OSOL 11 C 232/2024-65

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený 4. 1. 1980 bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 32 585 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 5 408,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 105,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 456,46 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 803,40 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 3 803,40 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále částky 27 176,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 615,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 389,01 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18 418,67 Kč od 30.1.2024 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 18 418,67 Kč od 30.1.2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 5 408,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 19. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 13 418 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 786 Kč a částku za zpracování půjčky a další péči o zákazníka ve výši 6 632 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky, poplatku a úroku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 21 měsíčních splátkách ve výši 1 354 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 19. 9. 2021. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 23 009,63 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 27 176,63 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že věřitel uzavřel se žalovaným dne 8. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 30 767 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 13 183 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % a odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14 752 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 832 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky, poplatku a úroku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 24 měsíčních splátkách ve výši 2 949 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 8. 8. 2021. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 43 590,37 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 3 803,40 Kč, dlužný poplatek ve výši 1 604,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 456,46 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 20. 9. 2021 do 29. 1. 2024, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 105,27 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 19. 10. 2021 do 29. 1. 2024 a dále úrok ve výši 25,14 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 27 176,63 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 418,67 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 757,96 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 16 389,01 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 615,46 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 418,67 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 418,67 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, u jednání soudu dne 3. 1. 2025 sdělil, že měl za to, že už má úvěr splacený a navrhl zamítnutí žaloby.

3. V doplnění žaloby ze dne 4. 11. 2024 žalobkyně sdělila, že věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměru a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 19. 12. 2019 a 8. 8. 2019 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“(pracovní smlouva a výplatní pásky). Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve vlastním bydlení, vlastní vozidlo, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič u společnosti právnická osoba Anonymizováno a jeho pravidelná čistá mzda činí 24 019 Kč. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou 6 000 Kč a interní splátky půjček činí 3 200 Kč, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Má veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek z 10 a 11/2019.

5. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, vlastní vozidlo, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič u společnosti právnická osoba Anonymizováno a jeho pravidelná čistá mzda činí 24 194 Kč. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou 3 000 Kč a interní splátky půjček činí 3 000 Kč a externí splátky činí 2 000 Kč, nemá kreditní kartu, má zápůjčku u jiné společnosti. Má veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek z 5 a 6/2019.

6. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne 8. 8. 2021 bylo zjištěno, že uvedeného dne žalovaný a věřitel podepsali listinu, v níž se věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši 30 767 Kč. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši 13 183 Kč, částka za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení úvěru ve výši 14 752 Kč, částka za službu komfortního splácení ve výši 2 832 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr v celkové výši 70 767 Kč vrátit 24 měsíčních splátkách ve výši 2 949 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 2 940 Kč. Zároveň podpisem stvrdil, že mu byla částka 40 000 Kč poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy.

7. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že uvedeného dne žalovaný a věřitel podepsali listinu, v níž se věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši 13 418 Kč. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši 6 786 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru a další služby ve výši 6 632 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr v celkové výši 28 418 Kč při úrokové sazbě 44,1 % ročně vrátit v 21 měsíčních splátkách ve výši 1 354 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 1 338. RPSN činí 118,31 %. Zároveň podpisem stvrdil, že mu byla částka 15 000 Kč poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, tj. dne 19. 12. 2019.

8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně a věřitel podepsali listinu, v níž se věřitel zavázal převést na žalobkyni nezajištěné pohledávky za svými dlužníky vzniklé ze smluv o zápůjčce či smluv o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství, žalobkyně se zavázala zaplatit věřiteli úplatu za podmínek sjednaných v této smlouvě. Z příloh k této smlouvě pak vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byly i pohledávky za žalovaným označené číslem hodnota a číslem hodnota. Smluvní strany si ujednaly, že postupitel (právní předchůdkyně žalobkyně) předá postupníkovi do 3 pracovních dní po zaplacení sjednané úplaty v elektronické podobě data obsažená v seznamu pohledávek a doplněná u jednotlivých pohledávek o další identifikační údaje dlužníka, výši pohledávky, rozpad celkové výše postoupené pohledávky na jednotlivé nároky k pohledávkám se vážícím a o platební historii dlužníka.

9. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalované pohledávky za žalovaným byly postoupeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

10. Z listiny označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný u smlouvy č. hodnota za období od 8. 8. 2019 do 29. 9. 2023 zaplatil celkem 43 590,37 Kč.

11. Z listiny označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný u smlouvy č. hodnota za období od 19. 12. 2019 do 29. 9. 2023 zaplatil celkem 23 009,63 Kč.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 5. 2024 bylo zjištěno, že touto výzvou právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 60 743,58 Kč nejpozději do 6. 6. 2024.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Dne 29. 1. 2024 došlo k postoupení žalovaných pohledávek ze společnosti Provident Fiancial s.r.o. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem téhož dne. Věřitel a žalovaný podepsali dne 8. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku v hotovosti ve výši 40 000 Kč. Součástí splátek bylo nejen vrácení zapůjčené částky, ale též částky ve výši 30 767 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 29 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení úvěru a komfortního splácení. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 949 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 2 940 Kč. Žalovaný věřiteli zaplatil celkem 43 590,37 Kč. Věřitel dále uzavřel s žalovaným dne 19. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 15 000 Kč. Žalovanému vznikla povinnost vrátit věřiteli zápůjčku ve výši 15 000 Kč a částku ve výši 13 418 Kč. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši 6 786 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru a další služby ve výši 6 632 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr v celkové výši 28 418 Kč při úrokové sazbě 44,1 % ročně vrátit v 21 měsíčních splátkách ve výši 1 354 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 1 338. Žalovaný věřiteli zaplatil celkem 23 009,63 Kč.

14. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve vlastním bydlení, resp. u rodičů, vlastní vozidlo, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič u společnosti právnická osoba Anonymizováno a jeho pravidelná čistá mzda činí 24 019 Kč, resp. 24 194 Kč. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou 6 000 Kč a interní splátky půjček činí 3 200 Kč, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti (u smlouvy ze dne 19. 12. 2019), měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou 3 000 Kč a interní splátky půjček činí 3 000 Kč a externí splátky činí 2 000 Kč, nemá kreditní kartu, má zápůjčku u jiné společnosti (u smlouvy ze dne 8. 8. 2019). Má veden bankovní účet. Tyto skutečnosti nebyly nikterak doloženy a s výjimkou výše mzdy a existence pracovního poměru ani věřitelem ověřovány. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy ze dne 8. 8. 2019 uhradil celkem 43 590,37 Kč a ze smlouvy ze dne 19. 12. 2019 uhradil celkem 23 009,63 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

21. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně (respektive věřitel) dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení bylo prokázáno, že věřitel při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splatit pracoval s údaji sdělenými žalovaným, avšak tyto si ověřila pouze v omezené míře, a sice pouze příjmovou stránku. Žalobkyně si zejména nijak neověřila výdaje žalovaného, zda žalovaným uváděné výdaje odpovídají skutečnosti a žalobkyní vypočtená částka, s níž žalovaný měsíčně měl volně disponovat, je vůbec reálná. Ačkoliv v žádosti o úvěr je uvedeno že si vyžádala potvrzení o příjmu a pracovní smlouvu žalovaného, soudy tyto doklady nedoložila. Žalobkyně soudu nedoložila ani to, že by si prověřila žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Dle soudu tak nemohla mít ucelený přehled o životní a majetkové situaci žalovaného. Pokud žalobkyně vycházela z takto neúplných, rozporných a nijak nedoložených údajů, nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle § 87 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Co se týče zúčtování vzájemných plnění z neplatné smlouvy Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3008/2007, konstatoval, že „byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Jestliže tedy jde o vrácení vzájemných peněžitých plnění z neplatné smlouvy, je třeba po vzájemném zúčtování těchto plnění uložit plnění rozdílu jednomu z účastníků“. Tento závěr pak Nejvyšší soud rozvedl v rozhodnutí ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 23/2016, tak, že toto ustanovení „zakotvuje vzájemnou vázanost práv a povinností účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy; nárok každé ze smluvních stran na vrácení plnění, které poskytla, je nárokem ze zákona podmíněným její povinností vrátit to, co podle smlouvy přijala, druhé smluvní straně. Protože práva a povinnosti každého z účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy jsou vzájemně podmíněny, platí, že uplatnění a uspokojení práva jedné ze stran na vrácení plnění z takové smlouvy je vázáno na uspokojení obdobného práva druhé smluvní strany; jinak řečeno, povinnost jednoho subjektu plnit (vrátit přijaté plnění) je vázána na tutéž povinnost subjektu druhého. Vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je každá její strana oprávněna požadovat po druhé smluvní straně jen tehdy, jestliže již sama vrátila nebo současně s uplatněním svého práva vrací či nabídne vrácení všeho, co sama podle této smlouvy přijala“ (obdobně rozhodnutí Finančního arbitra č. j. FA/SR/SU/525/2017-1). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne 8. 8. 2019 poskytla částku 40 000 Kč a dne 19. 12. 2019 částku 15 000 Kč. Žalobkyně pak sama v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil na svůj dluh ze smlouvy ze dne 8. 8. 2019 částku 43 590,37 Kč a ze smlouvy ze dne 19. 12. 2019 uhradil celkem 23 009,63 Kč. Žalovaný tedy žalobkyni zaplatil více, než kolik mu sama poskytnula.

24. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na zaplacení poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu zcela úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.