OSOL 29 C 175/2023-33

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 24 507,22 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 507,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 507,22 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba, a. s., IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému bezhotovostně na jím uvedený bankovní účet částku 15 000 Kč, kdy tuto částku měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně splatit nejpozději do dne datum Vedle zapůjčené jistiny byl dle smluvního ujednání žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo distančně skrz webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěrovou smlouvu žalovaný podepsal prostřednictvím unikátního SMS kódu, který mu byl zaslán. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne datum upomínku k úhradě dlužné částky, žalovaný však i přesto ničeho neuhradil.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 11. 12. 2023, č. j. 29 C 175/2023-26, nechť soudu sdělí, pod jakým referenčním číslem je pohledávka za žalovaným evidována v seznamu postupovaných pohledávek přiložených k žalobnímu návrhu a dále jak konkrétně právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně nikterak nereagovala, vůči soudu učinila pouze přípisem doručeným soudu dne datum omluvu z jednání.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žalobní tvrzení žalobkyně nerozporoval.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: ⟪LB:lb_001⟫ -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0005911008572194 ze dne datum (č. l. 11-14), že byla uzavřena distančním způsobem mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným, a to na částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % p. a., RPSN ve výši 194,27 % a povinností žalovaného uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč; ⟪LB:lb_002⟫ -) z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum (č. l. 15-16), že žalovaný byl poučen o době trvání spotřebitelského úvěru 12 měsíců, výši jednotlivých splátek 2 125 Kč měsíčně a celkové částce určené ke splacení ve výši 25 494 Kč; ⟪LB:lb_003⟫ -) z potvrzení o platbě ze dne datum (č. l. 17), že na bankovní účet č. bankovní účet bylo dne datum bezhotovostně z bankovního účtu č. bankovní účet poukázáno 15 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ zapujcka S0005911008572194“; ⟪LB:lb_004⟫ -) z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum spolu se seznamem postoupených pohledávek, (č. l. 18, 19 a 19 verte), že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek specifikovaných v přiloženém seznamu, přičemž seznam neobsahuje údaje o pohledávce za žalovaným; ⟪LB:lb_005⟫ -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (č. l. 20), že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši

22 914,45 Kč do tří dnů; ⟪LB:lb_001⟫ -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum s podacím lístkem (č. l. 20 verte a 21), že žalobkyně prostřednictvím právního zástupe žalovaného téhož dne, kdy mu zaslala oznámení o postoupení pohledávky, jej současně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 31 335,45 Kč, sestávající z dlužné částky plynoucí z úvěrové smlouvy ve výši 22 914,45 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 421 Kč, a to také ve lhůtě tří dnů.

5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. S0005911008572194 číslo na částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % p. a., RPSN ve výši 194,27 % a povinností žalovaného uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč. Žalovanému byly téhož dne finanční prostředky bezhotovostně poukázány na jím označený bankovní účet. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. V žalobkyní předloženém seznamu postupovaných pohledávek pohledávka za žalovaným z titulu předmětné úvěrové smlouvy absentuje, tedy údaje žalovaného, jakož i číslo smlouvy nejsou uvedeny v žádném ze sloupců tabulky seznamu. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky dne datum oznámila a současně jej téhož dne před žalobní výzvou vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně. V této souvislosti lze odkázat na závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, která dovodila, že věcnou legitimací

(ať již aktivní či pasivní) se rozumí stav vyplývající z hmotného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2634/2007, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016). Věcná legitimace dává odpověď na otázku, zda účastníci řízení jsou skutečně nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde. Rozhodnutí o věcné legitimaci je rozhodnutí soudu ve věci samé na základě výsledků dokazování nebo právního posouzení věci. V případě žalobce se jedná o tzv. aktivní věcnou legitimaci, která je dána, pokud je žalobce na základě výsledků dokazování a právního posouzení věci nositelem práva, o nějž v řízení jde. Je-li aktivní a pasivní legitimace dána, pak soud žalobě vyhoví. Naopak při nedostatku aktivní nebo pasivní legitimace soud žalobu zamítne (srov. PŘIDAL, Ondřej. § 90 (První definice účastníků). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 4).

10. Soud s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že nelze žalobě žalobkyně vyhovět. Žalobkyně v řízení neprokázala, že na ni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným, když v předloženém seznamu postoupených pohledávek pohledávka za žalovaným absentuje, přičemž žalobkyně nevyhověla výzvě soudu ze dne datum a postoupení pohledávky za žalovaným nedoložila. Ničeho na tom nemůže změnit ani fakt, že žalobkyně vůči žalovanému před podáním žaloby aktivně jako věřitel konala. Ve vztahu k nevyhovění výzvě soudu ze strany žalobkyně je možno jen dodat, že nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 22/03).

11. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala, že je v této věci nositelem aktivní věcné legitimace. Z toho důvodu soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšným účastníkem, když žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta, a proto by tak žalovaný měl právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Žalovaný však byl v řízení zcela procesně pasivní, žádné náklady řízení neuplatnil a zjevně mu žádné náklady řízení ani nevznikly. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.