OSOP 26 C 173/2024-57

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o vypořádání práv vlastníka pozemku pod částmi staveb a vlastníka staveb

I. Žaloba, aby soud pozemky zapsané v katastru nemovitostí vedeném anonymizováno na LV č. hodnota pro obec a katastrální území obec, konkrétně pozemek parc. č. Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. č. Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří, přikázal do vlastnictví žalobce a žalobci stanovil povinnost za to zaplatit žalovanému náhradu ve výši 391 600 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 9 982,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Návrhem podaným u soudu se žalobce jako vlastník staveb umístěných částečně na cizích pozemcích v areálu bývalého JZD obec, jejichž vlastníkem je žalovaný, domáhal vypořádání vlastnictví těchto nemovitostí tak, aby mu tyto dílčí části pozemků byly za úplatu přikázány do vlastnictví.

2. Žalovaný žalobu neuznal s tím, že takové vypořádání nemá zákonný podklad, on nemá v úmyslu jakýkoliv pozemek prodat a vyvlastnit je nelze. Navrhnul, aby soud proto žalobu zamítl.

3. Soud z úřední činnosti a z jiných sporů vedených u zdejšího soudu na tomtéž místě má povědomí o tom, že se v daném sporu jedná o nemovité věci nacházející se v obec, v oploceném areálu bývalého JZD na levé straně u hlavní silnice z obce směrem na obec. V uvedeném areálu se nachází několik pozemků ve vlastnictví různých vlastníků a budov, které jsou často umístěny nejen na pozemku jejich vlastníka, ale i na pozemku ve vlastnictví třetí osoby. Tyto budovy byly vystavěny v době existence zemědělského družstva, před datem 31. 12. 2013 (před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) v souladu s tehdejší legislativou, mj. zákonem č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o ZD“), a to bez ohledu na jejich účel (kravíny, vepříny, technické budovy, skladiště a opravny zemědělské techniky, či jímky a hnojiště). Protože v době vzniku těchto staveb byl tedy dán občanskoprávní titul k jejich vybudování (opak nebyl v řízení tvrzen a ani jinak prokázán), je třeba tyto stavby považovat za stavby oprávněné, a nikoliv za stavby neoprávněné, jak má namysli § 135c odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. prosince 2013. Podle uvedeného zákonného ustanovení bylo možné nařídit neoprávněnou stavbu na cizím pozemku odstranit, ovšem jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 3700/2019, právě s ohledem na platnou legislativu v době vzniku staveb postavených podle zákona o ZD, nebylo a není možné tyto stavby odstranit.

4. Na základě provedeného dokazování listinami, mj. listy vlastnickými, ručním náčrtem sporných nemovitých věcí a předloženými nabývacími tituly soud shledal prokázaným, že žalobce je vlastníkem v žalobě specifikovaných staveb bez č. p./e. č., jejichž části stojí na pozemcích rovněž specifikovaných v žalobě (parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a anonymizováno/6) ve vlastnictví žalovaného.

5. Z důvodu absence zákonné úpravy, která by tento nežádoucí stav mezi rozdílnými vlastníky pozemků a staveb v areálu bývalého JZD obec komplexně řešila, například způsobem obdobným vypořádání podílového spoluvlastnictví a není proto možné vypořádat práva vlastníka pozemků pod částmi staveb a vlastníka staveb, jak navrhoval žalobce, soud žalobu zamítl.

6. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že dle názoru soudu by do budoucna možným řešením bylo například umožnění vlastníkům oprávněných staveb domáhat se zřízení věcného břemene (služebnosti) spočívajícího v právu užívání pozemku pod stavbou, jenž je ve vlastnictví jiné osoby, za situace, kdy mezi vlastníky nebyla uzavřena například nájemní smlouva, která by tento nežádoucí stav v souladu s platným právem rovněž řešila. V opačném případě vlastníkům oprávněných staveb nacházejících se na cizích pozemcích bez platného právního titulu nezbývá než hradit vlastníkům pozemků za jejich užívání bezdůvodné obohacení.

7. Soud nesdílí obavu žalobce, že důsledkem nevyhovění žalobě mohou být další soudní spory, neboť v tomto řízení předestřenou „mezeru v právu“ mohou účastníci fakticky řešit mimosoudně výše naznačeným způsobem.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 982,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 5. 3. 2025, z částky 2 300 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 12. 3. 2025 a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 4. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 250 Kč ve výši 1 732,50 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

9. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal soud k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.