OSNA 14 C 132/2022-29

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci: ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; M.B.A. právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený: údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaný:; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem: adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 212 Kč s příslušenstvím (pojistné) ⟪LB:lb_006⟫ rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 212 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ Pojišťovna“), pojistnou smlouvu anonymizována čtyři slova číslo, (dále jen„ Smlouva“). Počátek pojištění byl sjednán na den 2019 číslo. Na základě Smlouvy Pojišťovna poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě a žalovaný byl povinen řádně platit Pojišťovně sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil, pročež vznikl dluh na pojistném, který je předmětem této žaloby. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni datum, jak plyne z přiloženého oznámení o zániku pojištění. V pojistné smlouvě bylo sjednáno celkové roční pojistné ve výši 929 Kč s roční frekvencí placení splátek pojistného. Žalovanému vznikl dluh na pojistném ve výši 212.00 Kč. Na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností právnická osoba, IČO a právnická osoba, IČO s nástupnickou společností právnická osoba, akciová společnost, se sídlem adresa, Česká republika, IČO (dále jen„ Původní věřitel“). Veškerá práva a povinnosti vyplývající z výše uvedené pojistné smlouvy, včetně pohledávky na pojistném, tak přešla na Původního věřitele. Dne datum uzavřel původní věřitel se právnická osoba právnická osoba Smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla postoupena na M.B.A. právnická osoba i shora specifikovaná pohledávka spolu s veškerým jejím příslušenstvím. Žalobce se touto žalobou domáhá úhrady dlužného pojistného ve výši 212.00 Kč. Nezaplacené pojistné je vypočteno žalobcem v souladu se Smlouvou. Výpočet dlužného pojistného je proveden v „ přehledu předpisů a plateb“ z nějž je patrný přehled pojistných období, výše pojistného i datum splatnosti (běžné pojistné je splatné prvním dnem každého pojistného období). Výsledek je v „ přehledu předpisů a plateb“ proveden součtem celkově předepsaného pojistného za trvání pojistné smlouvy, od nějž jsou odečteny provedené úhrady. Přehled předpisů a plateb pojistného - ID pohledavky číslo Číslo smlouvy číslo Počátek pojistného období Konec pojistného období příjmení k uhrazení (Kč) datum datum anonymizováno datum datum anonymizováno datum datum anonymizováno datum datum anonymizováno

Total anonymizováno.

Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne zániku pojistné smlouvy do zaplacení, byť jsou splátky pojistného ze zákona splatné první den pojistného období.

2. V řízení soud vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky platebním rozkazem, který byl žalovanému doručen dne 21. 6. 2022. Proti němu si žalovaný podal v zachované lhůtě dne 4. 7. 2022 odpor, který neodůvodnil, pouze uvedl, že odůvodnění doručí do 15 dnů.

3. Součástí platebního rozkazu byla i výzva dle ust. § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby se žalovaný pro případ podání odporu ve věci vyjádřil ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok žalobce uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaný byl poučen, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byl žalovaný poučen, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li žalovaný podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. Na výzvu soudu je povinen tvrzený vážný důvod prokázat. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.).

4. Podle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby Podle ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.

5. Žalovaný na výzvu soudu dle ustanovení § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě adekvátně nereagoval, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku. Soudu žalovaný netvrdil rozhodné skutečnosti vedoucí k závěru, že žalobou uplatněný nárok je zcela, popřípadě částečně nedůvodným. Žalovaný rovněž neoznačil žádné důkazy vedoucí k tomuto závěru.

6. Povinnosti vyjádřit se ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. dostojí žalovaný pouze tehdy, jestliže z jeho včasného podání vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou zcela neuznává (což v daném případě nebylo splněno) a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, kteréžto povinnosti žalovaný také nedostál. Lze konstatovat, že odpor žalovaného neobsahuje údaje nutné ke splnění povinnosti kvalifikovaně se vyjádřit ve smyslu ustanovení § 114b o.s.ř., jelikož především neobsahuje údaje týkající se věci samé a má to tedy pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se vůbec nevyjádřil, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku (viz např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2010, sp. zn. 26 Cdo 1265/2010, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.8.2008, sp.zn. 21 Cdo 3597/2007).

7. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a vzhledem k tomu, že k výzvě soudu dle ustanovení § 114b o. s. ř. se ve stanovené lhůtě žalovaný nevyjádřil kvalifikovaným způsobem, došlo tak ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku dle § 153a odst. 3 o.s.ř. a soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu, rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové, s tím, že odvolacím důvodem mohou být pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o.s.ř.).

Podle § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. odvolání proti rozsudku pro uznání, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

V téže lhůtě a týmž způsobem lze podat odvolání i do výroku o náhradě nákladů řízení, kde odvolací důvody nejsou omezeny.

Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.