OSOV 118 C 50/2020-85

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobce dal z pozice menšinového společníka žalované právnická osoba, s.r.o. právnímu zástupci Mgr. jméno příjmení pokyn zaslat Ing. jméno celé jméno žalobce (jedinému jednateli žalované společnosti) ve prospěch žalované výzvu k náhradě škody a vydání bezdůvodného obohacení. Dne datum právní zástupce Mgr. jméno příjmení zaslal jménem žalované právnická osoba. jméno celé jméno žalobce výzvu k náhradě škody a vydání bezdůvodného obohacení ve prospěch žalované v celkové výši částka s příslušenstvím v termínu do datum. Jelikož Ing. jméno celé jméno žalobce v uvedeném termínu předmětnou škodu žalované neuhradil a nevydal jí ani předmětné bezdůvodné obohacení, byla proti Ing. jméno celé jméno žalobce podána dne datum společnická žaloba. Dne datum byla právnímu zástupci Mgr. jméno příjmení doručena Krajským soudem v Ostravě výzva k zaplacení soudního poplatku ve věci společnické žaloby v částce částka. Dopisem ze dne datum právní zástupce Mgr. jméno příjmení informoval o doručení výzvy soudu žalovanou a požádal ji o bezodkladnou úhradu předmětného soudního poplatku. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce Mgr. jméno příjmení neobdržel od žalované žádnou zprávu a dotazem na Krajský soud v Ostravě zjistil, že soudní poplatek ve věci společnické žaloby dosud není uhrazen, uhradil předmětný soudní poplatek ve výši částka žalobce jakožto menšinový společník, a to místo žalované společnosti. V případě nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě do datum by soud řízení o společnické žalobě zastavil a žalovaná by se nemohla domoci náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení po svém jednateli. Dopisem ze dne datum žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení nejpozději do datum. Žalovaná dosud žalobci ničeho neuhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobou ze dne datum se menšinový společník žalované společnosti a současný žalobce celé jméno žalobce domáhal u soudu zrušení své účasti ve společnosti. Této žalobě bylo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2020, č. j. 29 Cm 57/2020-75 vyhověno. Od tohoto okamžiku je jediným společníkem žalované právnická osoba. jméno celé jméno žalobce. Dne datum uhradil žalobce soudní poplatek týkající se společnické žaloby podané za žalovanou společnost. Žalovaná v této souvislosti namítá, že se úhrady zaplaceného soudního poplatku domáhá účastník, jehož účast ve společnosti byla z jeho rozhodnutí ukončena. Žalobcem podaná společnická žaloba bude buď vzata zpět, anebo bude řízení o společnické žalobě pro nedostatek aktivní legitimace žalobce zastaveno. Za společnost se náhrady újmy v řízení o společnické žalobě může domáhat pouze společník společnosti, nikoliv zástupce společnosti, který není společníkem. Pokud žalobci skončila účast v žalované společnosti, tak automaticky končí i oprávnění jeho zástupce Mgr. jméno příjmení jednat za společníka v řízení o společnické žalobě. Žalovaná postupu žalobce dále vytýkala to, že se žalobce v řízení o společnické žalobě rozhodl nevyužít zákonem předpokládané možnosti požádat soud o aplikaci postupu podle ust. § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek by soud uložil podle ust. § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích s rozhodnutím ve věci samé, přičemž v této souvislosti žalovaná odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 14 Cmo 258/2014. Žalobce ani nepožádal soud o osvobození od soudních poplatků. Žalobce tedy využil jediný a žalovanou společnost poškozující postup, přičemž si musel být vědom toho, že jeho účast v žalované společnosti končí a on tak ztrácí ve věci aktivní legitimaci. Žalobce čtrnáct dní po podání společnické žaloby na úhradu částky částka podal žalobu na zrušení své účasti v žalované společnosti. Úhrada soudního poplatku ve věci společnické žaloby žalobcem jakožto menšinovým společníkem žalované společnosti, který v době úhrady soudního poplatku věděl o konci své účasti v žalované společnosti, představuje zneužití práva a má charakter šikanózního výkonu práva. Žalobce vůči žalované společnosti jedná zcela zřejmě v rozporu s dobrými mravy a také v rozporu se zásadou loajality vůči korporaci. O tom, že účast žalobce jakožto menšinového společníka v žalované společnosti zaniká, žalobce v době úhrady soudního poplatku věděl a soudní poplatek v řízení o společnické žalobě přesto uhradil. Jednání žalobce lze považovat za jednání nikoliv v dobré víře a mající za cíl primárně poškodit žalovanou společnost. Jestliže by žalovaná uhradila soudní poplatek v řízení o společnické žalobě, tak by její jednatel jednal v rozporu s pravidly a zásadami řádného hospodáře.

3. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2020, č. j. 29 Cm 57/2020-75 byla skutečně k jeho návrhu zrušena účast žalobce v žalované právnická osoba, s.r.o., avšak toto rozhodnutí nabylo právní moci až dne datum. Účast žalobce tak zanikla ke dni datum. Pokud žalobce dne datum uhradil jako menšinový společník soudní poplatek týkající se společnické žaloby podané za právnická osoba, s.r.o., takto bylo před ukončením jeho účasti v žalované společnosti. Žalobce nesouhlasil s vyjádřením žalované, že společnická žaloba bude buď vzata zpět, anebo bude řízení o společnické žalobě pro nedostatek aktivní legitimace menšinového společníka zastaveno. Žalobce jako menšinový společník žalované společnosti byl oprávněn zastupovat společnost v řízení o společnické žalobě. Žalobce byl také oprávněn udělit za společnost plnou moc právnímu zástupci. I po ukončení účasti žalobce v žalované společnosti jím udělená plná moc zůstala nedotčena. Aktivní legitimaci k podání společnické žaloby vždy měla a stále má právnická osoba, s.r.o., která je nadále v řízení o společnické žalobě zastoupena právním zástupcem. Žalobce má právní zájem na výsledku společnické žaloby, neboť výsledek řízení bude mít přímý vliv na výši jeho vypořádacího podílu, který dosud nebyl žalobci vyplacen. Žalobce neměl v době úhrady soudního poplatku žádný důvod se domnívat, že právnická osoba s.r.o. splňuje podmínky pro osvobození od placení soudního poplatku. Žalovanou uváděný postup podle ust. § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích nebyl žalobci znám. Žalobce se důvodně obával zastavení řízení o společnické žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, a proto předmětný soudní poplatek podle výzvy soudu uhradil. Žalobce pouze využívá dostupných právních prostředků k bránění svých práv. Žalobce proto podáním společnické žaloby a úhradou soudního poplatku nejedná v rozporu se zásadou loajality vůči korporaci. Žalobce podal společnickou žalobu z toho důvodu, že Ing. jméno celé jméno žalobce jako jednatel žalované společnosti způsobil žalované škodu a na její úkor se také bezdůvodně obohatil.

4. Soud provedl účastníky navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

5. Z výzvy k úhradě náhrady škody a bezdůvodného obohacení soud zjistil, že zástupce žalobce příjmení jméno příjmení vyzval dne datum Ing. jméno celé jméno žalobce jakožto jednatele žalované právnická osoba, s.r.o. k zaplacení zjištěné škody, kterou způsobil právnická osoba s.r.o., ve výši částka a k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, tj. celkem k úhradě částky částka nejpozději do datum. Z dodejky se podává, že tato výzva byla Ing. jméno celé jméno žalobce doručena dne datum.

6. Z žaloby ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba s.r.o. jako žalobkyně zastoupena dle ust. § 157 zákona o obchodních korporacích celé jméno žalobce jakožto společníkem společnosti, který je právně zastoupen Mgr. jméno příjmení, podala u Krajského soudu v Ostravě žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení proti jednateli společnosti právnická osoba jméno celé jméno žalobce jakožto žalovanému. Žalobkyně v žalobě uvedla, že eviduje za žalovaným neuhrazenou náhradu škody ve výši částka způsobenou žalovaným porušením péče řádného hospodáře, a dále žalobkyně k datu podání žaloby eviduje za žalovaným nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka. Tato společnická žaloba byla doručena Krajskému soudu v Ostravě dne datum. Mezi účastníky je nesporné, že řízení o společnické žalobě je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 Cm 9/2020 a dosud nebylo pravomocně skončeno.

7. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 46 Cm 9/2020-21 soud zjistil, že v řízení o společnické žalobě byla žalující právnická osoba s.r.o. vyzvána, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši částka, variabilní symbol. Zároveň byla žalobkyně poučena, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení před soudem prvního stupně zastaveno. Usnesení o vyměření soudního poplatku bylo doručeno zástupci žalující právnická osoba. jméno příjmení dne datum.

8. Ze zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku soud zjistil, že Mgr. jméno příjmení zaslal dne datum právnická osoba s.r.o. výzvu k zaplacení soudního poplatku ve věci podané společnické žaloby ve výši částka. Z podacího lístku se podává, že tento dopis byl právnická osoba s.r.o. odeslán doporučeně poštou dne datum.

9. Z potvrzení o odchozí úhradě soud zjistil, že žalobce celé jméno žalobce uhradil dne datum na účet Krajského soudu v Ostravě částku částka pod variabilním symbolem číslo, která představuje vyměřený soudní poplatek za podanou společnickou žalobu.

10. Z výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení soud zjistil, že žalobce celé jméno žalobce dne datum informoval žalovanou právnická osoba s.r.o. o úhradě soudního poplatku ve věci společnické žaloby v částce částka. Zároveň žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce částka nejpozději do datum. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne datum.

11. Z předžalobní výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení soud zjistil, že žalobce celé jméno žalobce dne datum opětovně vyzval žalovanou právnická osoba s.r.o. k vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a to nejpozději do datum. Z podacího lístku se podává, že tato předžalobní výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne datum.

12. Z návrhu na zamítnutí žaloby z č. l. 16 spisu soud zjistil, že v řízení o společnické žalobě vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 Cm 9/2020 navrhuje žalovaný příjmení jméno celé jméno žalobce zamítnutí žaloby, a to s ohledem na ztrátu aktivní legitimace žalujícího subjektu. Ing. jméno celé jméno žalobce poukazuje v řízení o společnické žalobě zejména na to, že rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. 29 Cm 57/2020 byla ukončena účast menšinového společníka celé jméno žalobce ve právnická osoba s.r.o.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2020, č. j. 29 Cm 57/2020-75 soud zjistil, že v řízení o zrušení účasti společníka byla soudem účast společníka celé jméno žalobce v právnická osoba, s.r.o., IČO zrušena. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum Krajský soud v Ostravě v odůvodnění rozsudku uvedl, že žalovaná právnická osoba, s.r.o. dlouhodobě a opakovaně porušovala práva žalobce na informace o hospodaření žalované.

14. Z plné moci z č. l. 63 spisu soud zjistil, že žalobce celé jméno žalobce udělil dne datum plnou moc Mgr. jméno příjmení, aby jej zastupoval proti Ing. jméno celé jméno žalobce, datum narození.

15. Z přípisu Krajského soudu v Ostravě ze dne datum z č. l. 69 spisu soud zjistil, že v řízení o společnické žalobě vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 Cm 9/2020 krajský soud jedná s Mgr. jméno příjmení jakožto zástupcem žalující právnická osoba, s.r.o., kterému spolu s tímto přípisem zaslal vyjádření žalovaného příjmení jméno celé jméno žalobce k žalobě ze dne datum a doplnění tohoto vyjádření ze dne datum.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že od datum je jako jediný jednatel společnosti právnická osoba zapsán v obchodním rejstříku Ing. jméno celé jméno žalobce, který zastupuje společnost samostatně a v plném rozsahu. Společníkem právnická osoba, s.r.o. byl od datum Ing. jméno celé jméno žalobce s obchodním podílem ve výši 67 %. Žalobce celé jméno žalobce byl od datum do datum společníkem právnická osoba, s.r.o. s obchodním podílem ve výši 33 %. Od datum je ve společnosti zapsán uvolněný obchodní podíl ve výši 33 %. Jediný společník při působnosti valné hromady rozhodl dne datum o snížení základního kapitálu společnosti z částky částka o částku částka představující uvolněný podíl ve výši 33 %, ke kterému společnost vykonává funkci zmocněnce ve smyslu § 212 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, na částku částka. Uvolněný podíl ve výši 33 % odpovídající vkladu ve výši částka snížením základního kapitálu zanikne a vklad společníka Ing. jméno celé jméno žalobce se nemění a jeho podíl bude ve výši 100 %.

17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí ve věci samé.

18. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum podala právnická osoba, s.r.o. zastoupena žalobcem celé jméno žalobce, který udělil plnou moc Mgr. jméno příjmení, u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti Ing. jméno celé jméno žalobce jakožto jedinému jednateli společnosti právnická osoba o zaplacení částky částka představující náhradu škody způsobenou porušením péče řádného hospodáře a bezdůvodné obohacení. Žalující právnická osoba, s.r.o. byla v řízení o společnické žalobě dne datum vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši částka. Tento soudní poplatek uhradil dne datum na účet Krajského soudu v Ostravě žalobce celé jméno žalobce. Dne datum žalobce vyzval žalovanou právnická osoba, s.r.o. k vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce částka nejpozději do datum.

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce podal dne datum za společnost tzv. společnickou žalobu ve smyslu ust. § 157 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOK), kterou se domáhá náhrady újmy proti jednateli společnosti. Aktivně legitimovaná k podání společnické žaloby je vždy společnost, která je také účastníkem řízení, nicméně právo žalobu aktivovat má její společník. V řízení o společnické žalobě byla k úhradě soudního poplatku vyzvána právnická osoba, s.r.o., avšak vyměřený soudní poplatek v částce částka uhradil žalobce. V případě, že společník společnosti s ručením omezeným podá jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, je povinností společnosti soudní poplatek ohledně této žaloby zaplatit. Jestliže jej zaplatí sám společník jménem žalující společnosti, jedná se o bezdůvodné obohacení společnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 871/2002). Žalobce uhradil soudní poplatek v řízení o společnické žalobě namísto právnická osoba, s.r.o. Soud proto zavázal žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), neboť se bezdůvodně obohatí také ten, za něhož bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení tedy náleží žalobci částka částka představující uhrazený soudní poplatek, která se stala splatnou dne datum. Žalobce odeslal dne datum žalované výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované datum. Jelikož byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení do datum, přiznal soud žalobci podle ust. § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od datum, což je první prokázaný den prodlení žalované (výrok I.).

20. K námitkám žalované soud uvádí, že je mu známa již konstantní judikatura Nejvyššího soudu, podle níž zneužije-li společník společnosti s ručením omezeným své právo podat společnickou žalobu, resp. toto své právo vykonává v rozporu s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku, není možné jeho právu na náhradu nákladů zastoupení, jež za společnost vynaložil v řízení o společnické žalobě, poskytnout právní ochranu. Společník, který zneužil svého práva podat jménem společnosti společnickou žalobu, se tedy nemůže úspěšně domoci ani přiznání nároku na úhradu soudního poplatku, který za společnost v řízení o společnické žalobě zaplatil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5944/2016). Soud proto zkoumal, zda žalobce podáním společnické žaloby nezneužil svých společnických práv anebo zda žalobce tato svá společnická práva nevykonával v rozporu s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku. Žalobce podal za právnická osoba, s.r.o. společnickou žalobu dne datum a vyměřený soudní poplatek uhradil dne datum. Žalobce učinil všechny tyto úkony v době, kdy byl společníkem ve právnická osoba, s.r.o. a nelze mu klást k tíži, že aktivně uplatňoval svá společnická práva. Účast žalobce ve právnická osoba, s.r.o. byla zrušena až ke dni datum, kdy nabyl právní moci rozsudek krajského soudu o zrušení účasti žalobce celé jméno žalobce ve právnická osoba, s.r.o. Žalobce byl až do datum řádným společníkem právnická osoba, s.r.o., v důsledku čehož byl oprávněn také vykonávat veškerá práva spojená s účastí společníka ve společnosti.

21. K dalším námitkám žalované lze uvést, že v řízení o úhradě vzniklého bezdůvodného obohacení nelze posuzovat, zda byla společnická žaloba podána důvodně, neboť takové posouzení přísluší soudu v rámci rozhodování o podané společnické žalobě. Soudu nepřísluší ani hodnotit a předjímat, jakým způsobem bude řízení o společnické žalobě skončeno, a proto soud podrobně nevypořádává námitky žalované, že řízení o společnické žalobě bude zastaveno z důvodu ztráty aktivní legitimace žalobce. Pro úplnost soud uvádí, že společník, který jako zákonný zástupce společnosti s ručením omezeným podal tzv. společnickou žalobu, je oprávněn uzavřít s advokátem dohodu o zastoupení společnosti pro řízení o této společnické žalobě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 29 Cdo 736/2016). Zanikne-li společníku účast ve společnosti, zaniká i jeho oprávnění zastupovat společnost v řízení o společnické žalobě, a to i v řízeních, v nichž za společnost již podal žalobu. Ztráta postavení zákonného zástupce však sama o sobě nevede k zastavení řízení o žalobách, které již společník (dříve, než mu zanikla účast) podal. Není-li zde osoba oprávněná za společnost v takové věci jednat (např. zmocněnec, jemuž za společnost udělil plnou moc společník, který společnickou žalobu podal), ustanoví jí soud opatrovníka podle ust. § 29 odst. 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3677/2012). Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce dne datum, tedy v době, kdy byl společníkem právnická osoba, s.r.o., udělil plnou moc Mgr. jméno příjmení, který společnost v řízení o společnické žalobě zastupuje. právnická osoba je tedy v řízení o společnické žalobě řádně zastoupena advokátem na základě plné moci. Krajský soud v řízení o společnické žalobě s advokátem Mgr. jméno příjmení coby zástupcem právnická osoba, s.r.o. stále aktivně jedná, neboť mu naposledy dne datum zaslal na vědomí vyjádření žalovaného příjmení jméno celé jméno žalobce Krajský soud v Ostravě tedy řízení o společnické žalobě postupem podle ust. § 160 ZOK nezastavil, jak předpokládala žalovaná, a stále činí přípravné úkony ve smyslu ust. § 114a o. s. ř., aby ve věci mohl nařídit jednání.

22. Žalobci nelze rovněž vytýkat, že nepožádal soud o osvobození od soudních poplatků anebo že aktivně nečinil kroky k tomu, aby krajský soud v řízení o společnické žalobě postupoval podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích) a uložil žalující právnická osoba, s.r.o. povinnost zaplatit soudní poplatek podle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích až s rozhodnutím soudu o věci samé. Soud předně uvádí, že poplatníkem soudního poplatku v řízení o společnické žalobě je podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích žalující společnost (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 871/2002). Jelikož byl žalobce v době podání společnické žaloby menšinovým společníkem ve právnická osoba, s.r.o. a nevykonával funkci statutárního orgánu, tak mu nemusely být známy majetkové a výdělkové poměry právnická osoba, s.r.o. pro podání odůvodněné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Usnesení krajského soudu ze dne datum, kterým byla právnická osoba, s.r.o. vyzvána k zaplacení soudního poplatku v částce částka, obsahovalo poučení o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení před soudem prvního stupně zastaveno. Žalobce se mohl důvodně obávat, že v případě nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě soud řízení o společnické žalobě zastaví bez věcného projednání. Žalobce proto přistoupil k úhradě vyměřeného soudního poplatku, aby se vyhnul nepříznivým následkům nezaplacení soudního poplatku, o nichž byl řádně poučen. Žalobce se tedy řídil pokyny krajského soudu, na základě nichž soudní poplatek za podanou společnickou žalobu uhradil, a proto nelze jednání žalobce považovat za svévolné, nepoctivé či jinak nemravné. příjmení měl žalobce absolutní jistotu, že soud řízení o společnické žalobě nezastaví, uhradil krajským soudem vyměřený soudní poplatek, aniž by spoléhal na postup soudu podle ust. § 9 odst. 4 ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, který by přistoupil k vyměření soudního poplatku až s rozhodnutím ve věci samé.

23. Jelikož soud neshledal na straně žalobce žádné nemravné nebo nepoctivé jednání, které by bránilo právu žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v podobě zaplaceného soudního poplatku, zavázal soud žalovanou k zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení. Soud závěrem uvádí, že z rozsudku Krajského osudu v obec ze dne 14. 7. 2020, č. j. 29 Cm 57/2020-75, kterým byla zrušena účast žalobce v právnická osoba, s.r.o., soud v odůvodnění svého rozhodnutí shrnul, že to byla žalovaná právnická osoba, s.r.o., která dlouhodobě a opakovaně porušovala práva žalobce na informace o hospodaření žalované. Znaky nepoctivosti anebo jednání v rozporu s dobrými mravy lze proto shledat na straně žalované společnosti, která měla dlouhodobě a opakovaně porušovat společnická práva žalobce.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého zavázal soud žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka. V dané věci zástupce žalobce učinil v řízení 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy, 3. sepis žaloby, 4. sepis vyjádření ze dne datum, 5. další porada s klientem dne datum, 6. účast u jednání dne datum), za což žalobci náleží odměna v celkové výši částka, když sazba za jeden úkon právní služby odpovídá částce částka (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Zástupce žalobce v průběhu řízení učinil dále 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (7. sepis vyjádření k věcné příslušnosti ze dne datum, 8. účast u jednání dne datum, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), za což žalobci náleží odměna v celkové výši částka, tj. 2 x částka. Za sepis vyjádření k věcné příslušnosti soud přiznal žalobci odměnu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny analogicky podle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se toto vyjádření žalobce nevztahovalo k věci samé. Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby po částka, tj. celkem částka. Součástí nákladů řízení je též žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Soud nepřiznal žalobci náhradu cestovného v požadované výši 2 x částka, neboť sídlo zástupce žalobce se nachází v obec část obce a náhrada výdajů na cestovné je v případě cest ze sídla advokáta k soudu zahrnuta v přiznané náhradě hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud také nepřiznal žalobci odměnu za úkon právní služby spočívající sepisu vyjádření ze dne datum a sepisu vyjádření ze dne datum. V replice ze dne datum žalobce reaguje na vyjádření žalované ze dne datum, přičemž soud žalobce k takovémuto vyjádření nevyzýval a zároveň součástí tohoto vyjádření nejsou žádná nová skutková tvrzení ani nová právní argumentace, která by se vztahovala k věci samé. Soud proto nepovažuje tento úkon právní služby za účelně vynaložený. Pokud jde o vyjádření žalobce ze dne datum, tak v tomto přípisu se žalobce vyjadřuje pouze k procesnímu návrhu žalované na přerušení řízení a nařízení prvního setkání s mediátorem postupem podle ust. § 100 odst. 2 o. s. ř., přičemž ani obsahem tohoto podání nejsou žádná nová skutková tvrzení ani nová právní argumentace, která by se vztahovala k věci samé. Z hlediska ust. § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. se proto nejedná o úkon právní služby, za který by náležela žalobci odměna, neboť žalobce se pouze vyjadřoval k procesnímu postupu soudu.

25. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.