OSNA 8 C 107/2021-103

Okresní soud v Náchodě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Baudyše a přísedících Pavla Romančáka a Miroslava Bráta ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne datum, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Opakované hrubé porušení pracovní smlouvy z důvodu konzumace alkoholu na pracovišti.

2. Porušení pracovní smlouvy v bodu 10.

3. Opakované porušování hygienických standardů provozu.“

4. Sporné mezi účastníky bylo to, zda žalovaný předal žalobkyni ve dnech 10. 12. 2018 a 9. 3. 2020 vytýkací dopisy, jejichž předmětem byla výtka vztahující se k tomu, že žalobkyně užívá alkohol na pracovišti, dále zda žalobkyně užívala na pracovišti v pracovní době alkoholické nápoje, zda se žalobkyně dopustila porušení pracovní smlouvy v bodu 10, zda žalobkyně opakovaně porušovala hygienické standardy provozu vinárny a především to, zda okamžité zrušení pracovního poměru učiněné dne datum je neplatné.

5. Pracovní smlouvou ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec uzavřeli smlouvu, na základě které vznikl mezi účastníky pracovní poměr dne datum s tím, že žalobkyně bude zařazena na pracovní pozici servírka. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s místem výkonu práce v obec Součástí smlouvy bylo ujednání obsažené v bodu 10. smlouvy, dle kterého je zaměstnanec povinen vykonávat práce jiného druhu, než jsou sjednány v pracovní smlouvě, pouze v případech stanovených zákoníkem práce, přičemž obsah pracovní smlouvy může být změněn jen tehdy, dohodnou-li se na tom obě smluvní strany v písemném dodatku k této pracovní smlouvě.

6. Listinou označenou jako„ Skončení pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný oznámil žalobkyni, že s ní podle § 55 zákoníku práce ruší pracovní poměr uzavřený pracovní smlouvou ze dne datum, kdy uvedl„ Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru:

7. Vytýkacím dopisem ze dne 12. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně byla žalovaným písemně upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci tím, že dne 10. 12. 2018 na pracovišti požívala alkohol.

8. Vytýkacím dopisem ze dne 11. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně byla žalovaným písemně upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci tím, že dne 9. 3. 2020 na pracovišti požívala alkohol.

9. Z fotodokumentace (na čl. 84) soud zjistil, že kamerový záznam v blíže neurčené době zachytil žalobkyni, jak sedí u stolu v provozovně žalovaného, přičemž blíže neztotožněná osoba stojí za barem.

10. Z fotodokumentace (na čl. 85-87) soud zjistil, že kamerový záznam v blíže neurčené době zachytil žalobkyni, jak v provozovně žalovaného drží v ruce sklenici na víno, pije nápoj a sedá si k hostům.

11. Z fotodokumentace (na čl. 88-89) soud zjistil, že kamerový záznam v blíže neurčené době zachytil za barem blíže neztotožněnou ženu, která nesouvisí s provozem žalovaného, a dále ženu, která si na talíři nese jídlo.

12. Návrhy účastníků na doplnění dokazování o kamerové záznamy ze dne datum, výpověď žalovaného a výpovědi svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení soud jako nadbytečné zamítl, neboť mezi účastníky nesporná tvrzení a provedené důkazy zcela postačovaly k posouzení nároku žalobkyně, přičemž další účastníky navrhované důkazy by pouze vedly k oddálení rozhodnutí ve věci samé a k navýšení nákladů řízení. Soud proto tyto návrhy účastníků v zájmu zásady hospodárnosti a rychlosti řízení zamítl.

13. Dalšími v řízení provedenými důkazy se soud v odůvodnění rozsudku blíže nezabýval, neboť jimi byly prokazovány skutečnosti, stran kterých nebylo mezi účastníky řízení sporu, nebo se jednalo o důkazy, které závěry soudu o skutkovém stavu věci nemohly nikterak ovlivnit.

14. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako servírka, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný v rámci svého podnikání ve své provozovně poskytuje ubytovací služby, provozuje prodejnu vín a vinárnu. V rozhodné době pro posouzení nároku žalobkyně u žalovaného na pozici provozní pracovala jméno příjmení, která je životní partnerkou žalovaného, její náplní práce bylo organizování pracovní činnosti a práce servírky (střídavě obden s žalobkyní). Dne datum a dne datum byla žalobkyně žalovaným písemně upozorněna na možnost výpovědi z pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci spočívající v tom, že ve dnech datum a datum na pracovišti požívala alkohol. Žalobkyně dne datum nastoupila na ošetřování, které trvalo do datum. Od datum byla žalobkyně v pracovní neschopnosti, která jí byla ukončena dne datum. Následně dne datum žalobkyně nastoupila do karantény, která trvala do datum. Od datum byla žalobkyně znovu uznána práce neschopnou a pracovní neschopnost jí trvala do datum. Dne datum žalobkyně kontaktovala žalovaného s tím, že byla uznána práce schopnou a že je připravena nastoupit do zaměstnání, načež jí žalovaným bylo sděleno, že dne datum bude čerpat dovolenou a následujícího dne jí bude pracovní poměr ukončen. Dne datum žalobkyně od žalovaného obdržela písemné podání označené jako„ Skončení pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele“ s tím, že pracovní poměr má skončit k datu datum. Dne datum byl žalovanému doručen dopis žalobkyně ze dne datum, ve kterém žalobkyně písemně oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání. Až dosud nebyla žalobkyně žalovaným vyzvána k tomu, aby znovu do zaměstnání nastoupila. Dle tvrzení žalovaného bylo důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru chování žalobkyně, která měla dne datum na pracovišti užívat alkohol, o čemž provozní jméno příjmení vyrozuměla žalovaného až dne datum.

15. S ohledem na výše uvedený skutkový stav se žalobkyně domáhá prohlášení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne datum. Soud proto posuzoval věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2021 (dále jen„ zák. práce“).

16. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

17. Podle § 58 odst. 1 zák. práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

18. Podle ustanovení § 60 zák. práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Podle § 72 zák. práce neplatnost pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pro posouzení uplatněného nároku žalobkyně bylo klíčové zodpovězení otázky, zda okamžité zrušení pracovního poměru bylo učiněno v souladu se zákonem a zda jej lze považovat za platné právní jednání.

21. Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranným právním úkonem směřujícím k rozvázání pracovního poměru, pro jehož platnost je předepsána písemná forma. Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je výjimečným institutem určeným pouze pro případ, kdy je porušení povinností zaměstnance ve smyslu citovaného ustanovení nepochybné a došlo k němu zvlášť hrubým způsobem, nikoliv způsobem této závažnosti zjevně nedosahujícím. Jednání zaměstnance, jímž poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, musí mít natolik závažný charakter, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance dále zaměstnával ani po výpovědní dobu (srov. též usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne datum sp. zn. II. ÚS 1471/14).

22. Podle ustálené judikatury (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 1. 2016 sp. zn. spisová značka), důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. U důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena.

23. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že z písemného projevu vůle žalovaného je nepochybné, který ze zákonných důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, neboť je zřejmé, že pod body 1. (konzumace alkoholu na pracovišti), 2. (porušení pracovní smlouvy v bodu 10) a 3. (porušování hygienických standardů provozu) jsou specifikována porušení povinností vyplývající z právních předpisů, která žalovaný považuje za porušená zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Až potud nelze právní jednání žalovaného považovat za neplatné. příjmení právního jednání žalovaného nastávají při přezkoumání právního jednání žalovaného požadavky kladenými ustanovením § 60 zák. práce, dle kterého důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, což znamená, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Soudní praxe vychází z toho, že za tímto účelem je nutné konkretizovat čas, místo i konkrétní jednání, jež k ukončení pracovního poměru vedou.

24. Pokud žalovaný prvý z uplatněných důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru specifikoval takto:„ Opakované hrubé porušení pracovní smlouvy z důvodu konzumace alkoholu na pracovišti“, pak tím nepochybně své právní jednání z hlediska určitosti a srozumitelnosti zatížil vadou, neboť v takovémto vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru zcela absentuje konkretizace času, tedy alespoň dne, kdy ke konzumaci alkoholu mělo ze strany žalobkyně dojít, rovněž postrádá specifikaci konkrétních okolností, které by jednání žalobkyně jednoznačně popsalo tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným. Obdobně lze za neurčitě vymezený důvod okamžitého zrušení pracovního poměru považovat bod 3, ve kterém žalovaný uvádí:„ Opakované porušování hygienických standardů provozu.“ I zde zcela absentuje vymezení konkrétní události časem i bližšími okolnostmi, v nichž má být porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem spatřováno. V případě výše uvedených dvou vytýkaných skutků si lze učinit alespoň obecnou představu o tom, v čem žalovaný mohl spatřovat zvláště hrubé porušení pracovních povinností, avšak v případě bodu 2., ve kterém je uvedeno:„ Porušení pracovní smlouvy v bodu 10.“, pak není možné ani toto. Jedná se o zcela nedostatečně a nesrozumitelně skutkově vymezený důvod okamžitého zrušení, jenž neumožňuje učinit si ani obecnou představu o tom, v čem mělo dle žalovaného porušení pracovních povinností žalobkyně spočívat, a proč byl s žalobkyní okamžitě zrušen pracovní poměr, a to ani na základě výkladu bodu 10. smlouvy, v němž je obsaženo obecné ujednání ukládající zaměstnanci povinnost vykonávat pro zaměstnavatele práce jiného druhu, než jsou sjednány v pracovní smlouvě, pouze v případech stanovených zákoníkem práce.

25. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že právní jednání žalovaného nesplňuje nezbytné požadavky, které na zaměstnavatele klade ustanovení § 60 zákoníku práce, hodlá-li pracovní poměr ukončit okamžitým zrušením, neboť nebyl dodržen požadavek na přesnou individualizaci vytýkaných skutků zakládajících důvod okamžitého zrušení pracovního poměru.

26. Navzdory tomu, že žalovaný se v průběhu řízení pokusil o bližší vymezení jednotlivých důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru, kdy zejména v rámci přípravného jednání konaného dne datum konkretizoval jednotlivá jednání žalobkyně, ve kterých spatřuje důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, je zřejmé, že tak bylo učiněno opožděně, tedy v rozporu se zákonem, což soudu znemožnilo jejich věcný přezkum.

27. V této souvislosti je třeba poznamenat, že z provedeného dokazování vyplývá, že i kdyby žalovaný jednotlivé důvody okamžitého zrušení pracovního poměru specifikoval tak, jak učinil v průběhu soudního řízení, nemohl by být v řízení úspěšný. Ze samotných tvrzení žalovaného, kterými v soudním řízení skutkově vymezil jednotlivé důvody, vyšlo najevo, že k jednání specifikovanému pod bodem 2) mělo dojít dne datum a k jednáním specifikovaným pod body 1) a 3) mělo dojít dne datum, tedy více než 7 měsíců před tím, než žalovaný k okamžitému zrušení pracovního poměru dne datum přistoupil. Navzdory tomu, že žalovaný v řízení tvrdil, že o důvodech okamžitého zrušení pracovního poměru se dozvěděl až dne datum, kdy jej o nich vyrozuměla jeho provozní a současně družka jméno příjmení, je zřejmé, že tyto důvody byly uplatněny opožděně, tedy v rozporu s § 58 odst. 1 zák. práce, neboť za rozhodný okamžik není možné považovat dobu, kdy byl o skutečnostech zakládajících důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru vyrozuměn žalovaný, jako zaměstnavatel, nýbrž dobu, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla žalovaným pověřená osoba, v daném případě provozní příjmení, jež měla bez zbytečného odkladu jednání žalobkyně zakládající důvod pro okamžité pracovního poměru žalovanému nahlásit. Pokud tak neučinila včas, nelze to přičítat k tíži žalobkyně, přičemž na tvrzení žalovaného o okamžiku, kdy se o důvodech okamžitého zrušení pracovního poměru dozvěděl, nezbývá než pohlížet jako na zcela účelové.

28. Nad rámec odůvodnění si soud dovoluje poznamenat, že z žalovaným předložených listinných důkazů, zejména z vytýkacích dopisů z datum a datum, je zřejmé, že žalovaný není v oblasti pracovního práva nezkušený a je schopen si velmi kvalitně připravit podklady pro případné rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zák. práce. V daném případě však je z počínání žalovaného zřejmé, že situaci, kdy hodlal s žalobkyní rozvázat pracovní poměr, značně podcenil, když za nástroj k dosažení svého záměru zvolil právě okamžité zrušení pracovního poměru, aniž přesnému popisu vytýkaných skutků věnoval zvýšenou pozornost. Spoléhal pouze na to, že žalobkyně své nároky vyplývající z neplatného rozvázání pracovního poměru nebude bránit, což v rovině pracovního práva, které klade zvýšený důraz na ochranu zaměstnance coby slabší strany pracovněprávního vztahu, není možné. Soud tedy dospěl k závěru, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne datum je neplatné. Proto soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

29. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého nároku. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna advokáta ve výši částka stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (dále též jen jako„ vyhláška“), kdy tarifní hodnotu představuje částka částka a odměna za jeden úkon právní služby činí částka. Soud přiznal žalobkyni nárok na odměnu advokáta za celkem 4,5 úkonů právní služby v celkové výši částka, tj. 1 x převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky; 2 x písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky (žaloba z datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum), 1,5 x účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. g) vyhlášky, kdy odměnu za účast na přípravném jednání dne datum je třeba počítat v poloviční výši. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby popsaných shora po částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky v celkové výši částka. Žalobkyně má dále právo na náhradu cestovních nákladů ve výši částka vynaložených na dvě cesty právního zástupce k jednání soudu na trase obec – obec a zpět (datum a datum) uskutečněných vozidlem příjmení příjmení jméno, registrační značka při ujeté vzdálenosti 628 km, průměrné spotřebě benzínu 10,6 l číslo km, vyhláškové ceně částka (při cestě dne datum) a částka (při cestě dne datum) a amortizaci 4,70 Kč/km. Soud dále přiznal žalobkyni právo na náhradu za ztrátu času cestou k jednání ve výši částka za celkem 16 započatých půlhodin po částka Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši částka ze základu částka, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH.

30. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.