OSNJ 6 C 290/2025-85

Okresní soud v Jméno žalovaného B rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A ⟪LB:lb_004⟫ o 17 959,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 330 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 145,80 Kč – smluvní pokutu, se zamítá.

IV. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 102,66 % ročně z částky 10 463,33 Kč od datum do datum ve výši 621,94 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 10 463,33 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 29 491 Kč, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne26. 8. Anonymizováno se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 814 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 3 145,80 Kč, úroku ve výši 102,66 % ročně z částky 10 463,33 Kč od datum do datum ve výši 621,94 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 463,33 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 29 491 Kč, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla prostřednictvím emailové komunikace dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 15 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 102,66 % p. a. splácet ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 334 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 286 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti bylo ze strany žalobkyně vyhověno a došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 6, 7 a 8. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil 5 x částku 2 334 Kč, a to dne datum, datum, datum, datum a datum. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, když žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 9 a 10, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 9 splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 12 844,32 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy. Konkrétně žalobkyně takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 9 a 10, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5., podle kterého je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v tomto řízení požaduje smluvní pokutu od datum do dne vyhotovení této žaloby, tj. do datum, ve výši 3 145,80 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuálně nové jistině ve výši 12 844,32 s příslušenstvím, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč a 3 145,80 Kč a úhradě za pojištění schopnosti klienta splácet v celkové výši 572 Kč (tj. 2 x 286 Kč za pojištění obsažené ve splátkách č. 9 a 10). Žalovaný tyto částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. spisová značka, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že schopnost žadatele hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 30 000 Kč, jeho celkové měsíční náklady činí 25 288 Kč a volné zdroje ke splácení činí 3 712 Kč. Dále bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně doložila soudu formulář hodnocení klienta, kde byla zejména provedena analýzy bonity žalovaného a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 3 712 Kč. Dále byly doloženy informativní výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaný má pracovní poměr a má tak zajištěn stálý příjem, který byl tímto rovněž ověřen. Žalovaný se pak stal ještě věrohodnějším, když si dobrovolně sjednal pojištění proti neschopnosti splácet. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně uvádí, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, kdy uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 13 000 Kč (nájemné + inkaso) a žije ve společné domácnosti s jedním dítětem, ke kterému má vyživovací povinnost ve výši 3 500 Kč. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným. Žalovaný měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. hodnota s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, kdy měsíční splátka činila 2 928 Kč. Žalobkyně uvádí, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěru (klient – žalovaný) při své žádosti a že vedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tímto považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den datum. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupkyně žalobkyně byla dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), poučena, že dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, tj. zejména zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k tomuto nenavrhla veškeré důkazy, když z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně odpovědně úvěruschopnost žalovaného zkoumala. Právní zástupkyně byla vyzvána, aby svá tvrzení ohledně úvěruschopnosti doplnila a k těmto tvrzením bez zbytečného odkladu označila důkazy, kterými mohou být např. výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouva, nájemní smlouva, doklad SIPO, platby za internet, telefon apod. Současně byla poučena, že v případě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, nebude moci být s nárokem v plném rozsahu úspěšná. Právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že provedení dalších důkazů nenavrhuje.

7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím komunikace na dálku dne datum k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 15 000 Kč na dobu 12 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 2 334 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 28 008 Kč včetně pojištění, které činilo 286 Kč měsíčně, pevná zápůjční úroková sazba činí 102,66 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. hodnota, jejíž přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Dne datum žalovaný požádal žalobkyni o odklad splátek na tři měsíce z důvodu dlouhodobé nemocenské (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne datum a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. hodnota ze dne datum, z Dodatku č. hodnota k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. hodnota, z informací o pojištění schopnosti splácet úvěr, ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru, z žádosti žalovaného ze dne datum). Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátky úvěru 5 x 2 334 Kč, a to dne datum, datum, datum, datum a datum. Oznámením ze dne datum žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k tomuto datu. K úhradě dlužné částky byl pak žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne datum (z Oznámení ze dne datum, Předžalobní výzvy ze dne datum, doručenky). Žalobkyně provedla dne datum hodnocení klienta, dle kterého byl žalovaný svobodný, zaměstnán u společnosti právnická osoba, adresa, a to na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč. Jeho výdaje měly činit 25 288 Kč, tj. 2 928 Kč splátky právnická osoba., 13 000 Kč bydlení, 1 000 Kč doprava, záliby apod., 3 500 Kč výživné na dítě v domácnosti a 4 860 Kč životní minimum (z hodnocení klienta). Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie, dopravu. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že na účet žalovaného došel v měsíci prosinci 2023 příjem ve výši 40 879 Kč a v měsíci lednu 2024 ve výši 33 079 Kč.

8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem a sjednaným pojištěním v celkem hodnota měsíčních splátkách po 2 334 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku ve výši 28 008 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně při poskytování úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala jeho úvěruschopnost tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala jeho skutečné výdaje. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu, pracovní smlouvu apod., nezjišťovala další půjčky a jejich řádné splácení.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu předložila pouze potvrzení o platbách, kterými prokázala příjmy žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, řádnými výpisy z účtu, doklady za energie, bydlení, stravu, dopravu, léky aj.) však nikterak doloženy nebyly, a to ani poté, kdy byla žalobkyně k tomuto podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána u jednání prostřednictvím své právní zástupkyně. Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž výše příjmů a skutečných výdajů je rozhodující pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ze shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)

16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 15 000 Kč žalovaný uhradil pouze částku 11 670 Kč. Soud tak žalobě vyhověl ohledně zbývající části jistiny ve výši 3 330 Kč a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno.

Proti výrokům I., II., IV. a V. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Jméno žalovaného B. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výroku III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 98/2025).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.