OSOL 25 C 122/2026-75
- Soud:
- Okresní soud v Olomouci
- Spisová značka:
- 25 C 122/2026-75
- Datum rozhodnutí:
- 2026-07-13
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSOL:2026:25.C.122.2026.1
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní dr Mgr. Ingrid Kochovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 29 388,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 20 388,01 Kč spolu s: ⟪LB:lb_001⟫ - kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 597,83 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - kapitalizovaným úrokem ve výši 953,53 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 383,49 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, ⟪LB:lb_004⟫ - úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1 Žalobou podanou u soudu dne 18. 5. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 22. 2. 2024 poskytnutého žalovanému úvěrujícím právnická osoba. ve výši 15 000 Kč, když žalovaný poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil 30. 4. 2024. Žalobce tvrdil, že žalobou uplatněná částka sestává z dluhů na: jistině úvěru 11.902,13 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 481,36 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 5.751,00 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.632,09 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2.121,43 Kč. Žalobce navrhoval vydání elektronického platebního rozkazu. Ten vydán nebyl pro absenci tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a absenci jejich prokázání. V podání ze dne 11. 6. 2026 žalobce tvrdil, že provedl toto posouzení. Dále tvrdil, že žalovaný celkem uhradil celkem 6 000 Kč (dne 23. 2. 2024 částku 2 000 Kč, dne 21. 3. 2024 částku 2 000 Kč, dne 30. 4. 2024 částku 2 000 Kč).
2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.
3 Skutková zjištění soudu a závěr o skutkovém stavu
4 Žalobce předložil smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne 22. 2. 2024, podle které mu úvěrující právnická osoba. poskytl 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy s tím, že bude celkem vráceno 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, ve smlouvě jsou uvedeny různé poplatky a zápůjční úroková sazba 8% p. a, RPSN činí 272,44% (prokázáno smlouvou č. l. 8). Dne 30. 11. 2023 žalovaný jako zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti na dobu od 1. 12. 2023 do 30. 11. 2024 v rozsahu 18,75 hodin týdně za odměnu 124 kč/1hodina (prokázáno dohodou č. l. 46). Dne 8. 12. 2023 dále uzavřel jako zaměstnanec pracovní smlouvu na výkon práce pracovník restauračního provozu od 8. 12. 2023 v rozsahu 40 hodin týdně s místem výkonu práce v adresa (prokázáno touto smlouvou č. l. 47). Žalovaný obdržel k výplatě za prosinec 2023 částku 17 575 v lednu 2024 částku 22 521 Kč, dále dobírku 3 585 Kč (prokázáno výplatními lístky č. l. 48-49). Žalovaný uhradil dne 23. 2. 2024 částku 2 000 Kč, dne 21. 3. 2024 částku 2 000 Kč, dne 30. 4. 2024 částku 2 000 Kč (prokázáno výpisem č. l. 10). Dne 10. 12. 2025 úvěrující jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postupována byla i pohledávka dle výše uvedené smlouvy o úvěru, postupník uhradil úplatu za postoupení (prokázáno touto smlouvou č. l. 16a potvrzením o zaplacení č. l. 15). Dne 6. 1. 2026 úvěrující právnická osoba. sepsal oznámení adresované žalovanému o tom, že pohledávku z výše uvedené smlouvy postoupil žalobci (prokázáno tímto oznámením č. l. 11). Dne 9. 3. 2026 zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému (prokázáno touto výzvou č. l. 12) a dne 9. 3. 2026 odeslal žalovanému doporučení dopis (prokázáno podacím lístkem č. l. 14). Žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 16. 5. 2005 (prokázáno výpisy z obchodního rejstříku č. l. 28 a č. l. 29). Žalovaný je svobodný, od 16. 6. 2012 je hlášen k trvalému pobytu na adrese úřadu adresa (prokázáno výpisem č. l. 30). Žalovaný je zaměstnán od 15. 1. 2025 doposud (prokázáno zprávou č. l. 55), byl veden jako uchazeč o zaměstnání do června 2023 (prokázáno zprávou č. l. 60).
5 Právní posouzení.
6 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
8 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
10 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.
11 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.
12 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
15 Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobcem tvrzená smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda jde o platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru.
18 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 15 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, úroková sazba je uvedena ve výši 8%, výsledná RPSN však ve výši 272,44%. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbách uvedených ve smlouvě předložené soudu k následujícím závěrům. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na řadu ve smlouvě sjednaných poplatků je třeba hledět na úvěr jako na úročený sazbou uvedenou jako RPSN.
19 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu tvrzenou žalobcem právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z., ke které soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.
20 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Soud učinil závěr o absolutní neplatnosti právního jednání.
21 Žalovanému bylo vyplaceno 15 000 Kč. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému úvěrující vyplatil. Žalovaný uhradil v mezidobí na uvedený dluh celkem 6 000 Kč. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázán k úhradě rozdílu obou částek, tj. k úhradě částky 9 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 15 000 Kč, respektive jen 9 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 9 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.
22 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.
23 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla výrokem II. zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaná byla vždy vyzývána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci.
24 Náhrada nákladů řízení.
25 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu převážně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení neuplatnil. Soud proto výrokem III. rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.