OSOL 14 C 163/2026-18

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Hradilem sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované Jméno žalované, nar. Datum narození žalované datum pod č. j. spisová značka ve výši 5 000 Kč měsíčně splatnou k rukám matky, se s účinností od datum zrušuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum pod č. j. spisová značka ve výši 5 000 Kč měsíčně splatnou k rukám matky, a to s účinností od datum, a to s argumentací, že jeho vyživovací povinnost zanikla, neboť žalovaná je schopna se již sama živit.

2. Žalovaná procesním úkonem vůči soudu uznala nárok žalobce, když souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti.

3. Podle § 153a odst. 1 věta prvá, o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

4. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

5. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.

6. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a žalovaná svým procesním úkonem vůči soudu uznala nárok žalobce, soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. V souladu s ust. § 153a odst. 4 o. s. ř. pak soud jen pro vydání rozsudku pro uznání nenařizoval jednání.

7. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť řízení se týkalo vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi, které je ze zákona věcně osvobozeno.

8. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když soud přihlédl k povaze projednávané věci, jakož i skutečnosti, že se jedná o vzájemnou vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi, přihlédl k postoji obou účastníků a dospěl k závěru, že je o nákladech řízení třeba rozhodnout negativně.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci s tím, že odvolacím důvodem mohou být pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o. s. ř.).

Podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odvolání proti rozsudku pro uznání, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

V téže lhůtě a týmž způsobem lze podat odvolání i do výroku o náhradě nákladů řízení, kde odvolací důvody nejsou omezeny.