OSNA 3 C 114/2026-36

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Špačkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 38 131,70 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 063,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 902,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 427,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 697,87 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 697,87 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 550 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 468,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 787,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 965,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 745,9 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 4 745,9 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa domáhal na žalovaném jednak zaplacení částky 29 113,50 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení úvěru vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a dále zaplacení částky 9 018,20 Kč s příslušenství z titulu nezaplacení úvěru vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum.

2. Žalobce k prvnímu nároku uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Anonymizováno úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Anonymizováno tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Anonymizováno splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání Anonymizováno neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce poukazuje na to, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000,00 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 18 144,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 10 359 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 399,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 451,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 697,87 Kč a dlužný poplatek částku 14 415,63 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14 697,87 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 950,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 43 299,64 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 43 299,64 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 29 113,50 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 697,87 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 415,63 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 427,37 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 902,28 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 697,87 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 697,87 Kč od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 427,37 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 697,87 Kč od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 902,28 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 697,87 Kč od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

3. K druhému nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Anonymizováno úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Anonymizováno tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Anonymizováno splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce poukazuje, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000,00 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6 691,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 570,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 264,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 745,90 Kč a dlužný poplatek částku 4 272,30 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 745,90 Kč dále úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 450,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 15 812,52 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 15 812,52 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 9 018,20 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 745,90 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 272,30 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 965,59 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 787,62 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 745,90 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 745,90 Kč od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 965,59 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 745,90 Kč od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 787,62 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 745,90 Kč od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

5. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel se právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a zavázal se uhradit žalobci poskytnutou částku, smluvní úrok a další platby spojené s poskytnutým úvěrem (poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, doplňkové pojištění). Poskytnutí částky v celkové výši 17 000 Kč je prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a zavázal se uhradit žalobci poskytnutou částku, smluvní úrok a další platby spojené s poskytnutým úvěrem (poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Poskytnutí částky v celkové výši 7 000 Kč je prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru.

7. Soud je toho názoru, že poskytovatel úvěru nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a důkladně. Soud vyzval žalobce, aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobce v rámci podání ze dne datum zejména odkázal na údaje uvedené v zákaznické kartě a smlouvě a dále upozornil, že předmětné smlouvy byly uzavřeny po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. datum) a neprokázání splnění této povinnosti (zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele) tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv o úvěru, které byly mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky. V daném případě nelze smlouvy o úvěru považovat za platné proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěry splácet. Právní předchůdce žalobce provedl dle tvrzení žalobce před uzavřením každé úvěrové smlouvy dotaz na žalovaného stran jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalobce konstatoval, že tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále žalobce doplnil, že žalovaný pracoval jako dělník u zaměstnavatele jméno FO s měsíčním příjmem 29 950 Kč, neměl vyživovací povinnost, neměl úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce k těmto tvrzením předložil zákaznické karty.

9. Ze zákaznické karty k úvěru č. hodnota (který byl poskytnut dne datum) vyplývá, že žalovaný byl svobodný a byl zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 29 950 Kč, s žádnými dalšími příjmy žadatele ani žádnými dalšími příjmy rodiny. Příjem žalovaného měl být ověřen z výplatních pásek za měsíce květen a červen 2022. Tyto výplatní pásky byly soudu doloženy, nebyly však opatřeny žádným razítkem ani podpisem. Z této karty je dále prokazováno, že žalovaný žil v nájmu a jeho odhadované měsíční výdaje činily 3 000 Kč. K tomuto si právní předchůdce žalobce od žalovaného nenechal předložit ničeho, a to ani nájemní smlouvu. S ohledem na výši nájmů (žalovaný uvedl doručovací adresu v adresa), energií a dalších nezbytných nákladů (potraviny, drogerie atd.) je částka 3 000 Kč měsíčně jakožto měsíční výdaje žalovaného zarážející. Právní předchůdce žalobce se v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného u této úvěrového smlouvy zaměřil pouze na příjmovou stránku žalovaného (kdy se spokojil s předloženými výplatními páskami bez jakéhokoli razítka či podpisu), v ostatním se spokojil pouze s tvrzením žalovaného. V zákaznické kartě k úvěru č. hodnota (který byl poskytnut dne datum) žalovaný rovněž uvedl, že byl svobodný a byl zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 29 950 Kč, s žádnými dalšími příjmy žadatele ani žádnými dalšími příjmy rodiny. Příjem žalovaného měl být ověřen z výplatních pásek za měsíce únor a březen 2022. Tyto výplatní pásky byly soudu doloženy, byly opatřeny razítkem i podpisem zaměstnavatele. Z této karty je dále prokazováno, že žalovaný žil v nájmu a jeho odhadované měsíční výdaje činily 4 000 Kč. I v tomto případě se právní předchůdce žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného u této úvěrového smlouvy zaměřil pouze na příjmovou stránku žalovaného, v ostatním se spokojil pouze s tvrzením žalovaného. Žalovaným uváděné měsíční výdaje (včetně výdajů na bydlení) se jeví nepoměrně nízké. Zvláštní je i to, že oproti uvedeným nákladům v květnu 2022 (4 000 Kč) uvedl žalovaný ve své žádosti v červenci 2022 náklady pouze ve výši 3 000 Kč. Ačkoli mu tedy dle jeho tvrzení měsíční výdaje ještě poklesly, přesto žalovaný žádal u právního předchůdce žalobce o další úvěr.

10. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce žalobce učinil chybně, nedostatečně. Důkazy, které by prokazovaly tvrzení žalobce o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splatit, žalobce nepředložil. Soud v této souvislosti pochopitelně přihlédl i k úhradám žalovaného, které na oba úvěry učinil. Nicméně i tak, musel uzavřít, že zde byly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěry splácet, které se tedy projevily v podobě zákonné sankce - neplatnosti smlouvy. Žalovaný sice na smlouvu č. hodnota uhradil celkem částku 2 950 Kč (viz. tabulka umoření), avšak poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum, ačkoli dle ujednaného splátkového kalendáře měla být uhrazena dne datum. Na úvěr č. hodnota pak žalovaný uhradil celkem hodnota Kč, a i zde prodlení žalovaného nastalo již datum (úhrada poslední splátky), ačkoli poslední splátka měla být uhrazena až dne datum. Ani těmito všemi platbami není prokázáno, že by před poskytnutím úvěru byla finanční situace žalovaného taková, že mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátky v dohodnuté výši. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrové smlouvy za neplatné.

11. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrových smluv plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že tato neplatnost není absolutní. Úvěrová smlouva č. hodnota byla uzavřena dne datum a úvěrová smlouva č. hodnota byla uzavřena dne datum. Dle § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle názoru soudu jde o neplatnost absolutní podle § 588 o. z., vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není totiž neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se otázkou platnosti smlouvy i bez návrhu žalovaného (k tomu srov. např. rozsudek Okresního soudu ve adresa ze dne datum, sp. zn. 38 C 25/2020).

12. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.

13. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. V daném případě soud dovodil, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, respektive toto neposoudil s náležitou pečlivostí. Právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného značně formálně. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za formální a nedostatečně pečlivé. Takový postup tedy vede k neplatnosti obou uzavřených úvěrových smluv.

19. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

20. Na základě výše uvedeného uzavřel soud, že smlouvy o úvěru, které jsou předmětem této žaloby, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným jsou neplatné. Žalobce má právo na vrácení poskytnuté jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Jistina u úvěru č. hodnota (nárok 1) činila 17 000 Kč, žalovaný doposud žalobci uhradil částku 2 950 Kč (prokázáno tabulkou umoření k úvěru č. hodnota). K úhradě tedy zbývá částka 14 050 Kč. Jistina u úvěru č. hodnota (nárok 2) činila 7 000 Kč, žalovaný doposud žalobci uhradil částku 4 450 Kč (prokázáno tabulkou umoření k úvěru č. hodnota). K úhradě tedy zbývá částka 2 550 Kč. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci zbylé poskytnuté finanční prostředky uhradil. Žalovaný však tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. S ohledem na uvedené proto soud žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 14 050 Kč (výrok I.) a částku 2 550 Kč (výrok III.). Žalobci však nenáleží požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost částky nastane až po marném uplynutí lhůty k plnění dle tohoto rozsudku. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Ani z obsahu spisu nebylo možné dovodit okolnosti, které by nějakým způsobem osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalovaného a jakkoli by odůvodňovaly stanovení určité formy splatnosti. Přitom stran lhůty k plnění dle § 87 odst. 1 věta poslední zákona jde o skutečnost v jeho prospěch a ostatně nejde o informace jsoucí v dispoziční sféře žalobce (který tu je v informačním deficitu). Proto soud rozhodl, že žalovaný je schopen žalobci přiznanou jistinu úvěru zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (viz výrok I. a III.). S ohledem na neplatnost smluv o úvěru soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce v rámci nároku č. hodnota domáhal zaplacení částky 15 063,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 902,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 427,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 697,87 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 697,87 Kč od datum do zaplacení (výrok II.) a dále v části, ve které se žalobce domáhal v rámci nároku č. hodnota zaplacení částky 6 468,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 787,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 965,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 745,9 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 4 745,9 Kč od datum do zaplacení (výrok IV.)

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení úspěšný méně než z poloviny a žalovanému žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.