OSMO 32 C 353/2020-98

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o 1 033 474,95 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do datum a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za období od datum do datum, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částku částka a zbývajícího úroku z prodlení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka z důvodu užívání nebytových prostor v budově žalobkyně žalovanou v období od datum do datum včetně úroku z prodlení z dlužné částky od podání žaloby do zaplacení.

2. Obrana žalované byla s ohledem na výsledek uvedeného řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka zúžena na tvrzení, že užívá žalovaný prostor jako nájemce na základě nájemní smlouvy ze dne datum. V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši částka, které žalovaná žalobkyni řádně uhradila. Dále žalovaná namítala, že žalované nájemné ve výši 115 Kč na m² neodpovídá tržní ceně dané místem a časem. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení ve vztahu k nárokům uplatněným žalobkyní, které jsou starší 3 let před podáním žaloby. Žalovaná namítala neexistenci předžalobní výzvy.

3. Soud zjistil následující skutečnosti: Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že prostory, za které je žalováno nájemné, byly vymezeny rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne datum č. j. spisová značka, kterým byl pravomocně ukončen spor mezi žalobkyní a žalovanou o vyklizení týchž prostor. Tímto rozsudkem byly předmětné prostory vymezeny tak, že se jedná o prostory v budově čp. Anonymizováno, v obci adresa, v části adresa, které se nacházejí jako součást této budovy na st. parcele č. Anonymizováno, v kat. území adresa, jmenovitě prostor užívaný s budovou č.p. Anonymizováno v obci adresa, v části adresa, který je vymezen levou stěnou (při pohledu od vchodu do prodejny žalované), místností č. hodnota (prodejna) a místností č. hodnota (sklad) a na pravé straně osou čtyř dvojic nosných železobetonových sloupů, přičemž dilatační spára je dána polohou uvedené osy čtyř dvojic sloupů v prvním i ve druhém nadzemním podlaží, včetně konstrukce stropů nad nimi a tato spára prochází až na vnější líc obvodových stěn. Prostor je zaznamenán na nákresech označených č.p. 4 I. NP a č.p. 4 II. NP, kde v prvním nadzemním podlaží je dilatační spára vyznačena červenou čarou, k níž směřují červené šipky, a ve druhém nadzemním podlaží červenou tečkovanou čarou, k níž směřují červené šipky. Oba nákresy jsou nedílnou součástí rozsudku.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná v žalovaném období od datum do datum tyto uvedené prostory užívala.

6. Z téhož rozsudku č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil (b. 42 a 51 odůvodnění), že žaloba na vyklizení předmětných prostor žalovanou byla zamítnuta, neboť bylo zjištěno, že sporný prostor sice není stavební součástí budovy čp. Anonymizováno ve vlastnictví žalované, a je naopak stavební součástí budovy čp. Anonymizováno, a to od počátku jeho výstavby, v rámci vzniku budovy čp. Anonymizováno jako věci, a žalobkyně jako vlastník budovy čp. Anonymizováno je tak jeho vlastníkem, avšak současně bylo zjištěno, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne datum je jak v části sjednaného předmětu nájmu, účelu nájmu a sjednané ceny nájmu, tak i v celém svém zbytku platná a důsledně tomu závazná. Žalobkyně jako vlastník předmětných nebytových prostor se tak dle uvedeného rozsudku musí nadále řídit smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne datum, uzavřenou předchozím vlastníkem, která jí po koupi nemovitosti nadále zavazuje.

7. Z rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka soud zjistil, že tento soud jako odvolací potvrdil uvedený rozsudek č. j. spisová značka.

8. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum č. j. spisová značka soud zjistil, že dovolání žalobkyně proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum bylo odmítnuto. V odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu se mj. uvádí, že „předmětná nájemní smlouva vymezila náležitosti dle § 3 zákona č. 116/1990 Sb. (s výjimkou absentujícího ujednání o úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětných prostor) dostatečně určitým způsobem (i s ohledem na chování stran po uzavření smlouvy), a je možný takový výklad, který nezakládá neplatnost nájemní smlouvy (jenž má přednost). Zároveň absence ujednání o úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětných prostor v případě, že taková plnění nebyla poskytována, vadou nájemní smlouvy není. Závěr o (absolutní) neplatnosti předmětné nájemní smlouvy by byl za dané situace (v poměrech projednávané věci) v rozporu se smyslem a účelem ustanovení § 3 zákona č. 116/1990 Sb.“ (viz b. 18 odůvodnění). Rovněž se Nejvyšší soud mj. zabýval výší sjednaného nájemného a dospěl k závěru, že při zohlednění všech okolností předmětné věci nájemné ve výši částka ročně žádným „nedostatkem nájemní smlouvy“, jak dovozuje žalobkyně, není (viz b. 17 odůvodnění).

9. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor v Anonymizováno uzavřené mezi právnická osoba. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne datum a plné moci udělené dne datum ředitelem společnosti tituly před jménem jméno FO jméno FO soud zjistil, že tato byla sjednána na dobu určitou z účinností od datum do datum (čl. 5.1. smlouvy) a že bylo sjednáno nájemné dohodou ve výši částka ročně (čl. 6.1. smlouvy). Splatnost nájemného byla smluvena vždy do 28. 2. daného roku (čl. 6.2. smlouvy).

10. Z potvrzení banky Anonymizováno (transakční historie) soud zjistil, že dne datum byla zaúčtována platba nájemného ve výši celkem částka s poznámkou „nájemné dle NS z datum za Anonymizováno“.

11. Z dopisů tituly před jménem jméno FO za žalující společnost ze dne datum a datum zástupci žalované soud zjistil, že žalobkyně vyzývá žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných prostor ve výši částka měsíčně. Mezi účastníky bylo nesporné, že dopis ze dne datum byl zástupci žalované doručen.

12. Soud zamítl následující důkazní návrhy: výpisy z katastru nemovitostí pro obec adresa, Katastrální území adresa, z listu vlastnictví č. hodnota a č. hodnota se zakreslením do činných pozemků a staveb, kupní smlouvou mezi žalobkyní a právnická osoba., stavební dokumentací k budově čp. Anonymizováno, ohledáním na místě samém, znaleckým posudkem znalcem z oboru stavebnictví ohledně stavebního přináležení a charakteru předmětné části budovy čp. Anonymizováno, znaleckým posudkem o obvyklém nájemném za rozhodné období ze srovnatelných nebytových prostor v Anonymizováno, znaleckým posudkem tituly před jménem adresa ze dne datum, úředními plány Anonymizováno vypracovanými projektantkou jméno FO, kolaudačním souhlasem odboru stavebního úřadu Anonymizováno ze dne datum č. j. spisová značka, kupní smlouvou ze dne datum obsahující geometrický plán pro rozdělení pozemku a vyznačení změny obvodu budovy v katastru nemovitostí – č. plánu číslo, dražební vyhláškou č. Anonymizováno o konání dobrovolné dražby dne datum, dokladem o platbě nájemného datum, neboť s ohledem na existenci pravomocného rozhodnutí OS v Mostě o zamítnutí žaloby o vyklizení předmětného nebytového prostoru, kterým je soud ve vztahu k účastníkům řízení vázán, bylo jejich provedení nadbytečné.

13. Návrh na provedení důkazu výpisem z účtu o zaplacení nájemného v únoru 2025 soud zamítl proto, že tento výpis směřoval k prokázání platby nájemného za období, které nebylo žalováno.

14. Návrh na provedení důkazu doručenkou od dopisů ze dne datum a datum soud zamítl proto, protože účastníci shodně tvrdili, že dopis ze dne datum byl zástupci žalované doručen. Doručení dopisu žalované ze dne datum pak nebylo s ohledem na doručení dopisu ze dne datum právně významné.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaná v žalovaném období užívala předmětný nebytový prostor na základě nájemní smlouvy a za jeho užívání zaplatila dne datum smluvené nájemné ve výši částka ročně.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

17. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

18. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

19. Soud poukazuje na ustálenou judikaturu NS ohledně závaznosti posouzení předběžné otázky v řízení mezi týmiž účastníky, které předcházelo: 33 Cdo 1074/98, 33 Cdo 1725/2024.

20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1074/98 ze dne 27. 10. 1999 uvádí: „V případě zamítavého výroku je však nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí. To má význam jednak z hlediska posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté, jednak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta. Je tedy třeba dovodit, že i pravomocný rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení vlastnictví k věci, protože soud dospěl k závěru, že žalobce vlastníkem není, je pro účastníky řízení a pro soud závazný, neboť deklaruje neexistenci vlastnického práva žalobce k této věci.

21. K výše uvedenému rozhodnutí se Nejvyšší soud i nadále přiklání, což je zřejmé např. v jeho rozhodnutí ze dne 16. 9. 2024 sp. zn. 33 Cdo 1725/2024.

22. V souladu s § 159a odst. 4 o. s. ř. a výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu při posouzení předběžné otázky existence nájemního vztahu mezi účastníky v žalovaném období vyšel z toho, že tato otázka již byla mezi účastníky závazně pravomocně rozhodnuta. Uvedeným pravomocným rozsudkem spisová značka byla sice žaloba na vyklizení žalovaných prostor zamítnuta, avšak proto, že soud dospěl k závěru, že žalované pro užívání prostor svědčí smlouva o nájmu nebytových prostor v Anonymizováno uzavřená mezi právnická osoba. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne datum. V uvedeném rozsudku se soud podrobně zabýval obligatorními náležitostmi této nájemní smlouvy, stejně pak i odvolací a dovolací soud. V souladu s tím, že uvedeným rozsudkem, ač byl jeho výrok zamítavý, bylo deklarováno právo na užívání předmětných prostor mj. v žalovaném období žalovanou na základě předmětné nájemní smlouvy, je uvedený rozsudek pro soud ve smyslu § 159a odst. 3 o. s. ř. závazný.

23. Soud má proto za závazně zjištěné, že mezi účastníky existovala pro žalované období nájemní smlouva uzavřená s právním předchůdcem žalobkyně. Rovněž soud vzal za zjištěné a pro účastníky závazné, že nájemné pro žalované období bylo platně sjednáno právě v uvedené nájemní smlouvě ve výši částka ročně se splatností dne 28. 2. daného kalendářního roku.

24. Nájemní vztah mezi účastníky byl tak založen smlouvou, jejíž existence a obsah byly posouzeny podle § 3 z. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor účinného v době jejího uzavření, podle kterého nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

25. Nájemné podle nájemní smlouvy činilo částku částka ročně splatnou vždy ke každému 28. 2. daného roku. Bylo-li žalováno za období od datum do datum, bylo prokázáno, že nájemné za roky mj. 2017, 2018, 2019 a 2020 bylo ke dni rozhodnutí soudu v předmětné věci uhrazeno, neboť jej žalobkyně dne datum zaplatila.

26. K námitce promlčení vznesené žalovanou k nárokům starším tří let před podáním žaloby soud uvádí následující:

27. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

28. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

29. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a proto soud k promlčení přihlédl.

30. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

31. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

32. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Žalobkyně věděla (musela vědět) o užívání žalovaného prostoru žalovanou od okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovitosti, jejíž je žalovaný prostor součástí, tj. od datum. Žaloba v předmětné věci byla podána dne datum. Pohledávka žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání žalovaného prostoru za období od datum do datum je proto promlčena. S ohledem na žalobkyní požadovanou výši bezdůvodného obohacení měsíčně v částce částka představuje promlčený nárok částku částka (částka * 2 + částka/31 * 9 + částka/30 * 29 = částka). V rozsahu částky částka byla proto žaloba bez dalšího zamítnuta z důvodu promlčení práva žalobkyně na zaplacení této částky.

34. Dále soud v rozsahu žalované částky ve výši částka (poměrná část nájemné za rok 2017 za období od datum do datum) a částky částka (splatné nájemné za roky 2018, 2019 a 2020) zamítl proto, že tato částka již byla před rozhodnutím ve věci žalovanou žalobkyni uhrazena.

35. Ve zbývajícím rozsahu soud žalovanou částku ve výši částka (částka – částka – částka) včetně úroku z prodlení z této částky zamítl proto, že nárok žalobkyni ve výši tvrzeného bezdůvodného obohacení s ohledem na existenci platné nájemní smlouvy nevznikl.

36. V souladu s tím, že žalovaná zaplatila nájemné za žalované období až dne datum, byla za období od datum do datum v prodlení se zaplacením nájemného.

37. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z. ve spojení ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

39. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky ročně, avšak zákonný úrok z prodlení pro nájemné splatné dne datum činil v souladu s výše uvedenou zákonnou úpravou 8,05 % dlužné částky ročně. V souladu s tím soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužného nájemného v roce 2017 splatného dne datum pouze ve výši částka. Pokud se týká úroku z prodlení za další žalované období, je třeba uvést, že úrok z prodlení v zákonné výši přesahoval požadovanou sazbu 8,25 %, a proto soud přiznal žalobkyní požadovanou sazbu ve výši 8,25 %.

40. Úrok z prodlení z poměrné části nájemného za rok 2017 za období od datum do datum ve výši částka soud proto přiznal ve výši 8,05 % ročně, ze splatného nájemného za roky 2018, 2019 a 2020 ve výši 8,25 % ročně.

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř, podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

42. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

43. Soud přiznal žalované nárok na plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení. Tyto náklady jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši částka za 4 úkony právní služby po částka (za převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření ve věci ze dne datum, účast na jednání dne datum a datum.) a za 2 poloviční úkony právní služby po částka (písemná vyjádření ve věci ze dne datum a ze dne datum, která jsou obsahově velmi blízká – prakticky totožný čl. II těchto vyjádření, a proto je soud analogicky posoudil jako jednoduché výzvy k plnění) podle § 7 b. 6, §11 odst. 1, 2 písm. h), 3 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů ve výši celkem částka (4 režijní paušály po částka a 2 režijní paušály po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění v době učinění úkonu), náhradou jízdného (cesta osobním automobilem k ústnímu jednání soudu dne datum v délce 200 km za cestu právnická osoba a zpět) ve výši částka v souladu s §13 odst. 5 advokátní tarifu a vyhl. č. 589/2020 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši částka (6 promeškaných půlhodin po částka) podle §14 odst. 3 advokátní tarifu ve znění v době vykonané cesty, náhradou jízdného (cesta osobním automobilem k ústnímu jednání soudu dne datum v délce 200 km za cestu právnická osoba a zpět) ve výši částka v souladu s §13 odst. 5 advokátní tarifu a vyhl. č. 475/2024 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši částka (6 promeškaných půlhodin po částka) podle §14 odst. 3 advokátní tarifu ve znění v době vykonané cesty, částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši částka (§137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.