OSNB 16 C 215/2024-20

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Obrtlíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, dříve Anonymizováno, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 101 550,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny částka, platbu za příkon částka a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru částka. Tvrdila, že coby distributor elektroenergetické distribuční soustavy, kontrolou, provedenou pracovníky společnosti právnická osoba., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, dne datum zjistila, že je na odběrném místě adresa právnická osoba, prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, za který odpovídá žalovaný, protože v době neoprávněného odběru (celkem hodnota dní) měl žalovaný s žalobkyní na dobu neurčitou uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí a žalovaný také na odběrném místě bydlel, tj. spotřeboval neoprávněně odebranou elektřinu. Ke dni datum byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. hodnota, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka s elektřinou administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni datum, a to ve VT Anonymizováno Anonymizováno kWh a v NT Anonymizováno Anonymizováno kWh, při demontáži dne datum činil stav elektroměru ve VT Anonymizováno Anonymizováno kWh a v NT Anonymizováno Anonymizováno kWh; množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), když skutkový stav bylo možné zjistit jen na základě listinných důkazů, žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum na dobu neurčitou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí č. 21_NN_Anonymizováno, na základě níž byl žalovaný připojen k elektrizační soustavě a odebíral elektřinu na adrese odběrného místa adresa právnická osoba (prokázáno uvedenou smlouvou). Ke dni datum byla na uvedeném odběrném místě na žádost obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, a to stanovením náhradních hodnot ke dni datum ve VT Anonymizováno Anonymizováno kWh a v NT Anonymizováno Anonymizováno kWh (prokázáno dopisem ze dne datum). Při kontrole elektroměru č. hodnota na uvedeném odběrném místě, provedené dne datum (č. hodnota), bylo zjištěno, že elektroměr je řádně zaplombovaný, veškeré plomby jsou neporušené, zapojení elektroměru, včetně kontroly neměřené části elektroměrového rozvaděče bylo bez závad, rovněž tak kontrola za elektroměrovou deskou; elektroměr byl demontován z důvodu ukončení kupní smlouvy a odběrné místo zajištěno plombami; kontrolu a demontáž měřidla provedl technik společnosti právnická osoba. (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa). Žalobkyně zmocnila dne datum společnost právnická osoba. mj. k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů, jakož i k odebírání zařízení žalobkyně sloužících k měření odběru nebo dodávky elektrické energie v distribuční soustavě (prokázáno plnou mocí ze dne datum). Žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru na předmětném odběrném místě (na základě faktury číslotel. číslo ze dne datum) ve výši částka (prokázáno čestným prohlášením). Stav elektřiny na demontovaném elektroměru ke dni datum byl VT Anonymizováno Anonymizováno kWh a v NT Anonymizováno Anonymizováno kWh (prokázáno oznámením o výsledku kontroly odběrného místa). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě škody za neoprávněný odběr za období od datum do datum (tj. Anonymizováno dní) ve výši částka, platbu za příkon částka a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru částka, celkem tedy částka (prokázáno dopisem ze dne datum s dodejkou). Znovu pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky fakturou č. hodnota ze dne datum se splatností datum (prokázáno uvedenou fakturou s dodejkou).

5. V řízení nebylo tvrzeno (tedy ani prokázáno), že by žalovaný pohledávku žalobkyně uhradil.

6. Žalovaný je občanem Maďarské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Za tím účelem aplikoval – v souladu s ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též „Brusel I. bis“), a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále též „Řím II.“), když ve vztahu ke Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášené pod č. 63/1990 Sb., jde o předpisy novější, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bod 1. Brusel I. bis (případně čl. 5 bod 1 ve spojení s čl. 7 bod 2 Brusel I. bis) je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bod 1 Řím II. je rozhodným právem právní řád České republiky, když jde o porušení povinnosti stanovené zákonem České republiky, k němuž došlo na jejím území, nadto má žalovaný pobyt hlášen na území České republiky.

7. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále též „EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je: a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

8. Podle § 51 odst. 2 EZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

9. Podle § 51 odst. 3 EZ, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

10. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále též „vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

11. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky, výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z: a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka částka/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

12. Soud shledal žalobou uplatněný nárok zcela důvodným. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný odebíral na adrese odběrného místa adresa právnická osoba, elektrickou energii na základě smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne datum. Na žádost obchodníka s elektřinou byla smlouva na dodávku elektrické energie ke dni datum ukončena, žalovaný přesto nadále odebíral elektřinu, aniž měl řádně uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny. Tím způsobil žalobkyni škodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ, za kterou odpovídá, a to ve výši stanovené podle vyhlášky. Za období od datum do dne demontáže elektroměru dne datum žalovaný odebral celkem hodnota kWh [(Anonymizováno Anonymizováno kWh – Anonymizováno Anonymizováno kWh) + (Anonymizováno Anonymizováno kWh – AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno kWh)], což při ceně dle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (částka/kWh) činí částka; spotřeba byla přitom stanovena podle stavu elektroměru, který nevykazoval žádné vady (plomby byly neporušené). Vedle toho má žalobkyně nárok na platbu za příkon dle § 17 vyhlášky. Na zjištění a přerušení neoprávněného odběru žalobkyně vynaložila společnosti právnická osoba. celkem částka, i na náhradu těchto nákladů má žalobkyně vůči žalovanému nárok (§ 51 odst. 3 EZ ve spojení s § 16 a násl. vyhlášky). K úhradě této škody byl žalovaný vyzván ve lhůtě do datum (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též „o. z.“), jejím marným uplynutím se žalovaný dostal následujícího dne do prodlení (§ 1968 o. z.), proto je povinen vedle jistiny zaplatit rovněž úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek částka a paušální náhrada za 2 úkony po částka ve výši částka [§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/20152015 Sb.].

14. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.