OSOP 26 C 97/2021-41

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o vrácení daru

I. Žaloba na vrácení daru na základě darovací smlouvy ze dne datum obsažené v notářském zápisu notářky v obec JUDr. jméno příjmení sp. zn. anonymizována dvě slova rok, podle které tehdejší vlastníci manželé jméno příjmení, datum narození a celé jméno žalobkyně, datum narození, oba bytem adresa žalované, převedli vlastnické právo k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, představované pozemkem parc. č. 2004, jehož součástí je stavba rodinný dům adresa – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. číslo – orná půda, pozemek parc. č. rok – orná půda, pozemek parc. č. rok – zahrada, pozemek parc. č. rok – orná půda, pozemek parc. číslo – orná půda a pozemek parc. číslo – orná půda, na žalovanou celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa žalované, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady tohoto řízení ve výši 6 776 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vrácení daru. V žalobě žalobkyně uvedla, že na základě darovací smlouvy ze dne datum obsažené v notářském zápisu notářky v obec JUDr. jméno příjmení sp. zn. anonymizována dvě slova rok, převedli spolu s manželem, jako tehdejší vlastníci a dárci na žalovanou jako nabyvatelku a obdarovanou vlastnické právo k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, představované pozemkem parc. č. rok, jehož součástí je stavba rodinný dům adresa – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. číslo – orná půda, pozemek parc. č. rok – orná půda, pozemek parc. č. rok – zahrada, pozemek parc. č. rok – orná půda, pozemek parc. číslo – orná půda a pozemek parc. číslo – orná půda. V mezidobí její anonymizována dvě slova a následně asi rok před podáním žaloby si žalovaná našla přítele a pro žalobkyni začalo„ peklo v domě“. Žalovaná se o ní jednou v nemoci nepostarala a má obavy, že kdyby onemocněla horší nemocí, musela by dům, se kterým se zžila, opustit. Náklady na bydlení platí z jedné poloviny, přítel dcery nehradí nic a na žalobkyni křičí. Žalobkyně má obavy, že by žalovaná mohla dar prodat, zatížit zástavním právem, věcným břemenem či předkupním právem, a proto obdarovanou písemně vyzvala k vrácení daru. Protože žalovaná nereagovala, podala žalobu.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a uvedla, že se o matku anonymizována dvě slova role v řízení vzorně starala, a že se ona i její přítel k žalobkyni chovali slušně. Je to naopak žalobkyně, která s ní komunikovat nechce a která nadává jí a jejímu příteli. O její nemoci nevěděla, nevěděla, že byla v karanténě, neboť maminka i tak chodila ven na zahradu ke slepicím. Na podporu svých tvrzení označila svědecké výpovědi sousedů a přítele.

3. Soud s ohledem na charakter tohoto rodinného sporu nařídil účastníkům první setkání s mediátorem zapsaným v seznamu vedeném u Ministerstva spravedlnosti, avšak marně, neboť ani za pomoci tohoto odborníka nebyl jejich spor mimosoudně odklizen.

4. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a žalobkyně ještě v souladu s obsahem podání ze dne 22. 11. 2021 doplnila, že po návratu domů od další dcery byly v domě vypnuty radiátory a navíc žalovaná na rodinný příslušník, který ji přivezl domů autem, zavolala policii z důvodu jeho nesprávného parkování. On pak dostal pokutu. Bojí se, co všechno nového jí žalovaná provede.

5. Žalobkyně byla soudem u jednání vyzvána k dotvrzení rozhodných tvrzení a označení důkazů na jejich podporu, neboť předpokladem„ úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru je takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci a podobně. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku; předpokladem aplikace tohoto ustanovení kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce“ (blíže viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4733/2010, veřejnosti dohledatelné na webová adresa). Žalobkyně ani po poučení soudem a upozornění na možný procesní neúspěch ve sporu v případě nesplnění povinnosti strany žalující tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti mimo darovací smlouvu prokazující bezúplatně převod vlastnictví k nemovitostem na žalovanou, žádné jiné důkazy neoznačila.

6. Při právním posouzení věci postupoval soud ve smyslu Hlavy I. – ustanovení přechodná a závěrečná – dílu I. – přechodná ustanovení – oddílu I. – všeobecná ustanovení - § 3028 odst. 3 zákona č. 89/202 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to konkrétně podle § 630 o. z.

7. Ačkoliv soud bezpochyby z notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok ze dne datum zjistil, že žalobkyně anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova rok převedli bezúplatně na základě darovací smlouvy na žalovanou shora popsané nemovité věci, jichž byli vlastníci a vymínili si ve smlouvě věcné břemeno doživotního bezplatného práva bydlení, žádné další relevantní tvrzení žalobkyně o důvodech, pro které tento dar vůči obdarované odvolala, nezjistil. Žalobkyně sice v řízení uvedla své důvody, které ji vedly k odvolání daru, ovšem tyto důvody nijak blíže nerozvedla a tyto se spíše jeví jako subjektivní hodnocení pro ni nepřípustných kritérií chování dcery a jejího druha, než její chování, které by bylo možné s ohledem na další okolnosti kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Žalobkyně nadto mimo označenou darovací smlouvu žádný jiný důkazní prostředek neoznačila a nebylo proto žádným důkazem prokázáno ani její blíže nerozvinuté tvrzení.

8. Soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnosti strany žalující ve smyslu § 101 odst. 1 a), b) o. s. ř., neboť netvrdila všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a ani nesplnila důkazní povinnost, byť byla u soudu o této povinnosti poučena podle § 118a/ 1., 3 o. s. ř., proto nezbylo než žalobu zamítnout.

9. Na tomto místě soud poznamenává, že byť se z podání žalobkyně podává rozvrácený vztah mezi ní a dcerou, s největší pravděpodobností se jedná toliko o rozdílné názory na rozsah a způsob společného užívání nemovitého majetku ve vlastnictví žalované, v nichž má žalobkyně právo jejich doživotního užívání a bydlení, popř. rozdílný pohled žalobkyně na povinnost žalované jí v běžném životě vypomáhat. Byť k odstranění vzájemných rozporů mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo v rámci nařízené mediace, i tak soud opětovně apeluje na obě účastnice řízení, aby se znovu pokusily mezi nimi trvající neshody v domě, kde obě bydlí, odstranit spíše vzájemnou domluvou, neboť soudní rozhodnutí ve sporu mezi matkou a dcerou je pro následné klidné a vstřícné rodinné vztahy až posledním způsobem, jak takový spor urovnat.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči procesně neúspěšné žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 776 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

11. Zřejmou nesprávnost při vyhlášení rozsudku spočívající v nesprávném označení účastníka, kterého soud zavázal k náhradě nákladů řízení, soud opravil v protokole a v tomto rozsudku se již tato nesprávnost nevyskytuje.

12. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.