OSNJ 6 C 255/2025-27

Okresní soud v Jméno žalované B rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ o 17 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 920 Kč – smluvní pokuta, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 337,80 Kč, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, smluvní pokuty ve výši 3 920 Kč a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne datum a datum žalované poskytla částku v celkové výši 10 000 Kč na účet číslo č. účtu pod VS var. symbol, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Předmětem žaloby je tak nárok žalobkyně na zůstatek nesplacené jistiny v částce 10 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč, smluvní pokuta dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy ve výši 3 920 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny.

3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením ze datum, č. j. spisová značka, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla vyzvána ke sdělení, kolik celkem žalovaná uhradila na splátky tvrzeného úvěru.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě údajů sdělených žalovanou a mj. také lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásila, že má pravidelný měsíční a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Příjem žalované byl doložen výpisy z účtu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2023, kdy z těchto se podává, že příjem žalované plynul ze starobního důchodu a v měsíci říjnu činil 17 223 Kč, v měsíci listopadu 17 223 Kč a v měsíc prosinci 17 223 Kč. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná nezaplatila na dluh ničeho.

5. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč. Dne datum byla žalované na účet č. č. účtu pod VS var. symbol poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč a dne datum částka ve výši 4 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 12. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5 555,92 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat, a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, z potvrzení o provedení transakcí). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. K dnešnímu dni dluží žalovaná žalobkyni částku v celkové výši 17 920 Kč. Tato částka se skládá z čerpané jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání v kapitalizované výši 4 000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 3 920 Kč. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradila (z oznámení o zesplatnění, z předžalobní upomínky ze dne datum, z dokladu o odeslání). Příjem žalované byl doložen výpisy z účtu za měsíce říjen až prosinec 2023, kdy příjem plynul ze starobního důchodu a činil 17 223 Kč (z výpisů z účtu za říjen až prosinec 2023).

7. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřely Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně ve dnech datum a datum poskytla žalované částku v celkové výši 10 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Účastníci sjednali úrokové navýšení ve výši 40 % p. m. a pro případ prodlení s úhradou dluhu sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z dlužné částky. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu, avšak na výzvu nereagovala.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši výdajů žalované. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu, telefon, internet, dopravu apod.). Žalobkyně vycházela pouze z příjmů žalované doložených třemi výpisy z účtu, což je pro posouzení schopnosti splácet nedostačující. Navíc je z výpisů zřejmé, že žalovaná již splácela další čtyři úvěry. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)

14. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 10 000 Kč žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 337,80 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalované v rozsahu 44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 920 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti výroku I., II. a IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Jméno žalované B. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výroku III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 98/2025).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.