OSOV 34 C 198/2021-70

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 805 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 805 00 Kč včetně úroků z prodlení v zákonné výši z částky 805 000 Kč za dobu od 29. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, se zamítá v plném rozsahu.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 85 958,40 Kč, a to k rukám titul jméno příjmení, advokáta, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 7. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 805 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi žalovanou a matkou žalobkyně a žalované jméno příjmení uzavřena darovací smlouva, na základě které nabyla žalovaná do vlastnictví bytovou jednotku číslo vymezenou ve stavbě s adresa, bytový dům, stojící na pozemku parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří, a s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu na stavbě s adresa o velikosti id. číslo vzhledem k celku, a s jednotkou související spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří o velikosti id. číslo vzhledem k celku, zapsané na list vlastnictví vedeného pro územní celek, k. ú. část obce KÚ pro územní celek, kat. prac. okres (dále jen byt). Dne datum uzavřela žalovaná s matkou účastnic a sestrou matky účastnic, jméno jméno příjmení, dohodu, v níž se žalovaná zavázala, že bude o matku do konce jejího života pečovat, bude se starat o rodinný hrob v část obce a že se v případě úmrtí matky vyrovná se svou sestrou, tj. s žalobkyní. V této dohodě bylo současně ujednáno, že na dodržení uvedených ujednání dohlédne jméno jméno příjmení. V souvislosti s tímto bylo dohodnuto, že k vypořádání mezi žalovanou a žalobkyní dojde tak, že žalovaná po úmrtí matky účastnic řízení uhradí žalobkyni ½ hodnoty bytu. Matka účastnic zemřela datum a do dne podání žaloby mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k vypořádání ohledně bytu z titulu uzavřené dohody. Jelikož žalovaná svou povinnost nesplnila, vyzvala ji žalobkyně dopisem ze dne 8. 4. 2021 k zaplacení částky 805 000 Kč, když tato částka představuje ½ hodnoty bytu oceněného znaleckým posudkem číslo ke dni smrti jméno příjmení na částku částka. Žalovaná na výzvu reagovala tak, že závazku dle dohody dostát nehodlá, když podle jejího názoru již k vyrovnání mělo dojít.

2. Žalovaná s žalobním nárokem nesouhlasila, potvrdila, že nabyla předmětnou bytovou jednotku na základě darovací smlouvy a že datum byla uzavřena dohoda, ze které se žalobkyně domáhá zaplacení částky mající představovat ½ hodnoty bytu, nicméně žalovaná se nezavázala žalobkyni zaplatit částku představující ½ hodnoty bytu, neboť v dohodě tato povinnost sjednána nebyla. Žalovaná uvedla, že proběhnuvší dědické řízení u název soudu pod sp. zn. spisová značka po zemřelém jméno příjmení proběhlo tak, že žalobkyně nabyla podíl v rozsahu ¼ na nemovitostech a zbývající spoluvlastnický podíl na nemovitostech připadl do vlastnictví matky žalované. Žalobkyně společně s matkou jméno příjmení prodaly zděděné nemovitosti za kupní cenu částka a z této kupní ceny připadla žalobkyni částka částka. Matka tak obdržela částka, ze které koupila byt v hodnotě částka. Pokud tento byt darovala žalované, dělo se tak v úmyslu napravit křivdy způsobené tím, že ačkoli žalobkyně i žalovaná byly vychovávány stejným otcem, žalovaná po nevlastním otci nedědila. Pokud by skutečně bylo myšleno předmětnou dohodou, že má zaplatit žalobkyni ½ z obvyklé ceny, pak by tato dohoda pro žalovanou nepřinesla žádnou výhodu, protože v té době v bytě nebydlela a byt nepotřebovala. Následně do bytu investovala své vlastní finanční prostředky v rámci jeho rekonstrukce, což by jistě nečinila, kdyby jí byl znám důsledek, tj. že z těchto investic bude mít prospěch i třetí osoba. Žalovaná se touto dohodou zavázala nechat v bytě bydlet matku, o tuto pečovat a matce pomáhat, tuto sjednanou povinnost žalovaná splnila. Žalobkyně se se svou matkou osobně setkávala pouze jednou až dvakrát do roka. Pokud bylo v dohodě ujednáno, že je žalovaná povinna se s žalobkyní po smrti matky vyrovnat, toto žalovaná splnila tak, že zaplatila žalobkyni částku částka, která byla žalobkyní odsouhlasena a představuje ½ finanční hotovosti uspořené žalovanou v rámci péče o matku. V dědickém řízení ohledně pozůstalosti po matce účastnic vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka tak došlo mezi žalobkyní a žalovanou k dohodě o rozdělení pozůstalosti uzavřením dědické dohody a jejím naplněním došlo mezi účastnicemi k vyrovnání. Žalobkyně v dědickém řízení jiné pohledávky nenárokovala, a pokud tak nyní neoprávněně činí, žalovaná může pouze předpokládat, že je to na nátlak její tety jméno příjmení, která nemá s žalovanou dobré vztahy.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny tyto skutečnosti:

4. Z darovací smlouvy uzavřené mezi jméno příjmení, jakožto dárkyní a celé jméno žalované, jakožto obdarovanou ze dne datum bylo zjištěno, že tímto dárkyně darovala žalované bytovou jednotku číslo včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy adresa a na pozemku parcelní číslo, vše obci okres, část územní celek, k. ú. část obce, vše zapsané na list vlastnictví pro k. ú. část obce, KÚ pro územní celek, kat. prac. obec.

5. Z dohody uzavřené mezi jméno příjmení, celé jméno žalované a jméno příjmení bylo zjištěno, že jméno příjmení darovala žalované bytovou jednotku číslo včetně podílu na společných částech domu a pozemku parcelní číslo nacházející se na ulici ulice a číslo, okres část obce, přičemž se žalovaná zavázala, že jméno příjmení nechá do konce jejího života v předmětném bytě bydlet, bude o ni pečovat v případě nemoci a bude jí pomáhat vždy, když to bude potřebovat, a taktéž, že se bude starat o rodinný hrob v část obce, když v případě úmrtí jméno příjmení se žalovaná se žalobkyní vyrovná. jméno příjmení pověřila svou sestru jméno příjmení, aby na dodržení všech ujednání, která s dcerou jméno učinila, dohlédla. Tato dohoda byla opatřena podpisy účastnic, když tyto byly verifikovány ke dni datum.

6. Z výpisu z KN list vlastnictví pro k. ú. část obce, okres okres, město územní celek bylo zjištěno, že jako vlastník předmětné bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu a pozemku je zapsána žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne datum, když právní účinky vkladu nastaly ke dni datum.

7. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že tímto bylo rozhodnuto o pozůstalosti po zůstavitelce jméno příjmení, zemřelé dne datum, kdy jako dědičky byly ustanoveny žalobkyně a žalovaná, když byla schválena dohoda dědiček o rozdělení pozůstalosti tak, že každá z dědiček nabyla pozůstalost rovným dílem, a to ve výši částka, jakožto finanční hotovost zanechanou zůstavitelkou doma, s tím, že každá z nich uhradí rovným dílem náklady pohřbu ve výši částka a náklady na odměnu notářky titul jméno příjmení v částce částka; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

8. Z výpovědi svědkyně jméno jméno příjmení, tety obou účastnic a sestry jméno příjmení, bylo zjištěno, že tato uvedla, že jméno příjmení trpěla anonymizována dvě slova, nejdříve bydlela ve svém bytě, poté byla umístěna v domově, kde za ní svědkyně docházela 2x týdně, žalovaná za ní chodila pouze v neděli. Žalovaná občas sestře koupila jídlo a vzala ji k sobě domů. Svědkyně vyjádřila domnění, že ze strany žalované docházelo k zneužívání peněz jméno příjmení, neboť bylo ujednáno, že si bude nechávat peníze z důchodu, které nechala posílat na svou osobu. jméno příjmení žila ve svém bytě do datum, do té doby se o ni starala, jak svědkyně, tak žalovaná, která jí nakupovala. Svědkyně tvrdila, že žalovaná zneužívala peněz své matky, požadovala po žalované, nechť jí ukáže naspořené peníze matky, dala jí lhůtu 1 měsíce, žalovaná se jí však vůbec neozvala, proto celou záležitost nahlásila na PČR. Dle svědkyně jméno příjmení chtěla, aby se žalovaná s žalobkyní vyrovnala přesně na polovinu, když přesnou částku neuvedla, jelikož jí nebyla známá hodnota bytu. K dotazu soudu, jakým způsobem byly ve vztahu k žalované zohledněny další povinnosti vyplývající z dohody, svědkyně uvedla, že k těmto jí sestra nic bližšího neuvedla, pouze znala jejich obsah z dohody, přičemž jí není známo, kdo předmětnou dohodu připravoval. Svědkyně dále uvedla, že není pravdou, že vůči žalované došlo k majetkové křivdě, neboť datum jí byla předána částka částka jméno příjmení. Svědkyně tvrdila, že byla pověřena dohledem nad danou dohodou, neboť měly se sestrou přátelský vztah, často za ní docházela, bydlely od sebe 4 minuty a žalované nedůvěřovala. Svědkyně připustila, že hovořila s žalobkyní před svým výslechem u soudu a že jí žalující strana poskytla některá písemná vyjádření zpracovaná v písemné podobě z daného spisu.

9. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že tato byla známou a zároveň spolupracovnicí jméno příjmení, znaly se od anonymizováno let, nejdříve obě pracovaly u anonymizováno, pak nějakou dobu kontakty neměly, pak byly v průběhu let rok číslo kolegyně v zaměstnání v restauraci anonymizováno, pak se zase nějakou dobu neviděly. V r. rok svědkyně potkala jméno příjmení, která jí řekla, že už nebydlí v rodinném domku, když jí zemřel manžel, dům prodala a její sestra jí zajistila byt, který nebyl příliš vzdálen bydlišti svědkyně. Proto znovu obnovily kontakty, dvakrát byla u jméno příjmení na návštěvě a jednou byla paní příjmení u ní, párkrát byly spolu nakupovat. Svědkyně tvrdila, že na jméno příjmení bylo zjevné, že trpí anonymizována dvě slova. Spíše se kontaktovaly s jméno příjmení telefonicky, kdy při jednom telefonátu, který nebyla svědkyně schopna časově zařadit, jí jméno příjmení sdělila, že darovala svůj byt žalované, na což jí svědkyně sdělila, že má dvě dcery, a na to jméno příjmení prohlásila, že ať nemá obavy, že má naspořeno a po její smrti se žalovaná s žalobkyní vyrovná. Svědkyně dále uvedla, že je jí známo, že žalovaná byla v podstatě s jméno příjmení dennodenně, když poblíž bydlela. Svědkyně k dotazu soudu sdělila, že jí zatelefonovala jméno příjmení a ptala se, zdali byla předvolána k soudu jako svědkyně, když toto potvrdila a sdělila jí termín jednání, sama se nabídla, že svědkyni odveze na soud její manžel a doprovodila ji i do jednací síně, kde byla přítomna celému výslechu svědkyně a i dále probíhajícímu jednání až do sdělení termínu odročení jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí.

10. Soud nepřistoupil k výslechu jméno příjmení, syna žalobkyně, který se měl vyjádřit k úmyslu jméno příjmení ohledně vypořádání mezi účastnicemi sporu, když samotná žalobkyně uvedla, že u podpisu dohody byly přítomny jen podepsané osoby, tedy dle názoru soudu jeho výpověď by neměla pro objasnění skutkového stavu žádný větší význam, zejména za situace, kdy svědek bydlí v obec a kdy bylo osvědčeno, že i samotná žalobkyně byla v kontaktu s jméno příjmení osobně 1x-2x ročně, když pro zjištění skutkového stavu bylo rozhodné toliko, vycházeje ze soudní judikatury, jaký byl úmysl jméno příjmení k okamžiku sepisování předmětné dohody.

11. Na základě výše uvedeného soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a jméno příjmení, a to za účasti jméno příjmení došlo k uzavření dohody, kde se konstatovalo, že jméno příjmení darovala žalované předmětnou bytovou jednotku, což vyplynulo z doložené darovací smlouvy ze dne datum, přičemž se žalovaná zavázala, že se bude o jméno příjmení v případě nemoci starat a poskytovat jí pomoc, jakou bude potřebovat, s tím, že matka může v bytě bydlet až do konce svého života a také, že se bude starat o hrob v část obce, když v případě úmrtí jméno příjmení se žalovaná zavázala vyrovnat se sestrou – žalobkyní, přičemž jméno příjmení měla dbát na dodržení všech ujednání, které se žalovanou jméno příjmení učinila. Bylo také prokázáno, že v rámci dědického řízení po zemřelé jméno příjmení došlo k vypořádání pozůstalosti tak, že byla schválena dohoda žalobkyně a žalované o rozdělení pozůstalosti, když každá z dědiček nabyla pozůstalost rovným dílem, a to částkou částka, jakožto finanční hotovost zanechanou zůstavitelkou doma, s tím, že každá z nich uhradila rovným dílem náklady pohřbu ve výši částka a náklady na odměnu notáře titul jméno příjmení v částce částka; toto bylo rozhodnuto usnesením název soudu ze dne datum, sp. zn. číslo číslo, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Soud vzal za prokázané, že v předmětné dohodě zúčastněných stran bylo v bodě II. ujednání, že v případě úmrtí jméno příjmení se žalovaná s žalobkyní vyrovná, nicméně nebylo prokázáno, jakým konkrétním způsobem má být vyrovnání provedeno, a to ani prostřednictvím výpovědí svědkyní jméno příjmení, která výslovně řekla, že sama upozornila jméno příjmení, poté, co ji informovala, že darovala svůj byt žalované, že má dvě dcery, načež jí jméno příjmení sdělila, že má našetřeno a že po její smrti se žalovaná s žalobkyní vyrovná. Soudem slyšená svědkyně jméno příjmení byla v kontaktu se žalobkyní, která jí poskytovala informace z probíhajícího řízení, navíc sama z vlastní iniciativy se dostala také do kontaktu se svědkyní jméno příjmení, přičemž z jejího samotného vyjádření je zcela evidentní a zřejmé, že zastává k žalované ryze negativní stanovisko, což se mj. promítlo i ve skutečnosti, že podala dokonce na žalovanou trestní oznámení, když nabyla dojmu, že žalovaná nehospodaří řádně s finančními prostředky jméno příjmení. Z její výpovědi je navíc zřejmé, že některé jí tvrzené skutečnosti toliko dovozovala z okolností případu; z obsahu její výpovědi soud tak nabyl dojmu, že je na výsledku sporu významně osobně zainteresovaná. Tato svědkyně zaujala výrazně kritický postoj k péči žalované o matku, pokud se však týká péče samotné žalobkyně o matku, tu zcela pominula, když vůbec nebylo objasněno, zda nějaká péče kromě návštěv maximálně dvakrát ročně z její strany vůbec matce poskytována byla. Z její výpovědi je zřejmé, že sama vnímané skutečnosti hodnotila a z těchto si činila skutkové závěry, což je nepřípustné (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 3. 7. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1908/2006). Soud se tedy při hodnocení výpovědi této svědkyně zabýval její věrohodností v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 o. s. ř., když její věrohodnost hodnotil i s přihlédnutím ke způsobu, jakým svědkyně sdělovala zjišťované skutečnosti a jak se chovala při své výpovědi (srovnej rozhodnutí NS ČR ze dne 4. 4. 2006 sp. zn. 22 Cdo 1033/2005). Soud má za to, že svědkyně jméno příjmení v jednoznačné snaze napomoci straně žalující dovozovala z dohody závěry, které měly z jejího pohledu vyřešit skutečnost, že podle jejího přesvědčení žalovaná nenakládala s peněžními prostředky jméno příjmení řádně a že se nestarala řádně o svou matku. Na základě těchto skutečností soud, vycházeje z obsahu samotné dohody, ale i z vyjádření svědkyně jméno příjmení a dalších okolností výše uvedených, dospěl k závěru, že k obsahu výpovědi svědkyně jméno příjmení pro její nevěrohodnost není možné přihlédnout. Soud tedy nevzal za prokázané, že bylo v úmyslu jméno příjmení v rámci ujednání ohledně vyrovnání se mezi účastnicemi po její smrti, že se má žalovaná povinnost vypořádat tak, že má žalobkyni nahradit ½ hodnoty bytu, který jí jméno příjmení darovala. Jediné, co soud považuje za průkazné je skutečnost, že jméno příjmení požadovala, nechť se žalovaná s žalobkyní finančně vyrovná. Jaké mělo být dané vyrovnání přesně nelze z předmětné dohody dovodit, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat, jaký byl úmysl jméno příjmení v době sepsání této dohody, jak to má na mysli ustanovení § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a také se nepodařilo žalobkyni prokázat, že tento úmysl byl žalované znám, respektive že o něm musela vědět. V daném případě neurčitost daného ujednání nebyla odstraněna ani výpovědí jméno příjmení, ba právě naopak, tato potvrdila verzi žalované, tj. že úmyslem jméno příjmení bylo, aby se po její smrti, účastnice vyrovnaly z jí naspořených finančních prostředků.

12. Dle ustanovení § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

13. Dle ustanovení § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

14. Ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. projev vůle není určitý, pokud použité výrazy nejsou po obsahové stránce dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat, přičemž následkem neurčitosti takovéhoto právního jednání je nicotnost právního jednání, tzn. že pokud v důsledku neurčitosti není možno stanovit právní následky, které má projev vůle vyvolat, nemůže právní jednání vzniknout, zákon proto považuje neurčitá právní jednání za jednání zdánlivá (nicotná).

15. Dle ustanovení § 556 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. z., nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Tuto skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat v okamžiku, kdy byl projev vůle učiněn, kdy se stal perfektním; teprve tehdy, nelze-li skutečnou vůli jednajícího zjistit, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného ve smyslu § 556 odst. 1 věta druhá o. z. (srovnej rozhodnutí NS ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017). Soud na základě výše uvedeného vyhodnotil ujednání o konkrétním vyrovnání mezi účastnicemi sporu dle ustanovení § 553 odst. 1 o. z. jakožto zdánlivé jednání, které nebylo způsobilé vyvolat odpovídající právní následky tvrzené žalobkyní, tj. že by se mělo jednat o vyrovnání z předmětného bytu. Soud považuje za prokázané, že se měly účastnice majetkově po smrti matky nějak vyrovnat, ovšem bez konkrétního určení způsobu vyrovnání, což našlo své faktické vyjádření v předmětném pozůstalostním řízení po jméno příjmení. Žalobkyni nic nebránilo, aby právě v tomto řízení namítla případné započtení daru, kterého se dostalo za života zůstavitelky žalované, což mohlo být zohledněno při stanovování podílu obou dědiček. Obě zúčastněné dědičky však uzavřely dohodu, na základě které byly jejich dědické podíly identické, což bylo mimo jiné projevem vůle a svobodným rozhodnutím samotné žalobkyně. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla povinnost důkazní stran prokázání tvrzení, že bylo vůlí zemřelé matky obou účastníc, aby po její smrti žalovaná vyplatila žalobkyni částku ve výši ½ hodnoty matkou darovaného bytu. Soud tak žalobu žalobkyně shledal nedůvodnou a tuto v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku rozhodnutí.

16. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v řízení úspěšná, v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přináleží plná náhrada nákladů řízení v částce 85 958,40 Kč, když tato částka sestává z těchto položek: 6 úkonů právní služby á 11 540 Kč (převzetí zastoupení ve věci samé, sepis vyjádření k žalobě ze dne 2. 9. 2021, účast u ústního jednání dne 19. 1. 2022 přesahující trvání 2 hodin, sepis vyjádření ve věci samé ze dne 1. 3. 2021, účast u jednání dne 2. 6. 2022), náhrada hotových výdajů, tj. 6x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH z takto vyčíslených nákladů řízení ve výši 14 918,40 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení k rukám právního zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř., ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Byť žalobkyni bylo přiznáno částečné osvobození od povinnosti hradit soudní poplatky v rozsahu 80 %, a to usnesením ze dne 9. 6. 2021 č. j. 34 C 198/2021-10, v této samotné okolnosti soud nespatřuje důvody zvláštního zřetele hodné pro postup dle § 150 o. s. ř., když toliko finanční situace žalobkyně takovým důvodem sama o sobě není. Navíc v průběhu řízení to byla právě žalovaná, která měla zájem o možné mimosoudní vyřešení sporu, když byla ochotna k zaplacení nějaké částky žalobkyni, žalobkyně však na tuto smírnou formu řešení sporu nikterak nereflektovala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.