OSOP 11 C 108/2025-21

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 51 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 30 000 Kč a pro případ prodlení se zaplacením této částky je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to od 1. dne po uplynutí lhůty k plnění až do úplného zaplacení této částky.

II. V části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 21 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 193 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 516 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 15. 8. 2025, kterou k výzvě soudu doplnila podáním, které došlo soudu dne 20. 10. 2025, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky celkem 51 600 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 25. 3. 2024 prostřednictvím internetových stránek www.Anonymizováno smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy zaslala žalovanému na jeho bankovní účet číslo č. účtu částku 30 000 Kč (25. 3. 2024, 27. 3. 2024, 1. 4. 2024), žalobkyně platby identifikovala uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Podle této smlouvy (odst. 2.1.6. smlouvy) se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc nejpozději k 24. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu byl oprávněn vrátit kdykoliv. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, takže žalobkyně využila smluveného oprávnění (čl. VI. smlouvy) a celý úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2024. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky (odst. 4.2. písm. c/ smlouvy). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to výpisy z bankovního účtu žalovaného, výplatními listy, lustrovala jej ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. V tomto řízení žalobkyně uplatňovala zaplacení nesplacené jistiny 30 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc černání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuty 9 600 Kč (0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 29. 7. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025). Žalovaný přes výzvu žalovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali, žalobkyně (její zástupkyně) svou neúčast omluvila, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, potvrzeními o platbě, fotokopií občanského průkazu žalovaného a fotokopií jeho řidičského průkazu, výpisy z běžného účtu žalovaného číslo účtu č. účtu za září - listopad 2023, zesplatněním úvěru ze dne 25. 7. 2024, výzvou k úhradě ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku, všeobecnými obchodními podmínkami. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím internetu zavázala poskytnou žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úroky, a to vše na základě podmínek stanovených ve smlouvě datované 25. 3. 2024. Úvěr má podobu revolvingového úvěru. Smluvní strany se dohodly, že limit bude žalovanému poskytnut dne 25. 3. 2024, žalovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Žalovaný se zavázal platit úrok 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 24. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Bylo dohodnuto, že jistinu úvěru může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2024, fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného). Žalobkyně odeslala na účet uvedený žalovaným ve smlouvě číslo č. účtu dne 25. 3. 2024 částku 16 000 Kč, dne 27. 3. 2024 částku 6 000 Kč, dne 1. 4. 2024 částku 8 000 Kč (potvrzení o platbách). Dne 25. 7. 2024 žalobkyně v souladu s čl. VI. smlouvy úvěr zesplatnila, když ze strany žalovaného došlo k opakovanému porušování smluvních podmínek (zesplatnění úvěru). Dne 14. 6. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou poštou výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů (výzva k úhradě, poštovní podací lístek). Co se týká posuzování úvěruschopnosti, doložila žalobkyně soudu výpisy z účtu žalovaného od září 2023 do listopadu 2023. Předložené výpisy z účtu žalovaného (č. ú. č. účtu) jsou tedy několik měsíců staré (smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena dne 25. 3. 2024). Z předložených (neaktuálních) výpisů z účtů soud zjistil, že žalovaný v měsících září - listopad 2023 měl pravidelný měsíční příjem cca 27 000 Kč od právnická osoba., mnohokrát měsíčně sázel a měl nepravidelné příjmy z právnická osoba., zasílal výživné 3 000 Kč měsíčně, hradil nájemné 11 000 Kč a splácel úvěr „Minutová půjčka“, kreditní položky kromě příjmu od právnická osoba. tvořily nepravidelné platby od různých fyzických osob většinou v řádech tisíci korun, případně vyplacené částky od sázkových kanceláří, dále pobíral příspěvek na bydlení cca 4 000 Kč měsíčně. Za období 1. 9. 2023 – 30. 9. 2023 byly příjmy na účtu žalovaného celkem 118 987,20 Kč, výdaje celkem 111 984,19 Kč. Za období 1. 10. 2023 – 31. 10. 2023 byly příjmy na účtu žalovaného celkem 144 543,27 Kč, výdaje celkem 151 546,28 Kč. Za období 1. 11. 2023 – 30. 11. 2023 byly příjmy na účtu žalovaného celkem 284 208,34 Kč, výdaje celkem 283 983,41 Kč. Zůstatek na účtu k 30. 11. 2023 činil 224,93 Kč. Žalobkyně připojila k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ještě listinu „Příloha č. 8 ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne 14. 12. 2023“, která byla uzavřena mezi společností právnická osoba., a žalobkyní, včetně seznamu pohledávek tvořících zajištění uvedených smluv (kde mimo jiné figuruje i pohledávka žalobkyně vůči žalovanému z předmětné smlouvy o úvěru), soud však z těchto listin žádná zjištění nečinil, neboť pro rozhodnutí v této věci jsou bez významu.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně se před poskytnutím úvěru poměry žalovaného dostatečně nezabývala, když měla k dispozici výpisy z jeho účtu za období od měsíce září 2023 do měsíce listopadu 2023 včetně, což byly údaje starší 4 měsíců před poskytnutím úvěru. Soud podotýká, že i z těchto neaktuálních výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný pravidelně sázel, každý měsíc měl statisícové příjmy i výdaje, jeho pravidelný příjem zřejmě ze zaměstnání se pohyboval kolem 27 000 Kč. Z neaktuálních výpisů rovněž vyplývalo, že žalovaný platil „nájemné“ 11 000 Kč každý měsíc a „alimenty“ 3 000 Kč každý měsíc. Žalobkyně si měla vyžádat aktuální údaje ohledně příjmů a výdajů žalovaného, a to i s ohledem na údaje zjištěné z výpisů, které měla k dispozici. Výše úvěru byla sjednána do 30 000 Kč, při maximálním čerpání by činil měsíční úrok, který by byl žalovaný povinen pravidelně platit, 12 000 Kč (40 % z vyčerpané jistiny). Žalobkyně předložila pouze neaktuální výpisy z účtu žalovaného, ale i z těch je zcela zjevné, že žalovaný neměl prostředky, aby úvěr a sjednané úroky platil. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, se zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet.

8. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva je od počátku neplatná, jsou účastníci povinni vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že tuto částku žalovaný žalobkyni dosud dluží. To znamená, že žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 30 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2024 sp. zn. 33 Cdo 3675/2022 přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti dlužné jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že je v možnostech žalovaného splatit celou jistinu úvěru najednou ve splatnosti určené do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanovil soud, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud žalovaný do 3 dnů od právní moci rozsudku přiznanou částku žalobkyni neuhradí, pak se teprve dostane do prodlení se splacením této částky a žalobkyni náleží úrok z prodlení, ovšem až za dobu, kdy se žalovaný dostane do prodlení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku a pro případ prodlení se zaplacením této částky se zákonnými úroky z prodlení, přičemž 1. den prodlení nastává po uplynutí lhůty k plnění (v tomto srovnej například se závěry vyslovenými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 199/2024-74 ze dne 24. 10. 2024, v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 201/2024-87 ze dne 20. 1. 2025 nebo v rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc č. j. 75 Co 188/2024-366 ze dne 12. 9. 2024) až do úplného zaplacení dluhu (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel přitom z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 21 600 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch v 58,14 % z uplatněného nároku (co do částky 30 000 Kč) a neúspěch co do 41,86 % z uplatněného nároku (co do částky 21 600 Kč). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16,28 %. Náklady řízení sestávají soudního poplatku ve výši 2 580 Kč (částku 2 064 Kč již žalobkyně uhradila a částku 516 Kč jí bylo uloženo doplatit), dále z nákladů právního zastoupení ve výši 10 890 K. Náklady zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 3 180 Kč, a to převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, což je v souladu s ustanovením § 7, § 11, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif. Soud vychází z tarifní hodnoty 51 600 Kč, což je v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Náklady řízení celkem 13 470 Kč. Z této částky náleží žalobkyni 16,28 %, to je 2 193 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

10. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí dle položky 1 bod 1 písm. b) 2 580 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 2 064 Kč, zbývá doplatit 516 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).