OSOV 34 C 297/2021-88

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 1 333 146 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 333 146 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení z částky 1 333 146 Kč za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá v plném rozsahu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 79 424,40 Kč k rukám titul jméno příjmení, advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 22. 7. 2021, následně doplňovanou, domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 078 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobcem (kupujícím) a žalovaným (prodávajícím) byla uzavřena dne 2. 9. 2013 kupní smlouva, na základě které žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku p. číslo – zahrada a pozemku p. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla rozestavěná stavba rodinného domu. Po prodeji rozestavěné budovy se na této začaly objevovat vady spočívající v prasklinách podlah i stěn. Žalobce nechal provést statické posouzení stavby autorizovaným technikem jméno příjmení, který v té doby vyloučil narušení statiky domu a vady označil jako stavební. Žalobce u žalovaného tyto závady uplatnil, přičemž žalovaný namítal, že má svůj statický posudek titul příjmení, který uplatněné vady označil za tzv. realizační a navrhl jejich opravu relativně nenáročnými stavebními úpravami, a to již v květnu r. 2013. Tento posudek však byl žalobci při prodeji záměrně zatajen, přičemž zjištěné vady žalovaný neodstranil. Na základě těchto skutečností v září r. 2013 uzavřeli žalobce a žalovaný dohodu, ve které žalovaný poskytl žalobci za dané vady slevu v částce 34 000 Kč. V průběhu r. 2014 žalobce dům sám dostavěl a následně jej prodal titul jméno příjmení a jeho partnerce. Noví majitelé si nechali zpracovat další znalecký posudek titul jméno příjmení, kterým byly zjištěny závady – nevyhovující provedení skladby bednících tvárnic základových pásů, nedostatečné vyztužení pásů z bednících tvárnic a nekvalitně provedená betonáž, tvárnice byly kladeny nad sebe bez provázání, rozšířená monolitická část základových pásů nebyla provedena a betonové tvárnice, ze kterých je podélný základový pás vyhotovený, nebyly uloženy na podkladním betonu, došlo k částečnému zatečení vody a promrznutí stavby dlouhou zimou a k vychýlení obvodového základového pásu na jižní straně. Znalcem bylo konstatováno, že žalovaný, jakožto zhotovitel díla musel vědět o posunutí základů a vědomě se snažil tyto vady zakrýt. Žalobce v následném podání rozšířil žalobní nárok (o připuštění této změny žaloby bylo rozhodnuto okresním soudem usnesením ze dne 6. 10. 2022), přičemž uvedl, že se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 333 146 Kč s příslušenstvím, když titul jméno příjmení a jméno příjmení podali proti žalobci žalobu v řízení vedeném u název soudu, pobočka obec, pod sp. zn. spisová značka, požadovali zaplacení částky 1 995 000 Kč, s tím, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne 20. 5. 2015 koupili od žalobce nemovité věci nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, a to pozemek p. číslo – zahrada a pozemek p. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla dokončená stavba na parcelní číslo s č. o. číslo. Mezi těmito účastníky také byl uzavřen dne 16. 11. 2015 dodatek k této kupní smlouvě, kdy žalobce poskytl slevu z kupní ceny kupujícím v důsledku zjištěných závad na stavbě. Předmětem nároku byla sleva z kupní ceny z důvodu vad stavby, v důsledku kterých nemohli manželé příjmení dům užívat a následně jej v r. 2018 zbourali. Rozsudkem název soudu, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který byl potvrzen rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto, že nárok titul jméno příjmení a jméno příjmení je co do základu důvodný. Dne datum tito účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, ve které se žalobce zavázal manželům příjmení zaplatit částku 1 000 000 Kč a náklady řízení. Žalobce tak manželům příjmení zaplatil 1 000 000 Kč dne 13. 4. 2022 na základě smlouvy o narovnání ze dne 13. 4. 2022 a 169 315 Kč za náklady soudního řízení. Žalobce požadoval náhradu těchto plateb po žalovaném, jakož i úhradu slevy poskytnuté manželům příjmení ve výši 100 000 na základě dodatku ke kupní smlouvě ze dne 16. 11. 2015 a náhradu škody za uhrazené znalecké posudky, a to 26 620 Kč za znalecký posudek titul jméno příjmení, 2 000 Kč za statické posouzení uhrazené titul jméno příjmení dne 6. 12. 2017, 1 452 Kč za statické vyjádření uhrazené titul jméno příjmení dne 28. 7. 2016, 12 000 Kč za vypracování znaleckého posudku titul jméno příjmení, titul dne 30. 10. 2017, 8 894 Kč za vypracování znaleckého posudku titul jméno příjmení dne 30. 10. 2017 a 7 865 Kč za vypracování dalšího znaleckého posudku titul jméno příjmení dne 29. 1. 2018. Žalobce uváděl, že žalovaný jednal protiprávně při provedení hrubé stavby, zatajil žalobci výše uvedené vady díla, přičemž v důsledku čehož titul jméno příjmení a jméno příjmení obdrželi od žalobce výše uvedené plnění. Žalobce nejdříve uplatňoval svůj nárok z titulu uvedení v omyl a z titulu náhrady škody, následně pak výslovně uvedl, že uplatňuje svůj nárok pouze z titulu náhrady škody, neboť tuto mu žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil.

2. Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasil, když uváděl, že žalobce s žalovaným dne 2. 9. 2013 uzavřeli kupní smlouvu, na základě které nabyl žalobce s jeho tehdejší manželkou vlastnické právo k pozemku p. číslo – zahrada a pozemku p. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla rozestavěná stavba rodinného domu. Žalovaný však nezatajil žalobci statický posudek Ing. příjmení, když předmětnou stavbu nestavěl sám žalovaný, ale zhotovitel stavby jméno příjmení. Protože byly zjištěny trhliny v pokladovém betonu a jeho mírné vyboulení, došlo k částečnému odtržení některých příček v dolní části budovy od nosných zdí, dne 14. 5. 2013 byl proveden kontrolní den, jehož se vedle zhotovitele stavby jméno příjmení a žalovaného zúčastnil i statik titul příjmení, který provedl zápis, ve kterém konstatoval, že uvedený stav vznikl částečným zatečením vody pod základy a promrznutím stavby dlouhou zimou, když tyto skutečnosti nijak nenarušily statiku uvedené stavby a také stanovil řešení k odstranění těchto závad. jméno příjmení doporučená řešení provedl, přičemž obsypání základů před zimou a zamezením opětovného promrznutí stavby mělo být provedeno před zimním obdobím 2013 2014. Žalobce před uzavřením kupní smlouvy v rozestavěné stavbě osobně několikrát byl a seznámil se s jejím stavem. Trhliny v pokladovém betonu a jeho mírné vyboulení byly zřejmé na pohled, žalobce na to byl upozorněn, rovněž byl seznámen se zápisem z kontrolního dne 14. 5. 2013 a byla mu předána kopie tohoto zápisu. Za tohoto stavu žalobce spolu s manželkou rozestavěnou stavbu koupil, žalobci stav nemovité věci byl tedy při předání předmětu kupní smlouvy dne 2. 9. 2013 znám, neboť šlo o vady viditelné a v tomto stavu ji bez výhrad koupil, o žádných jiných vadách v době odevzdání věci žalovaný nevěděl. Žalovaný tedy žalobce neuvedl v omyl, nezatajil mu žádné vady, o žádné skryté vadě v době odevzdání věci žalovaný nemohl vědět. Po uzavření kupní smlouvy se začaly objevovat vady spočívající v prasklinách podlah a stěn. Žalobce požádal žalovaného o poskytnutí slevy z kupní ceny a tato mu byla na základě dohody ze dne 2. 9. 2013 poskytnuta ve výši 34 000 Kč, přičemž se žalobce zavázal, že již nebude uplatňovat žádné další reklamace. Žalovanému nebylo známo jaké další stavební práce a jakým způsobem žalobce na rozestavěném domě prováděl, ani že žalobce nemovitou věc v r. 2014 prodal třetí osobě a že mělo dojít následně k demolici stavby. Žalovaný rozporoval, že v žalobě vytýkané vady jsou vadami skrytými, o kterých věděl nebo musel vědět v době odevzdání věci, a zpochybňoval tvrzení žalobce, že by způsobil žalobci škodu a i její výši. Žalovaný namítal, že není zřejmé, z jakých konkrétních vad uplatňuje nárok na náhradu škody, který ani důkazně nedoložil. Žalovaný vznesl námitku promlčení z důvodu opožděných námitek týkajících se vad dané stavby žalobcem a rovněž vznesl námitku promlčení ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto zjištěním z těchto důkazů:

4. Soud učinil tato zjištění z těchto důkazů:

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným (prodávajícím) a žalobcem a jeho tehdejší manželkou příjmení jméno příjmení (kupujícími) dne 2. 9. 2013 bylo prokázáno, že předmětem prodeje byly nemovitosti, a to parcela p. číslo – zahrada a parcela p. číslo – zastavěná plocha a nádvoří a rozestavěná budova nacházející se na pozemku označeném jako parcela číslo vše v k. ú. část obce, územní celek, zapsané v KN u KÚ pro územní celek, kat. prac. obec na list vlastnictví, když tyto nemovitosti byly prodány za kupní cenu 2 700 000 Kč, s tím, ve smlouvě bylo stanoveno, že kupující prohlašují, že se seznámili se stavem předmětu převodu a v tomto stavu nemovitosti přebírají a kupují.

6. Z dohody ke kupní smlouvě ze dne 2. 9. 2013 uzavřené mezi žalovaným a žalobcem a jméno příjmení ke dni 20. 9. 2013 bylo zjištěno, že tímto se strany dohodly na poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši 34 000 Kč. Dále bylo ujednáno, že kupující nebudou uplatňovat žádné další reklamace spojené s touto nemovitostí.

7. Z předávacího protokolu sepsaného dne 20. 9. 2013 bylo zjištěno, že byla předána předmětná rozestavěná stavba předávajícím – žalovaným přebírajícímu celé jméno žalobce a titul jméno příjmení, přičemž součástí předávacího protokolu bylo mj. i předání dokladu s označením zápis z kontrolního dne 14. 5. 2013.

8. Z listiny označené jako zápis z kontrolního dne 14. 5. 2013 bylo zjištěno, že tento zápis byl proveden za přítomnosti investora – žalovaného, dodavatele – jméno příjmení a statika titul příjmení. Zde bylo konstatováno, že na provedené hrubé stavbě byly zjištěny trhliny v podkladním betonu a jeho mírné vyboulení, tímto vyboulením došlo k částečnému odtržení některých příček, v dolní části budovy od nosných zdí, uvedený stav vznikl částečným zatečením vody pod základy a promrznutím stavby domu zimou. Tyto skutečnosti nijak nenarušily statiku uvedené stavby. Řešení představuje provedení prací, a to ukotvit příčky k nosným zdem příponkami, provést obsypání základů před zimou, zamezit opětovnému promrznutí stavby, zaústit svody střechy do kanalizace.

9. Z protokolu o provedení kontrolní prohlídky poruchy stavby jméno příjmení, autorizovaným technikem pro pozemní stavby, bylo konstatováno, že konstrukce základové desky vykazuje závažné poruchy, je po celé ploše popraskaná a přizvedlá oproti původnímu stavu v místě styku s obvodem, po statické stránce nehrozí zhroucení konstrukce, může ovšem docházet k pokračování praskání konstrukce, a proto musí být provedena taková opatření, aby nedocházelo k dalším, opakujícím se problémům a vadám.

10. Z dodatku k předmětné kupní smlouvě ze dne 16. 11. 2015 bylo prokázáno, že prodávající (žalobce) a kupující (titul jméno příjmení a jméno příjmení) se sjednali, že kupní cena za prodej předmětných nemovitostí původně sjednaná na částku 5 500 000 Kč se snižuje o částku 100 000 Kč, když se jedná o slevu v důsledku vad, které byly specifikovány a oceněny v odborném posudku zpracovaném titul jméno příjmení, a to odborném posudku číslo.

11. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem z oboru stavebnictví titul jméno příjmení na zadání titul jméno příjmení ze dne 22. 4 2016 bylo prokázáno, že znalec měl za úkol posoudit příčiny vzniku poruch na konstrukci rodinného domu na ulici ulice a číslo v obec část obce. Znalec mj. konstatoval, že byly zjištěny četné závady: trhliny ve styku se sádrokartonovým podhledem a vnitřními stěnami, trhlina v přechodu nádpraží na ostění francouzského okna v obývacím pokoji, vychýlení podélného základu z jižní strany rodinného domu, prokreslená trhlina do vinylové podlahy nášlapné vrstvy v místech francouzských oken a vstupních dveří, trhlina v nádpraží dveří ve skladu potravin z důvodu nevyztužení omítky, mezera mezi prahem vstupních dveří a dlažbou schodiště v důsledku vychýlení podélného základu z jižní strany rodinného domu, netěsné zateplení obvodových stěn v půdním, mezera mezi obkladem soklu a uvedenými stěnami, svěšená křídla francouzského okna v obývacím pokoji, dřevozbarvující houba na neodkůrovaných krokvích střechy, pochybení v provádění tesařských prací.

12. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného dne 23. 3. 2017 titul jméno příjmení, bylo zjištěno, že znalec došel k závěru, že prohlídkou objektu byly zjištěny nové poruchy na základové konstrukci, jejichž charakter a stav si vyžádal změnu zajištění z předchozího posudku ze dne 18. 9. 2016. V tomto doplňujícím posudku byla navržena dodatečná sanace stavby.

13. Z usnesení PČR vydaného dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto tak, že policie odkládá trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvod, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že měl již dne datum podvodným úmyslem zamlčet podstatné skutečnosti při prodeji nemovitosti nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, rozestavěná budova na pozemku označeném jako parcela p. číslo neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se mj. konstatovalo, že žalobce již dne 25. 8. 2015 a posléze též podáním ze dne 5. 9. 2017 reklamoval vady budovy u žalovaného, neboť se dle jeho tvrzení mělo jednat o vady skryté, když tento reklamaci vad odmítl.

14. Z rozsudku název soudu, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo prokázáno, že tímto bylo rozhodnuto o nároku uplatněném jméno a jméno příjmení proti žalobci o zaplacení částky 1 995 000 Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem tak, že právní základ nároku na slevu z kupní ceny z důvodu vad, které spočívají ve vychýlení podélného základu z jižní strany domu, nesprávném provedení úpravy spáry sádrokartonu s omítkou, nerespektování dilatace mezi monolitickou podlahovou vrstvou a obvodovým zdivem v nášlapné vrstvě podlahy, nevyztužení omítky v místě uložení materiálů s různou objemovou hmotností a nasákavostí je dán (odst. I. výroku), když o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (odst. II. výroku). K odvolání žalobcem bylo rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací rozhodnuto tak, že rozhodnutí okresního soudu se potvrzuje.

15. Z usnesení název soudu, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že v daném sporu soud schválil smír účastníků ve znění, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobcům a), b) částku 1 000 000 Kč do 5 dnů od doručení usnesení o schválení smíru, přičemž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. I. výroku), dále bylo stanoveno, že žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení v částce 169 315 Kč (odst. II. výroku) a že žalobcům bude vrácen soudní poplatek ve výši 90 281 Kč (odst. III. výroku). K odvolání žalobce bylo rozhodnuto název soudu rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že usnesení okresního soudu se v napadené části, tj. v odst. II. výroku, potvrzuje (odst. I. výroku), přičemž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (odst. II. výroku).

16. Z listiny označené jako celé jméno žalobce, reklamace vad budovy rodinného domu pod zn. číslo číslo bylo zjištěno, že tímto žalovaný žalobci sdělil, že mu byl doručen dopis ohledně reklamace stavby, s tím, že oznámení vad na rodinném domě není důvodné a tyto vady neuznává; tato odpověď byla řádně podána na poště, jak vyplývá z podacího lístku ke dni 16. 9. 2015.

17. Z listiny ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, na základě které uplatnil nárok z vad stavby (nebyla uvedena žádná konkrétní částky, kterou požadoval uhradit).

18. Z listiny k dopisu ke dni 5. 9. 2017 bylo zjištěno, žalovaný žalobci sdělil, že obdržel výzvu a že nárok nepovažuje za důvodný, ale za zcela nepřijatelný, přičemž tato listina byla podána na poště 18. 9. 2017.

19. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 22. 8. 2022 byla provedena platba 169 315 Kč na bankovní účet číslo.

20. Z potvrzení o platbě ze dne 13. 4. 2022 byla provedena platba 1 000 000 Kč na bankovní účet příjemce bankovní účet.

21. Další provedené důkazy soud nekonstatuje, ať už se týká jednotlivých plateb za vyhotovení znaleckých posudků, odborných vyjádření či dodatků k znaleckým posudkům, neboť tyto, s ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení, pozbyly v rámci řízení na významu a soud z nich nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.

22. V řízení soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Bylo prokázáno, že žalovaný, jakožto prodávající a žalobce se svou manželkou, jakožto kupující, uzavřeli dne 2. 9. 2013 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí v k. ú. část obce, územní celek, a to pozemek p. číslo – zahrada a p. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla budova, když dle vyjádření obou zúčastněných stran šlo o hrubou stavbu. Následně byla uzavřena dohoda ke kupní smlouvě, na základě které poskytl žalovaný kupujícím slevu za zjištěné závady na této stavbě v rozsahu 34 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že nejpozději v polovině září r. 2013 měl žalobce k dispozici zápis z kontrolního dne ze dne 14. 5. 2013, kde bylo uvedeno titul příjmení, statikem, že na předmětné hrubé stavbě byly zjištěny trhliny v podkladním betonu, jeho mírné vyboulení, čímž došlo k částečnému odtržení některých příček v dolní části budovy od nosných zdí, přičemž následný stav vznikl zatečením vody pod základy a promrznutím stavby dlouhou zimou, když však tyto závady nenarušily statiku stavby, přičemž byla navržena opatření, která by tento závadný stav odstranila. Soud tedy má za prokázané, vycházeje zejména z předávacího protokolu sepsaného dne 20. 9. 2013, že nejpozději v polovině září r. 2013 nabyl žalobce informaci o tom, že základy předmětného domu byly narušeny způsobem výše uvedeným. Soud nepovažuje za prokázané, že by práce, které měly být provedeny za účelem sanace stavby, provedl žalovaný, stejně jako tvrzení žalobce, že tyto práce řádně provedl sám žalobce svépomocí, neboť toto žádným způsobem neprokázal. V řízení bylo prokázáno, že žalobce prodal dostavěný dům po jeho kolaudaci titul jméno příjmení a jméno příjmení za 5 500 000 Kč a následně poskytl těmto kupujícím slevu z kupní ceny ve výši 100 000 Kč za závady, které se na domě projevily. Přípisem ze dne 25. 8. 2015 pak žalobce uplatnil nárok za tyto vady dané budovy u žalovaného, který je dopisem ze dne 16. 9. 2015 odmítl. Noví nabyvatelé titul jméno příjmení a jméno příjmení následně nechali zpracovat znalecký posudek titul příjmení dne 22. 4. 2016 a na jeho základě uplatnili u žalobce nárok vyplývající ze zodpovědnosti za znalcem zjištěné vady stavby, když následně podali proti žalobci žalobu nejdříve na zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím, kterou navýšili na 1 950 000 Kč s příslušenstvím, když tento spor byl veden u název soudu, pobočka obec, pod sp. zn. spisová značka. V rámci tohoto sporu byl dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vydán mezitímní rozsudek, kterým bylo stanoveno, že právní základ žalobního nároku na slevu z kupní ceny z důvodu vad, které spočívají ve vychýlení podélného základu z jižní strany domu, nesprávném provedení úpravy spáry sádrokartonu s omítkou, nerespektování dilatace mezi monolitickou podlahovou vrstvou a obvodovým zdivem v nášlapné vrstvě podlahy, nevyztužením omítky v místech uložení materiálu s různou objemovou hmotností a nasákavostí, je dán. K odvolání žalobce bylo rozhodnuto název soudu rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že rozsudek okresního soudu se potvrzuje. Následně byla mezi žalobcem a manželi příjmení uzavřena dohoda o narovnání ke dni datum a spor byl ukončen usnesením název soudu, pobočka obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že soud schválil smír uzavřený mezi účastníky, na základě kteréhožto se žalobce zavázal zaplatit manželům příjmení částku 1 000 000 Kč do 5 dnů od doručení usnesení o schválení smíru (odst. I. výroku) a že žalovaný je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 169 315 Kč (odst. II. výroku). K odvolání žalobce bylo rozhodnuto název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že usnesení název soudu, pobočka obec, bylo v napadané části, tj. v odst. II. výroku, potvrzeno a rozhodnutí tak nabylo právní moci. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce uhradil manželům příjmení výše uvedenou částku 1 000 000 Kč a náklady řízení ve výši 169 315 Kč. V řízení nebylo žalobcem řádně tvrzeno a již vůbec ne prokázáno, že to je právě žalovaný, který nese zodpovědnost za jednotlivé vytýkané vady stavby, v důsledku kterých měla žalobci vzniknout škoda. Žalobce ani řádně netvrdil a již vůbec neprokázal, kdy vyzval žalovaného k zaplacení náhrady škody ve výši 1 333 146 Kč, kdy vznikla splatnost dané pohledávky a již vůbec neprokázal, že se dostal žalovaný do prodlení se splněním tohoto peněžitého závazku vůči žalobci právě ke dni 21. 7. 2021.

23. Dle ustanovení § 609 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

24. Dle ustanovení § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

25. Dle ustanovení § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčení lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

26. Dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá 3 roky.

27. Po právním zhodnocení soud dospěl k těmto závěrům: Soud se s ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení v rámci hospodárnosti řízení zaobíral primárně tím, zdali tato námitka byla vznesena důvodně. Soud proto zkoumal, kdy nastal okamžik, kdy mohl žalobce daný nárok vůči žalovanému poprvé uplatnit, protože od toho okamžiku počala běžet tříletá promlčecí lhůta daná ustanovením § 629 o. z. Jak vyplývá z ustanovení § 619 odst. 2 a § 620 odst. 1 o. z., pro počátek běhu promlčení lhůty u práva na náhradu škody bylo zapotřebí, aby měl žalobce vědomost o vzniklé škodě, kdo je osobou povinnou k její náhradě a taktéž alespoň orientační povědomí o tom, v jakém rozsahu daná škoda je. Tento okamžik předchází splatnosti práva na náhradu škody, neboť ke splatnosti dojde až na základě výzvy k náhradě, kterou poškozený adresuje povinnému. Jak vyplývá z ustanovení § 620 odst. 1 o. z., pro počátek běhu subjektivní promlčení postačí, že poškozený na základě jemu dostupných informací může učinit pravděpodobný úsudek o tom, jaká konkrétní škoda mu vznikla a kdo je konkrétně škůdce. Vůči takovému pravděpodobnému škůdci od takovéhoto okamžiku běží poškozenému subjektivní promlčení lhůta, po kterou může svůj nárok uplatnit u soudu, aniž by se vystavil námitce promlčení. Za takových okolností je na místě vycházet z předpokladu, že blíže nespecifikovaná škoda se promlčuje ode dne, kdy poškozený získá vědomost o povaze škody a rámcovou představu o jejich následcích. Existenci subjektivní stránky je třeba učinit na základě vnějších okolností, které vedou soud k přesvědčení, že poškozený subjekt si škodu i škůdce k určitému okamžiku již musel uvědomit. Není podstatné, zda si tento subjekt tyto informace správně vyhodnotil, není rozhodné ani to, jestli provedl správnou právní analýzu těchto informací. Pro začátek subjektivní promlčení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody soudní praxe nevyžaduje, aby poškozený přesně znal rozsah odpovědnosti (srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 615/2006). Znalost poškozeného o škodě a o tom, kdo za ni zodpovídá, se dovozuje ze stavu informací, které má poškozený objektivně k dispozici, nikoliv z toho, zda poškozený tyto informace správně po skutkové nebo právní stránce vyhodnotil (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2891/2007). Na základě výše uvedeného a zjištěného skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobce se nejpozději dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda a kdo za škodu zodpovídá, v průběhu r. 2016, neboť tehdy byl proveden znalecký posudek titul příjmení na zadání manželů příjmení, kteří po odmítnutí nároku žalobcem tento uplatnili v roce 2016 proti žalobci u soudu. Pokud snad měl ještě v té době žalobce pochybnosti o závadách na stavbě, tak tyto byly s definitivní platností vyvráceny rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který rozhodl způsobem výše uvedeným. Jestliže tedy žalobce uplatnil svůj nárok vůči žalovanému u Okresního soudu v Ostravě až dne 22. 7. 2021, pak je nepochybné, že tak učinil po uplynutí tříleté lhůty stanovené § 629 odst. 1 o. z. a tudíž nebylo možné přijmout jiný závěr, než že nárok žalobce na náhradu škody je nárokem promlčeným, a proto ve smyslu ustanovení § 609 o. z. tento nelze shledat důvodným. Soud nad rámec výše uvedeného podotýká, že i kdyby nárok žalobce nebyl uplatněn opožděně, i tak se žalobce řádně nevypořádal se svou povinností tvrzení a povinností důkazní, když neprokázal, že právě v důsledku jednání žalovaného mu vznikla škoda v požadované výši a že je zde dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, kterou je povinován žalovaný žalobci uhradit. Žalobce nesprávně zaměňoval svůj nárok na náhradu škody s nárokem, který byl projednáván u název soudu, pobočka obec, a domníval se, že je žalovaný povinován žalobci uhradit stejné částky, jaké zaplatil on sám v daném řízení. Z provedeného dokazování však nevyšlo najevo, že by to byl pouze žalovaný, který zavinil zjištěné závady na dané stavbě, kdy žalobce zcela pominul skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že zakupoval tuto stavbu jako stavu hrubou, nedostavěnou s výše popsanými závadami, za něž mu byla poskytnuta sleva, kdy tuto stavbu svépomocí dostavěl, a tudíž vůbec nebylo najisto postaveno, zda byla dostavba provedena odborně a které ze závad mají skutečně původ v závadách, které se objevily v základové desce na hrubé stavbě a které z těchto závad mají svůj původ i v jiných příčinách. Z důvodů výše uvedených, kdy soud shledal nárok žalobce nárokem promlčeným, přičemž navíc žalobce nesplnil ani povinnost tvrzení a povinnost důkazní tedy soudu nezbývalo, než rozhodnout tak, jak bylo uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozhodnutí.

28. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v řízení úspěšný, vzniklo mu to tak dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, soud zavázal žalobce zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 79 424,40 Kč, když tato částka představuje náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby á 12 620 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jedná se o úkony, kdy řízení probíhalo o zaplacení částky 1 078 000 Kč), a to převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 28. 4. 2022, účast u ústního jednání konaného dne 16. 8. 2022 a podání písemného vyjádření k rozšířenému žalobnímu nároku ke dni 2. 10. 2022. Dále žalobci náleží náhrada za 1 úkon právní služby ve výši 13 660 Kč § 7 vyhlášky za účast u ústního jednání konaného dne 6. 10. 2022, když soud připustil změnu žaloby a předmětem sporu pak byl nárok o rozsahu 1 333 146 Kč. Dále přísluší žalovanému náhrada hotových výdajů, tj. 5x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 dané vyhlášky a 21% DPH z takto vypočtených nákladů řízení ve výši 13 784,40 Kč za užití ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalobce zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.