OSNB 9 C 22/2024-42

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa advokáta zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 100 745,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení s tím, že žalobkyně poskytla na základě ústně uzavřené smlouvy žalované právní služby, jejichž cena částka byla žalované vyúčtována fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum. Žalovaná na tuto fakturu zaplatila dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum (tj. již po splatnosti) částku částka; celkem tedy žalovaná zaplatila částka. Prohlášením ze dne datum žalovaná ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), výslovně uznala výše uvedený dluh vůči žalobkyni ve výši částka s příslušenstvím z titulu nezaplacené odměny žalobkyně za poskytnuté právní služby vyúčtované shora uvedenou fakturou, a to co do důvodu i výše. Žalovaná na zbývající část uznaného dluhu žalobkyni ničeho nehradila, a proto žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k úhradě dluhu; výzva byla žalované doručena datum. Po doručení předžalobní výzvy žalovaná zaplatila dne datum částku částka - tato platba byla žalobkyní v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. započtena na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dále na do té doby přirostlý zákonný úrok z prodlení ve výši částka a ve zbylém rozsahu částka na jistinu (po tomto započtení činila dlužná částka částka). Následně žalovaná zaplatila dne datum částku částka - platba byla žalobkyní započtena na přirostlý zákonný úrok z prodlení ve výši částka a ve zbylém rozsahu částka na jistinu (po započtení činila dlužná částka částka). Následně žalovaná již ničeho neuhradila. Žalobkyně popřela, že by pro úhradu dlužné částky byl účastníky sjednán splátkový kalendář. Žalobkyně navrhla, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení a odkázala na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3819/13.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že k úhradě uznaného dluhu byl mezi účastníky sjednán splátkový kalendář, žalovaná tak byla oprávněna dlužnou částku platit postupně. Žalovaná rovněž nesouhlasila s přiznáním náhrady nákladů řízení žalobkyni, neboť žalobkyně provozuje advokacii a její zástupce tituly před jménem jméno FO je advokátem trvale spolupracujícím se žalobkyní. V souvislosti s tím pak žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014.

3. K jednání soudu dne datum se žalovaná nedostavila, svou neúčast neomluvila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne datum (prostřednictvím datové schránky, do níž se přihlásila oprávněná osoba), podáním doručeným soudu dne datum v Anonymizováno hodin (pátek) žalovaná požádala o odročení jednání s tím, že mezi účastníky probíhají jednání o mimosoudním vyřešení věci. Tato žádost, resp. probíhající jednání účastníků o mimosoudním vyřešení věci nebylo nijak doloženo, naopak žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum sdělila, že s odročením jednání nesouhlasí, kdy k mimosoudnímu dohodě účastníků nedošlo a pohledávka žalobkyně nebyla ani částečně uhrazena. Žalovaná následně podáním doručeným soudu dne datum v Anonymizováno hodin opětovně požádala o odročení jednání nařízeného na datum v Anonymizováno hodin, důvodem její žádosti o odročení jednání měl být výslech žalovaného na policii, a to rovněž dne datum. K žádosti žalované bylo připojeno vyrozumění policie ze dne datum o doplnění výslechu obviněného právnická osoba, narozeného datum, kdy výslech jmenovaného měl být proveden dne datum v Anonymizováno hodin v Anonymizováno, a to ve věci obviněného právnická osoba a žalované, jakožto právnické osoby.

4. Soud žádost žalované o odročení jednání, která mu byla doručena dne datum, neshledal důvodnou, neboť případné mimosoudní jednání účastníků není samo o sobě důvodem pro odročení jednání, navíc žalobkyně s odročením jednání nesouhlasila a uvedla, že k mimosoudní dohodě účastníků nedošlo a dlužná částka jí nebyla zaplacena. Druhá žádost žalované o odročení jednání pak nebyla soudu doručena včas (byla zaslána do datové schránky soudu dne datum v Anonymizováno hodin, tj. po skončení pracovní doby soudu, jednání bylo nařízeno na datum v Anonymizováno hodin) a byla shledána zcela nedůvodnou, neboť předvolání k výslechu na policii bylo vyhotoveno až datum, přičemž však předvolání k jednání soudu v této věci bylo žalované doručeno již datum; tedy jednání v této věci bylo nařízeno dříve než výslech na policii, který měl důvodem pro odročení jednání, a to o více než jeden měsíc. Navíc vyrozumění o doplnění výslechu se týkalo výslechu obviněného právnická osoba a nikoli výslechu žalované; jmenovaný právnická osoba není ani jednatelem žalované, neboť tím je jméno FO, narozený datum. Vyslýchána tak měla být osoba od žalované odlišná, a proto rovněž druhá žádost žalované o odročení jednání byla soudem posouzena jako zcela nedůvodná. Žádostem žalované o odročení jednání nařízeného na datum v Anonymizováno hodin tak nebylo ze strany soudu vyhověno, neboť žádosti byly zcela nedůvodné, druhá žádost pak nebyla ani včasná.

5. Soud proto dne datum ve věci jednal, a to v nepřítomnosti žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní dne datum na částku částka, fakturováno bylo žalované za jí poskytnuté právní služby (částka, 21 % DPH částka), faktura byla splatná datum.

7. Z uznání dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši částka s příslušenstvím, a to z titulu odměny žalobkyně za poskytnuté právní služby, kdy původní výše odměny činila částka a byla vyúčtována fakturou žalobkyně č. hodnota ze dne datum, splatnou datum. Dále bylo v uznání dluhu ze strany žalované uvedeno, že žalovaná dosud na částku částka zaplatila částka (dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka). Žalovaná dluh ve výši částka s příslušenstvím uznala co do důvodu a výše. Za žalovanou uznání dluhu podepsal její jednatel jméno FO, narozený datum, podpis byl úředně ověřen datum.

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla žalované doručena do její datové schránky dne datum (do datové schránky se přihlásila oprávněná osoba).

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované právní služby v ceně částka, které žalované vyúčtovala dne datum, a to fakturou č. hodnota splatnou datum. Žalovaná na částku částka částečně plnila - dne datum žalovaná uhradila částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (celkem žalovaná zaplatila částka). Dne datum žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši částka s příslušenstvím, a to z titulu odměny žalobkyně za poskytnuté právní služby, kdy původní výše odměny činila částka a byla vyúčtována fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum. Za žalovanou uznání dluhu podepsal její jednatel jméno FO, narozený datum, jeho podpis byl úředně ověřen dne datum. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k úhradě dluhu, výzva byla žalované doručena datum. Po doručení předžalobní výzvy žalovaná zaplatila dne datum částku částka (platba byla žalobkyní započtena na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, na zákonný úrok z prodlení ve výši částka a ve zbylém rozsahu částka na jistinu) a dne datum částku částka (platba byla žalobkyní započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši částka a ve zbylém rozsahu částka na jistinu).

10. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky byl sjednán pro úhradu uznaného dluhu žalované ve výši částka s příslušenstvím splátkový kalendář. Žalovaná nic konkrétního k tomuto ani netvrdila, přičemž k jednání soudu dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila a soud ji tak nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, tedy že náležitě netvrdí podstatné skutečnosti týkající se sjednání splátkového kalendáře mezi účastníky pro úhradu uznaného dluhu, a toto nijak neprokazuje. Pokud pak žalovaná předložila e-mailovou komunikaci, kterou mělo být prokázáno, že právní služby nebyly ze strany žalobkyně poskytnuty, pak uvedené zprávy (ve spise na č.l. 33 a 34) psal právnická osoba, nikoli žalovaná, navíc zprávy se netýkaly žalované, ale pana právnická osoba a paní jméno FO. Nebyly tak způsobilé jakkoli zpochybnit žalovanou dne datum uznaný dluh.

11. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Podle § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V daném případě žalobkyně poskytla žalované právní služby v ceně částka, které jí řádně vyúčtovala. Žalovaná na takto poskytnuté právní služby žalobkyni zaplatila částka a zbývající dlužnou částku ve výši částka dne datum co do důvodu a výše písemně uznala. Písemné uznání dluhu má veškeré zákonem stanovené náležitosti, neboť je v něm uvedeno, jaký konkrétní dluh je uznáván, a jaká je výše dlužné částky. Ohledně důvodu bylo v uznání uvedeno, že se jedná o dluh za poskytnuté právní služby, které byly konkretizovány uvedením příslušné faktury, datem jejího vystavení a datem splatnosti. V uznání dluhu bylo rovněž uvedeno, že žalovaná na fakturovanou cenu právních služeb částečně plnila. Zcela nepochybně tak bylo určeno, jaký konkrétní dluh žalovaná uznala a v jaké výši.

15. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka pak je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Na základě § 133 o. s. ř. pak platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není prokázán opak. Žalovaná tedy svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše, a to v částce částka, přičemž na uznaný dluh plnila pouze částečně, dlužná částka činí částka (žalobkyně jednotlivá plnění jednostranně započetla nejprve na náklady spojené s uplatněním pohledávky, poté na zákonný úrok z prodlení a následně na jistinu, a to plně v souladu s § 1932 odst. 1 o. z.).

16. Žalovanou uznaná a dosud neuhrazená částka tak činí částka s tím, že tuto částku měla žalovaná uhradit žalobkyni do datum. Soud proto vycházel z toho, že dluh žalované ve výši částka skutečně ke dni datum existoval, přičemž tato zákonem založená vyvratitelná právní domněnka nebyla žalovanou vyvrácena (nebyl prokázán opak, a proto platí tato skutečnost za prokázanou). Prokázána pak byla pouze částečná úhrada takto uznané dlužné částky ve výši částka. Na uznaný dluh tak zbývá zaplatit částka.

17. Žalovaná v daném případě netvrdila, že uznaný dluh v rozsahu žalované částky byl splněn či zanikl z jiného důvodu (dle stávající judikatury k popření vyvratitelné právní domněnky nepostačuje ani závažná pochybnost, zda skutečnost, které svědčí právní domněnka, skutečně existuje; blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004 nebo ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001). Navíc je třeba zdůraznit, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni, písemně uznaný dne datum, zcela jasně uznávala i následně, neboť na dluh částečně plnila (a uváděla, že pro úhradu dlužné částky měl být sjednán splátkový kalendář, který však nijak nekonkretizovala a neprokázala). Žalovaná si tak byla zcela jistě vědoma svého dluhu vůči žalobkyni, včetně data splatnosti dlužné částky.

18. Soud proto vycházel ze žalovanou učiněného uznání dluhu, kdy žalovaná ke dni datum dlužila žalobkyni částku částka, na tuto částku plnila jen částečně, a to částka, a i nadále dluží žalobkyni částka, přičemž splatnost nastala datum.

19. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum (ke dni datum žalovaná zákonný úrok z prodlení zaplatila) do zaplacení.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci zcela úspěšné, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které tvoří odměna advokáta za pět úkonů právní služby podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby, vyjádření ve věci z datum, účast na jednání soudu dne datum; jeden úkon právní služby částka), pět režijních paušálů po částka v celkové výši částka podle § 13 a. t., náhrada cestovních výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 a. t., ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 398/2023 Sb. (jedna cesta z adresa a zpět v délce 104 km; vozidlo značky jméno FO jméno FO, RZ: SPZ, průměrná spotřeba motorové nafty 4,6 l/100 km při ceně částka, opotřebení vozidla částka/km), náhrada za promeškaný čas v délce čtyř půlhodin ve výši částka podle § 14 a. t. a soudní poplatek částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

21. Pokud žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ještě za jeden další úkon právní služby, a to za vyjádření žalobkyně ze dne datum k žádosti žalované o odročení jednání, pak soud neshledal tento nárok žalobkyně za důvodný. Uvedené podání žalobkyně totiž není podáním ve věci samé, neboť se jednalo pouze o stručné vyjádření nesouhlasu žalobkyně s odročením jednání, k němuž nebyla ani žalobkyně ze strany soudu vyzvána. Dle názoru soudu se tak nejednalo o právní úkon – písemné podání týkající se věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a soud proto s ohledem na shora uvedené ve vztahu k tomuto úkonu žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal.

22. V daném případě žalovaná namítala, že by žalobkyni nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně provozuje advokacii, přičemž navíc tituly před jménem jméno FO je advokátem trvale spolupracujícím se žalobkyní; žalobkyně pak odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014. Soud se v daném případě s názorem žalované neztotožnil, neboť ze strany Nejvyššího soudu a Ústavního soudu bylo opakovaně judikováno, že i osoba s právnickým vzděláním má právo na právní pomoc v řízení před soudy. Blíže lze odkázat např. na Nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13, podle něhož z článku 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod plyne právo každého, tj. i osoby s právnickým vzděláním, vykonávající advokátní činnost, na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení, a je garantována též rovnost všech účastníků před zákonem; prostřednictvím termínu „účelně“ vynaložené náklady nelze vymezovat kategorii osob, která by tak z hlediska právního zastoupení měla odlišné postavení, a tak jí de facto její právo upírat a vůči ostatním ji diskriminovat; účastníka nelze sankcionovat tím, že mu nebude přiznána část nákladů odpovídající výši odměny advokáta s odůvodněním, že se mohl bránit sám. Obdobně též usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2939/14, a rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3672/2014, podle něhož pouhé konstatování, že žalobce – advokát má dostatek odborných znalostí, aby v řízení, ve kterém uplatňuje proti svému klientovi nárok na zaplacení palmární pohledávky, byl schopen uplatňovat toto právo bez advokátního zastoupení, k odepření práva na náhradu nákladů řízení z důvodu neúčelnosti jejich vynaložení, nepostačuje. Ani v žalovanou citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, nebylo vysloveno, že by žalobkyni nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť je schopna se v řízení hájit sama – naopak v citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou samy o sobě vždy náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka; k závěru o zneužití práva pak nestačí pouhé konstatování ze strany žalované, že se žalobkyně mohla v řízení hájit sama a zastoupení advokátem nebylo třeba. Soud tak neshledal důvody pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni, naopak její nárok shledal plně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Rovněž je třeba uvést, že žalobkyně se snažila o dohodu se žalovanou, opakovaně poskytovala žalované možnost dlužnou částku zaplatit, přičemž to byla právě žalovaná, kdo se různými způsoby snažil své povinnosti zprostit, resp. zaplacení dlužné částky co nejvíce oddálit.

23. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.