OSNB 9 C 113/2021-17

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 5 460,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 460,38 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 27. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 460,38 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 27. 1. 2014 písemně uznala co do důvodu a výše svůj dluh 28 860,38 Kč vůči právnímu předchůdci žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, registrační číslo: anonymizováno (dále jen„ Původní věřitel“), a zároveň se zavázala uznaný dluh uhradit ve 47 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 29. splátky, celkově na uznanou dlužnou částku zaplatila 23 400 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou byla smlouvou ze dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni, žalovaná o tom byla písemně vyrozuměna. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou, dlužnou částku nezaplatila.

Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela s Původním věřitelem dne 27. 1. 2014 splátkovou dohodu, v rámci níž písemně uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči Původnímu věřiteli ve výši 28 860,38 Kč (Původní věřitel byl při uzavření dohody zastoupen právnická osoba obec a právnická osoba, IČO). Ze splátkové dohody soud dále zjistil, že žalovanou uznaný dluh vznikl na základě smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, přičemž pohledávka této společnosti za žalovanou byla postoupena Původnímu věřiteli dne 1. 11. 2013. Žalovaná se ve splátkové dohodě zavázala dlužnou částku 28 860,38 Kč zaplatit Původnímu věřiteli ve dvaceti měsíčních splátkách po 1 500 Kč, resp. dle dodatku č. 1 ze dne 5. 11. 2014 a dodatku č. 2 ze dne 9. 8. 2016, se zavázala uhradit dluh ve výši 28 860,38 Kč celkem 47 měsíčními splátkami - prvních osm splátek bylo sjednáno ve výši 1 500 Kč, devátá splátka měla činit 1 000 Kč a následující splátky 500 Kč, resp. poslední splátka měla být 983,78 Kč, první splátka měla být zaplacena 21. 2. 2014 a poslední splátka 26. 7. 2018. Žalovaná na uznaný dluh dle splátkové dohody uhradila celkem 23 400 Kč. Uvedená pohledávka Původního věřitele za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, žalovaná o tom byla písemně vyrozuměna dopisem Původního věřitele ze dne 13. 9. 2018, odeslaným dle poštovního podacího archu 19. 9. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2020 (dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána 10. 11. 2020), žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.

Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Žalovaná uznala dne 27. 1. 2014 svůj závazek vůči Původnímu věřiteli ve výši 28 860,38 Kč, a to co do důvodu a výše, a zavázala se jej zaplatit ve splátkách, které byly v dohodě účastníků stanoveny, poslední splátka měla být zaplacena dne 26. 7. 2018. Následně byla takto žalovanou uznaná pohledávka Původního věřitele postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh vůči Původnímu věřiteli, určený co do důvodu i výše, uznala, platí zde vyvratitelná právní domněnka, že dluh ve výši 28 860,38 Kč v době uznání existoval, a že ke dni uznání nezanikl. Uznáním dluhu zároveň došlo k posílení postavení žalobkyně v tom směru, že nemusela prokazovat existenci (vznik) závazku, jeho právní důvod, ani jeho trvání. Naopak uznáním dluhu došlo k přenesení břemene tvrzení a břemene důkazního na žalovanou, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že závazek ke dni uznání neexistoval nebo po uznání dluhu zanikl (blíže lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001, a ze dne 24. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 948/2008). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 460,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 7. 2018 do zaplacení (celá dlužná částka se stala splatnou nejpozději 26. 7. 2018, tj. k datu splatnosti poslední splátky uznaného dluhu; výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci plně úspěšné, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.