OSMO 22 C 92/2026-21

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o výživné pro neprovdanou matku

I. Žaloba na určení výživného neprovdané matky ve výši částka měsíčně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný přispíval na výživu částkou částka měsíčně do datum. Uvedla, že účastníci jsou rodiči nezletilého syna jméno FO, nar. datum. Společné soužití účastníků skončilo dne datum, kdy se žalovaný ze společné domácnosti odstěhoval. Žalovaný je dle žalobkyně s ohledem na kvalifikaci a situaci na trhu práce schopen vykonávat zaměstnání s čistým měsíčním příjmem přibližně částka.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Uvedl, že nastoupil na rodičovskou dovolenou a v posledních dvou měsících před skončením soužití o syna osobně a celodenně pečoval. Žalobkyně si mezitím našla zaměstnání, a nebyla tak v důsledku mateřství omezena v možnosti pracovat. Žalovaný ztratil zaměstnání, je evidován uchazečem o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši částka měsíčně.

3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. právnická osoba jednání, ač byli účastníci řádně a včas předvoláni, se nikdo z nich nedostavil; ani jeden z nich včas nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: z rodných listů soud zjistil, že dne datum se účastníkům narodil jméno FO, dne datum jméno FO.

6. Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum soud zjistil, že Úřadem práce ČR – Krajskou pobočkou v adresa byl žalovanému přiznán rodičovský příspěvek na jméno FO, nar. datum, ve výši částka od datum.

7. Z rozhodnutí téhož úřadu ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od datum po dobu 5 měsíců.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: účastníci jsou rodiči syna, nar. datum, žalobkyně nebyla a není za žalovaného provdána. Společné soužití účastníků skončilo dne datum. Žalovaný je příjemcem rodičovského příspěvku na nezl. syna, je nezaměstnaný evidovaný u úřadu práce. Naproti tomu soud nemá prokázány konkrétní odůvodněné potřeby žalobkyně, její příjmy, majetkové poměry, pravidelné výdaje ani rozsah případného omezení její výdělečné činnosti v důsledku mateřství.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 920 odst. 1 věta první o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

10. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

12. Podle § 101 odst. 2 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

13. Bylo prokázáno, že účastníci mají společné dítě a dosud neuplynula doba dvou let od jeho narození. Žalobkyně však přes svou povinnost uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy (§ 101 odst. 1, 2 o. s. ř.) netvrdila a neprokázala své odůvodněné potřeby ani své majetkové a příjmové poměry. Neprokázala ani to, že by byla vzhledem k mateřství omezena ve své schopnosti pracovat a zabezpečit vlastní výživu. Z tvrzení žalovaného naopak vyplynulo, že žalobkyně pracuje a že v posledních dvou měsících před skončením soužití zajišťoval každodenní, celodenní péči o nezletilého syna žalovaný. Samotná skutečnost, že žalovaný může být schopen dosahovat čistého příjmu kolem částka měsíčně, bez zjištění a prokázání odůvodněných potřeb žalobkyně a jejích vlastních poměrů nepostačuje k určení výživného. K nepřítomnosti žalobkyně u jednání soud přihlédl tak, že rozhodoval z obsahu spisu a z provedených důkazů; avšak nemohl přitom nahrazovat její skutková tvrzení ani jí opatřovat důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně předpokladů vzniku a rozsahu požadovaného výživného. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

15. Nárok na náhradu nákladů řízení svědčil žalovanému, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Ze spisu však bylo zjištěno, že žalovanému dosud náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.