2013 sp. zn. Cpjn 200/2013 stanovisko, jeho část II. zní: „Neplatná jsou ujednání dané smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti spotřebitele platit smluvní pokutu a náklady na písemnou upomínku, ujednání o nevratnosti plnění poskytnutého spotřebitelem bez ohledu na důvod, pro který dojde k předčasnému ukončení smlouvy tam, kde zákon vrácení vzájemně poskytnutého plnění předpokládá, a sjednání odlišného režimu účinnosti výpovědi smlouvy pro každou ze smluvních stran.“

22. Z odůvodnění téhož rozhodnutí NS ČR soud dále cituje: „Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“

23. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR žalobkyni nepřiznal poplatek za písemnou upomínku, resp. nárok na něho zamítl, neboť ujednání o něm nebylo součástí smlouvy o dodávce elektřiny samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalované jako spotřebitele. Žalobkyně si tak v právním vztahu nepočínala poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu.

24. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

27. Žalobkyně byla ve věci sice jen částečně úspěšná, avšak její neúspěch spočíval v poměrně nepatrné části předmětu řízení, a proto jí soud přiznal v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci byly představovány mimosmluvní odměnou ve výši částka (3 úkony právní služby po částka podle § 7 b. 5, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši částka (3 režijní paušály po částka podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši částka (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka.

28. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.