OSNJ 6 C 40/2020-326

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 220 873 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 128 251,53 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 133 000,34 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 154 604 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 334 275 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 220 873 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 220 873 Kč od datum do zaplacení, dále částku 9 871,72 Kč představující úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 452 Kč vč. DPH, se zamítá.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 128 251,53 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 128 251,53 Kč ročně od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 452 Kč vč. DPH, se zamítá.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 133 000,34 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 133 000,34 Kč ročně od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

IV. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 154 604 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 154 604 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

V. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 334 275 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně ⟪LB:lb_001⟫ - z částky 176 995 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - z částky 157 280 Kč od datum do zaplacení ⟪LB:lb_003⟫ - a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

VI. Řízení o zaplacení částky 252 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, uplatněné v původním řízení vedeném u název soudu čj. číslo spisová značka, se zastavuje.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 292 630 Kč do tří dnů k rukám právního zástupce Mgr. jméno příjmení, se sídlem adresa.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech České republiky částku 2 983,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 220 873 Kč s příslušenstvím a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, částku 128 251,53 Kč s příslušenstvím, částku 133 000,34 Kč s příslušenstvím, částku 154 604 Kč s příslušenstvím, částku 334 275 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobce zahájil ve vztahu ke každému z nároků samostatné soudní řízení. Tato řízení byla následně spojena ke společnému řízení.

2. Žalobce vznesené nároky odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zprostředkování (dále„ Smlouva o zprostředkování“), kterou žalovaný pověřil žalobce k obstarání příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu na odběr produktů, přičemž žalobci za tuto činnost náleží provize ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Tato smlouva byla ukončena výpovědí ze dne datum, a to ke dni datum. Žalobci se však nepodařilo dohledat originál uzavřené Smlouvy o zprostředkování opatřený podpisy členů statutárního orgánu žalovaného. Existenci smlouvy však potvrzuje skutečnost, že žalovaný částečně plnil na fakturu číslo splatnou dne datum, jež byla na základě Smlouvy o zprostředkování vystavena. Žalobce plnil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o zprostředkování, a proto bylo na základě této smlouvy vystaveno celkem 6 faktur (faktura číslo na částku 400 873 Kč splatná dne datum, faktura číslo na částku 128 252 Kč splatná dne datum, faktura číslo na částku 133 000 Kč splatná dne datum, faktura číslo na částku 154 604 Kč splatná dne datum, faktura číslo na částku 176 995 Kč splatná dne datum a faktura číslo na částku 157 280 Kč splatná dne datum), přičemž žalovaným bylo hrazeno pouze na první vystavenou fakturu splatnou dne datum, a to částečně ve výši 180 000 Kč (ve čtyřech splátkách, a to ve výši 50 000 Kč dne datum, 50 000 Kč dne datum, 50 000 Kč dne datum a 30 000 Kč dne datum). Zákonné úroky z prodlení do uhrazení dílčích plateb žalobce vyčíslil na 9 871,72 Kč. Nedoplatek na tuto první vystavenou fakturu tak činí 220 873 Kč. Celková dlužná částka ze všech uvedených nároků činí 971 004 Kč (bez příslušenství). Faktury byly vystaveny na základě informací poskytnutých žalobci žalovaným, přičemž informace za žalovaného poskytoval Ing. příjmení neformálně prostřednictvím e-mailů a SMS. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes opakované výzvy žalobce. Částečné plnění na fakturu číslo považuje žalobce za uznání celého dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“).

3. Žalobce dále uvedl (č. l. 78 a násl.), že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ (dále jen„ anonymizováno“) je jeho dlouhodobým klientem. Tato společnost se na žalobce obrátila s dotazem, zda nezná někoho, kdo by pro ni mohl zajistit odmašťování výrobků. Žalobce následně oslovil žalovaného, zda by neměl v této oblasti zájem o spolupráci, a tato jednání následně vedla k uzavření Smlouvy o zprostředkování. O této činnosti žalobce právnická osoba vědět nemusela, protože z pohledu anonymizováno zůstala v pozadí. Spolupráce mezi anonymizováno a žalovaným v roce 2013 byla důsledkem zprostředkovatelské činnosti žalobce a jednalo se o tzv. testovací várky. Smlouva o zprostředkování totiž byla v ústní podobně uzavřena již v roce 2013, kdy byly dohodnuty základní parametry, obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných závazků. Následně uzavřená písemná smlouva byla již jen stvrzením. O dlužných závazcích probíhalo mezi žalobcem a žalovaným jednání a strany si předložily také několik návrhů dohody o narovnání, přičemž existence pohledávek nebyla zpochybňována. Žalobce dále uvedl, že první faktura číslo nebyla vystavena za kvartál, ale za celé předcházející období, což souviselo právě i s prováděním testování.

4. Žalobce také uvedl (č. l. 163 a násl.), že odmítá spekulace žalovaného o jeho„ tunelování“. Smlouva o zprostředkování byla kontraktem s reálným obsahem. Činnost zprostředkování spočívala ve zprostředkování kontaktu mezi žalovaným a anonymizováno a také v asistenci při sjednávání obchodních podmínek, a to například na schůzce pana příjmení za žalovaného a pana příjmení za anonymizováno dne datum.

5. Žalobce na výzvu soudu doplnil (č. l. 182 a násl.), že obsah smlouvy o zprostředkování byl na přelomu let 2012 2013 projednán s anonymizováno jméno příjmení, předsedou dozorčí rady žalovaného. Pan anonymizováno se na anonymizováno příjmení obrátil s tím, zda některý z jeho klientů nepoptává odmašťování výrobků s tím, že za obstarání kontaktu byla přislíbena provize ve výši 10 % z fakturace bez DPH. Následně pana příjmení příjmení odkázal na pana příjmení pro dojednání detailů transakce. Smlouva o zprostředkování byla poté uzavřena mezi anonymizováno příjmení za žalobce a jméno příjmení (členem představenstva) za žalovaného na období leden až březen 2013 (smlouva byla uzavřena ústně a její obsah korespondoval s obsahem Smlouvy o zprostředkování). Dne datum jednal anonymizováno příjmení v anonymizováno s panem příjmení ohledně možné spolupráce se žalovaným při odmašťování kovových dílů. Proces zprostředkování tedy proběhl tak, že dne datum jednal anonymizováno příjmení s panem příjmení (za anonymizováno) ohledně možné spolupráce při odmašťování kovových dílů, přičemž projednali, o které konkrétní díly by se mělo jednat, jak by měl být produkt následně zabalen, jak dlouho by měl projekt trvat, předpokládané objemy, kdy by měl projekt začít a podstatné náležitosti smlouvy. Následně domluvil anonymizováno příjmení na datum schůzku v anonymizováno, které se zúčastnili pan příjmení a pan příjmení (za žalovaného) a pan příjmení a pan příjmení (za ITW). Zde proběhl první kontakt mezi žalovanou a anonymizováno a byly řešeny podmínky spolupráce. Právě na této schůzce tak došlo k naplnění Smlouvy o zprostředkování, tedy obstarání příležitosti uzavřít smlouvu.

6. Žalovaný se k věci vyjádřil (č. l. 43 a násl.) a uvedl, že nároky žalobce neuznává. Uvedl, že je na žalobci, aby prokázal vznik Smlouvy o zprostředkování, přičemž žalovaný vznik smlouvy rozporuje. Pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, došlo k tomu pouze s cílem zakrýt nestandardní peněžní operace bývalými členy představenstva žalovaného, a to Ing. jméno jméno a anonymizováno jméno příjmení, proti nimž podniká žalovaný civilněprávní a trestněprávní kroky. I pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, nemohlo dojít k naplnění předpokladů pro vznik práva na provizi, neboť zprostředkovaná zakázka měla dle faktury číslo vystavené žalobcem spočívat v „ odmaštění a pasivaci dílů automotiv“ a žalovaný tuto službu v období, za které je faktura vystavena, poskytoval pouze jednomu ze svých zákazníků, právnická osoba, se kterou však spolupracoval již od roku 2013, tedy v období před tvrzeným uzavřením Smlouvy o zprostředkování. Výkonný ředitel anonymizováno, pan jméno příjmení, k dotazu žalovaného sdělil, že žalobce nikdy nebyl činný jako zprostředkovatel mezi anonymizováno a žalovaným. Uvedené dílčí platby na fakturu číslo provedli bývalí členové představenstva z důvodů, které žalovanému nejsou známy.

7. Žalovaný dále uvedl (č. l. 114 a násl.), že žalobce neprokázal existenci právního důvodu vzniku dluhu, a proto není možné aplikovat § 2054 o. z. o uznání dluhu. Plnění bez právního důvodu nemůže založit účinky uznání dluhu. Žalovaný má dále za to, že i pokud by existovala platně uzavřená Smlouva o zprostředkování, nebyla splněna druhá podmínky pro vznik nároku na provizi, a to skutečná zprostředkovatelská činnost žalobce. I pokud by se prokázalo, že Smlouva o zprostředkování byla dne datum uzavřena a že žalobce vyvíjel zprostředkovatelskou činnost, byla by tato činnost vyvíjena již v roce 2013, tedy před uzavřením Smlouvy o zprostředkování, přičemž zpětně Smlouva o zprostředkování nepůsobí, neboť to neodpovídá ani jejímu textu ani konstrukci institutu zprostředkování dle občanského zákoníku. Dále žalovaný upozornil, že ve svých dokladech objevil další smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem je zprostředkování shodného smluvního vztahu jaký měl být předmětem rozporované Smlouvy o zprostředkování. Tato druhá smlouva byla uzavřena dne datum mezi žalovaným zastoupeným anonymizováno příjmení and anonymizováno jméno a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec (dále„ anonymizováno“). Uzavření takové smlouvy postrádá jakoukoliv logiku a dle žalovaného dokládá, že stejně jako původní Smlouva o zprostředkování měla být tato nová smlouva pouze zdánlivým právním jednáním, jímž mělo být zakryto nedůvodné vyvádění peněz z majetku žalovaného bývalými členy představenstva. Žalovaný dále zdůraznil, že za něj mohli vždy právně jednat pouze dva členové představenstva současně, Ing. příjmení tedy ani v období, kdy byl členem představenstva, nemohl za společnost jednat samostatně.

8. Žalovaný v reakci na vyjádření žalobce doplnil (č. l. 210 a násl.), že vyjádření žalobce jsou vnitřně rozporná (zejména body 1. a 5. čl. II. vyjádření žalobce), zejména pokud jde o komunikaci mezi žalobcem, žalovaným a anonymizováno, jednotlivými osobami a skutečnost, kdo koho oslovil. Dále uvedl, že spolupráce mezi anonymizováno a žalovaným začala již před schůzkou ze dne datum, což prokazuje listina„ Zadávací list“ ze dne datum určená pro pana příjmení z anonymizováno. Je tedy zřejmé, že anonymizováno a žalovaný spolupracovali bez přičinění žalobce již před tvrzenými kontakty žalobce. Dle žalovaného nelze považovat sdělování informací o objemu zakázek žalobci za důkaz o zprostředkovatelské činnosti žalobce. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nebyl činný jako zprostředkovatel pro žalovaného, ale toliko pro anonymizováno, a tudíž uvedl žalovaného v omyl a nemůže si nárokovat provizi (§ 2450 o. z.).

9. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

10. Byla zjištěna existence listiny označené jako„ Smlouva o zprostředkování“. Jako strany této listiny byli označeni žalobce (jako zprostředkovatel) a žalovaný (jako zájemce). Tato listina byla soudu předložena pouze ve verzi podepsané za zprostředkovatele anonymizováno jméno příjmení (předseda představenstva) a jméno příjmení (místopředseda představenstva). Podpis zájemce (žalovaného) na listině absentuje. Smlouva měla být podepsána zprostředkovatelem dne datum, u místa pro podpis zájemce je uvedeno datum datum. Obsahem této smlouvy je dohoda stran, kterou zájemce pověřuje zprostředkovatele činností směřující k obstarání příležitosti zájemce uzavřít s třetí osobou smlouvu, podle které by se tato zavázala od zájemce úplatně odebrat, případně pravidelně odebírat, jakýkoliv z produktů specifikovaných v příloze smlouvy (tj. ultrazvukové odmašťování dílů) a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tuto činnost provizi ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Za splnění závazku zprostředkovatele z této smlouvy se považuje zajištění třetí osoby, s níž uzavře zájemce zprostředkovávanou smlouvu. Dle čl. 3 odst. 2 smlouvy bude zprostředkovatel zájemci provizi účtovat čtvrtletně na základě faktury se splatností 30 dnů nejdříve poslední pracovní den v příslušném čtvrtletí, za které provize náleží. Dle čl. 4 odst. 1 smlouvy se tato uzavírá na dobu neurčitou. (zjištěno ze Smlouvy o zprostředkování ze dne datum a jejích příloh)

11. Smlouva o zprostředkování ze dne datum byla žalovaným vypovězena ke dni datum (zjištěno z Výpovědi smlouvy o zprostředkování ze dne datum)

12. Výpověď Smlouvy o zprostředkování byla vzata žalobcem na vědomí. Přitom však žalobce žalovanému zdůraznil, že ukončení smlouvy nemá vliv na právo na provizi, na niž žalobci vznikl nárok v minulosti, ani na provizi, na niž právo vznikne teprve v budoucnu. (zjištěno z dopisu podepsaného anonymizováno příjmení za žalobce ze dne datum)

13. Žalobce žalovaného fakturou číslo splatnou dne datum vyzval k uhrazení částky 400 873 Kč s DPH za„ zprostředkování zakázky odmaštění a pasivace dílů automotiv, uzavření smlouvy, 10% z objemu zakázky“. (zjištěno z faktury číslo vystavené dne datum)

14. Žalobce předžalobní výzvou vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, na něž mu měl vzniknout nárok na základě Smlouvy o zprostředkování, a to částky 220 873 Kč (částečný nedoplatek faktury číslo), částky 128 252 Kč (neuhrazená faktura číslo), částky 133 000 Kč (neuhrazená faktura číslo), částky 154 604 Kč (neuhrazená faktura číslo), částky 176 995 Kč (neuhrazená faktura číslo) a částky 157 280 Kč (neuhrazená faktura číslo). Žalobce vyzval žalovaného také k úhradě příslušenství uvedených pohledávek. (zjištěno z Výzvy k úhradě dlužných částek ze dne datum)

15. Žalovaný předžalobní výzvou vznesený nárok odmítl, neboť jej neuznává a nebude na něj tedy plnit. Žalovaný svůj postup zdůvodnil tak, že i pokud by byl žalobce schopen prokázat, že Smlouva o zprostředkování byla platně a účinně uzavřena, nejsou splněny podmínky pro výplatu provize, neboť žalovaný neeviduje jediný případ činnosti zprostředkovatele, který by odpovídal kauze Smlouvy o zprostředkování, tedy nebyla uzavřena žádná zprostředkovaná smlouva, která by zakládala právo na provizi. Současně žalovaný učinil předžalobní výzvu na zaplacení částky 180 000 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalobce. (zjištěno z Vyjádření k předžalobní výzvě k zaplacení částky 1 147 031,81 Kč ze dne datum)

16. Společnost anonymizováno písemně prohlásila, že se žalobcem nikdy nejednala ani nejedná ohledně existujících nebo potenciálních dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi anonymizováno a žalovaným a žalobce nikdy nezprostředkoval uzavření žádných smluv, jejichž předmětem by bylo dodání či pravidelné dodávání produktů žalovanému, se kterým anonymizováno spolupracuje již od roku 2013 (zjištěno z Prohlášení právnická osoba ze dne datum)

17. Žalovaný fakturoval právnická osoba za činnost odmašťování fakturou číslo ze dne datum částku 19 118 Kč a fakturou číslo ze dne datum částku 113 622 Kč (zjištěno z příslušných faktur)

18. Nejméně v období od datum do datum byl anonymizováno jméno příjmení předsedou představenstva žalobce. Do datum byl předseda představenstva oprávněn jednat za žalobce samostatně. (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce ze dne datum)

19. V období od datum do datum bylo k jednání za žalovaného oprávněno představenstvo, a to tak, že za představenstvo jednají dva členové představenstva společně. jméno příjmení byl členem představenstva žalovaného od datum do datum. anonymizováno jméno jméno byl členem představenstva žalovaného nejméně v období od datum do datum. anonymizováno jméno příjmení byl členem představenstva žalovaného nejméně v období od datum do datum. jméno příjmení byl členem představenstva žalovaného v období od datum do datum. anonymizováno jméno příjmení byl členem (a předsedou) dozorčí rady žalovaného od datum do datum (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného)

20. Byla prokázána existence nepodepsané listiny (návrhu) označené jako Rámcová kupní smlouva, jejímiž stranami jsou žalovaný jako prodávající a anonymizováno jako kupující. Obsahem této smlouvy je závazek žalovaného dodávat anonymizováno kooperace spočívající v ultrazvukovém odmašťování. Listina je datována datum a dle čl. 11 listiny je doba platnosti této smlouvy určena na dobu určitou, a to od datum do datum (zjištěno z listiny Rámcová kupní smlouva ze dne datum)

21. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dne datum informoval Ing. příjmení jméno příjmení o„ plnění“ v objemu„ leden 245tis“,„ únor 185tis“ a„ březen 223tis“, a„ 2013 od června do prosince 304 tis“. Ing. příjmení navrhl uzavření rámcové smlouvy na tři roky za stávající cenu (č. l. 81, 170); dne datum zaslal Ing. příjmení jméno příjmení návrh smlouvy pro anonymizováno s dotazem, kdy Ing. příjmení jede do anonymizováno, že by tam dal smlouvu k podpisu (č. l. 90); dne datum obdržel Ing. příjmení e-mail (není zřejmé, kdo byl odesílatelem e-mailu) ve znění„ Takže za 1-3/ 2015 vyfakturováno: 1 059 936 CZK bez DPH. Provize 10 procent (0,14 Kč z 1,4 Kč) je 105 993 Kč“ a tento přeposlal panu jméno příjmení s pokynem„ jméno prosim vystav fa do anonymizováno, ještě do března je 105.993 CZK + DPH“ (č. l. 171); dne datum sdělil Ing. příjmení jméno příjmení, že obrat za poslední kvartál je 1 462 771 CZK a Ing. příjmení tento e-mail přeposlal jméno příjmení s pokynem„ Prosim o fa na anonymizováno viz nize“ (č. l. 173); dne datum sdělil Ing. příjmení jméno příjmení, že obrat anonymizováno za 1-3/ 2016 je 1 299 835 Kč a Ing. příjmení tento e-mail přeposlal paní jméno příjmení s pokynem„ jméno prosim fa na anonymizováno, 10% z castky nize“ (č. l. 174); dne datum zaslal Ing. příjmení jméno příjmení„ slíbenou fa“ a přehled pohledávek s tím, že po uhrazení dopočítají penále a začnou se bavit o smírném ukončení smlouvy (č. l. 93); dne datum Ing. příjmení jméno příjmení odpověděl, že by raději udělal třeba smlouvu o narovnání, kde budou jasně vyčíslené splatnosti, uznané žalovaným, stanovené penále a ukončení smlouvy, protože„ tohle jak je jméno nepodepíše“ (č. l. 93); dne datum zaslal Ing. příjmení jméno příjmení e-mail s přílohou označenou jako„ Dohoda o narovn…“ a uvedl, že pokud je to takto pro Ing. příjmení v pořádku, dá to podepsat„ PJ“ (č. l. 92); dne datum informoval Ing. příjmení jméno příjmení, že zasílá návrh dohody o narovnání a uvedl, že žalovaný je schopen hradit 50 000 Kč týdně do konce roku při podpisu této dohody (č. l. 104); dne datum se pan jméno příjmení (za právnická osoba) s odkazem na smlouvu o zprostředkování číslo 2015 ze dne datum obrátil na Ing. příjmení s dotazem na počet„ příjmení odmaštěných diffusorů řady anonymizována dvě slova a dalších obdobných dílů (diffusorů pro airbagy dodávané společnosti právnická osoba)“ a Ing. příjmení tento e-mail přeposlal paní jméno příjmení s textem„ Simi, jaký je prosím obrat anonymizováno bez DPH za září 2016, je to 815 722 Kč Děkuji. P“ a paní příjmení mu tento obrat potvrdila jako správný (č. l. 119); dne datum a datum proběhla mezi Ing. příjmení a Ing. příjmení další komunikace vztahující se k vypořádání závazků mezi žalobcem a žalovaným (č. l. 101); dne datum zaslal Ing. příjmení e-mail panu jméno příjmení, kde mu sdělil, že dle domluvy zasílá„ podklady pro dokončení bývalé a možné pokračování naší další spolupráce„ (č. l. 103, 106).

22. Byla prokázána existence nepodepsané listiny (návrhu) Dohody o narovnání ze dne datum, jejímiž stranami měli být žalobce a žalovaný. Obsahem této listiny je dohoda stran, dle které žalovaný uhradí žalobci částku 971 004 Kč jako pohledávku ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne datum a žalobce se vzdává veškerých v budoucnu vzniklých pohledávek, které by mohly vzniknout v souvislosti se smlouvou o zprostředkování. (zjištěno z návrhu Dohody o zprostředkování ze dne datum)

23. Dále byla prokázána existence listiny Dohoda o narovnání ze dne datum, jejímiž stranami měli být žalobce a žalovaný. Listina je za žalobce podepsána Ing. jméno příjmení a jméno příjmení, za žalovaného je podepsána pouze jméno příjmení, přičemž na listině absentuje podpis jméno jméno za žalovaného. Obsahem listiny je dohoda stran, dle které se strany smlouvy dohodly, že„ za účelem úplného a konečného narovnání a vyrovnání veškerých a všech vzájemných vztahů, vyplývajících ze dne datum uzavřené Smlouvy o zprostředkování, zájemce uhradí zprostředkovateli částku 971.004 Kč včetně DPH, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jednotlivých faktur zprostředkovatele do doby jejich úplného uhrazení … a sjednanou odměnu jako odstupné za ukončení Smlouvy o zprostředkování ve výši 761 000 Kč bez DPH, a to vše nejpozději do datum. Kromě pohledávek uvedených v předchozím odstavci se zprostředkovatel výslovně vzdává veškerých následně v budoucnu vzniklých pohledávek, které by mohly vzniknout v souvislosti s vypovězenou smlouvou o zprostředkování.“ (zjištěno z listiny Dohoda o narovnání ze dne datum)

24. Byla prokázána existence nepodepsané a nedatované listiny (návrhu) označené jako Uznání závazku a splátkový kalendář, jejímiž stranami jsou žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Obsahem listiny je uznání dluhu ve výši 971 004 Kč za úhradu faktur číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo a stanovení splátkového kalendáře o šesti splátkách v období od datum do datum (zjištěno z návrhu Uznání závazku a splátková kalendář, č. l. 109)

25. Žalovaný jako zájemce uzavřel se právnická osoba jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování číslo 2015 ze dne datum, jejímž předmětem je závazek zprostředkovatele zprostředkovat zájemci uzavření obchodního kontraktu s anonymizováno, jehož předmětem bude prodej (dodání) výrobků a nástrojů a kooperací a zájemce se zavazuje za zprostředkování uzavření smlouvy zaplatit zprostředkovateli provizi ve výši 0,24 Kč/ks u dílů řady anonymizováno a anonymizováno a dalších obdobných dílů. (zjištěno ze Smlouvy o zprostředkování ze dne datum) Jediným společníkem a jednatelem právnická osoba byl od vzniku společnosti nejméně do datum pan jméno příjmení, společnost vznikla dne datum a její základní kapitál činil 1 Kč (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba ze dne datum)

26. Žalobce eviduje interní objednávky ze dne datum, datum a datum, na nichž je uveden jako zákazník žalovaný, produkt„ anonymizováno příjmení příjmení“, částky 2 356 000 Kč, 1 099 176,90 Kč a 1 277 723 Kč a cena za jednotku 10 % (zjištěno z Interních objednávek ze dne datum, datum a datum)

27. Ze Zadávacího listu ze dne datum (č. l. 215) neučinil soud žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na výpověď jméno příjmení, který vyloučil, že by listinu podepsal a že by tam uvedený e-mail email patřil jemu, nelze listinu považovat za věrohodnou.

28. příjmení jméno příjmení, jméno jméno, jméno příjmení, žalobci, anonymizováno a jméno příjmení bylo Policií ČR, územní odbor obec, vedeno trestní řízení pod sp. zn. KRPT číslo pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měly tyto osoby dopustit v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelských smluv ze dne datum (smlouva mezi žalobcem a žalovaným) a ze dne datum (smlouva mezi žalovaným a anonymizováno). Trestní věc však byla dle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena. (zjištěno z Usnesení o odložení věci ze dne datum, č. l. 128 trestního spisu)

29. Spolupráce mezi anonymizováno a žalovaným je smluvně upravena od datum anonymizováno právnická osoba nezná a nespolupracuje s ní. Žalobce právnická osoba dodává maziva, aktuální smlouva je platná od datum (zjištěno z Vyjádření právnická osoba ze dne datum, č. l. 50 trestního spisu; z Kupní smlouvy mezi anonymizováno a žalobcem, č. l. 51-52 trestního spisu; a ze Smlouvy o subdodávkách číslo ze dne datum, č. l. 64-65 trestního spisu)

30. Mezi anonymizováno a žalovaným byla dne datum uzavřena Rámcová smlouva o dodávkách na příjmení odmašťování dílů číslo. Předmětem této smlouvy je praní kovových dílů za sjednanou cenu (1,60 Kč/ks). (zjištěno z Rámcové smlouvy ze dne datum, č. l. 61-63 trestního spisu)

31. Svědek jméno příjmení byl do června 2008 generálním ředitelem žalovaného, poté byl členem představenstva a působil v dozorčí radě. Z jeho výpovědi bylo zjištěno minimum skutečností k projednávané věci, neboť svědek si vzhledem k velkému časovému odstupu již téměř nic nepamatuje. Jako člen představenstva a dozorčí rady neměl oprávnění uzavírat smlouvy. Nemůže vyloučit, že byl přítomen schůzce se žalobcem ohledně zprostředkování nějaké smlouvy, již je to dlouho. S panem příjmení určitě jednal, ale neví o čem. Společnost anonymizováno nezná. Nevybavuje si, že by byl pověřen projednat nějakou smlouvu o zprostředkování. Pan anonymizováno se na něj před soudním jednáním obrátil textovou zprávou, zda si na něj svědek pamatuje, ale více spolu ohledně soudního řízení nekomunikovali. Nevybavuje si, zda existovala nějaká smlouva o zprostředkování se žalobcem, je to již dlouho. Svědek však rozhodně vyloučil, že by v roce 2013 za společnost aktivně vystupoval a sjednával nějaké smlouvy. Některé méně důležité smlouvy měli oprávnění uzavírat i zaměstnanci žalobce. příjmení smlouvy (například předměty denní potřeby) se mohly uzavírat i ústně, ale velké věci se vždy uzavíraly písemně. Nelze vyloučit, že zprostředkovatelská smlouva (obecně) mohla být uzavřena i ústně, ale svědek tento typ smluv (například se zprostředkovateli v Německu) vždy uzavíral písemně. (zjištěno ze svědecké výpovědi jméno příjmení)

32. Svědek jméno příjmení pracoval jako obchodník žalovaného asi v letech 2012 2016. Byl přítomen jednání mezi žalobcem, žalovaným a anonymizováno, přičemž žalobce (konkrétně Ing. příjmení) tento kontakt zprostředkoval. Předmětem jednání bylo zprostředkování zakázky v oblasti ultrazvukového odmašťování. Pan anonymizováno svědka seznámil s ředitelem anonymizováno, panem příjmení, a účastnil se několika jednání mezi anonymizováno a žalovaným. První kontakt mezi svědkem a panem příjmení zprostředkoval akcionář žalovaného, pan příjmení. Svědek se domnívá, že byla uzavřena písemná zprostředkovatelská smlouva se žalobcem a domnívá se, že ji podepisovali pan jméno, příjmení a asi pan příjmení, svědek byl jen obchodník (netvrdí však, že byla určitě podepsána a nemyslí si, že by byl u podpisu této smlouvy). Svědek nebyl schopen uvést, zda viděl písemnou Smlouvu o zprostředkování opatřenou podpisy všech smluvních stran. Provize za zprostředkování byla stanovena ve výši 10 %, výši navrhl pan příjmení. Žalovaný zakázku s anonymizováno získal a plnění na základě zprostředkovatelské smlouvy probíhalo. Svědek ze své pozice obchodníka neměl mandát k uzavírání smluv s obchodními partnery, to nechával na představenstvu, resp. mohl uzavírat pouze menší smlouvy. Informace o výši obratu sděloval svědek panu příjmení prostřednictvím e-mailu. Písemná smlouva o zprostředkování byla uzavřena až poté, co začala spolupráce mezi žalovaným a anonymizováno, protože taková je běžná praxe a bylo to pro žalovaného výhodnější. Před uzavřením formální smlouvy o dodávkách mezi žalovaným a anonymizováno probíhala fáze testování na bázi faktur a objednávek. Svědek potvrdil autenticitu svého podpisu na zadávacím listu ze dne datum (č. l. 215). S panem příjmení svědek naposledy osobně komunikoval telefonicky před soudním jednáním, kdy svědek sám zavolal panu příjmení poté, co mu přišlo předvolání, aby zjistil, o co jde a pan příjmení mu řekl, že jde o to zprostředkování. Svědek podepisoval obdobnou zprostředkovatelskou smlouvu jakou měl žalobce také s panem příjmení a cílem tohoto postupu bylo dosažení navýšení ceny a objemu ve spolupráci s anonymizováno, čehož mohl pan příjmení dosáhnout lépe než svědek vlastní činností, neboť pan příjmení znal někoho v anonymizováno. V době, kdy byl svědek členem představenstva, se domníval, že existuje podepsaná a platná smlouva o zprostředkování, a proto vnímal závazek hradit žalobci faktury. (zjištěno ze svědecké výpovědi jméno příjmení)

33. Svědek příjmení jméno příjmení byl do roku 2019 ředitelem anonymizováno, žalobce byl od počátku nultých let dodavatelem oleje pro anonymizováno, svědek znal pana příjmení. Spolupráci se žalovaným si vybavuje jen„ horko těžko“, ale spolupráce probíhala a týkala se nějakého odmaštění. Nevzpomíná si, zda žalobce byl činný jako zprostředkovatel zakázky mezi anonymizováno a žalovaným. O žádné zprostředkovatelské smlouvě neví. Svědek podepisoval desítky až stovky smluv za rok a je pro něj těžké vybavit si konkrétní obchodní případ. Svědek potvrdil, že podepsal listinu na č. l. 48 a že co je tam uvedeno je pravda (tzn. že žalobce nezprostředkoval uzavření žádných smluv mezi anonymizováno a žalovaným). Svědek vyloučil, že by podpis na zadávacím listu ze dne datum (č. l. 215) byl jeho, takto se nikdy nepodepsal, a e-mail uvedený v záhlaví email) také nezná, měli celá jména, tuto listinu vidí poprvé.

34. Ing. jméno příjmení, předseda představenstva žalobce, ve své účastnické výpovědi především zopakoval tvrzení, jež byla obsahem předchozích vyjádření žalobce. Neboť účastnická výpověď je obecně jedním z nejslabších důkazních prostředků, soud vzal z této výpovědi za prokázané pouze ty skutečnosti, které jsou dostatečným způsobem podloženy také jinými důkazy. Soud tak vzal z této výpovědi za prokázané, že žalobce v rámci své činnosti vstupoval do obchodních vztahů jak se žalovaným, tak se právnická osoba. Došlo k osobnímu jednání mezi panem příjmení a Ing. příjmení. Další komunikace probíhala mezi Ing. příjmení a panem příjmení. Za prokázané však nelze mít tvrzení Ing. příjmení, že se s panem příjmení dohodl na tom, že pokud žalobce získá nějakou práci pro žalovaného, vyplatí za to žalovaný žalobci provizi, když uvedené tvrzení nebylo prokázáno žádným důkazem (svědek anonymizováno si nepamatuje, o čem s Ing. příjmení jednal). Dále bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že smlouvu o zprostředkování uzavíral s panem příjmení, když tento svědek uvedl, že uzavření této smlouvy nechal na představenstvu, jehož v té době (rok 2014) nebyl členem. Za prokázanou lze mít tu skutečnost, že jak Ing. příjmení, tak Ing. příjmení byli ve shodě o tom, že žalobce vyvíjí pro žalovaného zprostředkovatelskou činnost ve vztahu ke právnická osoba a za to mu má náležet provize ve výši 10 %. Dále lze mít za prokázané, že Ing. příjmení zprostředkoval prvotní kontakt mezi anonymizováno a žalovaným, což odpovídá svědecké výpovědi Ing. příjmení, a že zprostředkování kontaktu předcházelo podpisu písemné Smlouvy o zprostředkování ze dne datum, když jednání probíhala nejpozději od dubna 2013. Fakturace provize probíhala na základě informací poskytnutých panem příjmení na konci každého období. (zjištěno z účastnické výpovědi Ing. jméno příjmení)

35. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

36. V roce 2013 probíhala komunikace mezi osobami působícími ve společnostech anonymizováno (žalobce), anonymizováno (žalovaný) a anonymizováno, jejímž předmětem bylo dohodnutí spolupráce mezi žalovaným a anonymizováno, jež měla spočívat v odmašťování výrobků anonymizováno. příjmení, která umožnila prvotní navázání kontaktu mezi žalovaným a anonymizováno, byl Ing. příjmení (předseda představenstva žalobce), který seznámil pana příjmení (žalovaný) s panem příjmení (anonymizováno). K navázání tohoto kontaktu došlo nejpozději v dubnu 2013. Žalobce neprokázal, že by dojednával konkrétní podmínky zprostředkovatelské smlouvy s panem příjmení či že by mezi nimi došlo k ústní dohodě o obsahu takové smlouvy. Stejně tak neprokázal, že by smlouvu o zprostředkování v jakékoliv formě uzavřel s panem příjmení (ten vyloučil, že by smlouvu sám uzavíral) či s jinou osobou jednající za žalovaného. Žalobce také neprokázal, že by byla písemná smlouva o zprostředkování ze dne datum podepsána zástupci žalovaného. Žalovaný poskytoval prostřednictvím pana příjmení žalobci informace o objemu zakázek zpracovaných pro právnická osoba a žalobce na základě těchto informací vystavil žalovanému celkem 6 faktur v souhrnné výši 1 151 004 Kč, uhrazeno bylo však pouze 180 000 Kč, a to na první vystavenou fakturu splatnou dne datum. Mezi žalobcem a žalovaným proběhla jednání o narovnání závazku, avšak k uzavření dohody o narovnání nikdy nedošlo. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě splatných pohledávek předžalobní výzvou.

37. Ve vztahu ke zprostředkovatelské činnosti Ing. příjmení je třeba uvést, že soudu byly předloženy protichůdné důkazy. Na jedné straně Ing. příjmení v rámci účastnické výpovědi popsal svou zprostředkovatelskou činnost ve vztahu ke právnická osoba a žalovanému a tato verze skutkového děje byla potvrzena svědeckou výpovědí Ing. příjmení. Na druhou stranu bylo k důkazu provedeno prohlášení anonymizováno, dle kterého nebyl žalobce žádným způsobem činný jako zprostředkovatel mezi žalovaným a anonymizováno. Soud uvěřil variantě prezentované žalobcem, neboť sám pan příjmení z anonymizováno, jež uvedené prohlášení podepsal, u jednání uvedl, že si na schůzky spíše nepamatuje, než že by mohl jednoznačně vyloučit jejich konání a tedy i roli žalobce při sjednávání obchodu.

38. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále ObchZ) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), který nabyl účinnosti dne datum.

39. Podle § 642 ObchZ se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).

40. Podle § 645 ObchZ vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování, že zprostředkovatel je povinen pouze obstarat pro zájemce příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, vzniká zprostředkovateli nárok na provizi již obstaráním této příležitosti.

41. Podle § 647 odst. 1 ObchZ má zprostředkovatel nárok na provizi sjednanou, jinak obvyklou za zprostředkování obdobných smluv v době uzavření smlouvy o zprostředkování. Zprostředkovateli však nevzniká nárok na provizi, jestliže smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti nebo jestliže v rozporu se smlouvou byl činný jako zprostředkovatel též pro osobu, s níž byla uzavřena zprostředkovávaná smlouva.

42. Podle § 191 odst. 1 ObchZ je představenstvo statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.

43. Podle § 13 odst. 1 ObchZ právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.

44. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

45. Podle § 164 odst. 2 o. z. náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně.

46. Podle § 2445 o. z. se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

47. Podle § 2447 odst. 2 o. z. bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

48. Podle § číslo zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

49. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

50. Žalobce tvrdil a prokazoval, že v roce 2013 uzavřel se žalovaným ústní smlouvu o zprostředkování. Vztahy mezi podnikateli byly v roce 2013 upraveny obchodním zákoníkem, a proto soud na tuto část skutkového děje aplikoval příslušná ustanovení tohoto zákona. Ve vztahu k tvrzené písemné smlouvě o zprostředkování ze dne datum pak již soud aplikoval úpravu občanského zákoníku, jenž nabyl účinnosti dne datum a nahradil tak (ve spojení s dalšími zákony) obchodní zákoník.

51. Obchodní zákoník nestanovil pro smlouvu o zprostředkování písemnou formu, proto mohla být taková smlouva uzavřena i v ústní podobě (§ 642 a násl. ObchZ). Žalobci se však nepodařilo prokázat, že k uzavření takové smlouvy v roce 2013 došlo, neboť uvedené tvrzení nebyl schopen doložit žádným důkazem. Žalobce tvrdil, že smlouvu o zprostředkování uzavřel s panem příjmení jako zástupcem žalovaného. Pan anonymizováno však uvedl, že ačkoliv s Ing. příjmení jednal, neví již, co bylo předmětem tohoto jednání a současně jednoznačně vyloučil, že by v letech 2012 a 2013 uzavíral za žalovaného jakékoliv smlouvy. Z uvedeného je zřejmé, že žádná smlouva o zprostředkování nemohla být způsobem popsaným žalobcem uzavřena. Ještě významnější a zcela objektivní skutečností vylučující uzavření smlouvy o zprostředkování způsobem popsaným žalobcem (jednáním s panem příjmení) pak je skutečnost, že v období let 2008 až 2015 byli za žalovaného oprávněni jednat vždy dva členové představenstva společně, což bylo zřejmé z veřejně dostupného zápisu v obchodním rejstříku, a tedy i pokud by došlo k uzavření smlouvy s panem příjmení jako členem představenstva žalovaného (což však nebylo prokázáno), jednalo by se o právní jednání absolutně neplatné (srov. rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. 29 Cdo 695/2000). Obstát nemůže ani argument žalobce, že smlouvu uzavřel s panem příjmení jako zaměstnancem žalovaného k tomu oprávněným, protože sám pan příjmení vyloučil, že by takovou smlouvu uzavřel či k tomu byl oprávněn. Závěr, že smlouvu by případně uzavíralo představenstvo žalovaného, pak podporuje také to, že písemná smlouva o zprostředkování z roku 2014 měla být podepsána právě dvěma členy představenstva a nikoli panem příjmení, který s Ing. příjmení pravidelně komunikoval. Lze tedy shrnout, že ústní (ani jiná) smlouva o zprostředkování nebyla v roce 2013 mezi žalobcem a žalovaným uzavřena a tudíž nemohlo žalobci v souvislosti s takovou smlouvou ani vzniknout právo na provizi.

52. Žalobci se také nepodařilo prokázat uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne datum. Vzhledem k tomu, že smlouva měla být uzavřena v roce 2014, je na tento právní vztah třeba aplikovat právní úpravu občanského zákoníku. I ve vztahu k této smlouvě platí, že její platné uzavření by vyžadovalo relevantní projev vůle dvou členů představenstva žalovaného (§ 164 odst. 2 o. z.), není však třeba trvat na písemné formě (§ 2445 a násl. o. z.). Žalovaný neprokázal, že by skutečně došlo k takovému projevu vůle dvou členů představenstva žalovaného, který je předpokladem vzniku platné a účinné smlouvy o zprostředkování, neboť k tomu nebyl předložen jediný důkaz a ani Ing. příjmení nebyl schopen potvrdit, že by existovala podepsaná smlouva o zprostředkování (takovou smlouvu neviděl a jejímu podpisu přítomen nebyl). Nelze tedy než uzavřít, že ani tato smlouva o zprostředkování nebyla platně uzavřena.

53. Z provedeného dokazování je dále zjevné, že jak Ing. příjmení, tak Ing. příjmení se domnívali, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena (ať již v jakékoliv formě a v kterémkoliv roce), její předmět naplněn a tudíž jsou splněny podmínky pro výplatu provize. To vysvětluje, proč Ing. příjmení poskytoval žalobci informace o objemu zakázek pro právnická osoba, proč žalobce na základě toho vystavoval faktury, na základě kterých nyní požaduje úhradu dlužných částek a proč byla žalobci zaslána výpověď této smlouvy. Z právního hlediska je však třeba konstatovat, že domněnka o existenci smlouvy o zprostředkování na straně uvedených osob v žádném případě nemůže zhojit tak zásadní vadu právního jednání, jako je řádné vyjádření vůle jedné ze stran být smlouvou vázán (tedy absence vůle projevené dvěma členy představenstva žalovaného v souladu se stanovami společnosti a zákonnými požadavky). Neexistuje-li smlouva o zprostředkování, není dán právní titul pro vyplacení provize za zprostředkování bez ohledu na to, zda byla zprostředkovatelská činnost skutečně vyvinuta či nikoliv.

54. Pro úplnost je třeba doplnit, že i pokud by bylo prokázáno uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne datum, žalobci by nárok na provizi za obchod mezi anonymizováno a žalovaným nevznikl. Z provedeného dokazování je zjevné, že nejdříve došlo k navázání spolupráce mezi anonymizováno a žalovaným v roce 2013 a teprve poté byla (domněle) uzavřena smlouva o zprostředkování. Z uvedeného plyne, že činnost, k níž se měl smlouvou žalobce zavázat, byla v té době již ve vztahu k anonymizováno provedena (žalobce zprostředkoval kontakt mezi anonymizováno a žalovaným a vytvořil tak příležitost pro zájemce uzavřít s třetí osobou smlouvu), a nemohla proto ve vztahu k anonymizováno založit právo na provizi (taková smlouva by působila do budoucna a mohla by založit právo na provizi ve vztahu k jiným obchodním partnerům, jež by žalobce zprostředkoval). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4604/2007 uvedl, že„ ani samo uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemusí znamenat vždy bez dalšího, že jsou vytvořeny veškeré podmínky (dána faktická příležitost) pro uzavření vlastní kupní smlouvy a že tedy v tomto smyslu již není možno naplnit zprostředkovatelskou smlouvu reálným obsahem“, z čehož je možno a contrario dovodit, že pokud již byl předmět smlouvy o zprostředkování zcela vyčerpán před jejím uzavřením (tzn. došlo k vytvoření příležitosti pro uzavření smlouvy, jak stanoví text smlouvy ze dne datum), smlouvu již není možno naplnit reálným obsahem, a to přinejmenším ke právnická osoba, smlouvu tedy není možno ze strany žalobce naplnit a založit tak právo na provizi.

55. Soud se zabýval také otázkou, zda došlo částečným plněním na fakturu číslo k uznání dluhu ve smyslu § 2054 o. z., a zda lze na základě tohoto ustanovení přiznat žalobci uplatněný nárok. Konkludentním uznáním dluhu částečným plněním je založena vyvratitelná domněnka o trvání dluhu v okamžiku jeho uznání. Vyvratitelná domněnka je právní konstrukcí umožňující důkaz opaku, je tedy na dlužníku, aby prokázal, že uznaný dluh neexistuje (dochází k obrácení důkazního břemene). V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný částečně plnil na fakturu číslo to částkou 180 000 Kč ve čtyřech splátkách. Protože v souvislosti s takto provedeným plněním nedal žalovaný žalobci najevo, že tímto jednáním neuznává zbytek dluhu, je třeba mít za to, že dispozice § 2054 odst. 2 byla naplněna a žalovaný tímto jednáním dluh uznal. Současně však bylo v soudním řízení prokázáno, že smlouva o zprostředkování, která měla být právním důvodem vzniku tohoto dluhu, nebyla platně uzavřena (viz výše), fakturovaná pohledávka tedy platně nevznikla a takový nárok tak nelze žalobci přiznat (jinými slovy, žalovaný unesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání neexistence dluhu, byl proveden důkaz opaku).

56. Namítal-li žalovaný, že právo na provizi na straně žalobce vylučuje také § 2450 o. z., soud musí tuto argumentaci odmítnout. Ačkoliv tato otázka není pro projednávanou věc zásadní, neboť smlouva o zprostředkování nebyla platně sjednána (viz výše), je na místě stručně konstatovat, že právo na provizi vylučuje § 2450 o. z. pouze v případě, že zprostředkovatel byl pro druhou stranu činný v rozporu se smlouvou o zprostředkování. Jinými slovy, smlouva o zprostředkování by musela takovou činnost výslovně vyloučit, protože v opačném případě není na újmu, pokud by zprostředkovatel byl činný pro obě strany současně. Takovou podmínku však smlouva o zprostředkování ze dne datum neobsahuje.

57. Námitku promlčení vznesenou žalovaným soud vyhodnotil a došel k závěru, že žádný z nároků žalobce nelze považovat za promlčený, neboť žalobce uplatnit jednotlivé nároky u soudu v obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 629 o. z.), čímž došlo k zastavení běhu promlčecí lhůty (§ 648 o. z.). Na tom nic nemění, že nároky byly prvotně uplatněny u místně nepříslušného soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 454/2006).

58. Žalobce vzal svou žalobu ve vztahu k částce 252 Kč částečně zpět. Tato částka měla představovat daň z přidané hodnoty k nákladům spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Úkon byl učiněn před spojením věcí v řízení sp. zn. číslo spisová značka vedeného u název soudu. Soud proto samostatným výrokem rozhodl o zastavení řízení o této částce.

59. Žalobci byla podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit na nákladech České republiky částku 2 983,50 Kč, což odpovídá nákladům důkazů, jež stát v řízení vynaložil (svědečné).

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 292 630 Kč s DPH. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 220 873 Kč ve výši 9 180 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (4 x 9 180 Kč = 36 720 Kč), z tarifní hodnoty 128 251,53 Kč ve výši 6 220 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 6 220 Kč = 12 440 Kč), z tarifní hodnoty 133 000,34 Kč ve výši 6 420 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 6 420 Kč = 12 840 Kč), z tarifní hodnoty 154 604 Kč ve výši 7 260 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 7 260 Kč = 14 520 Kč), z tarifní hodnoty 334 275 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby ve výši 9 620 Kč (2 x 9 620 Kč = 19 240 Kč), z tarifní hodnoty 971 003,87 Kč ve výši 12 220 Kč za každý z deseti úkonů právní služby (10 x 12 220 Kč = 122 200 Kč) a z odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 971 003,87 Kč snížené podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. na polovinu, tj. 6 110 Kč Náklady řízení dále sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 6 900 Kč (23 x 300 Kč), z náhrady cestovních nákladů podle § 13 odst. 5 a. t. ve výši 7 313 Kč, z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve výši 3 200 Kč (8 x 400 Kč) a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 241 483 Kč ve výši 50 787 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.