OSOL 20 C 470/2014-537

Soud:: Okresní soud v Olomouci
Spisová značka:: 20 C 470/2014-537
Datum rozhodnutí:: 2022-01-06
ECLI:: ECLI:CZ:OSOL:2022:20.C.470.2014.1

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro 327 098,72 eur s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 271 458,39 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 271 458,39 EUR od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 55 640,33 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 55 640,33 EUR od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 567 040,76 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 6 847,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 1 571,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 329 212 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. za cestu mezi obec a číslo, ulice a číslo – obec, ulice a číslo a zpět na ústní jednání konané dne datum v celkové výši 4 462,06 Kč. ⟪LB:lb_001⟫ - typ vozidla: anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_002⟫ - délka trasy: 562 km ⟪LB:lb_003⟫ - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km ⟪LB:lb_004⟫ - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 33,10 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,10 Kč/km, tj. celkem 2 304,20 Kč ⟪LB:lb_006⟫ - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 2.157,86 Kč

2. za cestu mezi obec a číslo, ulice a číslo – obec, ulice a číslo a zpět na ústní jednání konané dne datum v celkové výši 4 285,14 Kč. ⟪LB:lb_001⟫ - typ vozidla: anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_002⟫ - délka trasy: 562 km ⟪LB:lb_003⟫ - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km ⟪LB:lb_004⟫ - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,40 Kč/km, tj. celkem 2 472,80Kč ⟪LB:lb_006⟫ - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1.812,34 Kč

3. za cestu mezi obec a číslo, ulice a číslo – obec, ulice a číslo a zpět na ústní jednání konané dne datum v celkové výši 4 285,14 Kč. ⟪LB:lb_001⟫ - typ vozidla: anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_002⟫ - délka trasy: 562 km ⟪LB:lb_003⟫ - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km ⟪LB:lb_004⟫ - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,40 Kč/km, tj. celkem 2 472,80 Kč ⟪LB:lb_006⟫ - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1 812,34 Kč

4. jízdné za cestu obec hl. n. – obec hl. n. dne datum ve výši 219 Kč, a za cestu obec hl. n. – obec hl. n. dne datum ve výši 280 Kč.

5. za cestu mezi obec a číslo, ulice a číslo – obec, ulice a číslo a zpět na ústní jednání konané dne datum, a to v celkové výši 5 060,02 Kč. ⟪LB:lb_001⟫ - typ vozidla: anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_002⟫ - délka trasy: 562 km ⟪LB:lb_003⟫ - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč ⟪LB:lb_004⟫ - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,70 Kč/km, tj. celkem 2 641,40 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 2 418,62 Kč.

6. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, že žalovaná jako věřitel a právnická osoba – právnická osoba jako dlužník uzavřeli dne datum smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které dlužník převedl své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných (nedokončených) výrobků uložených ve skladech dlužníka na adrese adresa, adresa, kdy seznam rozpracovaných výrobků tvoří přílohu číslo nedílnou součást smlouvy, k zajištění pohledávek věřitele vyplývajících z obchodní spolupráce a vyúčtovaných fakturami, jejichž seznam tvoří přílohu číslo nedílnou součást smlouvy, a k zajištění budoucích pohledávek věřitele vůči dlužníkovi včetně příslušenství, a věřitel toto vlastnické právo přijal. K převodu vlastnického práva k souboru věcí dochází dle smlouvy okamžikem uzavření smlouvy. Smluvní strany se dále dohodly, že veškeré věci přestavující rozpracované (nedokončené) výrobky, které budou uloženy do skladů dlužníka na adrese adresa, adresa za účinnosti této smlouvy, se okamžikem jejich uskladnění stávají automaticky součástí souboru věcí a vlastnické právo k nim přechází automaticky na věřitele v rámci zajišťovacího převodu dle této smlouvy a to okamžikem jejich fyzického umístění v příslušném skladu. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud dlužník uhradí zcela pohledávky věřitele vymezené ve smlouvě nejpozději do datum, zajišťovací převod vlastnického práva se ruší a vlastnické právo přechází bezúplatně zpět na dlužníka. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud se dlužník ocitne byť částečně v prodlení s úhradou svých závazků a všechny zajištěné pohledávky neuhradí do datum (dále jen„ Rozhodný den“), stává se převod vlastnického práva k souboru věcí nepodmíněným a definitivním a účastníci se následně vypořádají způsobem sjednaným ve smlouvě. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi podle zákona č. 182/2006 Sb., v platném znění, pokud k němu dojde před rozhodným dnem. V čl. 4 smlouvy se strany dohodly, že pokud se věřitel stane nepodmíněným vlastníkem souboru věcí ve smyslu čl. 3 nebo 3.7, zavazuje se soubor věcí v přiměřené lhůtě prodat, kdy výtěžek zpeněžení bude použit následovně: první část bude použita na úhradu nákladů zpeněžení, druhou část si věřitel ponechá a zúčtuje ji na úhradu všech pohledávek věřitele vůči dlužníkovi vymezených ve smlouvě dle pořadí jejich splatnosti a zbývající část výtěžku zpeněžení bude uhrazena dlužníkovi do 20 dnů ode dne, kdy budou uhrazeny všechny k tomu způsobilé pohledávky věřitele vůči dlužníkovi vyplývající z této smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam rozpracovaných výrobků.

7. Z kupní smlouvy ze dne datum, že žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této smlouvy nacházejí ve skladu společnosti právnická osoba na adrese závod obec, adresa, obec, na kupujícího. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze číslo která je nedílnou součástí této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 184 729,58 EUR včetně 21 % DPH, tj. 152 669,07 EUR bez DPH a 32 060,51 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 10 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. jméno v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze číslo jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum.

8. Z kupní smlouvy 001/ 2013 ze dne datum, že žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu 001/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu právnická osoba – právnická osoba, adresa, obec. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze číslo která je nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 65 156,51 EUR včetně 21 % DPH, tj. 53 848,35 EUR bez DPH a 11 308,15 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 60 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. jméno v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze číslo jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha číslo seznam nedokončených výrobků.

9. Z kupní smlouvy 002/ 2013 ze dne datum, že žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu 002/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu právnická osoba – právnická osoba, adresa, obec. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze číslo která je nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 83 894,10 EUR včetně 21 % DPH, tj. 69 333,97 EUR bez DPH a 14 560,13 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 45 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,685. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. jméno v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze číslo jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha číslo seznam nedokončených výrobků.

10. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka JIP - právnická osoba, IČO, adresa, obec. Rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne datum v 10:21 hod a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

11. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl tak, že se zjišťuje se úpadek dlužníka JIP - právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. jméno příjmení, ulice a číslo, obec a číslo.

12. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne datum, že dne datum sepsal původní žalobce podnik dlužníka do majetkové podstaty. Do majetkové podstaty byl sepsán i soubor movitých věcí, konkrétně nedokončené výrobky uložené ve skladech dlužníka na adrese adresa.

13. Ze sdělení žalované insolvenčnímu soudu ze dne datum, že žalovaná přípisem ze dne datum oznámila insolvenčnímu soudu, že přihlásila do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 71 736 564,67 Kč. Všechny pohledávky jsou zajištěné mimo jiné i zajišťovacím převodem vlastnického práva k souboru věcí, kterým jsou veškeré zásoby rozpracovaných nedokončených výrobků uložených ve skladech dlužníka na adresách adresa č. p. 21. Tento zajišťovací převod vlastnického práva byl zřízen na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne datum a zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkovi se zajišťovací převod vlastnického práva stal nepodmíněným a žalovaná se tak stala výlučným a nepodmíněným vlastníkem těchto movitých věcí. Žalovaná dále sdělila insolvenčnímu soudu, že kupní smlouvou ze dne datum převedla své vlastnické právo k části položek nedokončené výroby na společnost právnická osoba za celkovou kupní cenu 184 729,58 EUR, která byla žalované uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že s touto transakcí nebyly spojeny žádné přímé náklady, byl veškerý výtěžek zpeněžení zúčtován oproti zajištěným pohledávkám žalované vůči dlužníkovi včetně jejich příslušenství, a to v pořadí podle jejich splatnosti. V přípise dále žalovaná uvádí faktury, které zahrnula v přihlášce pod Pohledávku číslo které, s výjimkou jedné faktury, byly v celém rozsahu uhrazeny. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce pojal položky nedokončené výroby, které jsou předmětem zajišťovacího převodu, do majetkové podstaty, lze předpokládat, že žalovaná, resp. subjekt, který aktuálně uplatňuje vůči dotčenému majetku vlastnické právo, bude nucen podat vylučovací žalobu. Z tohoto důvodu věřitel svoji přihlášku nebere částečně zpět, zároveň žádá insolvenční soud, aby v rámci své dohlédací činnosti dal insolvenčnímu správci pokyn k vyloučení majetkových položek, které jsou předmětem zajišťovacího převodu práva, ze soupisu majetkové podstaty.

14. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na majetek dlužníka JIP - právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec, konkurz.

15. Z doplnění soupisu majetkové podstaty ze dne datum, že insolvenční správce doplnil specifikaci podniku dlužníka o pohledávku dlužníka za právnická osoba s. r. o., IČO ve výši 333 780,19 EUR, která vznikla z titulu náhrady za zpeněžené movité věci.

16. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z dodejky, že žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k zaplacení částky 333 780,19 EUR do majetkové podstaty do tří dnů od obdržení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne datum.

17. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované, že tato je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě v oddílu C, vložce číslo jako společnost s ručením omezeným.

18. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 29 Icm 3715/2013, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. 10. 2017, č. j. 29 Icm 3715/2013-148, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013 nabyl právní moci dne datum, zamítl žalobu společnosti právnická osoba podanou vůči insolvenčnímu správci dlužníka anonymizováno – anonymizováno obec o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, a to: ⟪LB:lb_001⟫ - příjmení příjmení jméno 37GR 50,738 tun, ⟪LB:lb_002⟫ - příjmení příjmení jméno 35GR 21,472 tun, ⟪LB:lb_003⟫ - příjmení příjmení jméno 35GR 22,336 tun, ⟪LB:lb_004⟫ - příjmení příjmení jméno 35GR 22,382 tun, ⟪LB:lb_005⟫ - příjmení příjmení jméno 35GR 21,120 tun, ⟪LB:lb_006⟫ - jméno příjmení 32GR/W 5,495 tun, jméno příjmení 35GR 24,812 tun, ⟪LB:lb_007⟫ - jméno příjmení 20GR/N 6,379 tun, ⟪LB:lb_008⟫ - jméno příjmení 35GR/N Bridlicna 1,393 tun, ⟪LB:lb_009⟫ - jméno příjmení 35GR 0,243 tun, jméno příjmení 35GR/N 0,360 tun, ⟪LB:lb_010⟫ - anonymizována tři slova 40GR 4,160 tun, ⟪LB:lb_011⟫ - anonymizována dvě slova 35GR 14,091 tun, ⟪LB:lb_012⟫ - anonymizována dvě slova 25GR 10,120 tun, ⟪LB:lb_013⟫ - anonymizována dvě slova 40GR/W 1,348 tun, ⟪LB:lb_014⟫ - anonymizována dvě slova 130GR 1,956 tun, ⟪LB:lb_015⟫ - anonymizována dvě slova 60GR 4,000 tun, ⟪LB:lb_016⟫ - anonymizována dvě slova 35GR 17,279 tun, ⟪LB:lb_017⟫ - anonymizována dvě slova 38GR/R 2,285 tun.

19. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvádí mimo jiné, že mezi účastníky je nesporné, že všechny v žalobě označené věci v současné době existují a jsou sepsány v majetkové podstatě dlužníka, a proto soud nemusel provádět žádné dokazování k existenci věcí a dokazování zda tyto věci jsou skutečně sepsány v majetkové podstatě dlužníka. Krajský soud dále uvádí, že Smlouvu o zajišťovacím převodu práva k souboru věcí (ve světle závěrů Nejvyššího soudu o nezbytném obsahu smlouvy o zajišťovacím převodu práva tak, jak jsou prezentovány v rozhodnutí sp. zn. 31 Odo 495/2006), vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 39 obč. zák., když na tuto smlouvu nutno hledět jako na ujednání účastníků o tzv. propadné zástavě dle ustanovení § 169 písm. e) obč. zák., když ujednání smlouvy neobsahuje ujednání, jaký vliv bude mít pozdní uspokojení zajišťované pohledávky dlužníkem na vlastnické právo žalobce, když v ujednání o vypořádání účastníků ve smlouvě je pouze uvedeno, za jakých podmínek se stane žalobce nepodmíněným vlastníkem souboru věcí a je zde zaznamenána povinnost tyto věci prodat a jakým způsobem s tím, že po uspokojení nákladů na zpeněžení souboru věcí uspokojí své pohledávky a zbytek vyplatí dlužníkovi. Není však zde smluvně ošetřen případ, jakým způsobem se účastníci smluvního vztahu vypořádají pro případ, kdy se např. žalobce stane bezpodmínečným vlastníkem avšak dlužník své pohledávky, které byly takto zajištěny, ještě před prodejem souboru věcí žalobci uspokojí z jiných zdrojů. Soud se v této věci také domnívá, že Smlouva o zajišťovacím převodu práva k souboru věcí je neplatná též z důvodu neurčitosti dle ust. § 37 obč. zák., neboť způsob, jakým byl vymezen druh vznikajících pohledávek v návaznosti na odkaz na smlouvu o obchodní spolupráci (se zohledněním obsahu této smlouvy) není dostatečně určitý, když smlouva o obchodní spolupráci není právním důvodem vzniku jednotlivých projednávaných pohledávek, když právním důvodem vzniku pohledávek jsou smlouvy kupní a odkaz účastníků, že jsou zajišťovány všechny pohledávky, které vzniknou„ v souvislosti“ se smlouvou o obchodní spolupráci, nevyhovuje požadavku dostatečné určitosti, neboť z něj není nepochybně zjistitelné, jaké přesné pohledávky jsou zajištěny tak, aby je nebylo možné zaměnit s jinými pohledávkami. Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013, který nabyl právní moci dne datum, kdy ovšem ulice soud uvedl, že nesdílí právní posouzení věci soudem prvního stupně. ulice soud dospěl k závěru, že ať už je pohledávka zajištěného věřitele právnická osoba, zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva důvodná či nikoliv, jedná se o pohledávku tohoto věřitele za dlužníkem, která může být případně uspokojována z majetku dlužníka jen dle pravidel stanovených insolvenčním zákonem. V insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. července 2013, sp.zn. 29 NSČR 23/2012). V situaci, kdy se žalobce podanou žalobou dovolává ochrany svého vlastnického práva, vzniklého na základě 3 kupních smluv uzavřených mezi ním a právnická osoba po zjištění úpadku dlužníka s cílem realizace zajištění pohledávek právnická osoba dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, uzavřené mezi právnická osoba a dlužníkem dne datum, žaloba je ve světle uvedeného zjevně nedůvodná. I kdyby dotčená smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí byla platná (kterážto otázka nebyla odvolacím soudem pro svou bezvýznamnost hodnocena), nemůže podaná žaloba uspět. Nedošlo-li k vypořádání sjednaného zajištění způsobem ve smlouvě (článek 4) předpokládaným před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, je povinností správce sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a zajištěný věřitel (právnická osoba) má právo (resp. povinnost, chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka), pouze přihlásit svou pohledávku za dlužníkem coby zajištěnou (§110, § 165, § 166 a § 173 InsZ). Jestliže se vyloučení zajištění (§ 2 písm. g) InsZ) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka z titulu svého vlastnictví zajištěný věřitel úspěšně domoci nemůže, stejně tak dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) InsZ sám nemůže úspěšně uplatnit a realizovat své zajištění (resp. uspokojit se z něj) prodejem zajišťovacím převodem případně (podmíněně) nabytého majetku dlužníka (resp. slovy zákona majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty dle § 217 InsZ) žalobci. Uspokojil-li se přesto zajištěný věřitel ze zajištění prodejem jeho předmětu žalobci po zjištění úpadku dlužníka, dotčené 3 kupní smlouvy nemohou být pro obcházení zákona platné. Postup zvolený zajištěným věřitelem a žalobcem po uplynutí lhůty k podávání přihlášek dle § 136 odst. 2, písm. d) InsZ v zájmu přednostního uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z majetku dlužníka zjevně popírá smysl ust. § 109 InsZ spočívající v nastolení právního režim umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů.

20. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 29 Icm 3719/2013, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33, který nabyl právní moci dne datum, zamítnul žalobu, kterou se právnická osoba s. r. o. v postavení žalobce domáhala proti vůči insolvenčnímu správci dlužníka anonymizováno – anonymizováno obec vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, a to nedokončených papírenských výrobků:

Číslo zakázky VÝROBEK/ KVALITA tuny Číslo výrobku číslo anonymizována dvě slova 55GR 9,920 v8000055 číslo anonymizována dvě slova MF 45GR /M 4,610 v7890045 číslo anonymizována dvě slova 2,477 v8320070 anonymizováno 70GR číslo anonymizována dvě slova 70GR 4,000 v8510070 číslo jméno příjmení 90GR 2,700 v8440090 číslo jméno příjmení 90GR 0,320 v8440090 číslo příjmení příjmení 18GR /U 11,967 v6760018 číslo jméno příjmení 32GR /W 1,969 v6310032 číslo jméno příjmení 32GR /W 0,415 v6310032 číslo anonymizována dvě slova 22GR 0,436 v6690022 číslo anonymizována dvě slova 26GR /WU 0,433 v6650026 číslo jméno příjmení 17GR /U 1,789 v6570017 číslo anonymizována dvě slova 90GR 2,000 v8510090 číslo anonymizována dvě slova MF 50GR 16,000 v7880050 číslo příjmení příjmení 70GR 35,462 v8550070 číslo příjmení příjmení 70GR 19,183 v8550070 číslo příjmení příjmení 55GR 9,164 v8550055

21. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že má za to, že na věc je plně aplikovatelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 23/2012, které uvádí, že i v insolvenčním řízení platí, že stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka, zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. Nelze přistoupit na argumentaci žalobce o tom, že s ohledem na znění § 205 IZ a především § 2 písm. g) IZ, není žalobce v pozici zajištěného věřitele, neboť majetek, který je předmětem smlouvy o zajišťovacím převodu práva nenáleží do majetkové podstaty. Žalobce zde pomíjí celkovou konstrukci přechodu vlastnického práva na základě zajišťovacího převodu práva podle § 553 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Je zřejmé, že dovršením procesu převodu vlastnického práva je nikoliv okamžik splatnosti pohledávky, ale až okamžik dovršení realizace vypořádání výtěžku zpeněžení, popřípadě jiného vypořádání mezi dlužníkem a věřitelem. Pokud takové vypořádání nestačí před zahájením insolvenčního řízení oprávněný věřitel provést, nutno na majetek, který je předmětem zajišťovacího převodu práva pohlížet tak, že převod vlastnického práva není stále dokončen, proto takový majetek spadá v režimu citovaných ustanovení do majetkové podstaty úpadce. Proto soud žalobu zamítl. Usnesením Vrchního soudu ze dne 9. 4. 2015, č. j. 103 VPH 253/2014-47 byl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33 zrušena věc byla soudu vrácena k dalšímu řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, č. j. 29 ICdo 24/2016-127 bylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2015 č. j. 103 VPH 253/2014-47 zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že jak plyne z R 45/2009 a z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2528/2007 a sp. zn. 21 Cdo 3766/2010, zajišťovacím převodem vlastnického práva dochází, byť podmíněně, ke změně v osobě nositele vlastnického práva. Dlužník tak účinností smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva přestává být vlastníkem majetku poskytnutého k zajištění a toto právo nabývá věřitel, který je oprávněn s tímto majetkem také disponovat. Převede-li věřitel vlastnické právo, aniž by (dosud) nastoupila uhrazovací funkce zajišťovacího převodu práva, neboť zatím nenastal stav, že by zajištěná pohledávka nebyla řádně a včas splněna, přejímá nabyvatel spolu s vlastnictvím také rozvazovací podmínku ze zajišťovacího převodu práva. Splněním zajištěného závazku dlužníka přechází vlastnické právo bez dalšího zpět z věřitele na dlužníka, naopak v případě nesplnění musí být ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva sjednán způsob, jakým bude zajišťovací převod práva realizován, kdy jedním ze způsobů je i možnost prodeje zajištěného majetku věřitelem třetí osobě a následné vypořádání závazku dlužníka vůči věřiteli z výtěžku zpeněžení majetku. V insolvenčních poměrech je možnost realizace (uplatnění) zajišťovacího převodu práva upravena insolvenčním zákonem. Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (a jež je tedy podmíněným vlastníkem majetku původně patřícího dlužníkovi) není od zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 4 insolvenčního zákona) oprávněn uplatnit právo na uspokojení ze zajištění jiným způsobem než přihláškou zajištěné pohledávky (srov. § 109 odst. 1 písm. b/, § 166 insolvenčního zákona). Možnost zpeněžit zajištěný majetek způsobem sjednaným ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva tak věřiteli zaniká nastoupením účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. V usnesení sen. zn. 29 NSČR 23/2012 pak Nejvyšší soud vysvětlil, že věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (který nebyl vypořádán způsobem předvídaným ve smlouvě) má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. Insolvenční správce pak má povinnost sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 103 VSPH 253/2014-148 bylo rozhodnuto o odvolání právnická osoba s. r. o. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 ICm 3719/2013-33 tak, že odvolací řízení bylo zastaveno.

22. Z faktur, z výpisů z účtu, z dodacích listů, z interních balicích listů k zakázkám, z interní e-mailové komunikace zaměstnanců dlužníka, z e-mailové komunikace mezi referentkou prodeje dlužníka a asistentkou prodeje společnosti právnická osoba, že část movitých věcí zpeněžených kupní smlouvu 001/ 2013 ze dne datum a kupní smlouvou 002/ 2013 ze dne datum zanikla pořezem, který provedl dlužník na základě objednávky společnosti právnická osoba, a že dlužník vystavil společnosti právnická osoba za tento pořez faktury, které společnost právnická osoba dlužníkovi uhradila. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 se jednalo o tyto movité věci:

Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v6170018; jméno příjmení 18GR /U; číslo; 5,230; 15 622,60; 81 706,20 v8320070; anonymizována dvě slova - jméno příjmení 70GR; číslo; 3,600; 20 921,29; 75 316,64 v6960025; jméno příjmení 25GR /U; číslo; 11,870; 20 551,48; 243 946,07 v6960025; jméno příjmení 25GR /U; číslo; 0,490; 20 551,48; 10 070,23

Celkem anonymizována dvě slova 25GR /U; 12,360 v6310032; jméno příjmení 32GR /W; číslo; 7,930; 22 213,98; 176 156,86 v6310032; jméno příjmení 32GR /W; číslo; 5,800; 22 213,98; 128 841,08

Celkem anonymizována dvě slova 32GR /W; 13,730 v6310040; jméno příjmení 40GR /W; číslo; 2,615; 22 213,98; 58 089,56 v6570017; jméno příjmení 17GR /U; číslo; 5,570; 19 808,53; 110 333,51 v8570080; anonymizována dvě slova 80GR /W; číslo; 12,100; 11 633,51; 140 765,47 v4690040; příjmení příjmení jméno 40GR; číslo; 2,240; 8 997,29; 20 153,93 anonymizováno 45% PN13 číslo; číslo; 0,340; 23 567,22; 8 012,85 v6760018; příjmení příjmení 18GR /U; číslo; 7,755; 11 428,96; 88 631,58 v6760018; příjmení příjmení 18GR /U ; číslo; 3,835; 11 428,96; 43 830,06

V případě kupní smlouvy 002/ 2013 se jednalo o tyto movité věci:

Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v7900035; příjmení příjmení jméno 35GR; číslo; 22,528; 9 733,11; 219 267,50 v6040026; anonymizována dvě slova 26GR /W; číslo; 2,165; 17 570,66; 38 040,48 v6040026; anonymizována dvě slova 26GR /W; číslo; 5,070; 17 570,66; 89 083,25

Celkem anonymizována dvě slova 26GR /W; 7,235 v1400025; anonymizována dvě slova EKO 25GR; číslo; 1,145; 12 205,36; 13 975,14 v6310032; jméno příjmení 32GR /W; číslo; 3,315; 22 213,98; 73 639,34 v6430025; jméno příjmení 25GR; číslo; 1,510; 21 243,60; 32 077,84 v6570017; jméno příjmení 17GR /U; číslo; 3,695; 19 808,53; 73 192,52 v3121011; anonymizováno 45% PN13 číslo; číslo; 0,061; 23 567,22; 1 437,60 v3121011; anonymizováno 45% PN13 číslo; číslo; 0,237; 23 567,22; 5 585,43

Celkem anonymizováno 45% PN13 číslo; 0,298 v6310040; jméno příjmení 40GR /W; číslo; 2,260; 22 213,98; 50 203,59

23. Ze žaloby o vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím ze dne datum a z doplnění žaloby ze dne datum, že předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení se žalobou ze dne datum ve znění doplnění žaloby ze dne datum podanou u Okresního soudu v Šumperku domáhal vůči společnosti právnická osoba jako žalované vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dlužník je vlastníkem veškeré nedokončené výroby, která je umístěna v areálu v obec. V současné době je tento areál společnosti právnická osoba, která je nájemcem bývalého závodu dlužníka v obec. Nedokončené výrobky tak při změně uživatele závodu zůstaly v průmyslovém areálu obec, aniž by došlo k jejich vydání dlužníkovi, který je vlastníkem. Tyto výrobky byly insolvenčním správcem sepsány jakožto součást závodu dlužníka do majetkové podstaty dlužníka. právnická osoba na výzvu insolvenčního správce, aby umožnila nedokončené výrobky ze závodu v obec odvézt, popř. aby výrobky od dlužníka koupila, reagovala tak, že nehodlá ani vydat nedokončené výrobky ani uhradit požadovanou částku. Předmětem žaloby pak byly některé výrobky umístěné v závodu obec, které byly přílohou kupní smlouvy ze dne datum.

24. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitostí celé jméno znalce ze dne datum soud zjistil, že obvyklou metodou ocenění movitých věcí je metoda porovnávací, která spočívá ve srovnání cen oceňovaných věcí s obvyklými cenami, tj. cenami, které by byly dosaženy při prodeji obdobného majetku, tedy srovnatelných věcí, v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Vzhledem k tomu, že cena je tvořena na trhu, kde rozhodujícím faktorem je vztah nabídky a poptávky, odhad ceny touto metodou se nejvíce blíží cenám dosaženým při prodeji majetku. Odhad touto metodou je nejpřesnější. Při použití porovnávací metody k ocenění je nezbytné mít k dispozici dostatečný počet porovnávacího materiálu, zejména ceníky a znalost skutečně dosahovaných cen při prodeji obdobného majetku. V daném případě problémem při zjišťování obvyklé ceny výrobků byla absence cen porovnatelného zboží. Porovnávací metodu tak nebylo možné použít. Znalec tedy postupoval tak, že k nákladově orientované ceně připočítal ziskovou přirážku, tj. marži. Problémem, který bylo třeba vyřešit, byl odhad výše této marže. Žalobkyní požadovaná marže ve výši 22 % se jeví jako nepřiměřeně vysoká, v tomto dal znalec za pravdu námitce žalované. Znalec marži odhadl ve výši 8 %, o těchto 8 % navýšil prodejní cenu movitých věcí a dále připočetl DPH ve výši 21 %. V prodejní ceně jsou zahrnuty náklady na prodej, zejména cena obalů, avšak není započítána doprava, jejíž cena je odvislá od použitého dopravního prostředku a vzdálenosti a lze ji obtížně promítnout do marže.

25. Z výpovědi znalce u jednání dne datum, že při výpočtu obvyklé ceny předpokládal, že ve skladové ceně výrobků je již DPH zahrnuta. Proto postupoval tak, že od této ceny odečetl daň 21%, takto vypočítal základ daně, ke kterému jsem připočetl marži ve výši 8% a výslednou částku vynásobil koeficientem 1,21, tedy opět daň ve výši 21% přičetl. Tím dospěl k ceně, která je uvedena v posledním sloupci, což je cena obvyklá včetně DPH. Je pravdou, že ve znaleckém posudku neuvedl, že skladovou cenu považuje již za cenu s DPH. Znalec nepočítal s žádnou marží, protože z ničeho nevyplývalo, že by v ceně skladové byla již marže započtena. Poté k tomuto připočetl marži 8%. K námitce, že k cenám výrobků byla připočítána marže ve výši 8% a že pro toto číslo není nikde žádný podklad, znalec uvedl, že tato námitka je pravdivá, jedná se v podstatě jen o jeho odhad a názor, že marže mohla být v tom období 8%. Cena se totiž nedá vypočítat, ale tvoří se na trhu dle nabídky a poptávky. Jelikož měl učinit odhad ceny zpětně k roku 2013, hledal podklady, ze kterých by vyplynulo, že již k prodeji nedokončené výroby došlo, žádné takové informace ovšem nenašel. Nejsou tedy žádné podklady o tom, že by prodejce prodal rozpracované výrobky a za jaké ceny se tak stalo, z toho důvodu nemohl uplatnit metodu porovnávací. Z internetu zjistil, že v roce 2013 dosahovala prvovýroba marže 8 – 11% v průměru, jedná se o obecné číslo, které se ani netýkalo papírenského průmyslu. Marže ve výši 8% je tedy jeho názor a je možné, že jiný znalec by odhadl marži v jiné výši, v tomto směru se není o co opřít. V daném případě firma, která rozpracované výrobky koupila, je zřejmě použila za účelem dalšího zpracování. Znalec uvedl, že žádný znalec nemůže v tomto případě objektivně vycházet z konkrétních podkladů, ale bude se pohybovat spíše ve sféře úvah. Z tohoto důvodu má znalec za to, že znalecký posudek nelze nijak upřesnit, kromě toho, že se upřesní částky, ze kterých se bude primárně vycházet, tedy zda je již zahrnuto DPH či není a zda je již v prodejní zahrnuta 3% marže či nikoli.

26. Z dokladů o sledování výroby v závodu obec, že výrobky zpeněžené kupní smlouvou ze dne datum se ke dni uzavření kupní smlouvy nacházely ve skladu dlužníka v obec.

27. Ze zprávy společnosti právnická osoba ze dne datum a z inventarizace nedokončené výroby ke dni datum a ke dni datum, že předložená inventarizace je členěna podle místa využití na úpravnu a tzv. sáčkárnu. právnická osoba eviduje nedokončenou výrobu pouze na úrovni druhu papíru bez ohledu na původ, proto nelze dle evidence rozlišit nedokončenou výrobu společnosti právnická osoba od nedokončených výrobků pořízených od právnická osoba. Z dokumentu Stav skladu 39 v tunách a CZK ke dni datum vyplývá, že společnost právnická osoba eviduje na tomto skladu podle čísla materiálu a názvu materiálu z nedokončených výrobků zpeněžených kupní smlouvou ze dne datum asi jen pět položek, a to v1380035 anonymizována tři slova 35G v množství 1,237 tun, v1380040 anonymizována tři slova 40G v množství 1,316 tun, v8310035 anonymizována dvě slova 35GR v množství 6,448 tun, v8510035 anonymizována dvě slova 35GR v množství 2,4 tuny a v8521038 anonymizována dvě slova 38GR/R v množství 0,300 tuny. Z dokumentu Stav skladu 38 v tunách a CZK ke dni datum vyplývá, že společnost právnická osoba eviduje na tomto skladu podle čísla materiálu a názvu materiálu z nedokončených výrobků zpeněžených kupní smlouvou ze dne datum pouze jednu položku a to v5040060 anonymizováno 60G v množství 2,624 tuny.

28. Z dopisu ze dne datum včetně přílohy a z e-mailové komunikace ze dne datum adresované jednateli společnosti právnická osoba jméno příjmení od jednatele společnosti příjmení – papír s. r. o. soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci. Těmito důkazy mělo být prokázáno, že kupní cena uvedená v jednotlivých kupních smlouvách mezi žalovanou a společností právnická osoba je vyšší, než cena obvyklá či tržní. Žalovaná dokladovala těmito důkazy, že za cenu, kterou strany nastavily, když ke skladovým cenám rozpracovaných výrobků připočetly marži 3 %, by nikdo jiný na trhu srovnatelné movité věci nekoupil. Z vyjádření firmy anonymizováno – jméno příjmení vyplynulo, že firma má zájem pouze o položky, u kterých uvedla cenu, kdy se jedná celkem o 5,1 tuny v hodnotě 87 142 Kč. Ostatní položky jsou nevyužitelné z důvodu malého objemu či nevyhovujících rozměrů. Z e-mailové komunikace ze dne datum adresované jednateli společnosti právnická osoba jméno příjmení od jednatele společnosti příjmení – papír s. r. o., vyplynulo, že na nabídku jednatele společnosti právnická osoba jméno příjmení odpověděl obchodní ředitel právnická osoba – papír s. r. o. tak, že v případě výrobků umístěných v obec se jedná o velké množství rozličných kvalit, gramáží a šíří, kde navíc od každé položky je nabízena pouze jedna nebo malé množství rolí. Zásoby jsou proto nepoužitelné pro zpracování na konkrétní výrobky. Existuje možnost použít je jako sběrový papír.

29. Tyto skutečnosti však samy o sobě nevylučují, že jiná osoba na trhu by rozpracované výrobky s marží 3 % nekoupila, když se jedná o vyjádření pouhých dvou firem. Nad rámec toho soud uvádí, že rozpracované výrobky byly žalovanou reálně prodány s marží 3 %, tuto cenu tak lze považovat za cenu obvyklou či tržní. Ze stejných důvodů pak soud zamítnul důkazní návrh žalované na výpověď svědka jméno příjmení, když tento důkaz byl navržen k prokázání stejných skutečností.

30. Pokud se týká obvyklé ceny rozpracovaných výrobků stanovených znalcem ve znaleckém posudku, pak soud ze znaleckého posudku neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když znalec při výpočtu opomněl do obvyklé ceny nedokončené výroby započítat DPH. Jelikož znalec neměl k dispozici žádné srovnatelné případy prodeje nedokončené výroby, marži ve výši 8 % pouze odhadl a připustil, že jiný znalec by odhadl marži v jiné výši, v tomto směru se není o co opřít. Znalec tedy pro odhad marže ve výši 8 % neměl jakékoli relevantní podklady. Soud tak má za to, že ohledně stanovení obvyklé ceny rozpracovaných výrobků nelze ze znaleckého posudku vycházet.

31. Vzhledem k těmto skutečnostem lze předpokládat, že nový znalecký posudek by byl opět spíše pouze odhadem obvyklé ceny, soud tedy s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení zamítnul důkazní návrh žalované na ustanovení dalšího znalce.

32. Z výpisu z hlavní knihy syntetického účtu, z výpisu z obchodního rejstříku, z notářského zápisu ze dne datum a z dokladové inventarizace účtů k účetní závěrce ke dni datum soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci.

33. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

34. Žalovaná jako věřitel a právnická osoba – právnická osoba jako dlužník uzavřeli dne datum smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které dlužník převedl své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných (nedokončených) výrobků uložených ve skladech dlužníka na adrese adresa, adresa, kdy seznam rozpracovaných výrobků tvoří přílohu číslo nedílnou součást smlouvy, k zajištění pohledávek věřitele vyplývajících z obchodní spolupráce a vyúčtovaných fakturami, jejichž seznam tvoří přílohu číslo nedílnou součást smlouvy, a k zajištění budoucích pohledávek věřitele vůči dlužníkovi včetně příslušenství, a věřitel toto vlastnické právo přijal. K převodu vlastnického práva k souboru věcí dochází dle smlouvy okamžikem uzavření smlouvy. Smluvní strany se dále dohodly, že veškeré věci přestavující rozpracované (nedokončené) výrobky, které budou uloženy do skladů dlužníka na adrese adresa, adresa za účinnosti této smlouvy, se okamžikem jejich uskladnění stávají automaticky součástí souboru věcí a vlastnické právo k nim přechází automaticky na věřitele v rámci zajišťovacího převodu dle této smlouvy a to okamžikem jejich fyzického umístění v příslušném skladu. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud dlužník uhradí zcela pohledávky věřitele vymezené ve smlouvě nejpozději do datum, zajišťovací převod vlastnického práva se ruší a vlastnické právo přechází bezúplatně zpět na dlužníka. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud se dlužník ocitne byť částečně v prodlení s úhradou svých závazků a všechny zajištěné pohledávky neuhradí do datum (dále jen„ Rozhodný den“), stává se převod vlastnického práva k souboru věcí nepodmíněným a definitivním a účastníci se následně vypořádají způsobem sjednaným ve smlouvě. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi podle zákona č. 182/2006 Sb., v platném znění, pokud k němu dojde před rozhodným dnem. V čl. 4 smlouvy se strany dohodly, že pokud se věřitel stane nepodmíněným vlastníkem souboru věcí ve smyslu čl. 3 nebo 3.7, zavazuje se soubor věcí v přiměřené lhůtě prodat, kdy výtěžek zpeněžení bude použit následovně: první část bude použita na úhradu nákladů zpeněžení, druhou část si věřitel ponechá a zúčtuje ji na úhradu všech pohledávek věřitele vůči dlužníkovi vymezených ve smlouvě dle pořadí jejich splatnosti a zbývající část výtěžku zpeněžení bude uhrazena dlužníkovi do 20 dnů ode dne, kdy budou uhrazeny všechny k tomu způsobilé pohledávky věřitele vůči dlužníkovi vyplývající z této smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam rozpracovaných výrobků.

35. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka JIP - právnická osoba, IČO, adresa, obec. Rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne datum v 10:21 hod a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl tak, že se zjišťuje se úpadek dlužníka JIP - právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. jméno příjmení, ulice a číslo, obec a číslo.

36. Dne datum žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely kupní smlouvu, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této smlouvy nacházely ve skladu společnosti právnická osoba na adrese závod obec, adresa, obec, na kupujícího. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze číslo která byla nedílnou součástí této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 184 729,58 EUR včetně 21 % DPH, tj. 152 669,07 EUR bez DPH a 32 060,51 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 10 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum.

37. Dne datum žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely kupní smlouvu 001/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházely ve skladu právnická osoba – právnická osoba, adresa, obec. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze číslo která byla nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 65 156,51 EUR včetně 21 % DPH, tj. 53 848,35 EUR bez DPH a 11 308,15 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 60 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha číslo seznam nedokončených výrobků.

38. Dne datum žalovaná jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující uzavřely kupní smlouvu 002/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu právnická osoba – právnická osoba, adresa, obec. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze číslo která byla nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 83 894,10 EUR včetně 21 % DPH, tj. 69 333,97 EUR bez DPH a 14 560,13 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 45 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího číslo pod variabilní symbol, kurz EUR/Kč 25,685. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha číslo seznam nedokončených výrobků.

39. Dne datum sepsal původní žalobce podnik dlužníka do majetkové podstaty. Do majetkové podstaty byl sepsán i soubor movitých věcí, konkrétně nedokončené výrobky uložené ve skladech dlužníka na adrese adresa.

40. Žalovaná přípisem ze dne datum oznámila insolvenčnímu soudu, že přihlásila do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 71 736 564,67 Kč. Všechny pohledávky jsou zajištěné mimo jiné i zajišťovacím převodem vlastnického práva k souboru věcí, kterým jsou veškeré zásoby rozpracovaných nedokončených výrobků uložených ve skladech dlužníka na adresách adresa č. p. 21. Tento zajišťovací převod vlastnického práva byl zřízen na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne datum a zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkovi se zajišťovací převod vlastnického práva stal nepodmíněným a žalovaná se tak stala výlučným a nepodmíněným vlastníkem těchto movitých věcí. Žalovaná dále sdělila insolvenčnímu soudu, že kupní smlouvou ze dne datum převedla své vlastnické právo k části položek nedokončené výroby na společnost právnická osoba za celkovou kupní cenu 184 729,58 EUR, která byla žalované uhrazena dne datum. Vzhledem k tomu, že s touto transakcí nebyly spojeny žádné přímé náklady, byl veškerý výtěžek zpeněžení zúčtován oproti zajištěným pohledávkám žalované vůči dlužníkovi včetně jejich příslušenství, a to v pořadí podle jejich splatnosti. V přípise dále žalovaná uvádí faktury, které zahrnula v přihlášce pod Pohledávku číslo které, s výjimkou jedné faktury, byly v celém rozsahu uhrazeny. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce pojal položky nedokončené výroby, které jsou předmětem zajišťovacího převodu, do majetkové podstaty, lze předpokládat, že žalovaná, resp. subjekt, který aktuálně uplatňuje vůči dotčenému majetku vlastnické právo, bude nucen podat vylučovací žalobu. Z tohoto důvodu věřitel svoji přihlášku nebere částečně zpět, zároveň žádá insolvenční soud, aby v rámci své dohlédací činnosti dal insolvenčnímu správci pokyn k vyloučení majetkových položek, které jsou předmětem zajišťovacího převodu práva, ze soupisu majetkové podstaty.

41. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na majetek dlužníka anonymizováno - právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec, konkurz.

42. Dne datum insolvenční správce dlužníka doplnil specifikaci podniku dlužníka o pohledávku dlužníka za právnická osoba s. r. o., IČO ve výši 333 780,19 EUR, která vznikla z titulu náhrady za zpeněžené movité věci.

43. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. 10. 2017, č. j. 29 Icm 3715/2013-148, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013 nabyl právní moci dne datum, zamítl žalobu společnosti právnická osoba podanou vůči insolvenčnímu správci dlužníka anonymizováno – anonymizováno obec o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka. ulice soud dospěl k závěru, že ať už je pohledávka zajištěného věřitele právnická osoba, zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva důvodná či nikoliv, jedná se o pohledávku tohoto věřitele za dlužníkem, která může být případně uspokojována z majetku dlužníka jen dle pravidel stanovených insolvenčním zákonem. V insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. července 2013, sp.zn. 29 NSČR 23/2012). V situaci, kdy se žalobce podanou žalobou dovolává ochrany svého vlastnického práva, vzniklého na základě 3 kupních smluv uzavřených mezi ním a právnická osoba po zjištění úpadku dlužníka s cílem realizace zajištění pohledávek právnická osoba dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, uzavřené mezi právnická osoba a dlužníkem dne datum, žaloba je ve světle uvedeného zjevně nedůvodná. I kdyby dotčená smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí byla platná (kterážto otázka nebyla odvolacím soudem pro svou bezvýznamnost hodnocena), nemůže podaná žaloba uspět. Nedošlo-li k vypořádání sjednaného zajištění způsobem ve smlouvě (článek 4) předpokládaným před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, je povinností správce sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a zajištěný věřitel (právnická osoba) má právo (resp. povinnost, chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka), pouze přihlásit svou pohledávku za dlužníkem coby zajištěnou (§110, § 165, § 166 a § 173 InsZ). Jestliže se vyloučení zajištění (§ 2 písm. g) InsZ) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka z titulu svého vlastnictví zajištěný věřitel úspěšně domoci nemůže, stejně tak dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) InsZ sám nemůže úspěšně uplatnit a realizovat své zajištění (resp. uspokojit se z něj) prodejem zajišťovacím převodem případně (podmíněně) nabytého majetku dlužníka (resp. slovy zákona majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty dle § 217 InsZ) žalobci. Uspokojil-li se přesto zajištěný věřitel ze zajištění prodejem jeho předmětu žalobci po zjištění úpadku dlužníka, dotčené 3 kupní smlouvy nemohou být pro obcházení zákona platné. Postup zvolený zajištěným věřitelem a žalobcem po uplynutí lhůty k podávání přihlášek dle § 136 odst. 2, písm. d) InsZ v zájmu přednostního uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z majetku dlužníka zjevně popírá smysl ust. § 109 InsZ spočívající v nastolení právního režim umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů.

44. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33, který nabyl právní moci dne datum, zamítnul žalobu, kterou se právnická osoba s. r. o. v postavení žalobce domáhala proti vůči insolvenčnímu správci dlužníka anonymizováno – anonymizováno obec vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že na věc je plně aplikovatelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 23/2012, které uvádí, že i v insolvenčním řízení platí, že stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka, zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže.

45. Část movitých věcí zpeněžených kupní smlouvu 001/ 2013 ze dne datum a kupní smlouvou 002/ 2013 ze dne datum zanikla pořezem, který provedl dlužník na základě objednávky společnosti právnická osoba, a že dlužník vystavil společnosti právnická osoba za tento pořez faktury, které společnost právnická osoba dlužníkovi uhradila. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 se jednalo o tyto movité věci:

V případě kupní smlouvy 002/ 2013 se jednalo o tyto movité věci:

Celkem anonymizována dvě slova 26GR /W; 7,235 v1400025; anonymizována tři slova 25GR; číslo; 1,145; 12 205,36; 13 975,14 v6310032; jméno příjmení 32GR /W; číslo; 3,315; 22 213,98; 73 639,34 v6430025; jméno příjmení 25GR; číslo; 1,510; 21 243,60; 32 077,84 v6570017; jméno příjmení 17GR /U; číslo; 3,695; 19 808,53; 73 192,52 v3121011; anonymizováno 45% PN13 číslo; číslo; 0,061; 23 567,22; 1 437,60 v3121011; anonymizováno 45% PN13 číslo; číslo; 0,237; 23 567,22; 5 585,43

Celkem anonymizováno 45% PN13 číslo; 0,298 v6310040; jméno příjmení 40GR /W; číslo; 2,260; 22 213,98; 50 203,59

46. Předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení se žalobou ze dne datum ve znění doplnění žaloby ze dne datum podanou k Okresnímu soudu v Šumperku domáhal vůči společnosti právnická osoba jako žalované vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím. Řízení u Okresního soudu v Šumperku není doposud pravomocně skončeno.

47. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k zaplacení částky 333 780,19 EUR do majetkové podstaty do tří dnů od obdržení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne datum.

Právní hodnocení:

48. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

49. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení.

50. Podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do datum neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

51. Podle ust. § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

52. Podle ust § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

53. Podle ust. § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

54. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

55. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

56. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

57. Soud posoudil nárok, kterého se žalobkyně domáhala, po právní stránce jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované na úkor majetkové podstaty dlužníka právnická osoba – právnická osoba. Závazkový právní vztah z bezdůvodného obohacení vzniká tehdy, došlo-li na úkor jednoho subjektu k obohacení druhého bez právem uznaného důvodu. Kdo je v tomto právním vztahu zavázán k vydání předmětu bezdůvodného obohacení, je definováno v ust. § 451 odst. 1 obč. zák. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení není přitom vázána na zavinění na straně obohaceného ani na jeho protiprávní jednání, jako je tomu u povinnosti k náhradě škody. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv. Plnění může spočívat buď v tom, že bylo něco dáno, bylo zřízeno právo anebo bylo ve prospěch někoho konáno.

58. Soud má v dané věci za prokázané, že dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení proti dlužníku anonymizováno - právnická osoba Dne datum a datum, tedy až po zahájení insolvenčního řízení, převedla žalovaná třemi kupními smlouvami rozpracované výrobky dlužníka na společnost právnická osoba za kupní cenu v celkové výši 333 780,19 EUR. Žalovaná dovodila své právo převést předmětné movité věci ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí uzavřené dne datum mezi dlužníkem a žalovanou, kde si účastníci v čl. 3 dotčené smlouvy ujednali, že:„ stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni datum (tj. nepodmíněný a definitivní převod vlastnického práva k souboru movitých věcí, jež sloužily k zajištění pohledávky žalované vůči dlužníku) má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi v smyslu zákona č. 182/2006 Sb., pokud k němu dojde před Rozhodným dnem (tj. datum).

59. V R 45/2009 Nejvyšší soud popsal mechanismus uplatnění nároků ze zajištění zřízeného prostřednictvím zajišťovacího převodu vlastnického práva v úpadkovém řízení (pro poměry zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) tak, že i v případě, kdy se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva stala splatnou před prohlášením konkursu na majetek dlužníka, ale zajištění ke dni prohlášení konkursu trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše správce konkursní podstaty předmět zajištění do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do konkursu vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na oddělené uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetku konkursní podstaty se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže.

60. Závěry formulované v R 45/2009 se beze zbytku uplatní též pro insolvenční řízení vedené podle insolvenčního zákona. I v insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. K tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 23/2012.

61. Konečně v rozsudku ze dne 31. srpna 2017, sen. zn. 29 ICdo 24/2016, Nejvyšší soud doplnil, že věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (a jenž je tedy podmíněným vlastníkem majetku původně patřícího dlužníkovi), není od zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 4 insolvenčního zákona) oprávněn uplatnit právo na uspokojení ze zajištění jiným způsobem než přihláškou zajištěné pohledávky (srov. § 109 odst. 1 písm. b), § 166 insolvenčního zákona). Možnost zpeněžit zajištěný majetek způsobem sjednaným ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva tak věřiteli zaniká nastoupením účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

62. Ve světle shora citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu posoudil soud smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne datum, konkrétně její ustanovení čl. 3.7 jako neplatné pro obcházení zákona, a to obcházení ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Podle ustanovení § 109 insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojuje i ten účinek, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku (odstavec 4). Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu (odstavec 5).

63. Sjednání rozvazovací podmínky ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva spočívající v tom, že vlastnické právo k souboru movitých věcí přechází na žalovanou nepodmíněně a definitivně v momentu zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku pak ust. § 109 odst. 1 písm. b) evidentně obchází a popírá smysl tohoto ustanovení spočívající v nastolení právního režimu umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů. Soud proto ujednání posoudil jako neplatné dle ust. § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

64. Ze stejných důvodů jsou pak neplatné i tři kupní smlouvy ze dne datum a datum, jimiž žalovaná majetek dlužníka neoprávněně zpeněžila.

65. Pokud se týká argumentace žalované, že není v řízení pasivně věcně legitimována, pak soud má za to, že tato není důvodná. Soud poukazuje na závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2611/2016, kde se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je správný názor, že v případě neplatnosti (kupní) smlouvy, na jejímž základě byl po zahájení insolvenčního řízení převeden majetek insolvenčního dlužníka na třetí osobu, nemůže (nikdy) insolvenční správce po osobě, která daný majetek dlužníka neoprávněně zpeněžila, požadovat vydání bezdůvodného obohacení (majetkový prospěch, kterého se jí prodejem předmětného majetku dostalo) a zda je jedinou možností, kterou insolvenční správce ve shora uvedeném případě má, zařazení předmětného majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka? Nejvyšší soud dovodil, že žalovaná mohla (poté co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení) uplatnit právo na uspokojení ze zajištění (jen) přihláškou zajištěné pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka, a to bez ohledu na to, zda insolvenční správce sepsal předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka; současně měla insolvenčnímu správci předmět zajištění vydat (ve smyslu umožnit insolvenčnímu správci, aby jej za účelem uspokojení pohledávky žalované zpeněžil). Prodala-li žalovaná předmět zajištění, postupovala v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Je přitom na posouzení insolvenčního správce, zda předmět zajištění sepíše do majetkové podstaty dlužníka (např. proto, že dospěje k závěru, že se nabyvatelé nestali jeho vlastníky) nebo zda se bude domáhat zaplacení částky získané žalovaným jeho prodejem (nelze-li zpochybnit vlastnické právo osob, jimž byl předmět zajištění neoprávněně prodán). Současně není vyloučeno, aby insolvenční správce (v případě nejistoty co do práv, jež může uplatnit) učinil obojí; v takovém případě ovšem bude možno o žalobě na peněžité plnění (věcně) rozhodnout teprve poté, kdy bude„ příslušnost“ předmětu zajištění k majetkové podstatě vyřešena (např. nastane-li fikce, že byl pojat do soupisu oprávněně nebo bylo-li rozhodnuto o jeho vyloučení z majetkové podstaty). Vyjde-li tedy v řízení najevo, že insolvenční správce sepsal předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a nabyvatelé předmětu zajištění podali žalobu o jeho vyloučení z majetkové podstaty dlužníka, bude možno o žalobě na zaplacení částky získané žalovaným prodejem předmětu zajištění rozhodnut až na základě výsledku řízení o vylučovací žalobě. O tom, že v majetkové podstatě dlužníka v konečném důsledku může„ zůstat“ buď (jen) předmět zajištění nebo (jen) peníze získané jeho prodejem, není pochyb.

66. Soud má za to, že z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že je na posouzení insolvenčního správce, zda předmět zajištění sepíše do majetkové podstaty dlužníka, nebo zda se bude domáhat zaplacení částky získané žalovaným jeho prodejem, popř. zda učiní obojí, a za situace, kdy insolvenční správce zvolí druhou možnost (popř. obě), je žalovaná v takovém řízení pasivně věcně legitimována. Vymožení této sepsané pohledávky není vázáno na to, zdali bylo či nebylo cokoliv vyloučeno z majetkové podstaty; taktéž její vymožení není vázáno ani na to, zdali původně žalovanou zpeněžené věci existují. Smyslem uvedeného rozhodnutí bylo dle názoru soudu zdůraznit, že v konečném důsledku může v majetkové podstatě dlužníka zůstat pouze jedna z uvedených majetkových hodnot.

67. Lze tedy uzavřít, že žalované vzniklo na základě neplatného ustanovení čl. 3 7 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva bezdůvodné obohacení na úkor majetkové podstaty dlužníka a to ve výši obvyklé ceny movitých věcí, kterými žalovaná disponovala jako vlastník a které by jinak, nebýt jednání žalované, měly být vydány do majetkové podstaty dlužníka.

68. Pokud se týká výše nároku, pak až po přibrání znalce do řízení bylo zjištěno, že stanovit obvyklou cenu těchto věcí znaleckým posudkem na základě srovnávací metody, která je běžně používána, je velmi obtížné, když se jedná v daném případě o rozpracované výrobky, které se obvykle neprodávají, ale jsou určeny k dalšímu zpracování. Pro stanovení obvyklé ceny rozpracovaných výrobků nebyl vypracovaný znalecký posudek použitelný. Dokazování dalším znaleckým posudkem se pak soudu v daném případě jevilo jako neúčelné z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, protože by vyžadovalo další náklady a čas ovšem s nejistým výsledkem. Soud proto přistoupil k určení výše nároku postupem dle ust. § 136 o. s. ř. a určil ji podle své úvahy. Soud má za to, že v daném případě je možno vyjít z ceny, za kterou byly rozpracované výrobky žalovanou reálně prodány, když kupní cena byla stanovena dohodou mezi spřízněnými subjekty bez jakékoli ingerence žalobkyně, a nelze předpokládat, že by žalovaná měla jakýkoli zájem na nadhodnocení kupní ceny, navíc smluvní strany v kupních smlouvách prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena pak byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %.

69. V případě kupní smlouvy ze dne datum se žalobkyně domáhá peněžité náhrady za všechny rozpracované výrobky převedené touto kupní smlouvou, kdy skladová cena výrobků činila 3 847 112,40 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 115 413, 372 Kč pak činila kupní cena 3 962 525, 772 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,955 činí 152 669,07 EUR bez DPH.

70. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 ze dne datum se žalobkyně domáhá peněžité náhrady pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním, kdy se jedná o následující výrobky:

72. Skladová cena těchto výrobků činila v souhrnu 1 185 854,05 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 35 575,62 Kč pak činila kupní cena 1 221 429,67 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,955 činí 47 059,51 EUR bez DPH.

73. V případě kupní smlouvy 002/ 2013 ze dne datum se žalobkyně domáhá peněžité náhrady pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním, kdy se jedná o následující výrobky:

Celkem anonymizováno 45% PN13 číslo; 0,298 v6310040; jméno příjmení 40GR /W; číslo; 2,260; 22 213,98; 50 203,59

74. Skladová cena těchto výrobků činila v souhrnu 596 502, 688 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 17 895, 080 Kč pak činila kupní cena 632 292,85 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,685 činí 24 617,20 EUR bez DPH.

75. Celková obvyklá cena rozpracovaných výrobků, za něž se žalobkyně domáhá peněžité náhrady, tak činí 224 345,78 EUR, k této částce je pak nutno přičíst 21 % DPH, tj. částku 47 112,61 EUR, když kupní cena v jednotlivých kupních smlouvách byla stanovena včetně DPH a žalovaná např. ve svém oznámení insolvenčnímu soudu ze dne datum potvrdila, že takto stanovenou kupní cenu od právnická osoba papermill obdržela. Celkem tedy náleží žalobkyni za neoprávněně zcizené rozpracované výrobky částka 271 458,39 EUR. Soud tedy žalobě v této části vyhověl a to včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od datum, když žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, kde jí byla poskytnuta lhůta tří dnů ode dne obdržení této výzvy, dopis byl žalované doručen dne datum a již datum tak byla žalovaná s úhradou svého dluhu v prodlení.

76. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

77. Ve zbývajícím rozsahu pak soud shledal žalobu nedůvodnou, když se žalobkyně domáhala rovněž zaplacení marže ve výši 22 %. V řízení bylo zejména výpovědí znalce prokázáno, že obdobné rozpracované výrobky nejsou běžně obchodovány, když jsou určeny k dalšímu zpracování. Znalec odhadl marži ve výši 8 % a sám uvedl, že se jedná v podstatě o čistou spekulaci. Znalec rovněž ve znaleckém posudku uvedl, že žalobkyní požadovaná marže ve výši 22 % se jeví jako nepřiměřeně vysoká. V řízení pak bylo prokázáno, že rozpracované výrobky nebyly prodány za přímé výrobní náklady, jak uváděla žalobkyně, ale ke skladové ceně výrobků byla při stanovení kupní ceny připočtena přirážka ve výši 3 %, pokud byly výrobky reálně prodány s takovouto přirážkou, pak soud má za to, že takto stanovená cena je cenou obvyklou. S ohledem na výše uvedené soud požadavek žalobkyně na zaplacení marže ve výši 22 % neshledává důvodným. Soud tedy žalobu zamítnul co do částky 55 640,33 EUR včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když tato částka představuje částečně žalobkyní požadovanou marži ve výši 22 % (48 747,95 EUR) a ve zbývajícím rozsahu se jedná o nedůvodnou část nároku, neboť soud postupoval při výpočtu obvyklé ceny jiným způsobem, než žalobkyně ve svém podání ze dne datum (na čl. 262 – 265).

78. Pokud se týká námitky promlčení vznesené žalovanou v podání ze dne datum (čl. 363 – 365) ve vztahu k části nároku žalobkyně, kde se žalobkyně domáhá náhrady za neoprávněně zpeněžené movité věci, které se vyskytují na stranách 2 a 4 přílohy kupní smlouvy ze dne datum, když na tuto přílohu žalobkyně v podané žalobě odkazuje, avšak tyto strany přílohy k žalobě nepřiložila a konkrétní položky tvrdila až ve svém podání ze dne datum, pak soud konstatuje, že tato námitka není důvodná. Z kontextu všech podání a listin je zcela zřejmé, že žalobkyně se již podanou žalobou domáhala peněžité náhrady za všechny rozpracované výrobky zpeněžené kupní smlouvou ze dne datum (žaloba byla podána datum), kdy nedílnou součástí kupní smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je zcela totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum, kde jsou všechny výrobky specifikovány. Z číslování stran přílohy přiložené ke kupní smlouvě ze dne datum je zřejmé, že příloha má pět stran, kdy pouze nedopatřením nebyly strany 2 a 4 přílohy předloženy, kompletní seznam výrobků však byl, jak již bylo soudem uvedeno, předložen spolu se žalobou jako příloha smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Soud tak námitku promlčení vznesenou žalovanou shledal nedůvodnou.

79. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení původně domáhala zaplacení částky 333 780,19 EUR, co do částky 6 681,47 EUR s příslušenstvím bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněného žalobkyní, v rozsahu 55 640,33 EUR s příslušenstvím pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Úspěch žalobkyně je tedy představován částkou 271 458,39 EUR, tedy 81,33 % z předmětu řízení a úspěch žalované částkou 62 321,80 EUR, tedy 18,67 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 62,66 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 717 900 Kč za tyto úkony právní služby: 1x převzetí a příprava zastoupení - 44 220 Kč při tarifní hodnotě 8 975 588,88 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 28. 5. 2014, tj. 27,44 Kč), 1x předžalobní výzva ze dne datum se základním skutkovým a právním rozborem - 44 220 Kč při tarifní hodnotě 8 975 588,88 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 28. 5. 2014, tj. 27,44 Kč, 1 x podání žaloby – 44 380 Kč při tarifní hodnotě 9 016 476,22 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 15. 12. 2014, tj. 27, 565 Kč), ½ x doplnění odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne datum – 22 090 Kč při tarifní hodnotě 8 960 869,43 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 23. 5. 2015, tj. 27, 395 Kč), 1x sdělení procesního stanoviska na výzvu soudu ze dne datum – 42 060 Kč při tarifní hodnotě 8 439 146,98 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 30. 1. 2019, tj. 25,80 Kč), ½ x vyjádření k odvolání žalované proti usnesení o pokračování v řízení ze dne datum – 21 090 Kč při tarifní hodnotě 8 462 043,89 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 12. 2. 2019, tj. 25,87 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne datum – 42 060 Kč při tarifní hodnotě 8 434 240,50 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 22. 8. 2019, tj. 25, 785 Kč), 1x doplnění tvrzení žalobkyně s návrhem na ustanovení znalce ze dne datum – 42 220 Kč při tarifní hodnotě 8 475 127,84 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 20. 9. 2019, tj. 25,91 Kč), 1x vyjádření k podání žalované na výzvu soudu ze dne datum – 41 900 Kč při tarifní hodnotě 8 393 353,16 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 18. 10. 2019, tj. 25,66 Kč), 1x vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum – 42 580 Kč při tarifní hodnotě 8 566 715,48 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 30. 11. 2020, tj. 26,19 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne datum – 41 620 Kč při tarifní hodnotě 8 324 662,42 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 26. 5. 2021, tj. 25,45 Kč), 1x doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne datum – 41 540 Kč při tarifní hodnotě 8 306 671,99 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 7. 6. 2021, tj. 25, 395 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne datum – 41 580 Kč při tarifní hodnotě 8 318 120,45 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 24. 6. 2021, tj. 25,43 Kč), 1x replika k vyjádření žalované ze dne datum - 41 860 Kč při tarifní hodnotě 8 388 446,67 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 14. 7. 2021, tj. 25, 645 Kč), 1x označení listin k uložení ediční povinnosti na výzvu soudu ze dne datum – 41 700 Kč při tarifní hodnotě 8 349 194,83 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 24. 8. 2021, tj. 25, 525 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne datum - 41 660 Kč při tarifní hodnotě 8 332 839,89 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 8. 12. 2021, tj. 25, 475 Kč), 1x závěrečný návrh ze dne datum – 40 700 Kč při tarifní hodnotě 8 095 693,32 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 4. 1. 2022, tj. 24,75 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne datum – 40 420 Kč při tarifní hodnotě 8 023 731,60 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 6. 1. 2022, tj. 24,53 Kč). Náklady řízení dále sestávají z hotových výdajů advokáta v celkové výši 5 400 Kč (režijní paušál 300 Kč za 18 úkonů právní služby). Náklady řízení dále tvoří cestovné z obec do obec a zpět v celkové výši 18 591,36 Kč, vypočtené dle níže uvedených kritérií:

80. Náklady řízení dále představuje náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem 30 hodin ve výši 6 000 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad ve výši 157 057,19 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 904 948,55 Kč 62,66 % z této částky je pak 567 040,76 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 567 040,76 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

81. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady proplacením znalečného v celkové výši 8 419 Kč, žalobkyně je tedy povinna nahradit státu náklady v rozsahu svého neúspěchu ve věci, tj. 18,67 %, tedy částku 1 571,83 Kč, žalovaná pak v rozsahu 81,33 %, tj. částku 6 847,17 Kč Lhůta k plnění byla i zde stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

82. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši 329 212 Kč soud rozhodl dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je v řízení v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. od placení soudního poplatku osvobozena a povinnost zaplatit odpovídající část soudního poplatku podle výsledku řízení tak přechází na žalovanou. Soudní poplatek pak byl stanoven dle ust. § 6 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb. ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž soud vydal rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek, tj. ke dni 3. 1. 2022, kdy kurz EUR/Kč činil 24,750. Základ poplatku tak činil 8 095 693,32 Kč (327 098,72 EUR x 24,750), soudní poplatek z této částky pak představuje dle položky 1, odst. 1. písm. c) sazebníku částku 404 785 Kč. Žalovaná je tedy dle míry svého neúspěchu ve věci (81,33 %) povinna zaplatit část soudního poplatku ve výši 329 212 Kč Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Související dokumenty

Citované dokumenty

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
182/2006 · 2022-01-06 · 34× citováno v dokumentu
Zákon občanský zákoník
89/2012 · 2022-01-06 · 11× citováno v dokumentu
Občanský soudní řád
99/1963 · 2022-01-06 · 9× citováno v dokumentu
Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013
1/2013 · 2022-01-06 · 5× citováno v dokumentu
29 NSCR 23/2012
Nejvyšší soud · 29 NSCR 23/2012 · ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.23.2012.1 · 2013-07-18 · 4× citováno v dokumentu
Zákon České národní rady o soudních poplatcích
549/1991 · 2022-01-06 · 3× citováno v dokumentu

Nejnovější rozhodnutí citující tento dokument

KSOS 75 CO 124/2022-613
Krajský soud v Ostravě · 75 CO 124/2022-613 · ECLI:CZ:KSOS:2022:75.Co.124.2022.1 · 2022-11-10