OSNB 5 C 327/2023-108

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.Anonymizováno.Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení nemovité věci

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen vyklidit pozemek p.p.č. hodnota (orná půda) v k. ú. adresa zapsaný u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum proti žalovanému domáhala vyklizení shora specifikovaného pozemku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je vlastnicí pozemku parc. č. hodnota (orná půda) o výměře Anonymizováno.Anonymizováno m² v k. ú. adresa (dále jen „předmětný pozemek“). Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, paní jméno FO, byla uzavřena pachtovní smlouva ze dne datum, na jejímž základě propachtovala paní jméno FO žalovanému na dobu 7 let, tj. do datum pozemky v k. ú. adresa - parc. č. hodnota o výměře 2 547 m², parc. č. hodnota o výměře 2 920 m², parc. č. hodnota díl 1 o výměře 5 892 m², parc. č. 671/1 díl 1 o výměře 11 818 m², parc. č. 671/5 o výměře 156 m², které měly celkovou výměru 23.333 m². Předmětem pachtu však byly pozemky o celkové výměře 9.211 m², tj. pouhých 39,48 % výměry všech dotčených pozemků. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkové úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město adresa, pobočka adresa, ze dne datum, č.j.: SPU 410952/2020, bylo rozhodnuto o pozemkových úpravách, na jehož základě se právní předchůdkyně žalobkyně stala vlastníkem předmětného pozemku. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne datum a k tomuto datu tak zanikl původní předmět pachtu. Dle názoru žalovaného se však počínaje dnem datum stal předmětem pachtu předmětný pozemek, a to údajně s ohledem na článek VII. pachtovní smlouvy, dle kterého „v případě pozemkových úprav prováděných dle zvláštního předpisu, se dnem, kdy podle zvláštního předpisu zaniká dosavadní pachtovní vztah k propachtovaným pozemkům dle této smlouvy, předmětem pachtu se podle této smlouvy stávají pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví či spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.“ Žalobkyně se s tímto názorem žalovaného neztotožňuje. Dle názoru žalobkyně je znění příslušného ustanovení článku VII. pachtovní smlouvy neurčité a tedy neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy, aby vlastník pozemků poté, co s nimi budou provedeny pozemkové úpravy, byl bez dalšího zavázán k jejich propachtování, resp. mu byly automaticky bez dalšího propachtovány, aniž by však předem vůbec věděl, v jakém rozsahu by se tak mělo stát, a aniž by měl možnost tento výsledný rozsah propachtovaných pozemků jakkoli ovlivnit. Zvláště pak za situace, když původní rozsah propachtovaných pozemků nezahrnoval veškerou jejich výměru, nýbrž jen nějakých 39,48 % jejich výměry. Žalobkyně má tedy primárně za to, že po provedení pozemkových úprav nemohlo platně dojít k rozšíření předmětu pachtu o více než 13.000 m² oproti původně sjednanému rozsahu pachtu, neboť nikdy nebylo vůli propachtovatele přenechat pachtýři do užívání veškeré pozemky, jejichž je vlastníkem. Pachtovní smlouva byla navíc uzavřena na dobu určitou 7 let, tedy do datum. Žalobkyně dne datum, tj. bez zbytečného odkladu poté, co zjistila, že žalovaný užívá předmětný pozemek a zároveň v šestém roce trvání pachtovní smlouvy vyzvala žalovaného k uvolnění pozemku a sdělila mu, že s ním odmítá uzavřít smlouvu za účelem dalšího užívání pozemku. Žalobkyně tedy dala žalovanému jasně najevo, že nemá zájem na automatickém prodloužení pachtovní smlouvy, přičemž tak učinila v šestém roce trvání pachtovní smlouvy, jak předpokládala pachtovní smlouva v jejím ustanovení článku V. odst. a). Pachtovní smlouva skončila nejpozději k datum uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaný však předmětný pozemek odmítá vyklidit a předat žalobkyni. Závěrem žalobkyně zdůraznila, že vzhledem k tomu, že v projednávaném případě nebyly předmětem nájmu (pachtu) celé pozemky, ale pouze části pozemků neodpovídá definice článku VII. „vzorové“ úpravě a odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5410/2016, je tedy nepřípadný. Jak žalobkyně uvedla, i pokud by se předmětný pozemek stal předmětem pachtu po provedení pozemkových úprav, pachtovní smlouva skončila nejpozději k datum uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Podle žalobkyně nedošlo k automatickému prodloužení doby jejího trvání, když žalobkyně již dne datum a následně opakovaně avizovala, že má zájem na vyklizení pozemku. Na okolnost, kdy strana dala najevo, že nájem končí, se výslovně odvolává ustanovení § 2230 odst. 2 o. z. Skutečnost, že žalobkyně přijímala pachtovné odpovídající celé ploše pozemků, které žalovaný dle názoru žalobkyně bez právního důvodu neoprávněně užívá, nenapravuje nedostatek právního důvodu užívání pozemků a představuje pouze snižování ztrát v důsledku bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Na svou obranu zejména zdůraznil, že se jedná v pořadí o již druhou žalobu na vyklizení předmětného pozemku, když předchozí řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Žalovaný má naopak za to, že rozhodnutím o komplexní pozemkové úpravě, na základě kterého paní jméno FO pozbyla vlastnické právo k pozemkům zapsaným LV č. hodnota, tj. k pozemkům parc. č. hodnota o výměře 2 547 m², parc. č. hodnota o výměře 2 920 m², parc. č. hodnota díl 1 o výměře 5 892 m², parc. č. 671/1 díl 1 o výměře 11 818 m², parc. č. 671/5 o výměře 156 m², a současně nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku, jehož výměra činí 23.341 m², se v souladu s článkem VII. pachtovní smlouvy stal předmětný pozemek novým předmětem pachtu. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Následně paní jméno FO jako prodávající a společnost právnická osoba, IČO IČO, jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k předmětnému pozemku. Dne datum pak společnost právnická osoba předmětný pozemek prodala žalobkyni s právními účinky zápisu vkladu vlastnického práva ke dni datum. Dne datum se na žalovaného obrátila zástupkyně společnosti právnická osoba, IČO IČO, a informovala žalovaného o tom, že bude na předmětném pozemku hospodařit. Žalovaný na to reagoval oznámením, že předmětný pozemek užívá na základě platné pachtovní smlouvy. Dne datum byl žalovanému doručen od žalobkyně dokument označený jako „Uvolnění pozemku“, ve kterém žalobkyně mimo jiné uvedla, že s žalovaným odmítá uzavřít novou pachtovní smlouvu. Žalovaný však setrval na svém stanovisku, že předmětný pozemek užívá na základě platného právního titulu a upozornil žalobkyni na ustanovení článku VII. pachtovní smlouvy a stejně tak na judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se odkládací podmínky vzniku nájemního, resp. pachtovního vztahu v případě komplexních pozemkových úprav. Dále bylo žalovanému v únoru 2023 doručeno oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“) o zahájení řízení pod č.j.: SZIF/2023/0156292 ze dne datum. Žalovaný byl vyzván, aby doložil doklad prokazující právní důvod užívání předmětného pozemku, nebo zaslal souhlas s provedením navržených změn na základě ohlášení společnosti právnická osoba Žalovaný doložil SZIF pachtovní smlouvu a související listiny. Následně mu bylo doručeno oznámení SZIF/2023/0305677 ze dne datum o neprovedení aktualizace evidence půdy s odůvodněním, že platný důvod užívání k posuzovanému pozemku dosud svědčí žalovanému. Žalovaný má za to, že citovaný článek VII. pachtovní smlouvy vyjadřuje vůli smluvních stran, aby se předmětem pachtu staly pro případ pozemkových úprav všechny pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví podle schválených pozemkových úprav, a to bez ohledu na výměru těchto pozemků. Žalobkyni nic nebránilo, aby v souladu s článkem V. písm. a) pachtovní smlouvu řádně a včas vypověděla. Jelikož tak neučinila, žalovaný i nadále užívá předmětný pozemek v souladu s pachtovní smlouvou. Dopis žalobkyně ze dne datum označený jako „Uvolnění pozemku“ nelze považovat za výpověď. Žalovaný závěrem zdůraznil, že žalobkyně nemohla vypovídat pachtovní smlouvu ve chvíli, kdy ani nevěděla, že pachtovní smlouva existuje a jaký je její obsah. Pokud žalobkyně zpochybnila vůli právní předchůdkyně - paní jméno FO, jedná se o pouhou spekulaci, když ke svému tvrzení nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně zcela nelogicky a chaoticky v průběhu let mění své názory a postoje k době skončení pachtovní smlouvy. V žádném případě se nemůže jednat o alternativní postoj k pachtovní smlouvě, jak žalobkyně uvedla při jednání. Původní předmět pachtu dle pachtovní smlouvy se žádným způsobem nerozšířil, nepřelil, jelikož v důsledku pozemkových úprav zanikl. Milníkem je datum datum, kdy původní pachtovní vztah k původním pozemkům skončil a vznikl zcela nový pachtovní vztah s novým předmětem pachtu. Žalobkyně v letech 2022-2023 přijímala pachtovné odpovídající celé výměře předmětného pozemku a dokonce o jeho úhradu žalovaného výslovně prostřednictvím emailu požádala. I tímto postupem žalobkyně utvrzovala žalovaného v tom, že hodlá jednat v souladu s pachtovní smlouvou. právnická osoba výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa má soud prokázáno, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota (orná půda) o výměře 23.341 m² je žalobkyně. Vlastnické právo získala žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky zápisu ke dni datum.

4. Z pachtovní smlouvy č. 549/16 ze dne datum má soud prokázáno, že byla uzavírána mezi paní jméno FO, nar. datum, jako propachtovatelkou na straně jedné a žalovaným jako pachtýřem na straně druhé. Předmětem pachtovní smlouvy byly pozemky uvedené v příloze smlouvy, která je její nedílnou součástí. Konkrétně se jedná o pozemky parc. č. hodnota o výměře 2.547 m² z toho propachtovaná část 2.099 m²; parc. č. hodnota o výměře 2.920 m² z toho propachtovaná část 2.207 m²; parc. č. hodnota díl 1 o výměře 5 892 m² z toho propachtovaná část 4.189 m²; parc. č. 671/1 díl 1 o výměře 11 818 m² z toho propachtovaná část 560 m²; parc. č. 671/5 o výměře 156 m² (dále jen „původní pozemky“). Podle článku II. se smlouva uzavírá na dobu 7 let po sobě jdoucích, začínajících dnem uzavření pachtovní smlouvy a končících uplynutí 7 let od započetí pachtu. V období mezi 1.7. až 30.8. předposledního roku pachtu sdělí svůj návrh propachtovatel na úpravu požadovaného pachtovného, resp. pachtovní smlouvy. Neuplatní-li propachtovatel svůj návrh na úpravu pachtovní smlouvy, smlouva se automaticky prodlužuje vždy po uplynutí 7 let na dalších 7 let. Podle článku III. se pachtýř zavazuje hradit pachtovné ročně z každého převzatého hektaru půdy ve výši částka/ha. Podle článku V. písm. a) pacht skončí výpovědí, kterou může doručit každý účastník smluvního vztahu v šestém roce užívání a dle této výpovědi pacht skončí uplynutím 7 let a neobnovuje se automaticky na dobu 7 let. Podle článku VII. si smluvní strany sjednávají, „že v případě, kdy propachtované pozemky budou zahrnuty do pozemkových úprav prováděných podle zvláštního předpisu, se dnem, kdy podle zvláštního předpisu zaniká dosavadní pachtovní vztah k propachtovaným pozemkům dle této smlouvy, předmětem pachtu se podle této smlouvy stávají pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví či spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.“

5. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum, č.j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, oznámení o nabytí právní moci ze dne datum, má soud prokázáno, že na základě uvedeného rozhodnutí byl schválen návrh komplexních/jednoduchých pozemkových úprav mimo jiné v katastrálním území adresa. V souladu s tím bylo dále rozhodnuto o tom, že paní jméno FO pozbyla vlastnické právo k dosavadním nemovitostem a nabyla vlastnické právo podle schváleného návrhu pozemkových úprav k pozemku parc. č. hodnota o výměře 23.341 m². Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci ke dni datum.

6. Z kupní smlouvy ze dne datum má soud prokázáno, že na jejím základě paní jméno FO jako prodávající na straně jedné převedla vlastnické právo k předmětnému pozemku na společnost právnická osoba, IČO IČO, jako kupující na straně druhé.

7. Z kupní smlouvy ze dne datum má soud prokázáno, že byla uzavřena společností právnická osoba, IČO IČO, jako prodávající na straně jedné a žalobkyní jako kupující na straně druhé a došlo tak k převzetí předmětného pozemku žalobkyní.

8. Z listiny označené jako „Uvolnění pozemku“ ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně oznámila žalovanému, že je vlastníkem předmětného pozemku a současně vyjádřila názor, že dosavadní nájemní vztahy na základě komplexní pozemkové úpravy zanikly ke dni 1. říjnu běžného roku. Je tedy nutné, aby byla uzavřena nová pachtovní smlouva. Žalobkyně však výslovně uvedla, že odmítá s žalovaným uzavřít pachtovní smlouvu a požádala o vyklizení pozemku a jeho protokolární předání ke dni datum. Podle sdělení ze dne datum odmítá žalovaný pozemek předat i přesto, že jej užívá bez právního důvodu. V návaznosti na tyto skutečnosti žalobkyně nabídla možnost řešit spor mimosoudně s nabídkou termínu dne datum v sídle žalobkyně.

9. Z odpovědi žalovaného ze dne datum v reakci na dopis žalobkyně ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný poukazoval na ujednání článku VII. pachtovní smlouvy, podle kterého platí, že se dnem, kdy podle zvláštního předpisu zaniká dosavadní pachtovní vztah k propachtovaným pozemkům, stávají novým předmětem pachtu pozemky, které propachtovateli zůstaly, nebo které nabyl do svého vlastnictví či spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav.

10. Z žádosti o zaslání pachtovní smlouvy ze dne datum má soud prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně požádala právního zástupce žalovaného o zaslání fotokopie pachtovní smlouvy uzavřené mezi původní vlastnicí paní jméno FO a žalovaným.

11. Z emailové korespondence na č.l. 58-60 spisu má soud prokázáno, že emailová komunikace probíhala jednak mezi účastníky, jednak mezi žalovaným a právnická osoba Konkrétně z emailu ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný zaslal k žádosti žalobkyně fotokopii pachtovní smlouvy s tím, že současně poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Z odpovědi právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum má soud prokázáno, že právní zástupkyně poděkovala za zaslání pachtovní smlouvy s tím, že při bližším přečtení si dovoluje upozornit žalovaného, že smlouva je podepsaná neoprávněnou osobou.

12. Z listiny označené jako „Vydání pozemku p.č.hodnota v k.ú. adresa“ ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně po provedení kontroly předložené pachtovní smlouvy dospěla k závěru, že žalovaný užívá uvedený pozemek bez právního důvodu, když pachtovní smlouva není podepsána propachtovatelkou paní Součkovkou a předmětem pachtovní smlouvy bylo užívání pozemků o výměře 9.211 m² a nyní pachtýř obhospodařuje pozemek o celkové výměře 23.341 m². Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného pozemku ke dni datum.

13. Z listiny ze dne datum označené jako „Reakce na dopis ze dne datum“ má soud prokázáno, že žalovaný se ohradil proti tvrzení žalobkyně, že předmětný pozemek užívá bez právního důvodu, a že pachtovní smlouva není podepsána propachtovatelkou paní jméno FO.

14. Z čestného prohlášení s ověřovací doložkou pro legalizaci ze dne datum má soud prokázáno, že paní jméno FO výslovně prohlásila, že pachtovní smlouvu uzavřenou s žalovaným vlastnoručně podepsala.

15. Z oznámení o zahájení řízení ze dne datum pod č.j. Anonymizováno/Anonymizováno má soud prokázáno, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zahájil na základě ohlášení právnická osoba, IČO IČO, řízení ve věci aktualizace evidence půdy a vyzval žalovaného, aby ve lhůtě do 15 dnů předložil Fondu písemnou dohodu odstraňující vzájemný rozpor nebo doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, nebo zaslal přiložený souhlas s provedením navržených změn.

16. Z listiny označené jako „Oznámení o zahájení řízení – Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný k výzvě SZIF vyslovil nesouhlas s tím, aby byla jako uživatel pozemku zapsána společnost právnická osoba, když pachtovní smlouva ze dne datum je dosud platná a účinná.

17. Z oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne datum má soud prokázáno, že SZIF oznámil žalovanému, že v evidenci půdy nebyly u předmětného pozemku provedeny změny s odůvodněním, že platný právní důvod užívání k posuzovanému pozemku svědčí dotčenému uživateli, tj. žalovanému na základě pachtovní smlouvy č. 549/16. Tento závěr byl učiněn zejména na podkladě předložené pachtovní smlouvy č. 549/16 s přihlédnutím k dalším listinným podkladům a vyjádřením zúčastněných stran včetně listin, které Fond pořídil dálkovým přístupem. Proti tomuto oznámení bylo možno podat písemnou námitku, o které by rozhodovalo Ministerstvo zemědělství.

18. Z listiny označené jako „Sdělení pachtovatele“ ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že pachtovní smlouva ze dne datum skončí ke dni datum a pachtovatel proto žádá o sklizení předmětného pozemku a jeho protokolární předání ke dni datum.

19. Z listiny ze dne datum označené jako „Reakce na dopis ze dne datum“ má soud prokázáno, že žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně k vyklizení s tím, že trvá na to, že pachtovní smlouva byla automaticky prodloužena na dalších 7 let, a to s odkazem na ustanovení článku V. písm. a) pachtovní smlouvy.

20. Z výzvy vyklizení pozemku ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k vyklizení pozemku s odůvodněním, že k automatickému prodloužení pachtovní smlouvy nedošlo. Ze strany žalobkyně byla dne datum, tedy v 6. roce užívání pozemku zaslána výzva k vyklizení a uvolnění pozemku a sděleno, že žalobkyně nehodlá s žalovaným uzavřít pachtovní smlouvu. Rovněž v další komunikaci v 6. roce užívání pozemku žalobkyně opakovaně žádala o vyklizení pozemku a sdělovala, že nemá zájem na dalším propachtování předmětného pozemku žalovanému. Podle žalobkyně je nepochybné, že toto oznámení ze dne datum mělo být, s ohledem na zásadu bezformálnosti právních jednání, považováno mimo jiné za výpověď pachtovní smlouvy ve smyslu jejího ustanovení článku V. odst. a), neboť byl dostatečně zřetelně vyjádřen úmysl v pachtu nepokračovat.

21. Z listiny ze dne datum označené jako „Reakce na výzvu k vyklizení předmětného pozemku“ má soud prokázáno, že žalovaný naopak setrvává na svém stanovisku vyjádřeném v dopisu ze dne datum, tedy že pachtovní smlouva byla automaticky prodloužena o 7 let, tj do datum. Žalovaný rovněž uvedl, že žalobkyni nic nebránilo v předmětném období pachtovní smlouvu vypovědět. Žalovaný proto nemůže vyhovět výzvě k neprodlenému vyklizení a předání pozemku nejpozději k datum.

22. Z výzvy k vyklizení ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného pozemku s odůvodněním, že „pokud tedy byla pachtovní smlouva vůbec někdy platně uzavřena, pak skončila nejpozději k datum uplynutím doby, na kterou byla uzavřena“. Ze strany žalobkyně došlo v 6. i 7. roce trvání pachtovní smlouvy k opakovanému projevu vůle o nesouhlasu s dalším užíváním předmětného pozemku a nemohlo tedy dojít k prodloužení trvání pachtovní smlouvy o dalších 7 let. Dále žalobkyně opětovně zpochybnila pravost podpisu paní jméno FO jako původní vlastnice předmětného pozemku.

23. Z listiny na č.l. 87 spisu má soud prokázáno, že se jedná o fotokopii. Na listině je rukou psaný text, podle kterého byla ve prospěch žalobkyně v roce 2022 provedena platba ve výši částka převodem na účet a stejně tak v roce 2023. adresa.615 Kč přitom sestává z pachtovného ve výši 7.002,- (3.000,- x 2,3341 ha) a daně z nemovitostí ve výši 1.613,-. Součástí listiny je i fotokopie podacího lístku, podle kterého byla dne datum žalovaným poukázána částka částka ve prospěch společnosti právnická osoba

24. Z emailu ze dne datum (č.l. 88 spisu) a emailu ze dne datum (č.l.89 spisu) má soud prokázáno, že žalobkyně vždy požádala žalovaného o úhradu pachtovného ve výši částka převodem na účet č. č. účtu s tím, že bohužel nestihli vyzvednout poštovní poukaz. Podle potvrzení banky ČSOB, a.s., o provedení transakce, pak bylo pachtovné připsáno ve prospěch účtu žalobkyně dne datum a dne datum.

25. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.

26. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

27. Podle § 554 o.z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

28. Podle § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

29. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

30. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

31. Podle § 2332 odst. 1 o.z. pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

32. Podle § 2202 odst. 2 o.z. pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

33. Podle § 2221 odst. 1 o.z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

34. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Pro právní posouzení této věci bylo především rozhodující, zda ujednání obsažené v článku VII. pachtovní smlouvy č. 549/16 uzavřené dne datum mezi paní jméno FO jako propachtovatelkou a žalovaným jako pachtýřem, podle něhož „v případě, kdy propachtované pozemky budou zahrnuty do pozemkových úprav prováděných podle zvláštního předpisu, se dnem, kdy podle zvláštního předpisu zaniká dosavadní pachtovní vztah k propachtovaným pozemkům dle této smlouvy, předmětem pachtu se podle této smlouvy stávají pozemky, které propachtovateli zůstaly ve vlastnictví, nebo které nabyl do svého vlastnictví či spoluvlastnictví podle schválených pozemkových úprav“, je platné z hlediska určitosti, jak bylo namítáno ze strany žalobkyně.

35. Ustálená soudní praxe zastává názor, že projev vůle je neurčitý, je-li nejistý jeho obsah, tj. nepodařilo se obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Otázkou určitosti smluvních ujednání se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zabýval opakovaně. Přitom uzavřel, že určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani třetích osob, které nejsou účastníky daného smluvního vztahu. Určitost projevu vůle písemného právního úkonu pak musí být dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka; ze dne datum, sp. zn. spisová značka; ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V této souvislosti lze současně odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá v typově shodných věcech, a to usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka (ústavní stížnost do tohoto usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum pod sp. zn. III. ÚS 316/17); usnesení ze dne 25 7. 2017, sp. zn. spisová značka a ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

36. V souzené věci pak soud neshledal, proč by se měl při řešení právní otázky, zda je ujednání obsažené v čl. VII. pachtovní smlouvy neplatné pro neurčitost odchýlit od judikatorních závěrů shora citovaných rozhodnutí. Není žádných pochyb o tom, jaké „nové“ pozemky mají být předmětem pachtovního vztahu, jehož vznik je vázán na provedení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu a není rovněž žádných pochyb, že se v tomto směru jedná o odkládací podmínku ve smyslu § 548 odst. 2 o.z.

37. Lze tedy uzavřít, že ke dni datum, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum pod č.j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, zanikl pachtovní vztah k původním pozemkům, neboť paní jméno FO přestala být jejich vlastnicí, a současně vznikl za stejných podmínek „nový“ pachtovní vztah k předmětnému pozemku. Pro tento nový pachtovní vztah tedy platí stejné smluvní podmínky, jaké byly sjednány pro pachtovní vztah k původním pozemkům. Na této skutečnosti nemůže změnit nic ani to, že původní pozemky byly propachtovány pouze co do výměry 9.211 m² (části původních pozemků) a nový předmět pachtu má výměru celkem hodnota m². Z žádného ujednání pachtovní smlouvy přitom nevyplývá, že vůlí účastníků bylo, aby případný „nový předmět pachtu“ byl omezen pouze na tuto výměru. Naopak, z dalšího reálného chování žalovaného, který začal hradit pachtovné odpovídající výměře nového předmětu pachtu (3.000, x 2,3341 ha + daň z nemovitostí ve výši 1.613,-) a jeho akceptace nejen ze strany přímého nástupce propachtovatelky, společnosti právnická osoba, IČO IČO, ale i koneckonců ze strany žalobkyně, je zřejmé, že mezi stranami nebylo pochyb o tom, co je předmětem pachtu a jaká je tedy tomu odpovídající výše pachtovného.

38. Námitky žalobkyně zpochybňující pravou vůli původní propachtovatelky, jméno FO, soud považoval za čistě účelové. Ostatně tyto námitky zůstaly jen v rovině tvrzení a nebyly k nim nabídnuty ani žádné relevantní důkazní prostředky.

39. Lze tedy uzavřít, že pachtovní smlouva ze dne datum nepředstavuje pro svou neurčitost čl. VII. zdánlivé právní jednání, ale naopak se jedná o jednání platné a určité. Z toho důvodu se tedy soud mohl zabývat další námitkou žalobkyně, kterou uplatnila ohledně ukončení pachtovní smlouvy.

40. K tomu je třeba předeslat, že po celou dobu řízení byla evidentní snaha ze strany žalobkyně „nějakým“ způsobem zpochybnit platnost pachtovní smlouvy, která pro žalobkyni představuje právní závadu na předmětném pozemku. V opakujících se výzvách žalovanému k vyklizení předmětného pozemku (viz shora) nelze přehlédnout, že žalobkyně na jedné straně střídavě poukazuje na vady pachtovní smlouvy (zpochybnění pravosti podpisu propachtovatelky, neurčitost předmětu pachtu) a namítá její neplatnost (nepřihlíží k ní), na straně druhé se naopak současně jejího znění dovolává a postupuje v souladu s jejími ujednáními.

41. Žalobkyně tedy vystavěla žalobu i na námitce, že v případě, že soud shledá smlouvu o pachtu platnou, došlo k jejímu ukončení uplynutím doby 7 let, tj. ke dni datum. V tomto směru zdůraznila, že automatickému obnovení pachtu bylo zabráněno tím, že žalovanému dala opakovaně v šestém roce trvání pachtovní smlouvy písemně najevo, že nemá zájem na automatickém prodloužení pachtovní smlouvy, jak předpokládá její ustanovení čl. V. odst. a). Žalobkyně v této souvislosti poukazovala zejména na výzvy k vyklizení a za výpověď smlouvy označovala dopis ze dne datum označený jako „Uvolnění pozemku“ s odůvodněním, že tím byla vyjádřena její vůle nepokračovat v pachtovním vztahu s odkazem na ustanovení §§ 555, 556 o.z.

42. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v právní praxi není sporu o tom, že veškerá ustanovení o pachtovní smlouvě, potažmo nájemní smlouvě jsou dispozitivní (§ 1 odst. 2 o.z.). Smluvní autonomie účastníků občanskoprávních vztahů – jako jeden ze základních principů občanského (soukromého) práva – nevylučuje, aby si tedy účastníci dohodli vlastní způsob ukončení smlouvy. Jde pak jen o to, aby se takové ujednání neprotivilo případnému zákonnému zákazu či smyslu zákona (§ 2 odst. 3 o.z.).

43. Smluvní ujednání o způsobu ukončení předmětné pachtovní smlouvy je upraveno v čl. II. označeném jako „Doba pachtu“ ve spojení s čl. V „Skončení pachtu.“ Podle těchto ujednání byla smlouva uzavřena sice na dobu určitou 7 let, ale současně s tím, že v období od 1. 7. až do 30. 8. předposledního roku pachtu propachtovatel sdělí svůj návrh na úpravu pachtovného, resp. pachtovní smlouvy. V opačném případě dojde k automatickému prodloužení smlouvy vždy po uplynutí 7 let na dalších 7 let. Tomuto automatickému prodloužení smlouvy na dalších 7 let mohl propachtovatel zabránit jen podáním výpovědi, kterou může doručit každý účastník smluvního vztahu šestém roce užívání, jak vyplývá z ustanovení čl. V. písm. a). Takovýto způsob sjednání ukončení pachtu je zcela určitý, rozumný (k tomu srovnej § 2338 o.z.) a tudíž beze vší pochybnosti i přípustný.

44. O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (§ 553 odst. 2 o. z.). K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554 o. z.). Zbývá dodat, že výklad právních jednání je upraven v ustanoveních § 555 až 558 o. z.

45. Za předchozí právní úpravy se soudní praxe ustálila v názoru, že mezi významné požadavky na právní úkony patří náležitosti vůle a jejího projevu. Náležitostí projevu vůle jsou srozumitelnost, určitost, a v některých případech i forma projevu. Nesrozumitelný je projev tehdy, jestliže nelze zjistit ani výkladem, co jím mělo být vyjádřeno. Určitost projevu se týká jeho obsahové stránky; neurčitý projev je sice srozumitelný, avšak nejistý je jeho obsah. Neurčitost může být odstraněna výkladem podle § 35 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum), avšak výkladem (podle citovaného ustanovení) nelze doplňovat to, co právní úkon ve skutečnosti neobsahuje. Pokud nelze uvedený nedostatek odstranit tímto způsobem, šlo (v té době) o právní úkon neplatný (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 27/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z datum, sp. zn. spisová značka, a z datum, sp. zn. spisová značka). S přihlédnutím k uvedenému lze rovněž dodat, že projev vůle pronajímatele, vtělený do výpovědi z nájmu (v daném případě učiněné v písemné formě), je tedy určitý, jestliže je výkladem objektivně pochopitelný; jinak řečeno, může-li typický účastník v postavení adresáta výpovědi z nájmu tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu odpovídajícím způsobem vnímat (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

46. Při hodnocení obsahu výzvy k „Uvolnění pozemku“ ze dne datum nelze dojít k závěru, že jde o výpověď z pachtovní smlouvy. Naopak z jejího obsahu je zřejmé, že byla zaslána žalovanému v době, kdy žalobkyně neměla fyzicky k dispozici předmětnou pachtovní smlouvu a tudíž neznala její obsah. Jak bylo shora prokázáno, o zaslání pachtovní smlouvy žalobkyně požádala žalovaného až přípisem ze dne datum a obdržela ji dne datum. Princip bezformálnosti, tedy posouzení právního jednání podle obsahu, nikoliv podle formy se v případě výpovědi jako jednostranného adresovaného právního jednání může prosadit jen zcela omezeně. Naopak výpověď je právní jednání, které ke své platnosti vyžaduje, aby bylo obsahově určité a srozumitelné. Pokud žalobkyně ve své výzvě k uvolnění pozemku výslovně uvádí, že „…odmítá uzavřít s žalovaným pachtovní smlouvu…a žádá o předání pozemku ke dni datum…“je evidentní, že vychází z premisy, že ji žádná pachtovní smlouva nezavazuje, resp. zanikla právní mocí rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o komplexních pozemkových úpravách, jak sama žalobkyně výslovně zmiňuje. Lze tedy shrnout a uzavřít, že za popsaných okolností a s přihlédnutím k obsahu výzvy by bylo zcela absurdní, aby žalovaný v postavení adresáta tuto výzvu vnímal jako výpověď z pachtu. Přitom nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobkyně zaslala žalovanému, ač tomu nic nebránilo, jinou perfektní výpověď.

47. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

48. Neoprávněným zásahem je užívání cizí nemovitosti bez právního důvodu. Jde o porušení vlastnického práva k věci, které trvá. V souzené věci se však o takový případ nejedná. Žalovaný prokázal, že mu naopak svědčí právní titul v podobě pachtovní smlouvy č. 549/16 ze dne datum, jenž ho opravňuje k oprávněnému užívání předmětného pozemku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

49. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Proto má žalovaný právo na náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, a to v částce 9.977,59 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 3. 2024 náhrada 1 045,94 Kč za 84 ujetých km v částce 645,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 245,94 Kč ve výši 1 731,65 Kč.

50. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit je advokátu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.