OSNB 17 C 69/2023-211

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Malovcem sídlem Náměstí Přemyslovců 15, 288 02 Nymburk ⟪LB:lb_004⟫ o neúčinnosti převodu nemovitých věcí,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vůči ní kupní smlouva uzavřená dne datum mezi společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, jako prodávajícím a žalovanou jako kupujícím, jejímž předmětem byl převod vlastnických práv k pozemku st. parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku st. parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku částka k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby bylo určeno, že kupní smlouva, uzavřená dne datum mezi společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „dlužník“) jako prodávajícím a žalovanou jako kupujícím, (dále jen „kupní smlouva“), jejímž předmětem byl převod vlastnických práv k pozemku parc. č. st. Anonymizováno jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, (dále jen „převáděné nemovitosti“), je vůči ní právně neúčinná. Žalobkyně tento svůj nárok odůvodňuje tím, že má vykonatelnou pohledávku vůči dlužníkovi, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. spisová značka, a to ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení v celkové výši částka. Žalobkyně dále tvrdí, že se dlužník do roku 2017 systematicky zbavuje veškerého podstatného majetku, který převádí na žalovanou, poukazuje na provázanost žalované a dlužníka, které fakticky ovládá jedna osoba. Z této skutečnosti pak žalobkyně dovozuje i to, že byl žalované úmysl dlužníka zkrátit uspokojení její pohledávky znám. Převodem převáděných nemovitostí se dlužník zbavil podstatného majetku, zkrátil tak uspokojení pohledávky žalobkyně. Pokud by dlužník úmyslně neutlumoval svou vlastní podnikatelskou činnost a nepřeváděl veškeré své výkony a dodavatelsko-odběratelské vztahy na žalovanou, bylo by možné uvažovat o kupní smlouvě jako o obvyklém úkonu, nicméně v kontextu dalšího jednání dlužníka a žalované je zřejmé, že se dlužník úmyslně zbavuje svého majetku, který by mohl sloužit k úhradě pohledávky. I pokud by byla kupní cena za převáděné nemovitosti uhrazena, pak se fakticky jednalo o finanční prostředky osoby, která jednala i za dlužníka, je otázkou i původ těchto finančních prostředků. Skutečnou vůlí smluvních stran kupní smlouvy nebyl převod předmětných nemovitostí do vlastnictví žalované, nýbrž vyvedení veškerého majetku dlužníka na žalovanou. Účty žalované i účty dlužníka fakticky ovládá jedna osoba, nelze tak uvažovat o tom, že se kupní cena dostala do rukou dlužníka. Soud vedle oho ani nezjišťoval, jakým způsobem bylo s kupní cenou následně naloženo. Zároveň pak soud i pochybil, pokud se nezabýval tím, zda smlouva není absolutně neplatná, což by byl důvod i pro zamítnutí žaloby.

2. V rámci žaloby žalobkyně za převáděnou nemovitost označila i pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, po upozornění ze strany soudu, že tento pozemek není předmětem kupní smlouvy, žalobkyně žalobu podáním ze dne datum upřesnila v tom směru, že tento pozemek byl v rámci žaloby označen omylem.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Poukazuje na to, že sjednaná kupní cena byla žalovanou uhrazena, předmětné právní jednání tak není právním jednáním zkracujícím věřitele. Kupní smlouva je ekvivalentním právním jednáním, neboť za předmětné nemovitosti se dlužníkovi dostalo řádného, smlouvou sjednaného protiplnění. Dále namítá nedodržení lhůty pro odpůrčí žalobu, neboť pokud by zde byl hypoteticky na straně dlužníka úmysl zkrátit jeho věřitele, rozhodně nebyl žalované znám.

4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka ze dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne datum s právní mocí ke dni datum byla dlužníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení. (dle rozsudků č.l. 9-12 a 13-16)

6. Kupní smlouvou, uzavřenou dne datum, mělo být z dlužníka na žalovanou převedeno vlastnické právo k převáděným nemovitostem, a to za kupní cenu částka. (dle kupní smlouvy č.l. 157-158)

7. tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo provedeno ocenění převáděných nemovitostí k objednávce dlužníka, kdy tyto nemovitosti byly oceněny na částku částka dle stavu ke dni datum. (dle znaleckého posudku č.l. 160-173)

8. Dne datum byla z účtu č. hodnota-Anonymizováno vedeného u právnická osoba. zaplacena částka částka na účet č. Anonymizováno. (dle výpisu č.l. 159)

9. Majitelem účtu č. č. účtu byl ke dni datum dlužník. (dle sdělení č.l. 179)

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrálním území adresa, obec adresa, list vlastnictví č. hodnota, soud zjistil, že dlužník je zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, a to na základě smlouvy kupní ze dne datum, s právními účinky zápisu ke dni datum. (dle výpisu z katastru nemovitostí č.l. 175-177)

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

12. Žalobkyně má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku, která jí byla přiznána vykonatelným rozhodnutím soudu, konkrétně rozsudkem Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka- ze dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č..j. spisová značka ze dne datum s právní mocí ke dni datum. Dne datum byla mezi dlužníkem a žalovanou uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k převáděným pozemkům z dlužníka na žalovanou za kupní cenu částka. Tato částka byla žalovanou na účet, jehož majitelem byl dlužník, uhrazena dne datum. Převáděné nemovitosti byly znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí oceněny na částku částka.

13. Byť žalobkyně po provedení důkazu listinou, označenou jako znalecký posudek, neměla proti tomuto důkazu žádných námitek jak stran správnosti, tak i pravosti, v závěrečném návrhu poukazovala na to, že žalovanou byla do spisu založena toliko kopie této listiny, zároveň pak žalobkyně sporovala i závěry v této listině obsažené. Pokud se založení toliko kopie této listiny týče, tak soud neměl důvod pochybovat o tom, že tato kopie odpovídá jejímu originálu. Pokud se pak týče závěrů, které z této listiny soud dovozuje, tedy že hodnota převáděných nemovitostí činila ke dni datum dle cenových předpisů částku částka, pak soud má za to, že k právnímu posouzení věci je tento důkaz dostatečný. Cena převáděných nemovitostí byla určena tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, přičemž se bezpochyby jedná o osobu, která zcela jistě má odborné znalosti na to, aby cenu převáděných nemovitostí stanovila. Soud proto vycházel z toho, že cena předmětných nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy činila částka.

14. Soud nepřistoupil k provedení navrhovaných důkazu ze strany žalobkyně, týkajících se majetkové situace dlužníka (usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, emailovou komunikací ohledně splátkového kalendáře, spisem Obvodního soudu pro adresa Anonymizováno účetními závěrkami) a jeho provázanosti se žalovanou (výpisy z obchodního rejstříku žalované a dlužníka, výpisem z Firmy.cz a právnická osoba ohledně tituly před jménem jméno FO, výpisem společnosti právnická osoba., notářským zápisem Anonymizováno, výpisy z Registru společenství pro Anglii a Wales, ochrannými známkami, svědeckými výpověďmi jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO Anonymizováno, jméno FO, Anonymizováno). Tyto navrhované důkazy účastníků soud považoval pro zjištění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z hlediska dále rozvedeného právního posouzení věci za nadbytečné. Skutečnosti významné pro rozhodnutí má soud prokázány dostatečně. Soud neshledal důvodným ani návrh žalobkyně na provedení důkazu bankovními trasami k zaplacení kupní ceny k prokázání oho, že použité peněžní prostředky mohly pocházet z trestné činnosti, když poukazuje na to, že zde je podezření na obchodování s Anonymizováno a Anonymizováno, Anonymizováno, neboť tato skutečnost není pro rozhodnutí soudu podstatná.

15. Ze strany žalované pak byla dána soudu ke zvážení otázka přerušení řízení, neboť ohledně pohledávky žalobkyně za dlužníkem stále probíhá dovolací řízení. Soud pro přerušení řízení neshledal důvod, neboť v současné chvíli rozhodnutí, jímž byla žalobkyni pohledávka za dlužníkem přiznána, je pravomocné a především vykonatelné. Podání dovolání, jakožto mimořádného opravného prostředku nemá na tyto skutečnosti vliv, soud tak má za to, že dovolací řízení není oním řízením, které by ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) mělo mít v současné chvíli význam pro rozhodnutí soudu.

16. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

17. Toto ustanovení občanského zákoníku upravuje odpůrčí právo věřitele, při němž musí být splněny současně tři základní podmínky, a to a) existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, b) právní jednání dlužníka a c) zkrácení věřitele. Aby bylo možno právnímu jednání dlužníka s úspěchem odporovat, musí mít za následek zkrácení pohledávky věřitele. Současná judikatura vykládá pojem zkrácení jako zmenšení dlužníkova majetku, v jehož důsledku věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 21 Cdo 549/2001, dostupný na www.nsoud.cz, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, shodně i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4886/2007 ze dne datum). Jestliže v majetku dlužníka byla kupní smlouvou věc „nahrazena“ odpovídajícím peněžním plněním (kupní cenou), nelze dovodit, že by kupní smlouva vedla ke zmenšení majetku dlužníka a že by tedy zkracovala uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele. V případě, že dlužníkův právní úkon neměl za následek zmenšení jeho majetku, neboť za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty obdržel jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, rovněž nemůže dojít ke zkrácení uspokojení věřitelovy pohledávky; i když má dluhy, nenastalo v důsledku tzv. ekvivalentního právního úkonu zmenšení dlužníkova majetku a k uspokojení věřitelovy pohledávky může sloužit dlužníkův majetek - i když změnil podobu svých aktiv - ve stejné hodnotě (ceně), jako kdyby k těmto právním úkonům nedošlo. Lze tedy uzavřít, že nejde o zkracující právní úkon ve smyslu ustanovení § 42a odst. 1 obč. zák., obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4333/2007 ze dne datum, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2432/2007 ze dne datum, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2435/2006 ze dne datum, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2432/2007 ze dne datum, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 24 Cdo 719/2019-II. ze dne datum). Obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, nejedná se o zkracující právní úkon ani tehdy, jestliže dlužník cenu (náhradu) za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty použil k jinému účelu než k uspokojení pohledávky věřitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 4806/2014 ze dne datum).

18. Byť se tato judikatura týká dřívější právní úpravy, tj. § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, má soud za to, že s ohledem na téměř totožně převzetí úpravy do výše uvedeného ustanovení § 589 o. z., je tato judikatura zcela použitelná i na projednávaný případ a soud se s ní v plném rozsahu ztotožňuje.

19. V řízení bylo prokázáno, že v rámci předmětné kupní smlouvy byla sjednána kupní cena převáděné nemovitosti vyšší, než jak byla zjištěna cena odhadní. Zároveň pak bylo prokázáno, že sjednaná kupní cena byla uhrazena na účet, vedený na jméno dlužníka. Za té situace má soud za to, že není splněna jedna z podmínek pro uplatnění odpůrčího práva žalobkyně, a to zmenšení majetku dlužníka žalobkyně v důsledku napadeného právního jednání, neboť napadeným právním jednáním došlo toliko ke změně složení aktiv dlužníka, kdy za převáděné nemovitosti dostal dlužník odpovídající protiplnění v penězích, a je proto na místě žalobu zamítnout. Je přitom nepodstatné, jakým způsobem dlužník s penězi naložil, tedy zda je užil k uspokojení svých dluhů, či nikoliv. Tato otázka ostatně nemůže jít k tíži žalované, která své povinnosti z kupní smlouvy vyplývající splnila, a to i pokud se dle tvrzení žalobkyně jedná ve svém důsledku o propojené osoby, mající však vlastní kapitál.

20. Pokud se pak týče námitky žalobkyně, že se soud měl nejprve zabývat tím, zda není dána absolutní neplatnost napadeného právního jednání, tak lze žalobkyni přisvědčit, že pokud by na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti právního jednání, pak by nebylo na místě se zabývat jeho relativní neúčinností a žalobu z toho důvodu zamítnout. Soud však má za to, že tomu tak je pouze v případě, že by soud svůj závěr o absolutní neplatnosti mohl učinit na základě provedeného dokazování k posouzení žalobního nároku, který se žalobkyně domáhá určení relativní neúčinnosti předmětného právního jednání. Na základě provedeného dokazování však závěr o absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy učinit nelze, naopak měla-li by být prokázána tvrzení žalobkyně o kapitálové a osobní propojenosti žalované a dlužníka, pak by si to vyžádalo další a mnohem rozsáhlejší dokazování s neurčitým výsledkem (když v žádném případě obecně nelze konstatovat, že každé právní jednání, které bylo učiněno mezi propojenými právnickými osobami, je neplatné), přičemž rozhodnutí by i po případném konstatování absolutní neplatnosti napadeného právního jednání zůstalo stejné, a to zamítnutí žaloby.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, když žaloba byla zamítnuta, plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z odměny za právní zastoupení stanovené dle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení § 7 bod 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), kdy soud vychází z tarifní hodnoty ve výši částka, tj. z kupní ceny převáděných nemovitostí, sjednané v kupní smlouvě, jejíž relativní neúčinnost žalobkyně namítá. Výše odměny tak činí částka za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, 2 x vyjádření ve věci a účast u jednání dne datum a datum), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. adresa plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád) u soudního exekutora.