OSNJ 6 C 401/2022-24

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 3 416,67 Kč, úrok ve výši 24,48 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 8 364 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 416,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 364 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku ve výši 24,48 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 12 000 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a na pohledávku do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil částku 7 200 Kč. Ke dni postoupení 7. 1. 2022 činila výše pohledávky, bez příslušenství, za žalovaným částku 23 050 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky je i navýšení účtované právní předchůdkyni žalobkyně, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky ve výši jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 364 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 416,67 Kč, úroku ve výši 24,48 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou. Dlužná částka však nebyla uhrazena. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 12. 2022, č. j. 6 C 401/2022-9, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 9. 12.2022 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného ze složenek. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem činí částka, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud má za prokázané, že dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 15 000 Kč i poplatek v celkové výši 12 000 Kč, přičemž tento sestává z úroku v částce 3 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 7 200 Kč. Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba, IČO v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 15 000 Kč od společnosti právnická osoba, IČO (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo) Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Z údajů o žalovaném uvedené v zákaznické kartě ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je svobodný, je zaměstnán u právnická osoba s příjmem ve výši částka čistého měsíčně, měsíční výdaje činí částku částka. Z těchto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoliv ověřovány. právnická osoba, IČO oznámila žalovanému, že pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 3. 2. 2022 (z oznámení o postoupení ze dne 3. 2. 2022, z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 (ze smlouvy o postoupení pohledávek) Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou k plnění ze dne 4. 4. 2022 (z výzvy k plnění ze dne 4. 4. 2022)

7. Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila (vyjma zákaznické karty), že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala odpovědně posuzováním schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

8. Ze spisů Okresního soudu v Novém Jičíně soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum Smlouvu o úvěru na částku 45 000 Kč, dne datum Smlouvu o úvěru na částku 15 000 Kč, dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru s možností čerpání do výše 35 000 Kč a dne anonymizováno číslo Smlouvu o úvěru ve výši 5 000 Kč (ze spisů spisových značek 13 C 168/2022, 12 C 398/2021, 24 C 183/2020, 14 C 79/2020)

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 27 000 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný uhradil dosud částku 7 200 Kč a je tak v prodlení s úhradou zbytku peněžitého dluhu. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na jistině částku 7 800 Kč. V řízení žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s náležitou pečlivostí prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil údaje ohledně svého příjmu, k čemuž však od žalovaného nevyžádala a soudu nepředložila žádné doklady o výši příjmu, rovněž tak nedoložila žádné doklady o výdajích žalovaného. (např. pracovní smlouva, výplatní lístky, výdaje na energie, nájemné) Žalovaný měl uzavřeno více smluv o úvěrech, které rovněž řádně nesplácel. Navíc žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)

16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, je pak jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela částku 15 000 Kč, ze které do dnešního dne vrátil toliko částku 7 200 Kč, a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši 7 800 Kč.

17. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 6 041 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.