OSNB 9 C 87/2021-16

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 17 550,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 550,40 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 21. 4. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 550,40 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 21. 8. 2015 písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh 19 303,06 Kč vůči právnímu předchůdci žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, registrační číslo: anonymizováno (dále jen„ Původní věřitel“), a zároveň se zavázal uznaný dluh uhradit ve 20 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou druhé splátky, celkově na uznanou dlužnou částku zaplatil 1 500 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla smlouvou ze dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni, žalovaný o tom byl písemně vyrozuměn dne 4. 9. 2018. Žalobkyně nepožadovala po žalovaném zaplacení částky 252,66 Kč, dlužná částka tak po zohlednění úhrady žalovaného ve výši 1 500 Kč činila 17 550,40 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2020, na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku ani částečně nezaplatil.

Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s Původním věřitelem dne 25. 8. 2015 splátkovou dohodu, v rámci níž žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči Původnímu věřiteli ve výši 19 303,06 Kč (Původní věřitel byl při uzavření dohody zastoupen právnická osoba obec a právnická osoba, IČO). Ze splátkové dohody soud dále zjistil, že žalovaným uznaný dluh vznikl na základě smlouvy o půjčce číslo z 20. 1. 2008, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, přičemž pohledávka této společnosti za žalovaným byla postoupena Původnímu věřiteli dne 19. 6. 2015. Žalovaný se ve splátkové dohodě zavázal dlužnou částku 19 303,06 K, včetně sjednaného smluvního úroku 1 115,92 Kč, zaplatit Původnímu věřiteli ve dvaceti měsíčních splátkách po 1 000 Kč, resp. poslední splátka měla činit 1 418,98 Kč, první splátka měla být zaplacena dne 18. 9. 2015 a poslední zvýšená splátka dne 20. 4. 2017. Žalovaný na uznaný dluh dle splátkové dohody uhradil pouze 1 500 Kč. Uvedená pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni, žalovaný o tom byl písemně vyrozuměn dopisem Původního věřitele ze dne datum, odeslaným dle poštovního podacího archu dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2020 (dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána 19. 11. 2020), žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Žalovaný uznal dne 25. 8. 2015 svůj závazek vůči Původnímu věřiteli ve výši 19 303,06 Kč, a to co do důvodu a výše, a zavázal se jej zaplatit ve splátkách, které byly v dohodě účastníků stanoveny, poslední splátka měla být zaplacena 20. 4. 2017. Následně byla takto žalovaným uznaná pohledávka Původního věřitele postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh vůči Původnímu věřiteli, určený co do důvodu i výše, uznal, platí zde vyvratitelná právní domněnka, že dluh ve výši 19 303,06 Kč v době uznání existoval, a že ke dni uznání nezanikl. Uznáním dluhu zároveň došlo k posílení postavení žalobkyně v tom směru, že nemusela prokazovat existenci (vznik) závazku, jeho právní důvod, ani jeho trvání. Naopak uznáním dluhu došlo k přenesení břemene tvrzení a břemene důkazního na žalovaného, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že závazek ke dni uznání neexistoval nebo po uznání dluhu zanikl (blíže lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001, a ze dne 24. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 948/2008). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 550,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21. 4. 2017 do zaplacení (celá dlužná částka se stala splatnou nejpozději 20. 4. 2017, tj. k datu splatnosti poslední splátky uznaného dluhu; výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci plně úspěšné, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.