OSNJ 17 C 142/2020-187

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 543 831 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 543 831 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 543 831 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 040 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně náklady řízení ve výši 1 584 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 543 831 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 1. 2018 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaná zakoupila jako fyzická osoba mezi roky 2010 a 2012 v obec na adrese ulice a číslo dvě bytové jednotky číslo číslo. Uvedené jednotky žalovaná zakoupila za účelem jejich budoucího pronájmu mj. žalobkyni, dále jako office house pro pronájem administrativní adresy dalším subjektům a také za účelem, že v těchto prostorách sama jako OSVČ podnikala zejména v dražební činnosti. Žalovaná financovala nákup nemovitostí tak, že část finančních prostředků si zapůjčila od žalobkyně a část kupní ceny financovala z bankovního úvěru. Dohoda byla taková, že žalobkyně bude žalované hradit nájemné, ze kterého bude moci žalovaná hradit hypoteční splátky, přičemž po zaplacení hypotéky (nebo i dříve dle výhodnosti úvěrových podmínek) předmětné bytové jednotky žalovaná odprodá žalobkyni, přičemž bude zohledněno uhrazené nájemné či jeho poměrná část a investice na nákup bytových jednotek poskytnutá žalované ze strany žalobkyně. Žalobkyně poskytla žalované investici na nákup uvedených bytových jednotek podle uvedené ústní dohody, a to ve výši 393 831 Kč dne 19. 2. 2010 a ve výši 150 000 Kč dne 4. 3. 2011. V roce 2016 se žalovaná rozhodla přestěhovat do obec a bytové jednotky odprodat, přičemž v roce 2017 uzavřela kupní smlouvy s jinými subjekty než s žalobkyní. Bytovou jednotku číslo prodala na základě kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2017 s právními účinky zápisu dne 12. 6. 2017 kupujícím jméno příjmení a jméno příjmení a bytovou jednotku číslo kupní smlouvou ze dne 4. 9. 2017 s právními účinky zápisu k 7. 9. 2017 kupující příjmení jméno. Tím, že žalovaná nesplnila svůj závazek převést uvedené bytové jednotky na žalobkyni a převedla je, byť po právu, na jiné subjekty, je povinna investici žalobkyně vrátit, tedy celkem částku 543 831 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu ničeho nezaplatila. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 1. 1. 2018, když má za to, že splatnost žalované částky 543 831 Kč nastala co do částky 393 831 Kč nejpozději 18. 7. 2017, což je den zápisu převodu bytové jednotky číslo v obec, obec, v katastru nemovitostí, a co do částky 150 000 Kč se stala splatnou nejpozději 2. 10. 2017, tedy dem zápisu převodu bytové jednotky číslo v obec, obec, do katastru nemovitostí.

2. Žalovaná k věci uvedla, že tvrzenou pohledávku žalobkyně neuznává. Uvedla, že člen představenstva žalobkyně, titul jméno příjmení, byl jejím manželem, od počátku vztahu společně podnikali, většinu činností titul jméno příjmení činil prostřednictvím žalované s odůvodněním, že on tuto činnost vykonávat nemůže. Původní kancelářské prostory žalobkyně byly na ulici název v obec, kde se měly přesunout obec dráhy, z toho důvodu titul příjmení přišel s řešením, že žalovaná koupí dvě bytové jednotky na ulici ulice v obec, kde jednu bytovou jednotku bude užívat žalovaná s titul příjmení a druhou bytovou jednotku jméno příjmení a jméno příjmení; následně měly být bytové jednotky využívány jako kanceláře žalobkyně a dalších společností ovládaných titul příjmení. Vše mělo být kryto z hypotéky a akontace měla být uhrazena z peněz, které mají ve firmě, a polovinu splátek měli hradit jméno příjmení a jméno příjmení. Když následně titul příjmení neměl dostatek finančních prostředků na hrazení hypotéky, rozhodl, že bude ekonomicky výhodnější, když se přestěhují do obec k rodičům žalované a jednu z bytových jednotek v obec pronajmou. Po určité době rozhodl, že je potřeba bytové jednotky prodat a z tohoto uspokojit pohledávku banky, k čemuž též došlo. Zbylé finanční prostředky byly zaslány na účet žalované bez jejího vědomí, když disponentem tohoto bankovního účtu byl i titul jméno příjmení. Jako manželé měli režim oddělených jmění, přesto titul příjmení považoval finanční prostředky na tomto účtu za společné a v době, kdy se žalovaná rozhodla odstěhovat ze společného bydliště, titul příjmení převedl veškeré prostředky na svůj bankovní účet. Při jednání dne 27. 10. 2021 vznesla žalovaná námitku promlčení žalované pohledávky.

3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:

4. - z výpisů z katastru nemovitostí stát. instituce, stát. instituce, že na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální území (dále jen„ k. ú.“) část obce, byli k datu 30. 7. 2017 zapsáni jako vlastníci v režimu společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) jméno příjmení a jméno příjmení, a to jednotky číslo bytu v budově adresa na parcelách číslo číslo zastavěných plochách a nádvořích, přičemž jako nabývací titul byla zapsána smlouva kupní ze dne 9. 6. 2017 s právními účinky zápisu k 12. 6. 2017 a provedením zápisu dne 18. 7. 2017, přičemž na uvedené bytové jednotce vázlo zástavní právo smluvní pro právnická osoba, pro pohledávku ve výši 4 250 000 Kč s příslušenstvím podle zástavní smlouvy ze dne 10. 2. 2017 s právními účinky zápisu práva k 28. 2. 2017; na listu vlastnictví číslo tamtéž byla zapsána podle stavu k datu 30. 11. 2017, jako vlastník jednotky číslo bytu ve shodné budově adresa část obce, jméno příjmení na základě nabývacího titulu, kterým je zapsána smlouva kupní ze dne 4. 9. 2017 s právními účinky zápisu k 7. 9. 2017 s tím, že zápis byl proveden 2. 10. 2017; na uvedené jednotce číslo k datu 30. 11. 2017 nevázla žádná zástavní práva. Dle výpisu z katastru nemovitostí k datu 30. 6. 2017, že žalovaná byla zapsána jako vlastník obou uvedených jednotek, tedy bytu číslo číslo v budově adresa, přičemž jako nabývací tituly jsou zapsány smlouva kupní ze dne 30. 3. 2010 s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 3. 2010 a smlouva kupní ze dne 26. 9. 2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 1. 10. 2012; na obou bytových jednotkách bylo k datu 30. 6. 2017 zapsáno zástavní právo smluvní pro právnická osoba, a to na částku 1 825 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 3. 8. 2012 a na částku 4 250 000Kč s příslušenstvím pro právnická osoba, dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 10. 2. 2017,

5. - z dopisu ze dne 19. 5. 2020, že v něm žalobkyně vyzývá žalovanou k vrácení finančního plnění (půjčky) na zaplacení části kupní ceny pro její nákup bytových jednotek v obec, k. ú. část obce, ul. ulice s tím, že dohoda byla taková, že žalovaná pro nákup nemovitostí měla lepší úvěrové podmínky, že žalobkyně bude žalované hradit nájemné, ze kterého bude moci hradit hypoteční splátky, přičemž po zaplacení hypotéky (nebo i dříve dle výhodnosti úvěrových podmínek) předmětné nemovitosti odprodá žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalované proto plnění ve výši 50 000Kč, 150 000 Kč a 247 000 Kč. Dne 12. 6. 2017 nabyly právní účinky z kupní smlouvy s manž. příjmení k byt. jednotce číslo na ulici ulice, dále dne 7. 9. 2017 nabyly právní účinky z kupní smlouvy s jméno příjmení k byt. jednotce číslo tamtéž, přičemž od těchto termínů bylo postaveno najisto, že k naplnění účelu uzavřené dohody mezi žalovanou a žalobkyní nedojde, přičemž žalobkyně přijala slib žalované, že po tom, co zinkasuje celou kupní cenu, poskytnutou investici na nákup nemovitostí žalobkyni vrátí. Dále žalobkyně vyzývá žalovanou, aby poskytnuté plnění vrátila v přiměřené lhůtě na účet žalobkyně. Celková investice té které korporace (právnická osoba a právnická osoba, družstvo) je ve výši rozdílu mezi kupní cenou bytové jednotky a výší žalovanou čerpaného hypotečního úvěru.K obsahu uvedeného dopisu a částkám, v něm uvedených, žalobkyně u jednání dne 27. 10. 2021 uvedla, že se jedná o písařskou chybu, protože částky v dopise uvedené se týkaly právnická osoba, družstva, nikoliv žalobkyně; pokud jsou uvedena v dopise data, jedná se o data, která si stanovil developer v souvislosti s úhradou záloh; pokud je v dopise uveden pojem půjčka, pak půjčku vnímá jako určitý druh investice,

6. - z identifikace poštovní datové zprávy, že dne 19. 5. 2020 byla žalované do její datové schránky doručena zpráva žalobkyně označená jako výzva k vydání bezdůvodného obohacení investice půjčka obec,

7. - z výpisů z účtu žalobkyně č. bankovní účet, že dne 4. 3. 2011 byl proveden bezhotovostní převod částky 150 000 Kč na účet č. bankovní účet s názvem titul jméno příjmení s poznámkou půjčka na KC byt 5.6. a dne 19. 2. 2010 převody částky 393 831 Kč na shodný účet s poznámkou půjčka z název na úhradu obec,

8. - úplného výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku, že jako den vzniku a zápisu je uvedeno datum 27. 12. 2007, sídlo bylo do 5. 10. 2010 zapsáno na adrese adresa, poté až do 2. 7. 2014 na adrese adresa adrese adresa, PSČ obec; od 27. 12. 2007 do 11. 6. 2014 byli členy představenstva žalobkyně titul jméno příjmení, narozen 27. 4. 1970, jméno příjmení, datum narození, od 27. 12. 2007 do 21. 9. 2010 byla členkou představenstva žalobkyně jméno příjmení, datum narození, od 21. 9. 2010 do 11. 6. 2014 byl členem představenstva titul jméno příjmení, datum narození. Od 2. 7. 2014 jsou jako členové představenstva zapsáni titul jméno příjmení a titul jméno příjmení s datem vzniku členství 11. 6. 2014, a dále je zapsáno, že jménem společnosti jedná každý člen představenstva samostatně; žalovaná byla zapsána jako členka dozorčí rady žalobkyně od 27. 12. 2007 do 20. 4. 2020,

9. - z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy právnická osoba, družstvo, od 29. 9. 2010 se sídlem na adrese adresa, že datum vzniku a zápisu je zapsáno 19. 9. 2001, žalovaná byla zapsána jako místopředsedkyně družstva se vznikem funkce od 27. 4. 2006 do zániku funkce 11. 6. 2014, titul jméno příjmení je pak zapsán jako předseda družstva se vznikem funkce od 21. 9. 2010 dosud,

10. - ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka, že rozsudkem uvedeného soudu ze dne 18. 3. 2004 č.j. číslo jednací, bylo společné jmění manželů žalobce jméno příjmení a žalované celé jméno žalované, kteří uzavřeli manželství dne datum, zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti a rozsudek nabyl právní moci dne 18. 3. 2004,

11. - ze zprávy právnická osoba, ze dne 18. 2. 2021, že hypoteční úvěr poskytnutý na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo byl uhrazen mimořádnou splátkou v celkové výši 1 477 348,55 Kč, přičemž úhrada byla provedena platbami dne 16. 2. 2017 z účtu bankovní účet ve výši 440 000 Kč a dne 10. 3. 2017 z účtu bankovní účet ve výši 1 037 348,55 Kč. Hypoteční úvěr poskytnutý na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo byl uhrazen mimořádnou splátkou dne 8. 9. 2017 ve výši 1 645 440 Kč z účtu bankovní účet,

12. - ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 18. 3. 2010 reg. číslo, že se v ní právnická osoba, zavazuje poskytnout dlužníkům, kterými jsou označeni žalovaná a titul jméno příjmení, úvěr ve výši 1 720 000 Kč na nákup nemovitostí, a to bytu číslo v domě adresa v obci obec a k.ú. část obce. Pokud jde o splatnost úvěru, byla sjednána na dobu nejdéle 20 let od první splátky po dočerpání úvěru a splátky sjednány ve formě anuitní splátky ve výši 11 532,60 Kč měsíčně, smlouva obsahuje úředně ověřený podpis žalované,

13. - ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 3. 8. 2012 reg. číslo ve znění dodatku ze dne 19. 7. 2017, že se právnická osoba, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 1 825 000 Kč na nákup bytu číslo v domě adresa v obci obec a k.ú. část obce, úvěr byl splatný nejpozději do 20 let od první splátky po dočerpání úvěru a anuitní splátky byly dohodnuty ve výši 11 736,30 Kč měsíčně, smlouva obsahuje úředně ověřený podpis žalované

14. - ze zprávy právnická osoba, ze dne 22. 2. 2021, že v období od 1. 1. 2010 do jeho zrušení 28. 12. 2020 byla majitelem účtu č. bankovní účet žalovaná a jméno příjmení narozen 27. 4. 1970 měl dispoziční právo k uvedenému účtu na podpisový vzor i elektronické bankovnictví,

15. - ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 30. 3. 2010, že podle ní žalovaná kupuje od prodávajícího příjmení – právnická osoba, bytovou jednotku číslo o velikosti 2+kk v domě adresa a adresa na pozemcích p. číslo p. číslo v k.ú. a části územní celek a obci obec se spoluvlastnickým podílem na společných částech uvedeného domu a pozemcích, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši celkem 2 346 331 Kč, která byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy, smlouva je podepsaná žalovanou s úředně ověřeným podpisem,

16. - ze smlouvy o převodu jednotky ze dne 26. 9. 2012, že podle ní žalovaná kupuje od prodávajícího příjmení – právnická osoba, jednotku číslo – byt o velikosti 2+kk v domě adresa a adresa na pozemcích p. číslo p. číslo v k.ú. a části územní celek, územní celek, se spoluvlastnickým podílem na společných částech na uvedeném domě a pozemcích, za dohodnutou kupní cenu 2 277 449 Kč, která byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy, smlouva je podepsaná žalovanou s úředním ověřením podpisu,

17. - ze zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 19. 3. 2010 reg. číslo, že ji uzavřeli podle svého prohlášení právnická osoba, jako zástavní věřitelka, část názvu právnická osoba jako zástavce a žalovaná a titul jméno příjmení označeni všichni jako dlužník, podle obsahu této smlouvy bylo sjednáno zajištění pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené pod reg. číslo dne 18. 3. 2010 ve výši 1 720 000 Kč s příslušenstvím, přičemž předmětem zástavy je sjednán byt číslo v domě adresa na pozemcích p. číslo p. číslo se spoluvlastnickým podílem na uvedeném domě a pozemcích a dalších pozemcích ve smlouvě uvedených, v obci obec a k. ú. část obce, smlouva je podepsaná úředně ověřeným podpisem žalované,

18. - ze zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 3. 8. 2012 reg. číslo, že ji uzavřeli podle svého prohlášení a právnická osoba, jako zástavní věřitelka, část názvu právnická osoba jako zástavce a žalovaná jako dlužník, podle obsahu této smlouvy bylo sjednáno k zajištění pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené pod reg. číslo dne 3. 8. 2012 ve výši 1 825 000 Kč s příslušenstvím, přičemž předmětem zástavy je sjednán byt číslo v domě adresa na pozemcích p. číslo p. číslo se spoluvlastnickým podílem na uvedeném domě a pozemcích a dalších pozemcích ve smlouvě uvedených, v obci obec a k.ú. část obce, smlouva je podepsaná žalovanou s úředním ověřením podpisu,

19. - z kupní smlouvy datované dnem 29. 5. 2017 a podepsané posledním účastníkem smlouvy dne 9. 6. 2017, že podle ní žalovaná prodává manželům jméno příjmení a jméno příjmení bytovou jednotku číslo v obci obec a k.ú. část obce se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích za dohodnutou kupní cenu ve výši celkem 2 490 000 Kč, přičemž je dále v uvedené smlouvě uvedeno, že kupní cena bude vypořádána tak, že kupující prohlásili, že co do částky 50 000 Kč byla uhrazena před podpisem smlouvy jako záloha, co do částky 1 477 348,55 Kč bude uhrazena věřiteli prodávajícího – právnická osoba - jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem, zbývající část kupní ceny ve výši 962 651,45 Kč bude prodávajícímu uhrazena na účet č. bankovní účet, smlouva je podepsaná žalovanou s úředním ověřením podpisu,

20. - z kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2017, že podle ní žalovaná prodává jméno příjmení, bytovou jednotku číslo v budově adresa na pozemcích p. číslo p. číslo se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích v obci obec a k.ú. část obce, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši celkem 2 200 000 Kč s tím, že tato kupní cena co do částky 1 645 440 Kč bude uhrazena věřiteli prodávající – právnická osoba, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem na předmětu převodu, zbývající část kupní ceny ve výši 554 560 Kč se kupující zavázala zaplatit prodávající na označený účet č. bankovní účet, smlouva je podepsaná žalovanou s úředním ověřením jejího podpisu,

21. - z potvrzení právnická osoba, že žalobkyně měla u uvedené banky veden účet č. bankovní účet, který byl zrušen 27. 12. 2019; v období od 31. 10. 2009 do 31. 1. 2010 a od 21. 10. 2010 do 1. 4. 2019 mohl prostřednictvím elektronického bankovnictví disponovat jméno příjmení a jméno příjmení; v období od 14. 5. 2018 do 23. 12. 2019 mohli prostřednictvím služby banka zkratka s účtem disponovat jméno příjmení a celé jméno žalované. Dále z potvrzení právnická osoba, je zjištěno, že právnická osoba název družstvo měla u uvedené banky veden účet č. bankovní účet, který byl zrušen 27. 12. 2019; v období od 27. 1. 2010 do 27. 12. 2019 a od 22. 10. 2010 do 1. 4. 2019 mohli prostřednictvím elektronického bankovnictví s účtem disponovat jméno příjmení a celé jméno žalované; v období od 14. 5. 2018 do 23. 12. 2019 mohli prostřednictvím služby banka zkratka s účtem disponovat jméno příjmení a celé jméno žalované,

22. - z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, že podle něho byla nezletilá celé jméno nezletilé, datum narození, odňata z péče matky celé jméno žalované a svěřena pro dobu před a po rozvodu rodičů do péče otce titul jméno příjmení a matce stanoveno výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně; dále se z uvedeného rozsudku podává, že rozsudkem téhož soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byla nezletilá celé jméno nezletilé svěřena do péče matky, otci stanovena povinnost platit výživné 4 500 Kč měsíčně, když rozsudek ze dne datum nabyl právní moci 20. 8. 2020,

23. - ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka, že dne 13. 1. 2020 se právnická osoba, družstvo, domáhá po žalované zaplacení částky 28 500 Kč s příslušenstvím z titulu nedůvodných plateb zaplacených žalované za účetní služby, které neprovedla; o žalobě nebylo pravomocně rozhodnuto,

24. - ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka, že žalobou podanou dne 13. 1. 2020 se právnická osoba (žalobkyně), domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nedůvodných plateb zaplacených žalované za účetní a další služby, které neprovedla; v uvedené věci nebylo pravomocně rozhodnuto,

25. - ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka, že žalobou podanou dne 13. 1. 2020 se žalobkyně právnická osoba, domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nedůvodných plateb zaplacených žalované za účetní a další služby, které neprovedla; ve věci nebylo pravomocně rozhodnuto,

26. - ze spisu Policie ČR sp. zn. KRPT číslo rok číslo, že usnesením ze dne 27. 9. 2020 byla odložena věc podezření spáchání přečinu zpronevěra, kterého se měla dopustit žalovaná podle trestního oznámení titul jméno příjmení ze dne 3. 2. 2020, a to ve vztahu k žalobkyni a dále ke právnická osoba, družstvu, tak, že vyhotovovala fiktivní faktury uvedeným firmám za různé služby, které však neprovedla se škodou v hodnotě 99 200 Kč,

27. - z internetového výpisu z katalogu firem, že žalovaná prezentuje služby, uvádí webové stránky webová adresa a kontaktní adresu adresa,

28. - z dražebních vyhlášek dražeb dobrovolných ze dne 6. 3. 2012 a 30. 9. 2010, že je v nich žalovaná uvedena jako dražebník a je pod nimi podepsána,

29. Žalovaná vyslechnuta jako účastnice řízení uvedla, že jsou stále s titul jméno příjmení, členem představenstva žalobkyně, manželé, když od roku 2019 se řeší u zdejšího soudu úprava péče a výživného a v současné době je věc s odvoláním u název soudu, rozvedeni proto také nebyli. Po rozchodu s titul příjmení je u zdejšího soudu několik kauz, asi 4, zatím bylo rozhodnuto v jedné věci, a to i odvolacím soudem. V ostatních věcech zatím rozhodnuto nebylo. Všechny žaloby jsou akcí jejího manžela. S manželem měli od počátku rozdělené společné jmění manželů, a to proto, že manžel měl kdysi dluhy ze svého podnikání, a to za pojištění zaměstnanců. Manžel jí řekl, že všechny věci se budou proto psát na ni, aby o ně nepřišli. Pokud jde o předmětné byty, pak s tím přišel manžel, titul jméno příjmení, řekl, že se koupí dva byty v obec a že v nich budou mít kanceláře. Na ni byla napsána dražební kancelář v obec, ale neví, jaký nesla název, je to už dlouho. Manžel vystupoval jako obecný zmocněnec této dražební kanceláře nebo její osoby a vše vyřizoval, neboť v té době ještě neměl vysokou školu. Manžel se pak dohodl s kamarádem a kolegou titul příjmení a paní jméno příjmení, že se koupí předmětné dva byty. Měli přitom jeden účet, manžel svůj účet neměl, a řekl, že když se vezmou hypotéky na její osobu, tak bude mít v bance lepší bonitu a že je to proto pro ni výhodné. Vše pak uvedené osoby, tedy pan příjmení, paní příjmení a manžel začali vyřizovat, ona pak podepsala papíry v právnická osoba, a to u obou předmětných bytů. Částky, za které předmětné byty koupili, neví, až v průběhu jednotlivých soudních řízení zjistila, jaké částky měly být zaplaceny. Byty koupil příjmení, příjmení a manžel a napsali je na ni. V době, kdy se tyto transakce uskutečnily, tedy včetně koupě předmětných bytů, měla vysokoškolské vzdělání. Dokumenty příliš nestudovala, protože nečekala, že by jí manžel mohl něco udělat, tedy ji podvést. Za trvání manželství s titul jméno příjmení měli čtyři účty, ale všechny byly vedeny na její jméno, manžel měl k těmto účtům přístupová práva včetně internetového bankovnictví, a proto neví, jak transakce proběhly, když veškeré transakce ohledně bytů činil její manžel za ni. Přístupová práva manžela ke svým účtům zrušila v okamžiku, kdy si řekli, že se rozvedou, a manžel jí ze všech účtů odčerpal finanční prostředky. Ví, že podepisovala nějaké papíry, ale konkrétně neví, zda se jednalo o smlouvy na byty v obec na obec č.p.. Ví, že se chystaly i úvěrové smlouvy, ale neví, zda a kdy je podepsala. příjmení, příjmení a její manžel pak řekli, že si vezmou na koupi bytů hypotéku, ale nebylo na zaplacení akontace, a tak uvedené osoby dále řekly, že se vezmou peníze na akontaci z firmy, a to jedna částka z právnická osoba a druhá z právnická osoba družstva, ale neví, kolik z které firmy se mělo vzít. Podstatné ale snad bylo, že manžel byl členem představenstva u obou firem, také jimi byli pan příjmení, paní příjmení a rovněž ona. Písemně si nic nepotvrzovali. Věděla, že kupuje byty, věděla, že na akontaci se berou peníze z název a název, ale částky opravdu neví. Zbývající část kupní ceny se pak vykrývala hypotékou, kterou si vzala na sebe. Pokud použila pojem akontace, má na mysli částku, kterou bylo třeba zaplatit, aby jí byla poskytnuta hypotéka. Žádná dohoda mezi ní, jejím manželem titul jméno příjmení, titul příjmení, paní příjmení nebo mezi název a právnická osoba, ohledně částky poskytnuté na akontaci, uzavřena nebyla. Jak šly peníze na akontaci, zda nejprve na její účet, nebo do banky nebo hned do banky, neví, protože to za ni dělal vše její manžel příjmení příjmení. Hypotéka na předmětné byty se splácela tak, že titul příjmení a paní příjmení dávali peníze buď přímo jejímu manželovi, nebo přímo na hypotéční účet, ale to opravdu neví, ale z těchto peněz, co takto dávali, se platila hypotéka. To, že budou hypotéku splácet pan příjmení, paní příjmení a její manžel titul příjmení, jako fyzické osoby, na tom se takto dohodli, tedy nejednalo se o dohodu právnických osob, tedy firmy název nebo právnická osoba. Takto to fungovalo asi 4 roky, ale pak začal mít manžel finanční problémy, v té době se musely platit celkem tři hypotéky, tedy kromě předmětných bytů, ještě hypotéka na jejich byt s manželem, který měli v obec u obec. Proto manžel rozhodl, že bude lépe, když se přestěhují do obec k jejím rodičům, jeden z předmětných bytů se bude pronajímat a v druhém bytě dále podnikali pan příjmení a paní příjmení. Předmětné byty se pak platily z nájemného a z toho, co platili pan příjmení a paní příjmení, kteří byli v druhém bytě. Po nějaké době manžel rozhodl, že jeden z bytů, který byl v nájmu, se prodá, a postupem doby i druhý byt, že se prodá. Neví přesně kdy, ale k prodeji bytů došlo někdy v roce 2015, kdy se přestěhovali i do obec, stěhovali se do obec asi v roce 2014, a asi za rok se byty prodávaly, správně prodával se jeden byt a později druhý byt. Byty prodával její manžel, titul příjmení. Jak to bylo s kupní cenou za předmětné byty, neví, protože o všem rozhodoval manžel, titul příjmení. Postupem času jí manžel začal říkat, že když se nebude chovat tak, jak si přeje, nebo když nebyla podle něho poslušná, začal jí vyhrožovat, aby si uvědomila, jakým způsobem koupil ty byty, a že to může použít proti její osobě. Ví, že předmětem řízení je ta akontace, která se údajně měla vrátit název, ale nevrátila se. Žádná taková dohoda o tom, že by se peníze na akontaci měly vracet, uzavřena nebyla. Nikdy v minulosti nebyla omezena k právním úkonům, zejména ani v době, kdy se předmětné byty kupovaly. Pokud má částečný invalidní důchod, ten jí byl přiznán pro interní onemocnění. V zásadě nechala za sebe jednat manžela, věděla pouze zběžně, že se byty kupují, že se bere hypotéka, že se byty prodávají, ale pokud jde o částky, o tyto se v zásadě nezajímala. O tom, že by měla vracet částku 543 831 Kč, se dověděla až z žaloby. Nikdy předtím po ní nikdo nechtěl peníze vracet. Manžel titul příjmení po celou dobu v průběhu jednotlivých transakcí, včetně prodeje bytů, měl přístupová práva k jejímu účtu, tedy pokud by měl za to, že je třeba žalobkyni něco vracet, mohl tak sám učinit již při prodeji předmětných bytů. Později iniciovala jejich rozchod a chtěla by se rozvést, ale manžel na to právě zareagoval tak, že bude rýt rypákem v zemi. V roce 2019 podala návrh na rozvod a na úpravu rodičovské odpovědnosti k jejich dětem. Pokud jde o firemní účty žalobkyně a také právnická osoba, pak je ovládal v zásadě manžel, hospodařil tak, jak uznal za vhodné. Splátky na hypotéky předmětných bytů fakticky odesílal manžel. Neví přesně, ale má za to, že kupní ceny za prodej předmětných bytů přišly na její osobní účet u právnická osoba, když k tomuto účtu měl také manžel dispoziční právo. Z uvedeného účtu manžel vybral bez jejího souhlasu, v době, kdy řekla, že se rozejdou, řádově okolo 400 000 Kč a na účtu jí zůstalo 12 000 Kč nebo 15 000 Kč Částku 400 000 Kč z uvedeného účtu manžel vybral ještě před podáním žaloby v této věci. Protože nevěděla, co manžel myslí, když řekl, aby si uvědomila, jak byty nabyla, měla strach, protože nevěděla, co všechno za celou dobu jejich manželství podepsala a nevěděla, jakým způsobem to manžel může použít proti ní, neboť takto se choval v průběhu celého jejich vztahu, tedy od počátku jejich manželského soužití, které trvá asi 23 let. Například manžel vzal na jejího otce nůž v době, kdy spolu byli manželé asi půl roku. Manžel měl takové neurotické sklony. Strach měla proto, že věděla, že se manžel chová vůči svým klientům tak, že používal věci různě proti nim, má tím na mysli informace, které od nich nebo o nich měl.

30. titul jméno příjmení, člen představenstva žalobkyně, uvedl, že je v současné době vlastníkem 100% akcií žalobkyně, když mu byly převedeny někdy v roce 2019 nebo 2020. Akcionářem žalobkyně je od prvopočátku. S titul příjmení jsou trvale až do současné doby v přátelském vztahu. Pokud jde o žalovanou, má k ní vztah neutrální, mohou zajít na kávu, ale běžně se nestýkají a nekomunikují spolu. Podniká dále jako OSVČ a je družstevníkem firmy právnická osoba, družstvo. O chodu žalobkyně byl informován, podnikají s titul příjmení ve shodě, i když se každý starali o jiné záležitosti, ale vzájemně se informovali. V minulosti se naskytla příležitost zakoupit byty v obec na adrese ulice. Žalobkyně a ani právnická osoba, družstvo, neměly dostatek finančních prostředků na hotovosti. Získání úvěru pro fyzickou osobu je jednodušší než pro právnickou osobu. Padlo tedy rozhodnutí, že koupě bytů v obec - obec bude realizováno přes žalovanou. Tímto způsobem se také nákup obou bytů zrealizoval. Totiž banka po žalobkyni chtěla neskutečné množství tabulek, doložení obratů, daňových přiznání, podnikatelský plán apod. lidově řečeno byl to„ opruz“. Nicméně ekonomické záležitosti vyřizoval titul jméno příjmení. Už přesně neví, kdo přišel s tím, že existují volné byty ke koupi na obec. Záležitosti kolem koupě bytů na název po ekonomické stránce vesměs vyřizoval titul příjmení. Viděl, jak kupní smlouvy na byty, tak hypotéční smlouvy, věděl, že nějakým způsobem žalobkyně nákup bytů financovala, že možná nějaké peníze dala i paní příjmení, tedy to určitě paní příjmení jako fyzická osoba, on jako fyzická osoba na koupi bytů na obec nepřispíval. Nákup bytů na obec jako společnost vnímali tak, že jde o investici a že v budoucnu třeba byty výhodně prodají nebo si je nechají. Pokud žalobkyně poskytovala žalované na nákup bytů na obec finance, pak neví, o jakou částku se jednalo. JUDr. příjmení měl a má dosud jeho plnou důvěru. Dohoda byla taková, že až bude příznivá úroková míra úvěru nebo až skončí fixace úvěru žalované na hypotéčním úvěru na nákup bytů, anebo když se úvěr splatí, tedy úvěr, který si vzala žalovaná, že byty převede zpět na žalobkyni. Nikdy to nevnímal tak, že by vlastníkem byla žalovaná, ale v zásadě, že vlastníkem je žalobkyně. Není schopen říci ani poměr částek mezi hypotékou a částkou, kterou poskytla na koupi bytů žalobkyně. V obecné rovině bylo dohodnuto, že byty budou převedeny zpět na žalobkyni tak, jak j uvedl, a vyrovnají se případné závazky, které ještě na bytech budou váznout, jako například hypotéka. Podle jeho názoru o tom, kdy se byty vrátí žalobkyni, měl rozhodnout ten, kdo má rozhodovací pravomoc za žalobkyni, původně samozřejmě předpokládal, že to bude on a pan příjmení. Časový horizont, ve kterém by byty měly být převedeny na žalobkyni, pevně nastaven nebyl. Pokud jde o ekonomické podmínky převodu bytů na žalobkyni, pak se jednalo buď o splacení hypotéčního úvěru, který si vzala žalovaná, nebo výhodné úrokové míry pro hypotéku, kterou by si na koupi vzala žalobkyně, anebo by došlo k podstatnému zhodnocením ceny obou bytů. Na tom se dohodli on, žalobkyně, titul příjmení a žalovaná a také paní příjmení, která na pořízení bytů také poskytovala finance. K realizaci uvedené dohody nedošlo, protože žalovaná se chtěla vrátit do obec, došlo k osobním neshodám mezi žalovanou a titul příjmení, žalovaná se chtěla zbavit břemene hypotéky a byty prodala. Ještě si vzpomíná, že šli do banky, a to on a paní příjmení, ale banka chtěla za předčasné zaplacení hypotéky asi 150 000 Kč. Žalovaná jim, tedy jemu a titul příjmení a paní příjmení řekla, že se chce vrátit do obec a že chce byty prodat, to byl také důvod, proč šli do banky. Následně řešili, jak to udělají dál, byli u toho on, titul příjmení, paní příjmení a žalovaná, a nakonec se dohodli, že se byty prodají, když vnímá sebe a titul příjmení jako osoby jednající za žalobkyni. Kupní cenu, za kterou se byty prodávali, neví, přesně ji nedokáže říci, má kupní cenu v počítači. Formálně byla jako vlastník obou bytů zapsána žalovaná. Byty se prodávaly s nějakým časovým odstupem. JUDr. příjmení ho informoval, že byty byly prodány, že byla zrealizována kupní cena, přesně neví, zda celou kupní cenu obdržela pouze žalovaná nebo zda část kupní ceny byla poukázána na účet žalobkyně. titul příjmení ho informoval, že kupní cena za oba byty byla uhrazena, ale již neví a nezjišťoval, zda žalovaná obdržela plnou kupní cenu nebo zda část obdržela žalobkyně, ale ví, že mělo proběhnout vyúčtování finančních toků, čímž má na mysli, že žalobkyně za něco koupila, za něco prodala, nějaké peníze tedy prostřednictvím žalobkyně investovali a měli je dostat zpátky. Ostatně paní příjmení ho stále urguje, že by se měla záležitost dořešit. Ví, že na koupi bytů si žalovaná brala hypotéku, ale neví, jakým způsobem splácela, neví, zda jí něco poskytovala žalobkyně na splátky hypotéky. Tyto záležitosti nechával na titul příjmení, neboť mu plně důvěřoval a důvěřuje. Lze obecně říci, že ekonomické záležitosti žalobkyně, měl na starosti titul příjmení. titul příjmení řekl, aby záležitost v souvislosti s prodejem bytů dal s žalovanou do pořádku, ať to mají i účetně v pořádku. On sám s žalovanou snad o tomto nehovořil. Žalobkyně měla asi dva účty, jeden u právnická osoba, přístup k tomuto účtu, tedy dispoziční právo měl on a titul příjmení, ale vesměs platby odesílal titul příjmení, on sledoval pohyby na účtech informativně. Pokud jde o hypotéky žalované na nákup obou bytů, pak neví, na jak dlouho se zavázala. Jméno manželé příjmení mu v zásadě nic neříká. Neví, komu půjčila či poskytla finanční prostředky paní příjmení na koupi bytů na obec, zda žalobkyni nebo přímo žalované. Neví, zda peníze šly přímo žalované nebo prostřednictvím žalobkyně dále žalované. Paní příjmení oficiálně vrácení peněz po žalobkyni nežádala, ale mívá to občas na talíři se slovy:„ Kdy dojde k vyúčtování těch bytů a vrácení těch peněz“. Pokud jde o vyúčtování, o kterém hovořil, tak podle jeho názoru k němu stále nedošlo. Žalovaná něco žalobkyni vrátila, ale kolik, to neví, musel by se zeptat účetního. Kolik žalovaná žalobkyni v rámci uvedeného vyúčtování z prodeje bytů vrátila, neví, ale něco vrátila. Pokud jde o předmětné byty na obec, pak jeden užíval on s paní příjmení pro své podnikání a druhý užívali manželé příjmení. Za užívání bytu něco s paní příjmení platili, ale neví, o jaké částky a z jakého titulu to bylo. Dovozuje, že to muselo být alespoň ve výši hypotéční splátky, kterou žalovaná platila v souvislosti s bytem, který užívali. Neví, zda měli s paní příjmení od žalované plnou moc pro jednání s hypotéční bankou žalované v souvislosti s prodejem bytu, kdy uvedl, že banka řekla, že za předčasnou splátku je třeba uhradit 150 000 Kč. Neví, na jaký účet peníze, tedy kupní cena, za byty byla poukázána, a neví, zda se jednalo o účet, ke kterému měl dispoziční právo titul příjmení. Neví, zda byla žalovaná někdy vlastnicí 100% akcií žalobkyně.

31. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že zná pana příjmení, vztah k němu má kamarádský, k žalované má vztah neutrální, podobně jako k titul příjmení. Podnikala jako OSVČ v obec, ulice ulice, kde podnikala také žalobkyně. V roce 2010 přišli za ní pan příjmení a příjmení, že by se mohli přestěhovat do bytu na obec, neboť dostali výpověď na příjmení. Pro žalobkyni v minulosti, asi v roce 2014, vykonávala služby v souvislosti se stavbou bytového domu. Někdy kolem roku 2010 za ní přišli, pan příjmení a příjmení, že je možnost koupit bytovou jednotku na obec a koupi druhé bytové jednotky zvažují. Ptala se, proč jdou za ní, řekli jí, že by se finančně podílela na koupi bytu a na následném placení nájmu a že bych tak měla na bytu finanční podíl a následně by měla podíl na majetku, tedy na tom bytu. Byla se pak na byt podívat, jednalo se o byt 2+kk, a řekla, že na její podnikání se jedná o velký byt, a paní celé jméno žalované a za žalobkyni příjmení příjmení a pan příjmení jí sdělili, že by žalobkyně a paní celé jméno žalované využívali druhou místnost jako místnost jak pro žalobkyni, tak pro žalovanou. Dohodla se s panem příjmení, titul příjmení, kteří jednali za žalobkyni, a dále s žalovanou, že přepošle 150 000 Kč, a tyto peníze poslala přímo žalované. Pokud uvádí přeposlala, pak se jednalo o zaslání peněz z jejího účtu na účet žalované. Vše bylo dojednáno ústně, žádný písemný doklad nebyl. Tuto částku zaslala předtím, než se do bytu na obec nastěhovala. Přesně nevěděla, jaká je kupní cena bytu na obec v roce 2010. Byt pak užívala a shodně ho užívala žalobkyně a žalovaná, když se žalovaná přestěhovala do obec a za ní pak titul příjmení, nastěhoval se za ní do bytu pan příjmení. Asi v roce 2015 při kávě s paní žalovanou řešili, zda by nebylo vhodné se poohlédnout po bance, která by nabídla výhodnější úrok z úvěru, a pak všichni společně tedy ona a příjmení byli v název bance, ale žalované nabízené úrokové podmínky nevyhovovaly. Částku 150 000 Kč poskytla proto, aby se stala podílníkem bytu na obec, který byl zakoupen v roce 2010, a to při jeho dalším prodeji či koupi. Manželi příjmení jí bylo totiž řečeno, že v mezičase může dojít k tomu, že byt koupí žalobkyně nebo ona osobně, a bude tak mít již podíl, a vzhledem k úhradě 150 000 Kč doplatí pouze zbylou částku kupní ceny. Tím, že platila nájemné, poskytovala tímto nájemným určitou část splátky hypotéky na uvedený byt. Hypotéka byla splácena měsíčními splátkami, ale výši hypotéky, kterou žalovaná na předmětný byt platila, neví. Ona platila čisté nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Asi v roce 2015, kdy končila fixace úrokové sazby hypotéky žalované, ji poprvé požádala o vyúčtování poskytnuté částky 150 000 Kč. Pokud hovoří o vyúčtování, měla na mysli, jaké jsou náklady na provoz bytu, kolik činí splátka hypotéky a tady tyto záležitosti. Tyto skutečnosti ji zajímaly již v roce 2010, ale žalovaná jí na to neodpověděla. Od počátku chtěla vědět podmínky jejího užívání bytu na obec, ale neodpověděla jí ani žalovaná, ani pan příjmení, přesto platila měsíčně 5 000 Kč, a to bez písemné smlouvy, když nemusí své výdaje dokládat, neboť uplatňuje výdaje v rámci daňového přiznání v paušální výši. V roce 2015 jí žalovaná řekla, že jí připraví požadované vyúčtování, k tomu však nedošlo, neboť v roce 2015 či 2016 došlo k osobním problémům v rodině příjmení a ona získala pocit, že je to špatně, pokud jde o byt, ve kterém podnikala. V roce 2017 se pak žalovaná přestěhovala do obec a za ní také titul příjmení, žalovaná řekla, že s bytem je hodně starostí. Ví to proto, že v druhém bytě pak byli podnájemníci. JUDr. příjmení se za žalovanou do obec odstěhoval asi po půl roce a ona se ho pak ptala na vyúčtování bytu na obec. titul příjmení jí pak odpověděl, že byt se bude prodávat. Pak přijela do obec žalovaná, řekla jí, že oba byty na obec se budou prodávat, na což řekla, dobře a pak bude vyúčtování. Na to žalovaná pokrčila rameny a asi řekla„ jo“ a pak už se neviděly. Dověděla se následně, že se titul příjmení od žalované odstěhoval. Ptala se pana příjmení, co bude s vyúčtováním kupní ceny za byt, protože věděla, že se prodal. Pan příjmení jí sdělil, že se o tom s titul příjmení bavili a že vyúčtování bude určitě provedeno. Protože se nic nedělo, ptala se po nějaké době pana příjmení, psala i e-mail titul příjmení. Pan příjmení ji pak informoval, že se bude paní celé jméno žalované žalovat, že zadržela peníze z toho bytu. Částku 150 000 Kč by zažalovala po žalované, pokud by jí pan příjmení neřekl, že se to bude řešit jinou žalobou. Od počátku neměla v úmyslu splácet byt paní celé jméno žalované. Žádný písemný dokument si s žalovanou nevystavovaly, protože měly dobré vztahy. Má doklad o poskytnutí částky z účtu a byli u toho další svědci. Podle jejího názoru to byla žalovaná, kdo se rozhodl byt prodat, a pokud by tak neučinila, tak by ho další 4 roky platily, má tím na mysli žalovaná a ona svým podílem na nájmu, když za 5 tisíc Kč na měsíc mohla jít do jakékoliv kanceláře. Pokud hovoří o vyúčtování, myslí si, že všechno je spočítatelné. Všechno je otázkou dohody, pokud dojde k vyúčtování, ale tady k tomuto nedošlo. Mělo to být tak, že když investovala do bytu 150 000 Kč, mělo by se uvažovat zhodnocení podle ceny 2010 a při jeho prodeji; pokud jde o nájemné, je to věcí dohody, jak by bylo započítáno. Kolik mělo jít z nájemného, které platila ve výši 5 000 Kč měsíčně na splátku hypotéky předmětného bytu, kterou platila žalovaná, neví, protože jí to žalovaná neřekla. Platily se nějaké platby do fondu oprav, a tak si myslí, že na hypotéku mohly jít asi 3 000 Kč z jejího nájemného. Byla to žalovaná, kdo uvedl, že z nájmů z bytu se bude splácet hypotéka. Žalovaná jí řekla, že to nemá ziskové, měla tím na mysli ty byty. Jak se podílel na platbách za užívání bytu na obec, který užívala, pan příjmení, to neví. Zpočátku jednala, tak jak uvedla, tedy jak s žalovanou, tak titul příjmení, tak příjmení, protože nevěděla, na koho byt bude napsaný, pak už jednala s žalovanou. Už si nevzpomíná, kdy se dověděla, kdy se vlastníkem bytu stala žalovaná. Žalované nikdy neřekla, že chce vrátit 150 000 Kč, ale že chce vyúčtování tak, jak uvedla a vysvětlila. Neví, na jakou částku má po žalované nárok z toho titulu, že jí poskytla částku 150 000 Kč, třeba má nárok jenom na těch 150 000 Kč. Nemůže si to spočítat, protože neví, za kolik se byt koupil a potom prodal. Jejím úmyslem, když poskytovala žalované částku 150 000 Kč, bylo, že bude podílníkem toho bytu na obec. Vlastní vícero nemovitostí a má i nějaké podíly na nemovitostech, například má podíl 50 % a 20%. Pokud nabývala nemovitosti do spoluvlastnictví, nabývala je koupí. První z nemovitostí nabyla někdy před rokem 2010.

32. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci:

33. Žalobkyně bezhotovostním převodem poukázala ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalované č. bankovní účet dne 19. 2. 2010 částku 393 831 Kč s poznámkou plátce znějící půjčka z název na úhradu ulice, a dne 4. 3. 2011 částku 150 000 Kč s poznámkou plátce půjčka na KC byt 5.6. (z výpisu z uvedeného účtu žalobkyně, z potvrzení a zprávy právnická osoba). Žalovaná netvrdila, že tyto částky žalované vrátila, proto soud vychází z tvrzení žalobkyně, že částku 543 831 Kč žalovaná žalobkyni nevrátila. Na základě smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne 30. 3. 2010 uzavřené mezi prodávající část názvu právnická osoba, a žalovanou jako kupující, koupila žalovaná bytovou jednotku číslo v obci obec a k.ú. část obce za dohodnutou kupní cenu 2 346 331 Kč, přičemž kupní cena byla dle smlouvy zaplacena ke dni podpisu kupní smlouvy (z uvedené smlouvy, z výpisu z katastru nemovitostí). Podle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 18. 3. 2010 poskytla právnická osoba, žalované a jejímu manželovi příjmení jméno na nákup uvedené bytové jednotky číslo hypoteční úvěr ve výši 1 720 000 Kč, který se měl splácet ve splátkách po 11 532,60 Kč měsíčně. Tedy rozdíl mezi kupní cenou a hypotečním úvěrem činil 626 331 Kč (z uvedené smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru). Podle smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne 26. 9. 2012 uzavřenou mezi prodávající část názvu právnická osoba, koupila žalovaná bytovou jednotku číslo v obci obec a k. ú. část obce za kupní cenu zaplacenou před podpisem smlouvy ve výši 2 277 449 Kč (z uvedené kupní smlouvy, z výpisu z katastru nemovitostí). Na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 3. 8. 2012 poskytla právnická osoba, žalované na nákup uvedené bytové jednotky číslo hypoteční úvěr ve výši 1 825 000 Kč. Tedy rozdíl mezi ujednanou kupní cenou za bytovou jednotku číslo hypotečním úvěrem činil 452 449 Kč (z uvedené smlouvy o hypotečním úvěru). Žalovaná a titul jméno příjmení, člen představenstva žalobkyně jsou manželé od 5. 4. 1997 a rozsudkem nadepsaného soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo zúženo jejich společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení jejich domácnosti. Jejich manželství dosud trvá, byť žalovaná usiluje o rozvod, avšak dosud nebylo pravomocně soudem rozhodnuto o péči a výživném nezletilého dítěte z manželství (z uvedeného rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací z výpovědí účastníků řízení, z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaná společně s žalobkyní, paní jméno příjmení, titul příjmení a manželem titul příjmení podnikali, ať již jako fyzické osoby nebo statutární zástupci právnických osob, žalovaná byla v minulosti členkou dozorčí rady žalobkyně, dále místopředsedkyní právnická osoba, družstva (z výpisů z obchodního rejstříku, z výpovědi svědkyně jméno příjmení, z výpovědi žalobkyně). Žalobkyně tvrdila, že částku 393 831 Kč a částku 150 000 Kč poskytla žalované jako investici na koupi uvedených bytových jednotek proto, že se ústně dohodly tak, že žalobkyně bude hradit žalované nájemné za nájem jedné z jednotek, z čehož bude žalovaná hradit splátky hypotéky a po zaplacení hypotéky bytové jednotky žalovaná odprodá žalobkyni, přičemž bude zohledněno uhrazené nájemné a investice na nákup uvedených bytových jednotek. K tomuto převodu bytových jednotek na žalobkyni nedošlo, protože žalovaná v roce 2017 bytové jednotky prodala. Tuto dohodu se žalobkyni podařilo prokázat, a to částečně z výpovědi žalované, částečně z výpovědi svědkyně příjmení a titul příjmení. Žalovaná ve své výpovědi dohodu mezi ní a žalobkyní popřela, současně však uvedla, že její manžel přišel s tím, že se předmětné byty koupí, a řekl jí, že když se byty koupí a vezmou se hypotéky na její osobu, bude mít v bance lepší bonitu a je to pro ni výhodné; na koupi bytů se následně dohodli společně s titul příjmení a jméno příjmení, a také žalované řekli, že peníze na akontaci se vezmou z firmy, tedy od žalobkyně a od právnická osoba, družstvo; byty koupil titul příjmení, paní příjmení a manžel a napsali je na ni; neví, za kolik byty koupila; v době koupě měla vysokoškolské vzdělání, nebyla omezena ve svéprávnosti; věděla, že žalobkyně a právnická osoba, družstvo, poskytli akontaci tj. částku, kterou bylo třeba zaplatit, aby dostala hypotéku, ale neví, kolik akontace činila, zbývající část kupní ceny se vykrývala hypotékou; Věděla, že kupuje byty, chystaly se i úvěrové smlouvy, ale neví, zda a kdy je podepsala, hypotéka na předmětné byty se pak splácela z peněz, které dávali titul příjmení a paní příjmení, když na tom, že hypotéka se bude platit z peněz fyzických osob, se dohodli, nejednalo ale se o dohodu právnických osob tedy žalobkyně a právnická osoba, družstvo; Takto to fungovalo 4 roky, následně se přestěhovala do obec, za ní pak manžel a v roce 2017 oba byty její manžel prodal, nechala za sebe jednat manžela, o částky se nezajímala; popřela dohodu o tom, že by akontaci musela vracet, a uvedla, že o požadavku žalobkyně na vrácení částky 543 831 Kč se dověděla až z žaloby. Tedy z výpovědi žalobkyně je prokázáno tvrzení žalobkyně, že na nákup bytových jednotek v obec žalobkyně společně s právnická osoba, družstvo, poskytla žalované takové částky, aby mohla zaplatit plnou kupní cenu bytových jednotek, když kupní cena byla v součtu placena z hypotéky a z těchto částek poskytnutých uvedenými korporacemi. Rozdíl mezi hypotečním úvěrem a kupní cenou bytové jednotky číslo přitom činil 626 331 Kč a rozdíl u bytové jednotky číslo činil 452 449 Kč, tedy v součtu akontace na oba byty činila 1 078 780 Kč, tedy lze dovodit vzhledem k již uvedenému výpisu z účtu žalobkyně, že na nákup bytových jednotek žalobkyni skutečně poskytla částku 543 831 Kč. Žalovaná neuvedla žádný jiný důvod, pro který byly částky 150 000 Kč a 393 831 Kč na její účet poukázány. Sama žalovaná pak uvedla ve své výpovědi, že se ani necítila být vlastnicí uvedených bytových jednotek a že bytové jednotky koupil titul příjmení, její manžel a paní příjmení. V těchto tvrzeních je však logický rozpor. Pokud se necítila být vlastnicí, nemohl existovat právní důvod pro přijetí akontace od žalobkyně, natož ponechání si této akontace. Soud nemá žádné pochybnosti, že to byla žalovaná, kdo uzavřel smlouvy, podle kterých bytové jednotky číslo číslo v k.ú. část obce obci obec, žalovaná koupila a v roce 2017 prodala, kdo uzavřel smlouvy o hypotečních úvěrech a zástavní smlouvy v roce 2010 a 2012 vztahující se k uvedeným bytovým jednotkám, neboť všechny obsahují její podpis a proběhly i vkladovým řízením u příslušného katastrálního úřadu, žalovaná měla v době jejich podpisu vysokoškolské vzdělání, byla svéprávná. Nicméně pokud se tedy žalovaná necítila být vlastnicí uvedených bytových jednotek a je z její výpovědi také prokázáno, že její hypotéky byly spláceny z nájmů dotčených osob titul příjmení, jméno příjmení a jejího manžela, pak se její výpověď zjevně účelově rozchází s výpovědí jméno příjmení a titul příjmení toliko v části, že dohoda byla taková, že po zaplacení hypotéky žalobkyně se byty převedou na žalobkyni a zohlední se přitom zaplacené nájemné a akontace, neboť jiné rozumné vysvětlení, pro které žalobkyně poskytla žalované na nákup uvedených bytových jednotek částku 543 831 Kč, natož důvod, pro který by si měla uvedené částky označené při jejich poskytnutí jako půjčka, ponechat, nelze z provedeného dokazování dovodit Soud proto dospěl k závěru, že i v této části tedy, že po splacení hypotéky se bytové jednotky převedou na žalobkyni, se žalobkyni podařilo svá tvrzení oobsahu uzavřené dohody prokázat (z uvedených kupních smluv, zástavních smluv, smluv o hypotečních úvěrech, z výpovědi žalobkyně, svědkyně jméno příjmení, titul příjmení). Žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2017 bytovou jednotku číslo v k. ú. část obce prodala a zápis změn podle této smlouvy byl v katastru nemovitostí proveden dne 18. 7. 2017. Bytovou jednotku číslo v k. ú. část obce žalovaná prodala podle kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2017 a zápis změn byl do katastru nemovitostí proveden dne 2. 1. 2017 (z uvedených kupních smluv, z výpisů z katastru nemovitostí). Ostatní skutečnosti, které soud z provedených důkazů zjistil, nejsou pro skutkové závěry již dále významné. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalobkyni ze dne 19. 5. 2020 a doručeného téhož dne je prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou, aby žalobkyni vrátila v přiměřené lhůtě finanční plnění (půjčku) na zaplacení části kupní ceny na její nákup bytových jednotek v k. ú. část obce, avšak uvedla nesprávné částky, když současně uvedla, že celková výše investice té které korporace, tedy žalobkyně a právnická osoba, družstvo, je rozdíl mezi kupní cenou bytové jednotky a žalovanou čerpaného hypotečního úvěru (z uvedeného dopisu ze dne 19. 5. 2020 a z identifikace poštovní datové zprávy z 19. 5. 2020). Pokud žalovaná argumentovala, že postup žalobkyně je zneužitím vztahů mezi ní a jejím manželem coby členem představenstva žalobkyně, pak stejně tak by mohla argumentovat žalobkyně. Tedy, že žalovaná využila tohoto vztahu ke svému obohacení, když žalovaná neuvedla žádné relevantní důvody, pro které by jí měla být akontace poskytnuta, pro které by jí další osoby měly hradit hypoteční úvěr. Jisté pochybnosti o tom vzbuzují i ujednání o výši kupních cen za jednotlivé bytové jednotky v roce 2017 při srovnání s rokem 2010 a 2012, neboť je obecně známo, že ceny nemovitostí vesměs neklesají a neklesaly ani v letech 2010 až 2012 (vyjma krize okolo roku 2008). Soud proto dospěl k závěru, že hodnocení osobních vztahů mezi žalovanou a jedním z členů představenstva není pro věc v zásadě relevantní.

34. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:

35. § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

36. § 610 odst. 1 věta první o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

37. § 611 věta první o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

38. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

39. § 638 odst. 1 o. z., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

40. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. § 3028 odst. 1 o. z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

43. § 3028 odst. 3 věta první o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

44. § 3081 o. z., tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

45. § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném do 31. 12. 2013, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena, smlouva však nesmí odporovat zákonu.

46. Při právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla v letech 2010 až 2012 uzavřena ústní dohoda, podle které žalobkyně poskytla žalované dne 19. 2. 2010 částku 393 831 Kč na úhradu části kupní ceny bytové jednotky číslo dne 4. 3. 2011 částku 150 000 Kč na úhradu části kupní ceny bytové jednotky číslo obě v obci obec a k. ú. část obce, neboť žalobkyně a žalovaná se dohodly, že po splacení hypotečních úvěrů žalovaná vzala a které splácela z nájemného, které jí platila žalobkyně a další osoby za nájem uvedených bytových jednotek, uvedené bytové jednotky převede na žalobkyni, přičemž bude zohledněno uhrazené nájemné a investice (akontace), kterou žalobkyně poskytla žalované na nákup bytových jednotek. Tato dohoda byla uzavřena před účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a proto ve smyslu citovaného ust. § 3028 odst. 3 o. z. vznik práv a povinností z této dohody se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Uvedená dohoda je nepojmenovanou smlouvou jak má na mysli citované ustanovení § 51 obč. zák., přičemž její obsah zákonu neodporuje. Uvedenou dohodu žalovaná nedodržela a uvedené bytové jednotky v roce 2017 prodala a poskytnutou částku 543 831 Kč žalobkyni nevrátila. V okamžiku, kdy žalovaná tu kterou bytovou jednotku prodala a kdy byl proveden zápis změn vlastnických práv v katastru nemovitostí, odpadl také právní důvod, pro který žalobkyně částku žalované poskytla. První takový zápis změn do katastru nemovitostí, a to ve vztahu k bytové jednotce číslo byl proveden 18. 7. 2017 a ve vztahu k bytové jednotce číslo dne 2. 10. 2017. Na straně žalované tak došlo k obohacení o částku 543 831 Kč, neboť odpadl právní důvod, pro který žalovaná toto plnění od žalované přijala ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a proto je povinna tuto částku žalobkyni vydat ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z., což neučinila, a proto jí soud uložil povinnost částku 543 831 Kč žalobkyni zaplatit, a to spolu s úrokem z prodlení, když v prodlení je žalovaná od 20. 7. 2017 co do částky 393 831 Kč, neboť zápis změn do katastru nemovitostí ve vztahu k bytové jednotce číslo byl proveden dne 18. 7. 2017 a vrátit plnění tedy měla 19. 7. 2017, a co do částky 150 000 Kč je v prodlení od 4. 10. 2017, neboť zápis změn do katastru nemovitostí ve vztahu k bytové jednotce číslo byl proveden 2. 10. 2017, vrátit plnění měla 3. 10. 2017. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 1. 1. 2018 byl jí proto přiznán, když základ tohoto nároku je dán dle ustanovení § 1970 o. z. a jeho výše úroku vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vznesla námitku promlčení žalované částky. Tuto námitku soud shledal nedůvodnou. Subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. činí u všech majetkových práv 3 roky. Majetkovým právem je i právo z bezdůvodného obohacení. O bezdůvodném obohacení na straně žalované co do částky 393 831 Kč se žalobkyně měla a mohla dovědět, objektivně posuzováno, dne 18. 7. 2017, kdy byl proveden zápis změn do katastru nemovitostí ve vztahu k jednotce číslo; co do částky 150 000 Kč pak dne 2. 10. 2017, kdy byl proveden zápis změn v katastru nemovitostí ve vztahu k bytové jednotce číslo. Žalobkyně podala žalobu dne 9. 6. 2020, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby, a to jak ve vztahu k datu k datu 2. 10. 2017, tak k datu 18. 7. 2017, a proto své právo vykonala včas. Námitka promlčení tudíž nebyla vznesena důvodně. Soud při úvaze, zda pro posouzení bezdůvodného obohacení a promlčení tohoto bezdůvodného obohacení mají být použity právní předpisy účinné do 31. 12. 2013, tedy občanský zákoník č. 40/1964 Sb., anebo občanský zákoník č. 89/2012 Sb., dospěl k závěru, že nárok či závazek z bezdůvodného obohacení je samostatný specifický odpovědnostní závazek, který nebyl uvažován při dohodě účastníků z let 2010 až 2012, vznikl až v důsledku odpadnutí právního důvodu, pro který bylo plnění poskytnuto, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nejedná se tak o práva a povinnosti z porušení uvedené dohody jak má na mysli § 3028 odst. 3 o. z., proto věc vyhodnotil ve vztahu k bezdůvodnému obohacení a promlčení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 36 040 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 27 192 Kč, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý z 11 uskutečněných úkonů (1. výzva k plnění před podáním návrhu, 2. návrh ve věci samé 8. 6. 2020, 3. písemné podání ze dne 18. 9. 2020, 4. účast u jednání dne 3. 2. 2021 v době od 12.00 do 13.50 hod., 5. písemné podání ze dne 8. 2. 2021, 6. písemné podání ze dne 13. 4. 2021, 7., 8. účast u jednání dne 10. 5. 2021 v době od 12.00 do 15.15 hod., 9. písemné podání ze dne 20. 7. 2021, 10., 11. účast u jednání dne 27. 10. 2021 v době od 12.30 do 14.50 hod., kdy závěrečný návrh ze dne 20. 7. 2021 a vyjádření k námitce promlčení ze dne 30. 10. 2021 mohl účastník učinit při jednání dne 27. 10. 2021, proto je soud nepovažuje za úkony honorovatelné) a cestovné ve výši 5 548 Kč přestavující jízdné ke třem jednáním soudu z obec do obec a zpět dne 3. 2. 2021 (1 808 Kč), 10. 5. 2021 (1 808 Kč) a 27. 10. 2021 (1 932 Kč), celkem 280 km k jednomu jednání a zpět osobním vozidlem zn. Škoda Octavia, registrační značka s průměrnou spotřebou 7,4 litrů benzinu automobilového 95 B/100 km dle velkého technického průkazu, cenou 27,80 Kč/litr za jízdu k jednání dne 3. 2. 2021 a dne 10. 5. 2021 a 33,80 Kč/litr za jízdu k jednání dne 27. 10. 2021 dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. v platném znění a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.

48. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vznikly náklady státu tj. České republice v důsledku vyplacení svědečného svědku jméno příjmení v celkové výši 1 584 Kč. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto je to neúspěšná žalovaná, které byla v souladu s uvedeným ustanovením § 148 odst. 1 o. z. uložena povinnost zaplatit vzniklé náklady státu ve výši 1 584 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř.).