OSOV 30 C 88/2019-47

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 833,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 200 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba doručená soudu dne datum se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 439,17 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení a dále částku 1 161,58 Kč a částku 9 145,58 Kč a částku 5 194,64 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 833,81 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne datum uzavřel žalovaný se právnická osoba, IČO, v písemné formě Smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno. Na jejím základě žalovaný při podpisu smlouvy převzal finanční obnos ve výši 12 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit úrok v kapitalizované výši a vzhledem k žalovaným zvolené tzv. hotovostní variantě smlouvy i odměnu za inkaso splátek v hotovosti, to vše v souhrnné výši 9 600 Kč. Celkovou splatnou částku ve výši 21 600 Kč se žalovaný zavázal splatit formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 360 Kč, kdy první splátka byla splatná sedmý den po dni uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky, jakož i splatnost celého závazku žalovaného připadala na datum Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o zápůjčku, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jako počet exekucí, údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši půjčky. Na dokumentu jsou rovněž v rámečku„ Ověřené doklady“ vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o zápůjčku. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet půjčku a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky spol. anonymizována dvě slova vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení půjčky takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však splátky zápůjčky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 8 800 Kč, která odpovídá 24 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena ze právnická osoba anonymizováno na právnická osoba Kft., se sídlem adresa číslo, zapsaná v maďarském obchodním rejstříku reg. číslo. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Pohledávka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 7 639,17 Kč, nesplaceného úroku ve výši 894,16 Kč, za období do splatnosti poslední předepsané splátky, resp. konečné splatnosti závazku, nesplacené odměny za inkaso splátek 4 266,67 Kč, postoupeného poplatku za upomínání ve výši 1 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 984,75 Kč, za období po zesplatnění závazku do datum, tj. do rozhodného dne dle čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, smluvní pokuty ve výši 7 651,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 687,56 Kč. V důsledku zesplatnění závazku vzniklo právnická osoba anonymizováno v souladu s čl. N. smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 7 639,17 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po zesplatnění závazku, tj. od datum do datum, tj. do rozhodného dne dle čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 5 194,64 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o půjčce stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z důvodu toho, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaný se bránil tvrzením, že smlouvu nepodepsal a tvrzené peněžní prostředky neobdržel. Navrhoval zamítnutí žaloby.

3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně nedostavila, svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum uzavřela právnická osoba IČO, se sídlem adresa, jako věřitel, a žalovaný jako dlužník, písemnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž podkladě tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit věřiteli celkem 14 400 Kč, tj. poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč a úrok ve výši 2 400 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil částku 8 800 Kč (zjištěno z listin nazvaných: žádost o půjčku z datum, anonymizováno o anonymizována tři slova ze dne datum, usnesení Policie ČR, Městské ředitelství policie obec, obv. odd. obec, číslo jednací ze dne 23. 9. 2020). Smlouva o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyně (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum ze dne datum). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Výzvou k plnění žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky a upozornila jej, v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě, na možnost soudního vymáhání; výzva byla žalovanému odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě. (zjištěno z předžalobní upomínky a poštovního archu). V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno.

5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Soud tedy na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil tak, že předchůdce žalobkyně a žalovaný hodlali uzavřít smlouvu o zápůjčce. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.

7. Jelikož se jedná o půjčku v nebankovní sféře, která však je poskytována společností, jejímž předmětem podnikání je právě poskytování půjček a nejednalo se tak o poskytnutí půjčky mezi fyzickými osobami, bylo nutno na danou půjčku vztáhnout ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření této smlouvy. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 citovaného zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změna takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. S ohledem na znění § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon vztahuje také na půjčky, když se nejedná o případ dle § 2 citovaného zákona. Pak je nutno ust. § 9 citovaného zákona vztáhnout na danou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Bylo tak na žalobkyni, aby posoudila při poskytování dané půjčky schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. půjčku, a aby také prokázal, že byl v tomto směru činný. Tento nový institut přinesl zákon o spotřebitelském úvěru s účinností od datum. V souladu s tímto ustanovením je povinností věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva neplatná. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, příp. domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitostí ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli, v daném případě pak je rozhodující, jaké údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být věřiteli známy tak, aby vypovídaly o aktuální finanční situaci spotřebitele.

8. V daném případě žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, odkazovala přitom na prohlášení žalovaného o jeho finanční situaci tak, jak je zachycena v listině nazvané Žádost o půjčku. Tato tvrzen však soud nepovažuje za řádné splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně se nedostavila k jednání, zbavila se tak dobrovolně možnosti být poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokázala, že dostála své povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet půjčku. Z toho důvodu je nutno považovat danou smlouvu za neplatnou jako celek.

9. Dle této absolutně neplatné smlouvy žalobkyni náleží pouze nárok na zaplacení částky, která byla žalovanému poskytnuta a která nebyla žalobkyni vrácena, tj. částka 3 200 Kč (poskytnutých 12 000 Kč mínus žalovaným uhrazených 8 800 Kč). V tomto rozsahu shledal soud nárok žalobkyně po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozhodnutí vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadoval.

10. Na zbývající žalobou uplatněné položky žalobkyni nárok ve výše popsaného důvodu nárok nevznikl, proto soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť je-li smlouva je neplatná, pak nemůže být smlouvou platně sjednán ani jiný tvrzený nárok, včetně smluvní pokuty, neboť i předpokladem platného sjednání smluvní pokuty je existence závazku hlavního, což v posuzované věci rovněž splněno nebylo.

11. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení v převážné části procesně neúspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovaný žádné náklady řízení nežádal a ani dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady, jejichž náhradu by mohl v souvislosti s tímto řízením požadovat, žalovanému nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Dlužnou částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky.

V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř., § 17 odst. 4 zák. č. 450/2008 Sb.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.