OSOV 119 C 56/2019-51

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Zuzanou Šilhanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 195 825 Kč s příslušenstvím

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 195 825 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení z částky 195 825 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do zaplacení, na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 1 200 Kč, a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 292 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. 4. 2019 do 30. 9. 2019, tj. za 6 měsíců mysliveckého roku 2019 2020, tedy nájemné ve výši 195 825 Kč včetně DPH (tj. 391 650 Kč/12 x 6 měsíců = 195 825 Kč).

Žalovaná dlužné nájemné ve výši 195 825 Kč žalobci nezaplatila, právo na slevu z nájmu

(z důvodu podstatné změny stavu honitby) u žalobce nikterak konkrétně neuplatnila.

Z výzvy k plnění dle ustanovení § 142a o. s. ř. ze dne 12. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, která je předmětem žalobního nároku. Předžalobní výzva byla žalované dodána dne 15. 8. 2019.

Z emailu právního zástupce žalované titul. jméno příjmení, advokáta, ze dne 6. 5. 2019 soud zjistil, že titul. jméno příjmení adresoval pověřenci žalobce - titul. příjmení - dopis, ve kterém v zastoupení žalované chtěl prodiskutovat věc smlouvy o nájmu honitby obec a taktéž fakturu číslo. Odkazoval na stav honitby obec, kdy po dvouleté intenzivní těžbě jsou téměř všechny cesty v honitbě běžným vozem téměř nesjízdné. Honitba se doslova změnila k nepoznání, když většina lesu je nenávratně pryč a bude trvat minimálně pár let, než se znovu zalesní. Ubylo zvěře, její odlov je navíc vzhledem k neustálému pohybu těžké techniky v lesích velmi obtížný. Po větrné kalamitě nezůstalo stát téměř jediné myslivecké zařízení. Advokát žalované odkázal taktéž na to, že v roce 2018 žalovaná uzavřela s právnická osoba země dohodu o splátkovém kalendáři za nájemné za myslivecký rok 2018 2019. Pakliže došlo v minulosti k dohodě o splátkovém kalendáři, tázal se zástupce žalované, je-li nezbytně nutné účtovat taktéž smluvní pokuty za pozdní úhrady, když dohodou o splátkovém kalendáři byla sjednána nová splatnost nájemného. Dále se dotazoval na možnost splátkového kalendáře také v mysliveckém roce 2019 a poslední dotaz směřoval k tomu, že vzhledem k rozsahu poškození a celkové změny charakteru honitby, bylo-li by možné uvažovat nad slevou z nájemného.

15. K právní podstatě institutu nájmu honitby se zákon o myslivosti nijak blíže nevyjadřuje (§ 33 ZoM).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila primárně prostřednictvím podaného odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, a to konkrétně podáním ze dne 26. 11. 2019, ve kterém uvedla, že„ nárok žalobce uznává, a to v celém jeho rozsahu. Tento nárok není žalovanou nikterak rozporován, avšak žalovaná se domnívá, že žalobkyně učinila zcela zbytečný krok, a to konkrétně podáním žaloby, který nevede k ničemu jinému, než k prodloužení vyřešení celé věci a jejího prodražení. Žalobce byl totiž emaily, jakož i telefonicky, opakovaně žádán o stanovisko k možnosti slevy z nájmu, případně rozložení nájemného do splátek dávno před tím, než nastala splatnost nájemného. titul. příjmení, který žalobce zastupuje, stejně jako oblastní vedení žalobce v obec, pod kterou správa předmětné honitby spadá, velmi dobře vědělo o situaci v honitbě. Honitba byla totiž ze strany žalované pronajata jako honitba lesní. Avšak z důvodu kůrovcové kalamity změnila honitba velmi razantním způsobem své využití. Z tohoto důvodu nebylo možné honitbu obhospodařovat jako dříve a rovněž výtěžek z poplatkového lovu a prodeje odloveného kusu zvěře nebyl prakticky žádný. Do toho všeho přišla na jaře roku 2019 větrná kalamita, konkrétně vítr o rychlosti přes 200 km/h, která po sobě zanechala takovou spoušť, že i zbytky lesních dřevin po kůrovcové kalamitě šly k zemi. Bohužel s nimi i veškerá myslivecká zařízení. Ze všech krmelců, posedů a ostatních mysliveckých zařízení zůstaly doslova jen třísky. Žalobce byl proto opakovaně žádán, aby se vyjádřil ke slevě z nájmu, případně splátkovému kalendáři, avšak vždy marně. Žalovaná nikdy žádnou odpověď nedostala. Právní zástupce žalované ještě emailem ze dne 6. 5. 2019 žádal přímo pana titul. příjmení o stanovisko ke splátkám. Splátky byly sjednány taktéž i v předchozím nájemním roce, avšak ani na tuto žádost nebylo ze strany žalobce žádným způsobem reagováno. Žalovaná tedy nebyla nečinná, jak tvrdí žalobce. Naopak snažila se se žalobcem jednat, ale za stranu žalobce se žalovanou nikdo nejednal. I z toho důvodu bude žalovaná v rámci nařízeného jednání na žalobce apelovat, aby zvážil nárok spočívající v úrocích z prodlení a případné smluvní pokuty. Žalovaná dále uvedla, že v současném stavu není schopna uhradit dlužnou částku najednou. příjmení tedy žádat případné splácení dluhu v měsíčních splátkách. Věří, že se jí podaří věc vyřešit se žalobcem smírně, tedy nejefektivnějším možným řešením. Žalovaná se domnívá - že k celkové změně v charakteru a parametrech honitby - měla a má nárok na slevu z nájemného, neboť honitba je aktuálně opravdu k nepoznání oproti stavu, v jakém byla při zahájení nájmu. Žalovaná neuplatňuje však tyto slevy, chce dostát svým závazkům a bylo by ze strany žalobce vhodné, aby se řádně zamyslel nad svými postupy, když v žalobě označil žalovanou jako tu, která nekomunikuje, neplatí a dluží, což není rozhodně pravda.“ Žalovaná tedy navrhla, aby věc soud projednal v rámci nařízeného soudního jednání.

3. Žalobce se svým podáním ze dne 31. 12. 2019 vyjádřil k podanému odporu, když konstatoval, že žalovaná nárok uznala a podaný odpor žalované je dle názoru žalobce podán zcela účelově. Tvrdí-li totiž žalovaný ve svém vyjádření, že žalobce učinil zcela zbytečný krok, který nevede jinam, než k protáhnutí celé věci a jejímu prodražení, tak toto tvrzení žalobce zcela odmítá, když je to právě žalovaná, která vzniklou pohledávku žalobce dle žaloby nezaplatila a je s jejím zaplacením v prodlení. Již v průběhu smlouvy byla žalovaná v prodlení se zaplacením nájemného za období od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019. Žalobce se žalovanou toto prodlení po několika urgencích o zaplacení nájemného za rok 2018 řešil formou uznání dluhu a dohodou o splátkách ze dne 14. 6. 2018. Dluh se měl zaplatit v 6 měsíčních splátkách ve výši 63 932,50 Kč, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, a to počínaje měsícem červnem 2018 a konče měsícem listopadem roku 2018. Žalovaná však uvedenou dohodu o splátkách nerespektovala, byla v prodlení se zaplacením příslušných splátek, kdy poslední doplatek nájemného za rok 2018 obdržel žalobce až 7. 3. 2019, a to po několika písemných urgencích žalobce. Žalobce proto s ohledem na dřívější chování žalované přistoupil u pohledávky dle žaloby k podání příslušné žaloby dle o. s. ř.. U pohledávky dle žaloby je totiž zjevné, že žalovaný měl dostatečnou lhůtu pro zaplacení žalované pohledávky do podání žaloby. Žalobce striktně odmítá tvrzení žalované, že kůrovcová kalamita změnila využití předmětné honitby velmi razantním způsobem. Tuto skutečnost, tj. že v předmětné věci nenastaly žádné skutečnosti dle smlouvy, které by měly vyvolat slevu z již vzniklého a uplatněného nájemného za dané období dle žaloby, sdělil žalobce na jednání se zástupcem žalované, které proběhlo dne 4. 7. 2019 v sídle anonymizována dvě slova město anonymizováno země, anonymizováno Žalobce opakovaně odmítá, že žalovaný měl a má nárok na slevu z nájemného, když sám ve vazbě na uvedenou domněnku říká, že neuplatňuje žádnou slevu z nájemného, a to i ve svém posledním písemném podání ze dne 21. 11. 2019.

4. V rámci ústního jednání strany doplnily svá procesní stanoviska, resp. uvedly další skutková tvrzení a označily důkazy k nim.

5. 5. 2023) pronajal žalobce žalované honitbu obec, aby v ní po sjednanou dobu žalovaná vykonávala právo myslivosti a žalovaná se zavázala hradit žalobci řádně a včas sjednané nájemné.

Žalobce v souladu se smlouvou fakturoval žalované nájemné ve výši 391 650 Kč s 21 % DPH (nájemné ve výši mysliveckého roku 2019 2020, tj. od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020), a to fakturou číslo ze dne 1. 4. 2019, se splatností k 30. 4. 2019.

Faktura číslo ze dne 1. 4. 2019 byla žalované doručena dne 3. 4. 2019.

Protože žalovaná předmětné nájemné dle smlouvy ve lhůtě splatnosti žalobci nezaplatila, byla upomínána žalobcem dopisem ze dne 15. 5. 2019 a následně před-žalobní výzvou k plnění dle ustanovení § 142a o. s. ř. ze dne 12. 8. 2019. Předžalobní výzva k plnění ze dne 12. 8. 2019 byla žalované doručena dne 15. 8. 2019. I přes předžalobní výzvu žalobce nájemné ve výši

391 650 Kč vč. DPH za pronájem honitby pro období mysliveckého roku 2019 2020 neobdržel.

Protože byl žalovaný v prodlení se zaplacením dohodnutého nájemného ve výši 391 650 Kč za pronájem honitby obec pro období mysliveckého roku 2019 2020 delší než 30 dnů, žalobce vypověděl smlouvu ve smyslu článku XIV. Bod 3 písmeno a) smlouvy, a to výpovědí ze dne 14. 8. 2019. Výpověď byla žalované doručena dne 15. 8. 2019 Smlouva zanikla uplynutím výpovědní lhůty, a to k datu 30. 9. 2019.

V souladu se smlouvou zánikem smluvního vztahu dle smlouvy nezaniká závazek žalované zaplatit žalobci odpovídající část dohodnutého nájemného za období mysliveckého roku od

6. Žalovaná v rámci jednání konaného dne 2. 6. 2020 zopakovala, že„ vždy chtěla vztahy se žalobkyní vypořádat, snažila se vykomunikovat spravedlivé řešení pro obě strany, když má za to, že smlouva o nájmu honitby z 5. 5. 2014 je nevyváženou smlouvou, kdy opět odkazuje na předmět smlouvy, kdy předmětem nájmu byla honitba o celkové výměře 842 ha, z toho lesní část honitby o výměře 609 ha, zemědělská část o výměře 215 ha a vodní část o výměře 6 ha a tzv. ostatní ve výši 12 ha. Honitba byla pronajata jako honitba lesní, kdy z důvodu kůrovcové kalamity tato změnila své využití razantním způsobem, a proto by dle žalované měly být vzájemné vztahy mezi stranami sporu vypořádány i s ohledem na tuto skutečnost. Žalovaná učinila nesporným, že v roce 2014 vysoutěžila nájem předmětné honitby, zakládá však do spisu fotografie ze září 2015 a z března 2019, ze kterých se podává zcela evidentní rozdíl v předmětu nájmu, kdy žalovaná si jednoduše řečeno pronajala les, kdy tento po kůrovcové kalamitě přestal ve své podstatě existovat. Žalovaná stále trvá na tom, že předmět nájmu je zcela jiný, kdy změna předmětu nájmu spočívá nikoli ve výměře, jak uvádí žalobce, ale čistě v charakteru předmětného prostoru. Odkazuje-li žalobce na to, že co se této změny týče, pak zde neexistuje žádné rozhodnutí příslušného orgánu státní správy, pak se žalovaná logicky ptá, jak to, že se příslušné orgány veřejné správy nikterak nevypořádaly s faktem, že státu chybí x hektarů lesa. Je pravdou, že právnická osoba země anonymizováno mají povinnost v případě přírodních katastrof sanovat postižené území, nemusí však u toho zničit předmětná zařízení sloužící k provozování honitby, kdy k tomuto tvrzení žalovaná zakládá do spisu fotografie poničených zařízení. Myslivecká zařízení byla žalované v souladu se smlouvou předána do správy a povinností žalované bylo tato zařízení obnovovat, měnit, udržovat. Co se žalobcem předložených plánů mysliveckého hospodaření v honitbě týče, jakož i měsíčního hlášení o plnění plánu, pak žalovaná uvádí, že zjednodušeně řečeno tyto tabulky nemají s realitou absolutně nic společného. V tomto směru odkazuje taktéž na obecnou politiku právnická osoba země anonymizováno spočívající v tom, že je třeba odlovit co nejvíce zvěře, kdy naopak v případě, kdy tyto počty klesnou, jsou právnická osoba oprávněny finančně nájemce předmětných honiteb trestat, kdy toliko uvedou, že zvěř poničila ty a ty stromy v té a té hodnotě, nikoho nezajímá, zda k poničení došlo opravdu zvěří z té dané honitby. K údajům v předložených plánech žalobcem žalovaná uvádí taktéž skutečnost, že v případě posledního konaného honu v předmětné honitbě, kterého se účastnilo 45 osob, nebyl uloven ani 1 kus zvěře, což právě svědčí o„ relevantnosti čísel“ uváděných v předmětných tabulkách. Co se účasti jednatele žalované na nabídkách v rámci výběrových řízení týkajících se nájmů honiteb týče, kterou uvedl žalobce, pak po kůrovcové kalamitě se statutár žalované neúčastnil žádné z nabídek. Žalobce žalované sdělil při zpětném předávání honitby žalobci, že honitbu obratem pronajme někomu jinému; k dnešnímu dni se žádný nájemce v předmětné honitbě neobjevil. Žalovaná závěrem zakládá do spisu letecký snímek předmětné honitby, která je vyznačena černým ohraničením, a to před kůrovcovou kalamitou, ze které se podává rozsah zalesnění předmětné honitby.“ Žalovaná závěrem navrhla, nechť je žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

7. Soud provedl v řízení následující důkazy: ⟪LB:lb_001⟫ -) výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ -) výpis z obchodního rejstříku žalované, ⟪LB:lb_003⟫ -) smlouva o nájmu honitby číslo 2014 honitby obec obec ze dne 5. 5. 2014, ⟪LB:lb_004⟫ -) rozhodnutí stát. instituce došlé 11. 12. 2013, ⟪LB:lb_005⟫ -) rozhodnutí stát. instituce ze dne 7. 5. 2003, ⟪LB:lb_006⟫ -) honitba obec obec – záměr hospodaření v pronajaté honitbě anonymizováno LS obec z 4/ 2014, ⟪LB:lb_007⟫ -) mapa – honitba číslo – obec obec měřítko 1: 15 000 (příslušné barvy zobrazují typ dřeviny a její stáří), ⟪LB:lb_008⟫ -) seznam mysliveckých zařízení za rok 2014, 2015 v honitbě obec obec číslo ke dni

8. V reakci na tvrzení žalobce, že na území honitby obec obec neubylo zvěře (což bylo dle žalované zcela nepochopitelné tvrzení, jelikož z předložených fotografií musí být i největšímu laikovi zřejmé, že lesní zvěř, jak již sám název napovídá, žije v lese a ne na planině připomínající měsíční krajinu) a že nájemce tedy nebyl nijak krácen na kvalitě a výtěžnosti pronajaté honitby, navrhla žalovaná předvolat svědky, a sice jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, kteří měli svou svědeckou výpovědí potvrdit tvrzení žalované o zásadní změně v kvalitativním charakteru honitby a rovněž reálnou absenci zvěře, když tyto osoby znaly honitbu před a po zásahu těžebních společností a odmítly se následně podílet na svém setrvání v honitbě, jelikož prostě nebyla zvěř, o kterou by se mohly starat. Soud tyto důkazy zamítl, když jejich provedení nikterak nesouviselo s předmětem žalobního nároku.

14. Zákon o myslivosti vymezuje honitbu jako soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona (§ 2 písm. i) ZoM). Nájem honitby je přenechání výkonu práva myslivosti v určitém území.

9. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

Ze Smlouvy o nájmu honitby číslo 2014 – honitby obec uzavřené podle

§ 33 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti dne 5. 5. 2014 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce. Touto smlouvou pronajal pronajímatel nájemci honitbu obec, kdy tato honitba je honebním pozemkem z rozhodnutí Okresního úřadu v obec, č.j. M číslo ze dne 15. 3. 1993, které nabylo právní moci dne 31. 3. 1993, aktualizováno rozhodnutím stát. instituce, odbor anonymizována dvě slova a anonymizováno, číslo jednací ze dne 11. 12. 2003, které nabylo právní moci dne 2. 1. 2004. Pronajímatel pronajal nájemci honitbu, aby v ní po sjednanou dobu vykonával právo myslivosti a nájemce se zavázal hradit pronajímateli řádně a včas sjednané nájemné, to vše za podmínek dohodnutých právě v této nájemní smlouvě. Nájemné za pronájem honitby za 1 rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 362,23 Kč za 1 ha honitby. Nájemné tak celkem činilo 305 000 Kč. Nájemné mělo být účtováno za období běžného mysliveckého roku (1. 4. až 31. 3.) a splatnost byla stanovena vždy k 30. 4. příslušného mysliveckého roku. Pronajímatel byl oprávněn nájemné každoročně fakturovat, přičemž faktura je současně daňovým dokladem. Faktura bude vystavena vždy nejpozději do 15. 4. příslušného roku s datem uskutečnění zdanitelného plnění 1. 4. příslušného roku. V případě prodlení s úhradou nájemného je nájemce povinen vedle dlužné částky uhradit pronajímateli též úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení až do zaplacení. V článku III. bod 9 bylo sjednáno, že v případě zániku nájemní smlouvy v souladu s článkem XIV. odst. 2 písm. b) má nájemce pouze nárok na vrácení poměrné části nájemného vypočtené od okamžiku zániku smlouvy do konce příslušného běžného mysliveckého roku bez dalších nároků na náhradu a kompenzace. V rámci nájemní smlouvy byla taktéž sjednána inflační doložka, kdy pronajímatel byl oprávněn každý rok jednostranně upravit nájemné podle roční míry inflace za předcházející rok měřené indexem růstu spotřebitelských cen dle Českého statistického úřadu tak, že částku nájemného, které byl nájemce povinen hradit v předcházejícím roce, zvýší o takový počet procentních bodů, který se rovná výši inflace. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 10 let ode dne podpisu smlouvy. Před ukončením sjednané doby bylo možno smluvní vztah založený touto smlouvou ukončit, a to dohodou, popřípadě výpovědí, kdy nájemní vztah taktéž zanikne dnem zániku honitby, dnem zániku nájemce, dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti vydané podle § 33 odst. 6 písm. h) zákona o myslivosti a konečně dnem, kdy nájemce přestane splňovat podmínky uvedené v článku I. odst. 5 nájemní smlouvy. V rámci článku XIV. bod 3 bylo sjednáno, že pronajímatel je oprávněn tuto smlouvu písemně vypovědět, dostane-li se nájemce do prodlení s plněním jakéhokoli peněžitého nebo penězi ocenitelného závazku vzniklého ze smlouvy nebo v souvislosti s ní po dobu delší než 30 dnů, popřípadě neuhradí-li v souladu s nájemní smlouvou jakoukoli škodu, včetně škody způsobené zvěří do 60 dnů od jejího uplatnění. V případě výpovědi podle článku

3 nájemní smlouvy bodu XIV. zaniká smluvní vztah uplynutím výpovědní lhůty, která činí jeden měsíc a která počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Zánikem smluvního vztahu nezanikají vzájemné pohledávky a závazky smluvních stran, které ke dni zániku smluvního vztahu nebyly vypořádány. V článku XVIII. bod 2 bylo sjednáno, že pro případ, že tato smlouva neobsahuje výslovnou úpravu práv a povinností smluvních stran, řídí se právní vztah jí založený ustanoveními zákona č. 449/2001 Sb. v platném znění, zákonem č. 289/1995 Sb. v platném znění, občanským zákoníkem v platném znění a obecně závaznými právními předpisy České republiky.

Z daňového dokladu – faktury číslo soud zjistil, že žalobce, co by dodavatel, účtuje žalované, co by odběrateli, částku ve výši 391 650 Kč vč. DPH za pronájem honitby číslo obec na období mysliveckého roku 2019 2020 s tím, že faktura byla vystavena dne

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu:

Žalovaná (nájemce) se žalobcem (pronajímatel) uzavřela smlouvu o nájmu honitby číslo 2014, honitby obec, a to dne 5. 5. 2014 Smlouvou na dobu určitou (do

11. Na základě provedeného dokazování, zjištěného skutkového stavu, aplikace zákonných ustanovení, pak soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém svém rozsahu důvodná.

12. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném a účinném znění („ ZoM“), vymezuje právo myslivosti jako souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků (§ 2 písm. h) ZoM).

13. Z hlediska právní klasifikace je právo myslivosti za účinnosti NOZ tzv. věcí (§ 489 NOZ), a to věcí nehmotnou a věcí movitou (§ 498 NOZ), jejíž podstatou je opět věcné právo nebo věcné právo k věci cizí. Právo myslivosti se pak realizuje zákonem a na jeho základě správními rozhodnutími definovaných územních celků – honitbách (§ 2 písm. i) ZoM).

16. Z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 3. 6. 2009, I. ÚS 104/06 a jemu předcházející judikatury (např. nález ÚS ČR Pl. ÚS 34/03, rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3006/2000, případně rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1390/2003) pak plyne, že podstatou nájmu honitby je přenechání výkonu práva myslivosti v určité honitbě držitelem (pronajímatelem) honitby uživateli (nájemci) honitby.

17. Obsah nájemního vztahu, tedy vzájemná práva a povinnosti pronajímatele a nájemce plynoucí z nájmu honitby, jsou v určitých aspektech specifických pro nájem honitby upraveny v ustanovení § 33 zákona o myslivosti. Dále může být vzájemný vztah pronajímatele a nájemce vztahující se k nájmu honitby upraven samozřejmě též samotnou smlouvou o nájmu honitby.

18. Otázky, které nejsou upraveny zákonem ani smlouvou o nájmu honitby, zákon o myslivosti podřizuje ustanovením„ občanského zákoníku o nájmu“ (§ 33 odst. 9 ZoM).

19. V předmětné právní věci byla smlouva uzavřena již za účinnosti NOZ a je třeba u ní dovodit, že odkaz obsažený v § 33 odst. 9 věta první zákona o myslivosti nově odkazuje na obecnou úpravu nájmu dle § 2201 a následující zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ).

20. Jednoduše řečeno, smlouvy o nájmu honitby uzavřené od 1. ledna 2014 (včetně), se řídí ustanoveními zákona o myslivosti a obecnými ustanoveními NOZ o nájmu.

21. Žalovaná nabídla soudu v rámci procesní obrany tvrzení týkající se omezení jejich práv coby nájemce honitby při výkonu práva myslivosti, spolu s důsledky těchto omezení.

22. Omezení nájemce honitby při výkonu práva myslivosti s sebou mohou přinášet při dosažení určitého stupně intenzity právní důsledky v podobě vzniku práv nájemce honitby domáhat se slevy z nájmu podle smlouvy o nájmu honitby a příslušných zákonných ustanovení (§ 33 zákona o myslivosti spolu s ustanoveními o nájmu NOZ).

23. Ustanovení § 2205 NOZ stanoví, že pronajímatel je povinen věc nájemci přenechat ve stavu způsobilém k ujednanému nebo obvyklému účelu, v tomto stavu ji udržovat, ale hlavně zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

24. Dále § 2206 odst. 2 NOZ ukládá pronajímateli odevzdat nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání.

25. Podle NOZ může nájemce honitby při porušení povinnosti pronajímatele zajistit mu nerušené užívání věci (§ 2205 písm. c) NOZ) vznášet požadavky na poskytnutí přiměřené slevy, prominutí nájemného, popřípadě dát pronajímateli výpověď bez výpovědní doby (ustanovení § 2208 odst. 1 NOZ a § 2212 odst. 3 NOZ).

26. Neuplatní-li nájemce právo na slevu do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění (§ 2208 odst. 3 NOZ).

27. S ohledem na dlouhodobost trvání smluvního vztahu z nájmu honitby si taktéž lze představit použití § 1765 NOZ, kdy by se nájemce s ohledem na změnu okolností mohl domáhat změny podmínek smlouvy o nájmu honitby (uvažovat o aplikaci tohoto ustanovení je reálné v situaci, kdy by například došlo k podstatné změně stavů zvěře v honitbě vlivem změn přírodních podmínek).

28. Jádrem argumentace žalované, coby nájemce, když se věc nepodařilo vyřešit mezi stranami smírně, tedy měl být nejlépe zpracovaný znalecký posudek zabývající se konkrétními omezeními při výkonu práva myslivosti v dané honitbě a kvantifikující znalecky ztížení výkonu činností nezbytných pro výkon práva myslivosti. Na jeho základě se měla žalovaná na žalobci domáhat slevy přiměřené těmto omezením, případně podat žalobu.

29. Jinak řečeno – jsou-li dána omezení nájemce v užívání honitby v určitém kvalifikovaném rozsahu, umožňuje nájemci znění zákona, konkrétně občanského zákoníku, domáhat se slevy na nájemném za užívání honitby. (žalovaná není nikterak limitována, kupř.„ nevyváženou nájemní smlouvou“, jak žalovaná argumentovala).

30. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by nájemce (žalovaná) jakkoli právo na slevu u žalobce uplatnil, a to ve lhůtě nejpozději do 6 měsíců, ode dne, kdy byly nebo mohly být zjištěny skutečnosti, které je zakládají.

31. Soud tedy uzavírá, že shledal důvodným žalobní nárok představující dlužné nájemné (což bylo mezi stranami sporu nesporné), naopak procesní obranu žalované, spočívající v tvrzení, že ze strany žalobce došlo k omezení nájemce honitby při výkonu práva myslivosti, soud důvodnou neshledal, resp. žalovaná nesplnila svou povinnost tvrzení, jakož i povinnost důkazní, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by zcela jasně a určitě vůči žalobci vznesla požadavky na poskytnutí přiměřené slevy, prominutí nájemného. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.

32. Úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částky 195 825 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do zaplacení soud žalobci přiznal s ohledem na ustanovení § 1968 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která stanoví, že:„ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Útok z prodlení byl stranami sjednán v článku III. bod 6 nájemní smlouvy, kdy strany konkrétně sjednaly, že v případě prodlení s úhradou nájemného je nájemce povinen vedle dlužné částky uhradit pronajímateli též úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení až do zaplacení.

33. V souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, soud žalobkyni přiznal rovněž i náhradu nákladů spojených s uplatněním každé z výše uvedených pohledávek – tj. v celkové 1 200 Kč.

34. Výrok tohoto rozsudku týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a skutečností, že žalobce, byl ve věci zcela procesně úspěšný. Žalobce ve věci provedl 5 úkonů (sepis žaloby, sepis před-žalobní upomínky, písemné podání ze dne 3. 1. 2020, účast u ústního jednání dne 2. 6. 2020 a dne 9. 2. 2021). Za tyto úkony žalobci náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada v paušální výši určené zvláštním právním předpisem (tj. 300 Kč x 5), tj. celkem částka ve výši 1 500 Kč; součástí nákladů řízení je taktéž částka ve výši 9 792 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Celkovou výši nákladů řízení 11 292 Kč soud uložil žalované zaplatit žalobci, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

35. Přiznanou částku včetně příslušenství, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu – část věty před středníkem).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení - ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.