OSNB 7 C 142/2021-107

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% z této částky od 4.7.2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 489 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně anonymizována dvě slova územní celek anonymizováno, se sídlem adresa, IČO v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 26.12.2020 domáhala po žalovaném zaplacení dlužného jízdného a přirážky za porušení přepravních podmínek při jízdě bez platného jízdního dokladu veřejným dopravním prostředkem provozovaným předchůdkyní žalobkyně dne 18.6.2018.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vyslovil místní nepříslušnost usnesením ze dne 18.5.2022 č.j. 7 C 142/2021-95 a Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 13.9.2022 č.j. 26 Nd 410/2022-102 rozhodl, že věc projedná a rozhodne právě zdejší soud dle § 11 odst. 3 o.s.ř.

Žalovaný je občan Slovenské republiky a v obvodu zdejšího soudu nikdy neměl žádný druh pobytu, v evidenci obyvatel domovského státu je veden bez domova. Z tohoto důvodu mu byl v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů. Tento postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. K žalobě se nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanu Slovenské republiky, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je dána v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) dle čl. 7 bod 1 písm. b) dle místa plnění zmíněného závazku: v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; české právo jako rozhodné soud použije s ohledem na ustanovení předmětné přepravní smlouvy.

4. V dané věci soud učinil následující závěr skutkového stavu. Žalovaný dne 18.6.2018 cestoval linkou anonymizováno vůz anonymizováno provozovanou anonymizována dvě slova územní celek anonymizováno. Na výzvu kontrolního orgánu nepředložil jízdní doklad. Zápis o přepravní kontrole podepsal. Smlouvou o postoupení ze dne 10.12.2019 postoupila právnická osoba anonymizováno územní celek anonymizováno, pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení vyrozuměn.

5. Soud posoudil projednávaný případ dle ust. § 2550 a násl a § 2578 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů měl soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil v uvedeném případě k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný předchůdkyní žalobkyně, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak svým jednáním porušil ustanovení výše citovaných právních předpisů, proto je povinen zaplatit dlužnou přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč a jízdné v částce 10 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když předpis Evropských společenství - nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 jinou úpravu nestanoví. Žalobkyně doložila postoupení pohledávky dle § 1879 o.z.. Ze strany žalovaného naopak tvrzena, natož prokázána, nebyla alespoň částečná úhrada tohoto dluhu.

6. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšnému žalobci účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobcem v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 1 489 Kč.

7. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.