OSNB 7 C 208/2023-83

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že vlastníkem pozemku st. p. č. hodnota o výměře 2 115 m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno rodinný dům, to vše v obci adresa, katastrální území adresa, byla ke dni své smrti dne datum zůstavitelka jméno FO, narozená datum, a že žalovaná Jméno žalované není vlastníkem těchto nemovitostí, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku částka k rukám advokáta Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že zůstavitelka ve výroku I. byla vlastníkem nemovitostí specifikovaných tamtéž ke dni své smrti dne datum a současně, že žalovaná není jejich vlastníkem. Uvedl, že zůstavitelka byla jeho matka a žalovaná sestra, přičemž obě uzavřely dne datum darovací smlouvu ohledně předmětných nemovitostí, ačkoliv zůstavitelka v této době byla ve vážném stavu pro onkologické onemocnění mozku. Od datum byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici adresa a dne datum zemřela. Žalobce považuje z tohoto důvodu darovací smlouvu za absolutně neplatný právní úkon, neboť její stav vylučoval projevení svobodné vůle.

2. Žalovaná s předmětem žaloby nesouhlasila, uvedla, že vzhledem k finančním problémům žalobce, které za něho i zůstavitelka za života řešila, o darování uvažovala dlouho. Ohledně tohoto úkonu byl informován ošetřující personál a byla podpisu přítomna i notářka, zůstavitelka byla s tímto úkonem v době podpisu srozuměna a s jeho obsahem souhlasila. Dále namítala nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení.

3. Řízení bylo na shodný návrh obou stran přerušeno v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum. Na návrh žalobce z datum v řízení bylo dále pokračováno.

4. Žalobce se touto žalobou domáhal určení vlastnického práva zůstavitelky ke dni smrti k majetku zapsanému v katastru nemovitostí a současně určení, že žalovaná vlastníkem tohoto majetku není. Soud se v souladu s ust. § 80 občanského soudního řádu, z.č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.). zabýval existencí naléhavého právního zájmu žalobce na této určovací žalobě a dále vycházel z níže citovaných právních předpisů.

5. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Podle § 189 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, z.č. 292/2023 Sb. (dále jen z.ř.s.), nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

7. Podle § 193 odst. 1 z.ř.s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

8. Jelikož z výše citovaného vyplývá ustálená soudní praxe o preventivním charakteru určovací žaloby a procesní podmínce předpokladu věcné legitimace účastníků řízení a naléhavého právního zájmu, řešil soud předně tyto otázky. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp.zn. spisová značka, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. hodnota, ročník 2022). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován. Vzhledem ke změně právní úpravy účinné od datum již nelze spor, zda určitý majetek je součástí dědictví po zůstaviteli, který byl doposud řešen žalobou na určení, že zůstavitel byl v den smrti vlastníkem takového majetku, nadále po právní moci usnesení o dědictví aplikovat ( viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp.zn. spisová značka).

9. V tomto sporu bylo zjištěno, že řízení o pozůstalosti bylo zastaveno a majetek nepatrné hodnoty vydán vypravitelce pohřbu. Otázka, kdo je dědicem zůstavitele nemůže být posuzována v jiném než pozůstalostním řízení, a to ani jako otázka předběžná ( srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp.zn. spisová značka publikovaný v časopise právnická osoba pod č. hodnota, ročník 2015). Dědicem zůstavitele je jinak ten, komu soud v řízení o dědictví (vydaném podle ust. § 185 z.ř.s.) potvrdil nabytí dědictví jako jedinému dědici nebo podle dědických podílů, popřípadě kdo byl jako dědic účastníkem soudem schválené dohody o rozdělení pozůstalosti. Výrok soudu vydaný v řízení o pozůstalosti, které se týkají dědického práva ( tj. stanoví, kdo je zůstavitelovým dědicem) jsou závazné pro každého ( viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp.zn. spisová značka). Z uvedeného vyplývá tedy závěrem, že uplatněná žaloba nemůže být úspěšná ve smyslu ust. § 189 odst. 1 z.ř.s., jestliže v řízení o pozůstalosti nebylo určeno, kdo je dědicem zůstavitele, soud nemůže tuto otázku v jiném než řízením o pozůstalosti řešit, žalobce tak nebyl k požadovanému určení zůstavitelova vlastnictví věcně legitimován, chybí ostatně i pasivní věcná legitimace žalované. Jelikož žalobce setrval na návrhu rozsudečného výroku soudu (specifikovaném ve výroku I.), nezbylo soudu než tento z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu zamítnout v plném rozsahu, aniž by prováděl jakékoliv dokazování k věci samé. Soud nemůže překročit meze poučovací povinnosti soudu v § 5 o.s.ř. a účastníkům podávat poučení o hmotném právu.

10. Žalovaná byla v tomto řízení úspěšná, dle zásady plného procesního úspěchu v § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto sestávají z nákladů právního zastoupení žalované - odměny advokáta stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 ( tarifní hodnota částka) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) ve znění účinném do datum ve výši částka za 1 úkon právní služby. Zástupce žalované v řízení učinil a byly mu přiznány tyto úkony: převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na 1 jednání soudu, celkem hodnota úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT včetně paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 AT, dále jízdného k jednání soudu z adresa a zpět dle doloženého velkého technického průkazu vozidla tov. zn. Audi v částce částka, náhradou za ztrátu času na této cestě za 6 půlhodin po částka, spolu s DPH v částce částka, celkem částka zaokrouhleně. Pokud zást. žalované požadoval k náhradě také úkon spočívající ve studiu spisu dne datum, nebyl tento úkon přiznán, neboť studium činila přímo účastnice, nikoliv zástupce a její výdaje nebyly účtována. Lhůtu k plnění této povinnosti stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.