OSOV 54 C 114/2013-573

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ o: vyslovení neúčinnosti právního úkonu

I. Žaloba, aby bylo určeno, že je právně neúčinná kupní smlouva o převodu nemovitostí ze dne 23. 3. 2009, u které byl povolen vklad vlastnického práva Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno je vůči navrhovatelům v části, kterou byla převedena:

1. jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č. p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č. p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

2. jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č. p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/1Anonymizováno- zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č. p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

3. jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č. p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č. p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

4. jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č. p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č. p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/1 náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno, nacházející se v K.Ú. a obec adresa, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro K. Ú. a obec adresa, na LV č. hodnota a LV č. hodnota, se zamítá.

II. Žalobci a) Jméno žalobce A a b) Jméno žalobce B jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 50 852 Kč, tyto náklady k rukám advokátky Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č.p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

2. jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č.p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

3. jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č.p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno,

4. jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno – jiný nebytový prostor v budově č.p. Anonymizováno - obč. vybavenost, stojící na pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno a pozemku parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno náležejícímu k jednotce o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u právnická osoba pro AnonymizovánoAnonymizovánokraj, Katastrální pracoviště adresa, pro K.Ú. a obec adresa, na LV č. hodnota a LV č. hodnota.

5. Proti rozhodnutí podali žalobci odvolání.

6. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 13. 10. 2015, č. j. spisová značka, odvolací soud rozsudek Okresního soudu v adresa zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí. Odvolací soud zaujal odlišné stanovisko na prekluzi nároku s tím, že vyslovil závazný právní názor, že odpůrčí žaloba je v této věci včasná za situace, kdy byla podána dne 16. 11. 2011 u Okresního soudu v adresa, tříletá lhůta pro uplatnění práva odporovat v napadeném úkonu začala běžet dne 25. 3. 2009, tj. dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí a skončila dne 25. 3. 2012. Je tedy nepochybné, že v době rozhodování okresního soudu o této odpůrčí žalobě byla pohledávka žalobců již vymahatelná. Protože se soud prvního stupně veden nesprávným názorem nezabýval žádnými dalšími skutečnostmi, zejména podmínkami odporovatelnosti, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

7. Soud tedy v řízení pokračoval.

8. Následně Okresní soud v adresa rozsudkem ze dne 3. 10. 2016, č. j. spisová značka, žalobu opět zamítl. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že smyslem žaloby podle ust. § 42 o.z. (odpůrčí žaloby) je dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon, jenž zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné, např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil již takto nabyté věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty nepatří, musí se věřitel namísto určení neúčinnosti právního úkonu domáhat vydání získaného plnění, tedy majetkového prospěchu z odporovatelného právního úkonu dlužníka. Protože žalovaný Jméno žalovaného kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2014 převedl předmětné nemovitosti v adresa na nového vlastníka právnická osoba. se sídlem adresa I., uspokojení žalobců z tohoto majetku již není možné, protože majetkové hodnoty takto získané již žalovanému nepatří a namísto určení neúčinnosti právního úkonu by se žalobci měli domáhat, aby ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Takovou žalobu však žalobci předmětem řízení ani po poučení neučinili.

9. Proti shora citovanému rozsudku okresního soudu podali žalobci taktéž odvolání.

10. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 18. 4. 2017, č. j. spisová značka, odvolací soud rozsudek Okresního soudu v adresa zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že neobstojí závěr okresního soudu, že nelze vyhovět odpůrčí žalobě za situace, kdy žalovaný po podání odpůrčí žaloby převedl nemovitosti na třetí osobu, neboť uspokojení žalobců z nemovitostí již není možné. Pokud soud prvního stupně odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, pak tato aplikace nebyla úplná a správná. Odvolací soud k tomu navíc uvedl, že je totiž jiná situace, pokud žalovaný převedl nemovitosti získané odporovatelným právním úkonem a dosud nebylo pravomocně skončeno probíhající soudní řízení. Jedná se o zjevný úmysl žalovaného zmařit účel odpůrčí žaloby a takové právní jednání je absolutně neplatné. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V daném případě měli žalobci legitimní očekávání, že budou podáním odpůrčí žaloby za účinnosti občanského zákoníku chráněni před zmařením této žaloby v souladu s uvedenou judikaturou. Žalovaný byl podrobně seznámen s podanou odpůrčí žalobou i s průběhem soudního řízení o této žalobě a musel si být vědom právních důsledků v případě podání odpůrčí žaloby, přesto předmětné nemovitosti převedl na třetí osobu. V jeho jednání je nutno spatřovat zjevný úmysl zmařit tento základní účel odpůrčí žaloby, neboť v důsledku jeho jednání by se stala odpůrčí žaloba zcela bezpředmětnou a na základě této okolnosti je nutno v této věci pohlížet na takové jednání žalovaného jako na jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a je nutno je považovat dle ustanovení § 588 o. z. za absolutně neplatné. V dalším řízení bude tedy úkolem okresního soudu zabývat se otázkou, zda jsou splněny další podmínky odporovatelnosti právního úkonu a za tím účelem provést potřebné dokazování.

11. Okresní soud v adresa následně rozsudkem ze dne 15. 3. 2019, č. j. spisová značka, žalobu opět zamítl, když vyšel ze zjištění, že žalobci tedy měli vůči dlužníkovi adresa vymahatelnou pohledávku ve výši 1 680 000 Kč spočívající v nevrácené kupní ceně za nemovitost ve Anonymizováno. Dne 23. 3. 2009 uzavřel jméno FO kupní smlouvu s žalovaným na nemovitosti v adresa specifikované v odstavci I. výroku rozsudku. Žalovaný měl vůči adresa také pohledávku na základě smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005 ve výši 9 000 000 Kč, která byla splatná dne 1. 11. 2005. Tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostech na základě zástavní smlouvy ze dne 9. 2. 2005. Okresní soud dospěl k závěru, že v daném případě sice byla splněna podmínka odporovatelnosti, když v důsledku uzavření kupní smlouvy nastalo zmenšení majetku dlužníka adresa, avšak nenastala další nezbytná podmínka, a to, že tato skutečnost musí mít za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů by se z majetku dlužníka alespoň z části uspokojil. V daném případě měl žalovaný vůči adresa pohledávku ve výši 9 000 000 Kč na základě smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005, splatné 1. 11. 2005. Tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitostech. Ty byly převedeny na žalovaného právě z důvodu úhrady této pohledávky a sjednaná kupní cena ve výši 7 000 000 Kč byla započtena na pohledávku žalovaného za adresa z titulu smlouvy o půjčce. V daném případě nastala situace, že nemovitost zatíženou zástavním právem koupil zástavní věřitel, čímž z větší části zástavní právo zaniklo splynutím osoby zástavního věřitele a kupujícího. Pokud by předmětné nemovitosti dlužník jméno FO prodal jiné osobě odlišné od zástavního věřitele nebo by žalovaný jako zástavní věřitel podal návrh na realizaci zástavního práva prodejem zatížených nemovitostí, svědčilo by zástavnímu věřiteli přednostní právo na uspokojení své pohledávky za adresa. Hodnota nemovitosti byla smluvena na částku 7 000 000 Kč, dluh zástavního věřitele činil 9 000 000 Kč ( bez příslušenství) a tedy ani prodejem těchto nemovitostí by nebyl tento zcela uspokojen. Z ustanovení § 165 o. z. vyplývá, že není-li pohledávka zajištěna zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Pokud by pak žalovaný jako zástavní věřitel podal návrh na prodej nemovitostí zatížených zástavním právem, mohl se uspokojit z výtěžku, ať byl vlastníkem kdokoliv jiný než on. Stejně tak pokud by podali žalobci návrh na výkon rozhodnutí prodejem těchto nemovitostí, opět by to byl zástavní věřitel, tedy žalovaný, který by musel být přednostně spokojen z prodeje zástavy. Navíc se lze důvodně domnívat, že v případě, že by byly nemovitosti prodány jiné osobě než zástavnímu věřiteli, jejich hodnota by se značně snížila, pokud by vůbec byly prodejné. Za této situace soud dále dospěl k závěru, že nebyla splněna ani druhá podmínka, a to že žalovaný věděl či musel vědět, že dlužník má vůči žalobcům nesplacenou pohledávku a že dlužník vůči nim učinil právní úkon ve smyslu zmařit jejich uspokojení. Soud poukázal na výsledky trestního řízení, ve kterém byl jméno FO uznán vinným z podvodného jednání ve vztahu k žalobcům s tím, že soud nemůže v civilním řízení přezkoumávat výsledky trestního řízení a činit si odlišné závěry. Z obsahu trestního spisu nevyplývá podvodné jednání žalovaného, který v tomto vystupoval pouze jako svědek a který odmítl vypovídat z obavy o svůj život a zdraví. Tvrzení žalovaného, že nevěděl o tom, že mají žalobci vůči adresa vymahatelnou pohledávku, nebylo nikterak vyvráceno, když žalobci byli v trestním řízení se svým nárokem na úhradu této částky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních a tuto uplatnili u soudu až po uzavření předmětné kupní smlouvy.

12. I proti shora citovanému poslednímu rozhodnutí okresního soudu žalobci podali odvolání.

13. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 9. 12. 2019, č. j. spisová značka, odvolací soud rozsudek Okresního soudu v adresa zrušil a věc vrátil tomuto soudu v dalším řízení a rozhodnutí. Shledal odvolání žalobců za důvodné s tím, že zde nejsou podmínky pro potvrzení či změnu napadaného rozsudku. Odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek sp. zn. spisová značka, spisová značka (z nichž vyplývá, že dlužníkovi právní úkony zkracují uspokojení pohledávky věřitele tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů by se z majetku dlužníka alespoň z části uspokojil. Ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele tedy nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak vlastní-li dlužník navzdory odporovatelnému právnímu úkonu a dalším svým dluhům takový majetek, který sám o sobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil. V případě, že dlužníkův právní úkon neměl za následek zmenšení jeho majetku, neboť za převedení práva nebo jiné majetkové hodnoty obdržel jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, rovněž nemůže dojít ke zkrácení uspokojení věřitelovi pohledávky; i když má dluhy, nenastalo v důsledku tzv. ekvivalentního právního úkonu zmenšení dlužníkova majetku a k uspokojení věřitelovi pohledávky může sloužit dlužníkův majetek, i když změnil podobu svých aktiv ve stejné hodnotě (ceně), jako kdyby k těmto právním úkonům nedošlo. Rozhodným okamžikem pro posouzení ekvivalentnosti převodu dlužníkových věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot je jeho účinnost; u nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí je jím den, k němuž nastaly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. Pro závěr, že se dlužníkův majetek následkem převodu věcí, práva nebo jiné majetkové hodnoty na jiného nesnížil, není bez dalšího významný jen obsah smlouvy nebo jiného ujednání. O tzv. ekvivalentní právní úkon dlužníka jde jen tehdy, jestliže za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty se dlužníku opravdu reálně dostala jejich obvyklá cena nebo jiná skutečně přiměřená (rovnocenná) náhrada. Obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně reálně jejich obvyklou cenu, nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, nejedná se o zkracující právní úkon ve smyslu § 42a o. z. V daném případě uzavřel žalovaný s dlužníkem dne 23. 3. 2009 kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, ve které byla sjednána kupní cena ve výši 7 000 000 Kč s tím, že tato bude uhrazena dle dohody vzájemným zápočtem pohledávek účastníků. Kupní cena byla započtena na pohledávku žalovaného vůči dlužníkovi z titulu smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005 na částku 9 000 000 Kč, splatnou 1. 11. 2005. Za této situace je správný závěr okresního soudu, že se dlužníkovi převodem předmětných nemovitostí nedostalo skutečného (reálného) protiplnění, z něhož by mohli žalobci uspokojit svou pohledávku. Okresní soud se také správně zabýval další nezbytnou podmínkou pro odporovatelnost právního úkonu, a to zkoumáním, zda má výše uvedená skutečnost za následek, že žalobci nemůžou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt uvedené kupní smlouvy, mohli by se alespoň z části majetku dlužníka uspokojit. Odvolací soud však shledal závěr okresního soudu, že tato podmínka nenastala, minimálně předčasným, neboť poukázal na to, že v dané věci mají žalobci nezajištěnou pohledávku proti dlužníkovi, který prodal nemovitosti jinému věřiteli, který měl mít proti němu pohledávku zajištěnou zástavním právem na předmětných nemovitostech. Pohledávka žalobců je starší než pořadí zástavního práva, když o skutečnosti, že žalobcům vznikl dluh na vrácení kupní ceny, se dozvěděli nejpozději okamžikem rozhodnutí katastrálního úřadu, který přerušil řízení o jejich návrhu na vklad vlastnického práva, a to z důvodu, že byly uzavřeny dvě kupní smlouvy na téže nemovitosti a jejich návrhu předchází návrh na vklad podaný ze strany žalovaného. Toto rozhodnutí vydal katastrální úřad dne 16. 11. 2004, přičemž zástavní smlouva mezi žalovaným a dlužníkem byla uzavřena dne 9. 2. 2005. Za této situace je nutno se zabývat skutečností, zda zajištěná pohledávka skutečně existuje, když zástavní právo (bez ohledu na zápis do katastru nemovitostí) může platně vzniknout pouze tehdy, pokud vznikla platně pohledávka, k jejímuž zajištění slouží. Touto skutečností se však okresní soud vůbec nezabýval a vycházel bez dalšího pouze ze zástavní smlouvy a smlouvy o půjčce. Nelze rovněž souhlasit se závěrem okresního soudu, že by žalobci nemohli alespoň částečně uspokojit svou pohledávku, když hodnota nemovitosti byla smluvená na částku 7 000 000 Kč a dluh zástavního věřitele činil částku 9 000 000 Kč. V případě, že bylo zástavní právo platně sjednáno, je nutno se zabývat také skutečností, zda by nemohla být pohledávka žalobců, byť jen částečně, uspokojena z předmětných nemovitostí, tj. zda obvyklá cena nemovitostí nepřevyšuje hodnotu zastavené pohledávky. V této souvislosti není možno vycházet z ceny nemovitostí, kterou si mezi sebou sjednali žalovaný a dlužník, ale je nutno vycházet ze zjištěné obvyklé (tržní) ceny předmětných nemovitostí. Za situace, kdy v řízení nebylo na jisto postaveno, že zástavní právo platně vzniklo a nebyla zjištěna obvyklá tržní cena předmětných nemovitostí, neobstojí závěr okresního soudu, že kupní smlouva ze dne 23. 3. 2009 nebyla právním úkonem zkracujícím uspokojení pohledávky. Z těchto důvodů byl rozsudek okresního soudu zrušen, když úkolem okresního soudu nadále bude, aby se zabýval zjištěním a prokázáním skutečností, zda byla platně uzavřena zástavní smlouva k předmětným nemovitostem, a to v souvislosti s platně uzavřenou smlouvou o půjčce, která má reálnou povahu a následně, jaká byla obvyklá (tržní) cena předmětných nemovitostí, tuto porovnat s faktickou výší pohledávky z platně uzavřené smlouvy o půjčce a opětovně posoudit, zda by mohla být pohledávka žalobců alespoň částečně uspokojena a s ohledem na nově zjištěné skutečnosti rovněž posoudit skutečnost, zda mohl být žalovanému znám úmysl dlužníka zkrátit věřitele.

14. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka ze dne 26. 10. 2007 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka z 8. 4. 2008, které nabyly právní moci dne 8. 4. 2008, že obžalovaný jméno FO byl shledán vinným, že dne 14. 11. 2004 v úmyslu vylákat peněžní hotovost jako prodávající, uzavřel s manžely jméno FO a Jméno žalobce B, jako kupujícími, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k rodinnému domu č. hodnota, se stavebním pozemkem na parcele č. hodnota a dále k parcele č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno na LV Anonymizováno u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa za kupní cenu 1 680 000 Kč, kterou při podpisu smlouvy převzal, ačkoliv byl srozuměn s tím, že nemovitosti, které byly předmětem smlouvy již dne 12. 11. 2004 prodal Jméno žalovaného. jméno FO jméno FO a Jméno žalobce B způsobil škodu ve výši 1 680 000 Kč. Obžalovaný jméno FO byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let a se stanovením dohledu. Poškození Jméno žalobce A a Jméno žalobce B starší se řádně a včas připojili k trestnímu řízení, avšak soud neshledal uplatněné nároky v souladu s ust. § 420 odst. 1 o.z. za dostatečně konkretizované, a proto byli poškození podle § 229 odst. 1 trestního řádu odkázáni s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občansko-právních. Z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím adresa, narozeným datum, a kupujícím Jméno žalovaného, narozeným Datum narození žalovaného, ze dne 23. 3. 2009 bylo zjištěno, že prodávající jméno FO touto smlouvou prodal do vlastnictví kupujícího následující nemovitosti:

15. Z poznámky právnická osoba pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa bylo zjištěno, že na základě návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva na základě smlouvy ze dne 23. 3. 2009 bylo zjištěno, že vklad práva byl povolen rozhodnutím č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno dne 6. 4. 2009 a právní účinky vkladu vznikly ke dni 24. 3. 2009. Poznámka byla učiněna dne 6. 4. 2009.

16. Připojeným spisem zdejšího soudu sp. zn. spisová značka je prokázáno, že žalobci doručili soudu dne 14. 3. 2007 návrh, kterým se dle obsahu domáhali proti žalovanému adresa vydání věcí a zaplacení částky 240 000 Kč. Poté na výzvu soudu návrh dále doplňovali a posléze rozšířili žalobu o zaplacení částky 1 680 000 Kč s příslušenstvím s odkazem na škodu, kterou jim způsobil žalovaný jméno FO tím, že od nich přijal plnění na kupní smlouvu v této výši, ačkoliv nemovitosti prodal již dříve Jméno žalovaného a za toto byl odsouzen Okresním soudem v adresa v trestním řízení. Poté, co zmíněné trestní rozhodnutí nabylo právní moci a žalobci byli odkázáni na náhradu škody v občanskoprávním řízení, rozšířili toto řízení i o náhradu škody z těchto důvodů. Usnesením ze dne 26. 10. 2010 byla tato část návrhu z původního řízení vyloučena a věc byla nadále vedena pod sp. zn. spisová značka. Usnesením ze dne 5. 10. 2011, které nabylo právní moci dne 12. 10. 2011, bylo nařízeno v této věci předběžné opatření, kterým byl zavázán žalovaný jméno FO složit do soudní úschovy částku 1 680 000 Kč, tedy částku, která byla předmětem tohoto řízení z titulu náhrady škody. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil. Z rozsudku Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka ze dne 28. 5. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný jméno FO byl zavázán zaplatit žalobcům jméno FO, narozenému Datum narození žalobce A a Jméno žalobce B, narozené Datum narození žalobce B, částku 1 680 000 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody, kterou způsobil žalobcům tím, že dne 14. 11. 2004 v úmyslu vylákat peněžní hotovost jako prodávající, uzavřel s žalobci, jako kupujícími, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k označeným nemovitostem za kupní cenu 1 680 000 Kč, kterou při podpisu smlouvy převzal, ačkoliv byl srozuměn s tím, že tytéž nemovitosti již smlouvou ze dne 12. 11. 2004 prodal Jméno žalovaného, čímž žalobcům způsobil škodu v částce 1 680 000 Kč. Soud byl při rozhodnutí vázán ve smyslu ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. rozhodnutím příslušného orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 7. 2012. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV Anonymizováno, vedeného u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa soud zjistil, že předmětné nemovitosti, které jsou předmětem kupní smlouvy mezi adresa a Jméno žalovaného ze dne 23. 3. 2009, již nejsou ve vlastnictví žalovaného Jméno žalovaného, nýbrž byly kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2014 s účinky zápisu 13. 11. 2014 převedeny na vlastníka: právnická osoba., adresa I. Z výpisu z Katastru nemovitostí, LV Anonymizováno, katastrální území adresa, katastrální území adresa ze dne 30. 9. 2016 bylo ověřeno, že předmětné nemovitosti, o které se v odporovaném právním úkonu jedná, jsou nadále ve vlastnictví právnická osoba. se sídlem v adresa na základě kupní smlouvy mezi Jméno žalovaného a touto společností ze dne 13. 11. 2014 s účinky zápisu 13. 11. 2014. Je tedy nepochybné, že žalovaný již není vlastníkem předváděných nemovitostí. Z dalších listin soud zjistil, že na základě Anonymizováno č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno a listin – ohlášení o rozdělení budovy došlo k rozdělení pozemku p. č. hodnota a budovy č. p. Anonymizováno (adresa) a nově vznikly pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a budova č. p. adresa), které jsou zapsány na LV č. hodnota pro Katastrální území adresa, obec adresa. Na tyto nově vzniklé nemovitosti bylo rozšířeno shora uvedené zástavní právo. Touto listinou se zástavní věřitel vzdal zástavního práva pouze k nemovitosti objekt č. p. Anonymizováno na p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, přičemž je zde uvedeno, že zástavní právo váznoucí na základě smlouvy o zřízení zástavního práva č. j.AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno na nemovitostech č. p. adresa na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaným v Katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště adresa, na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa zůstává nedotčeno. K tomu je připojeno prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v č. p. Anonymizováno, číslo parcely adresa, obec adresa, zapsaných u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Z výpisu z katastru nemovitostí k 15. 11. 2007, LV Anonymizováno, vydaného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, obec adresa bylo zjištěno, že je zde zapsán jméno FO jako vlastník jednotek nebytových prostor č. Anonymizováno/Anonymizováno – Anonymizováno, přičemž je zde poznámka o zástavním právu smluvním po pohledávku ve výši 9 000 000 Kč, oprávnění pro Jméno žalovaného k jednotkám č. Anonymizováno/Anonymizováno – Anonymizováno, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9. 2. 2005, právní účinky vkladu práva ke dni 2. 3. 2005 pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 23. 3. 2009, LV č. hodnota (tento LV byl zřízen po vyčlenění nebytových jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno – 4Anonymizováno je zjištěno, že se zde nadále nachází poznámka o zástavním právu smluvním pro pohledávku ve výši 9 000 000 Kč, oprávnění pro Jméno žalovaného a povinnost k jednotkám č. Anonymizováno/Anonymizováno – Anonymizováno, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9. 2. 2005, právní účinky vkladu práva ke dni 2. 3. 2005 vedené pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno. Soud provedl důkaz podstatným obsahem připojeného spisu Krajského soudu v adresa, sp. zn. spisová značka a zjistil, že dne 15. 9. 2008 podal žalovaný Jméno žalovaného návrh na vydání směnečného platebního rozkazu pro zaplacení směnečné pohledávky ve výši 9 000 000 Kč s příslušenstvím proti adresa. K důkazu je založena směnka vlastní ze dne 9. 2. 2005 na částku 9 000 000 Kč s textem, že na tuto směnku vlastní zaplatí jméno FO, nar. datum dne 1. 11. 2005 panu Jméno žalovaného, narozenému Datum narození žalovaného9 000 000 Kč. Směnka byla sepsána bez protestu. Dne 16. 2. 2009 vydal soud Směnečný platební rozkaz pod č. j. spisová značka, jímž žalovanému adresa uložil zaplatit 9 000 000 Kč s 6% úroky od 1. 11. 2005 do zaplacení. Dne 21. 2. 2009 podal žalovaný proti rozhodnutí námitky. Dne 26. 6. 2009 vzal žalobce Jméno žalovaného částečně zpět návrh na zaplacení směnečné pohledávky, a to v rozsahu 7 000 000 Kč s odůvodněním, že dne 23. 3. 2009 s žalovaným uzavřel kupní smlouvu na nemovitosti v katastrálním území adresa, část obce adresa, zapsaných na LV č. hodnota a LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, k. p. adresa. Kupní cena 7 000 000 byla započtena na dluh žalovaného z půjčky, zajištěné předmětnou směnkou, proto se závazek žalovaného snížil na částku 2 000 000 Kč. Vyjádřil se zde i k námitkám žalovaného ohledně pravosti podpisu na směnce s tím, že je nelogické, že by žalovaný souhlasil se započtením, pokud by směnku nepodepsal. Krajský soud v adresa proto rozsudkem ze dne 20. 7. 2010 č. j. spisová značka vydaný směnečný platební rozkaz v části 7 000 000 Kč s příslušenstvím zrušil a řízení o této části zastavil. V dalším řízení bylo úkolem žalobce prokázat pravost podpisu žalovaného na směnce, k čemuž navrhl znalecký posudek. Žalobce však ani na výzvu soudu nezaplatil zálohu na znalecký posudek z oboru grafologie a znemožnil tak provedení tohoto důkazu, a proto byl v této části směnečný platební rozkaz zrušen a řízení bylo ohledně zbývající částky 2 000 000 Kč zastaveno. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, avšak usnesením ze dne 16. 9. 2011, které nabylo právní moci dne 8. 10. 2011, č. j. spisová značka soud nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Odvolací řízení bylo usnesením ze dne 16. 12. 2011 zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, právní moc tohoto usnesení nastala dne 12. 4. 2012. O dovolání žalobce Vrchní soud v Olomouci ze dne 16. 2. 2012, č. j. spisová značka usnesení soudu prvního stupně potvrdil, právní moc nastala dne 12. 4. 2012. jméno FO bylo řízení ve věci vedené u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka skončeno. Ze zástavní smlouvy uzavřené dne 9. 2. 2005 mezi adresa, jako zástavcem a Jméno žalovaného, jako věřitelem je zjištěno, že dne 9. 2. 2005 uzavřel zástavce s věřitelem smlouvu o půjčce, na základě které půjčil věřitel zástavci částku 9 000 000 Kč. Ve smlouvě o půjčce se zástavce zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku do 1. 11. 2005. Zástavce je vlastníkem nemovitostí, a to pozemků p. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2 – zastavěná plocha a nádvoří s objektem občanské vybavenosti č. p. Anonymizováno na parcele č. hodnota. Výše uvedené nemovitosti jsou zapsány na LV č. hodnota pro Katastrální území adresa, obec adresa u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. K zajištění pohledávky uvedené shora uzavřeli tedy zástavce a věřitel tuto zástavní smlouvu, kdy byly předmětné nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím zastaveny k zajištění pohledávky ve prospěch Jméno žalovaného. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 1. 4. 2005, LV č. hodnota bylo zjištěno, že je zde zapsán jako vlastník nemovitosti parcely pozemek Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba č. p. Anonymizováno – občanská vybavenost, jméno FO adresa a je zaznamenáno zástavní právo smluvní, a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku ze dne 9. 2. 2005, právní účinky vkladu práva ke dni 2. 3. 2005 pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno pro pohledávku 9 000 000 Kč ve prospěch Jméno žalovaného, adresa. Z podání Jméno žalovaného ze dne 16. 10. 2006 zaslaného Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, které zde bylo doručeno dne 24. 10. 2006 je zjištěno, že požádal o výmaz zástavního práva ve vztahu k objektu bydlení č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, a to na základě připojeného prohlášení o vzdání se zástavního práva k citovaným nemovitostem věřitelem Jméno žalovaného, a to k objektu bydlení č. p. Anonymizováno (část obce adresa) na pozemku p. č. hodnota, pozemek p. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště adresa v katastrálním území adresa, obec adresa, na LV č. hodnota. Zástavní právo vůči nebytovým jednotkám č. Anonymizováno/Anonymizováno - Anonymizováno zůstalo zachováno. Ve smyslu závazného pokynu odvolacího soudu byl proveden důkaz výslechem svědka adresa, z jehož výpovědi soud zjistil následující skutečnosti: Kolem roku 2004 existovaly mezi svědkem a žalovaným obchodní vztahy, když oba podnikali v nemovitostech. Byl dotázán na konkrétní půjčku, kterou mu měl žalovaný poskytnout v únoru 2005. Svědek potvrdil, že si od pana jméno FO v tomto období půjčil 9 000 000 Kč, to je pravda, avšak svědek si nevzpomíná, zda to bylo najednou v hotovosti, či zda ty závazky sečetli. Většinou každý vzájemný závazek zajistili směnkou, někdy zástavní smlouvou. Pokud se jedná o zástavní smlouvu ze dne 9. 2. 2005 na nemovitosti v adresa oproti půjčce od Jméno žalovaného ve výši 9 000 000 Kč, svědek potvrdil, že tuto skutečně podepsali s tím, že svědek podepsal také návrh na vklad do katastru, prostě ta půjčka proběhla a svědek ji nezpochybňuje. K dotazu soudu na okolnost, když v řízení před Krajským soudem v adresa sp. zn. spisová značka v němž podal Jméno žalovaného proti svědkovi žalobu na zaplacení směnky ve výši 9 000 000 Kč, z jakého důvodu tedy zpochybňoval svědek svůj podpis na směnce, bylo z odpovědi svědka zjištěno, že se v té době zřejmě s panem jméno FO rozhádali, a proto se asi bránil té směnce. Domníval se totiž, že když je ta zástavní smlouva a ještě směnka, že by to po něm snad mohl chtít dvakrát. Dne 23. 3. 2009 podepsali smlouvu na prodej nemovitostí v adresa, a protože svědek měl od pana jméno FO těch 9 000 000 Kč půjčených, tak si na tu kupní cenu tu půjčku vzájemně započítali. Příčinou sporu u Krajského soudu v adresa byl jen ten papír, ta směnka, nikoliv ta půjčka. Dále z výpovědi svědka je zjištěno, že se necítí být zavázán platit manželům jméno FO žádný dluh, tedy ani dluh ve výši 1 680 000 Kč, za ten dům mu nezaplatili z té částky ani korunu, i když soudy dospěly k jinému závěru. Je možné, že to prostě posoudili jinak, ale svědek tvrdí, že jim nic nedluží. Pokud se jedná o splatnost půjčky od pana jméno FO, to si nevzpomíná, ale pokud je mu připomenuta zástavní smlouva, kde je splatnost 1. 11. 2005, tak tu smlouvu podepsal, tak to tak asi bude. V té době kupoval více nemovitostí, půjčoval si různě, ale jak to vše bylo přesně, si nepamatuje. Zda-li o jeho pohledávce vůči manželům jméno FO žalovaný věděl, k tomu svědek nic neví. Je to asi věc právního posouzení. Pokud se jedná o kupní cenu na nemovitosti v adresa, smluvili se na nějaké tržní ceně, nenechávali si zpracovat žádný posudek, protože ten byl zpracován již předtím, protože svědek ten adresa kupoval v dražbě a nevzpomíná si, za kolik se to vydražilo. Možná ta cena mohla být i nižší, protože původně ty nemovitosti koupil v dražbě i s rodinným domem a ten předmětem koupě mezi jím a žalovaným nebyl, ten se prodával zvlášť. V současné době žádný majetek nemá, ze kterého by mohl žalobcům cokoliv uhradit. Co se týká půjček od pana jméno FO, půjčoval si nejen od něj, ale většinou od něho, a to v hotovosti, tehdy to bylo ještě možné. Jak to bylo konkrétně s tou půjčkou 9 000 000 Kč, zda mu to půjčil postupně nebo najednou, neví. V té době nakoupil ještě asi 30-40 nemovitostí a nemůže si to pamatovat. K dotazu zástupce žalobců, pokud měl v trestním řízení uvádět, že má majetek v hodnotě hodnota milionů korun, to si nevzpomíná, že by uváděl. Podnikal od roku 2000 a fungovalo to tak, že z prodeje nemovitostí zase kupoval další nemovitosti. Co se stalo s penězi z prodeje posledních nemovitostí, se nedokáže vyjádřit. Ke své výpovědi pak svědek dodal, že je přesvědčen, že opravdu nic jméno FO nedluží, podařilo se mu získat videozáznam z toho dne, kdy měl podepisovat smlouvu s manžely jméno FO, k čemuž byl jimi donucen a z toho je přesvědčen, že může žádat o obnovu trestního řízení. Ze znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 23. 3. 2009 zpracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, se sídlem adresa, který byl soudem zadán k zodpovězení otázky stanovení a určení ceny nemovité věci objektu občanské vybavenosti č.p. adresa, rozdělené záměrem vydražitele na nebytové jednotky dle usnesení Okresního soudu v adresa, č. j. spisová značka, obvyklé místě a čase k datu 23. 3. 2009, bylo zjištěno, že obvyklá cena této nemovitosti byla dle stavu ke dni prodeje nemovitosti 23. 3. 2009 činila 5 300 000 Kč až 6 300 000 Kč. Ze závěru znaleckého posudku je zjištěno, že obvyklou cenu k datu 23. 3. 2009 určil znalec odhadem na základě zjištěných okolností, a proto v rozmezí ve výši 5 300 000 Kč až 6 300 000 Kč vzhledem ke zjištěnému stavu nemovité věci k datu místního šetření v roce 2021 a dále z historie provozu a ze sdělení jednatele současného vlastníka, který objekt užívá ke své podnikatelské činnosti od roku 2010, cca rok po pořízení žalovaným od pana jméno FO. V této době je výhradní užívání celé nemovité věci s příslušenstvím, přípojkami a vlastním vybavením a stroji (oceněno jako celek samostatně a takto propojené jako v případě č.p. Anonymizováno se ne zcela běžně ale obtížněji obchodují i pronajímají). Cena určená z údajů o dosažených cenách v katastru nemovitostí a jejich porovnáním v uvedených srovnatelných parametrech je vypočtena v porovnání nižší. Po výpočtu výše ceny zjištěné, věcné hodnoty, reprodukční ceny, uvedené hodnoty na znovupořízení nemovité věci, jsou vyšší hodnoty, upravil znalec i obvyklou cenu a zvýšil ji na uvedené rozmezí hodnot. Odpověď na otázku soudu je tedy, že obvyklá cena nemovité věci ve stavu celku nebo předpokládaný součet cen jednotlivých nebytových jednotek nepřevyšuje cenu smluvní uvedenou v kupní smlouvě, tedy při pořízení nemovitosti ke dni 23. 3. 2009. Z poznámky učiněné znalcem je pak zjištěno, že mu nejsou známy podmínky ani případné skutečnosti snižující přesnost a výši obvyklé ceny nebo mu nebyly při zadání sděleny vzhledem k odstupu zpracování posudku ocenění k rozhodnému datu na základě sdělení jednatele a zjištěného stavebně-technického stavu v současnosti v roce 2021. Ze záznamu sepsaného dne 15. 11. 2004 v advokátní kanceláři tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, bylo zjištěno, že se do této kanceláře téhož dne v 15. hod. dostavil jméno FO, do té doby advokátovi neznámý a seznámil ho s okolnostmi, které se týkaly prodeje nemovitosti ve Anonymizováno. Z obsahu lze zjistit, že uvedl, že téhož roku vydražil v tzv. nedobrovolné dražbě dům, objekt k bydlení č.p. Anonymizováno ve adresa, předchozím vlastníkem byli manželé jméno FO a Jméno žalobce B. Přestože byl vlastníkem, odmítali se z domu vyklidit a měli zájem dům odkoupit zpět. jméno FO si připravil vyklizení na 14. 11. 2004 a před samotným vyklizováním učinil poslední pokus – dotaz na manžele jméno FO, zda-li tedy sehnali peníze na zpětné odkoupení domu. Na to mu sdělili, že hypotéku vyřízenou nemají a on jim na to sdělil, že se tedy nedá nic dělat a je nutné začít dům vyklízet. V průběhu tohoto stěhování došlo ke konfliktům mezi ním a manželi jméno FO a dále policejním orgánem, který oni přivolali. V odpoledních hodinách kolem 16:30 hod. začala přijíždět různá osobní vozidla, vystupovali z nich neznámí muži, policie to nebyla. Ptali se, kdo je pan jméno FO a když řekl, že on, byl napaden údery pěstí do obličeje. Ti muži, jak se k němu hrubě chovali, zmínili se o tom, že bude muset dům prodat zpátky jméno FO za 100 000 Kč. Potom zavolali svého právníka tituly před jménem jméno FO, který přišel s přichystanými listinami. Z toho pan jméno FO pochopil, že se jedná o kupní smlouvu na odkoupení tohoto domu. tituly před jménem jméno FO ho vyzval k podpisu a on pod nátlakem smlouvu podepsal. Jedno vyhotovení mu dali. Když si smlouvu přečetl, tak zjistil, že se v ní hovoří i o tom, že před podpisem kupní smlouvy převzal částku 1 680 000 Kč. On však peníze ani jakoukoliv jinou částku samozřejmě od manželů jméno FO ani od nikoho jiného za manžele jméno FO nepřevzal. Z protokolu o trestním oznámení ze dne datum podaného u policie ČR, zpráva Anonymizováno kraje, kriminální policie a vyšetřování v adresa, bylo zjištěno, že jméno FO podal trestní oznámení, v němž popsal události, které se staly v souvislosti s jeho pokusem o vystěhování domu č.p. Anonymizováno (rodinný dům ve adresa, který řádně vydražil v nedobrovolné dražbě za 1 680 000 Kč, když předchozími vlastníky byli manželé jméno FO a Jméno žalobce B. V zásadě jsou zde totožně popsány události, tak jak je popsal v advokátní kanceláři tituly před jménem Anonymizováno dne 15. 11. 2004. V protokolu také odkázal na záznam, který s ním tituly před jménem jméno FO dne 15. 11. 2004 sepsal o týchž okolnostech. Z obou těchto listin se tedy jeví důvodné podezření, že jméno FO byl k podpisu na prodej předmětného domu zřejmě donucen a dále i z poslední věty trestního oznámení pak vyplývá tvrzení oznamovatele adresa, že po celou tu dobu až do dnešního dne žádné peníze ze strany manželů jméno FO nebo od tituly před jménem jméno FO neobdržel.

17. Po doplněném dokazování dospěl soud k témuž závěru jako v předchozím rozhodnutí, že tedy žalobě nelze vyhovět, a to z níže uvedených důvodů.

18. Věc byla posuzována podle občanského zákoníku č. 42/64 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o.z.“). Žaloba byla doručena soudu dne 16. 11. 2011 a s odkazem na přechodná ustanovení novely občanského zákoníku ve znění zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 a s odkazem na ust. § 3028 odst. 2 platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se právních, osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisůAnonymizováno

19. Podle ust. § 42a odst. 1 občanského zák. (dále jen „o.z.“), věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi s jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný nebo byl-li již uspokojen.

20. Podle odst. 2 téhož ustanovení, odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117) nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

21. Podle odst. 3 téhož ustanovení, právo odporovat právním úkonům lze platit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

22. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

23. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k následujícím závěrům:

24. K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vymahatelná, jestliže dlužníkovy právní úkony zkracují její uspokojení. Věřitelem je ten, kdo má za dlužníkem pohledávku, vymahatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). Dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv – nebýt těchto úkonů – by se z majetku dlužníka uspokojil. Věřitel nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že dlužníkovy právní úkony zkracují uspokojení jeho pohledávky (spisová značka), což je první podmínkou úspěšného návrhu na odporovatelnost úkonu. Druhou podmínkou je, že nejde-li o právní úkon dlužníka učiněný vůči osobám jemu blízkým, je dalším předpokladem odporovatelnosti podle ust. § 42a odst. 2 o.z. také to, že dlužníkův úmysl zkrátit jeho věřitele musel být znám druhé straně právního úkonu. Znamená to, že žalobci byli povinni nejen tvrdit, ale i prokázat, že žalovaný v době právního úkonu (uzavření kupní smlouvy dne 23. 3. 2009) věděl, či musel vědět, že dlužník má vůči věřitelům, tedy žalobcům, nesplacenou pohledávku a že dlužník tento úkon učinil v úmyslu zmařit její uspokojení. (spisová značka).

25. Okresní soud po doplnění dokazování, zejména pak podpořeného výslechem svědka adresa a znaleckým posudkem ke zjištění tržní hodnoty převáděné nemovitosti ke dni prodeje, dovodil, že v době rozhodnutí ve věci měli žalobci vůči dlužníkovi adresa vymahatelnou pohledávku ve výši 1 680 000 Kč spočívající v nevrácené kupní ceně za nemovitost ve Anonymizováno. Za této situace měli právo domáhat se vůči žalovanému vyslovení neúčinnosti právního úkonu, když dne 23. 3. 2009 uzavřel kupní smlouvu s adresa na nemovitosti v adresa specifikované ve výroku I. Aby byli ve sporu úspěšní, jejich povinností bylo tvrdit a prokázat, že dlužníkův odporovatelný úkon objektivně zkrátil uspokojení jejich shora uvedené vymahatelné pohledávky a vedl ke zmenšení majetku dlužníka adresa a že v důsledku tohoto úkonu nastalé zmenšení majetku mělo současně za následek, že nemohli dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, jinými slovy, že nebýt odporovatelného úkonu, žalobci by se z tohoto majetku mohli uspokojit. Soud při posouzení věci vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 15. 1. 2016, dle něhož za zkracující je považován právní úkon, kdy dlužník, který nemá jiný majetek, postačující k uspokojení svých věřitelů, jako prodávající uzavřel se svým věřitelem jako kupujícím kupní smlouvu, ve které došlo k započtení kupní ceny proti pohledávce kupujícího, čímž se v době účinnosti kupní smlouvy dlužníku za prodaný majetek nedostalo žádného skutečného (reálného) protiplnění, z nějž by mohli dlužníkovi věřitelé uspokojit své pohledávky. V této souvislosti soud musel přihlédnout ještě k dalším okolnostem projednávaného případu, totiž, že na předmětných prodávaných nemovitostech v adresa ke dni 23. 3. 2009 vázlo zástavní smluvní právo ve prospěch žalovaného Jméno žalovaného. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi slyšeného svědka adresa, která je podporována i listinnými důkazy – zejména zástavní smlouvou a na rozdíl od žalobců je přesvědčen, že zajištěná pohledávka Jméno žalovaného vůči adresa skutečně existovala a zástavní právo zajišťující tuto pohledávku bylo zapsáno v katastru nemovitostí platně. Svědek vypovídal spontánně, nezpochybňoval půjčku od Jméno žalovaného ani skutečnost, že zástavní smlouvu, o které je řeč, spolu skutečně podepsali. Pokud by pak vznikla nějaká pochybnost, kdy v řízení před Krajským soudem v adresa o proplacení směnky se svědek jméno FO proti tomu bránil, zejména tím, že zpochybňoval svůj podpis na této směnce, vysvětlil to akceptovatelným způsobem, že se domníval, že pokud existuje zástavní smlouva, není již zapotřebí směnka a že měl obavu, že by Jméno žalovaného na základě těchto dvou dokladů mohl chtít půjčenou částku vrátit dvakrát. Půjčku samotnou však vůbec nezpochybňoval. Pokud se pak jedná o závazný právní názor odvolacího soudu, že okresní soud se nevyrovnal s tím, zda by žalobci nemohli alespoň částečně uspokojit svou pohledávku, když hodnota nemovitosti byla smluvena na částku 7 000 000 Kč a dluh zástavního věřitele činil 9 000 000 Kč, když nezjistil obvyklou cenu nemovitostí, tedy hodnotu zastavené pohledávky v době prodeje. Zde odvolací soud poukázal na to, že není možno vycházet z ceny nemovitostí, kterou si mezi sebou sjednali žalovaný a dlužník, ale je nutno vycházet ze zjištěné obvyklé (tržní) ceny předmětných nemovitostí. Takto zjištěnou cenu je pak nutno porovnat s faktickou výší pohledávky z platně uzavřené smlouvy o půjčce a znovu posoudit, zda by mohla být pohledávka žalobců alespoň částečně uspokojena s ohledem na nově zjištěné skutečnosti. K tomu je možno tedy pouze dodat, že faktická hodnota, tedy tržní hodnota předmětných nemovitostí, byla nižší než cena smluvená mezi jméno FO Anonymizováno a adresa. Nebylo tedy možné, aby došlo alespoň k částečnému uspokojení pohledávky žalobců z tohoto prodeje.

26. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti a doplněné dokazování soud znovu opakuje, že o zkrácení pohledávky jde v prvé řadě tehdy, jestliže právní úkony dlužníka vedou ke zmenšení majetku. To sice v daném případě splněno bylo, ale zároveň platí, že tato skutečnost musí mít za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů, by se z majetku dlužníka alespoň z části uspokojil. Právě tato podmínka nenastala, protože žalovaný Jméno žalovaného měl vůči adresa na základě smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005 pohledávku ve výši 9 000 000 Kč s příslušenstvím, splatnou dne 1. 11. 2005. Pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitostech v adresa na základě zástavní smlouvy ze dne 9. 2. 2005. Protože jméno FO svůj dluh vůči žalovanému Jméno žalovaného neuhradil ani ke dni 23. 3. 2009, převedl dne 23. 3. 2009 zastavené nemovitosti v adresa touto kupní smlouvou na žalovaného. Hodnota převáděných nemovitostí byla stanovena na 7 000 000 Kč, tato kupní cena byla započtena na pohledávku žalovaného za adresa z titulu smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005. Smluvní zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí již v roce 2005 a poté bylo znovu vloženo v roce 2007 v souvislosti se změnou nebytových jednotek na bytové jednotky. O tom svědčí výpisy z katastru nemovitostí, kdy od roku 2005 ve všech výpisech je zaznamenáno zástavní právo ve prospěch Jméno žalovaného ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 2. 2005 a zástavní smlouvy z téhož dne. V daném případě nastala situace, že nemovitost, zatíženou zástavním právem, koupil zástavní věřitel, čímž z větší části zástavní právo zaniklo splynutím osoby zástavního věřitele a kupujícího. Pokud by dlužník jméno FO prodal předmětné nemovitosti jiné osobě, odlišné od zástavního věřitele, nebo by zástavní věřitel (Jméno žalovaného) podal návrh na realizaci zástavního práva prodejem zatížených nemovitostí, svědčilo by zástavnímu věřiteli přednostní právo na uspokojení své pohledávky za adresa. Hodnota nemovitostí byla smluvena na částku 7 000 000 Kč, dluh zástavního věřitele činil částku 9 000 000 Kč a tedy ani prodejem těchto nemovitostí nebyl tento zcela uspokojen, nehledě na příslušenství pohledávky. Zde lze odkázat na ust. § 165 o. z., z něhož plyne, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Jedná se o věcné právo (viz. sp. zn. spisová značka). Pokud by pak žalovaný jako zástavní věřitel podal návrh na prodej nemovitostí zatížených zástavním právem, mohl se uspokojit z výtěžku, ať byl vlastníkem kdokoliv jiný než on. Stejně tak, pokud by podali žalobci návrh na výkon rozhodnutí prodejem těchto nemovitostí, opět by to byl zástavní věřitel, tedy žalovaný, který by musel být přednostně uspokojen z prodeje zástavy. Navíc se lze důvodně domnívat, že v případě, že by byly nemovitosti prodávány jiné osobě než zástavnímu věřiteli, jejich hodnota by se značně snížila, pokud by vůbec byly prodejné, neboť byla takto zatížena zástavním právem, které zajišťovalo vyšší dluh, než byla hodnota nemovitostí, za kterou zástavní věřitel nemovitosti od dlužníka koupil.

27. Pokud se jedná o splnění druhé podmínky, která je zapotřebí k tomu, aby byla vyslovena neúčinnost právního úkonu, a to, že žalovaný věděl či musel vědět, že dlužník má vůči věřitelům, tedy žalobcům, nesplacenou pohledávku a že dlužník vůči nim učinil právní úkon v úmyslu zmařit jejich uspokojení, zde soud dospěl opět k závěru, že tato podmínka splněna nebyla. Tyto okolnosti nadále zůstaly pouze na úrovni tvrzení žalobců. Na jedné straně žalobci tvrdili, že sám žalovaný dlužníka adresa k podvodnému jednání naváděl, tedy aktivně se na něm podílel, ale zároveň však tvrdí, že podvod se nestal způsobem, jak vyhodnotil soud a orgány činné v trestním řízení, ačkoliv tyto okolnosti žalobci v trestním řízení namítali. Odkázali v tom směru pouze na trestní oznámení ze dne datum a na záznam v advokátní kanceláři tituly před jménem Anonymizováno ze dne 15. 11. 2004. Soud však doplnil dokazování o tyto listiny a z těchto záznamů tyto okolnosti nevyplývají. Lze z nich pouze zjistit tvrzení adresa, že byl k prodeji předmětného rodinného domu ve Anonymizováno manžely jméno FO a jejich společníky donucen, aniž obdržel jakoukoliv částku za tento prodej. V prvé řadě je však nutno poukázat na to, že soud v civilním řízení nemůže přezkoumávat výsledky trestního řízení a sám si bez ohledu na výsledky tohoto řízení činit odlišné závěry, jak to navrhovali žalobci. Ve smyslu ust. § 135 odst. 1) o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka nevyplývá podvodné jednání Jméno žalovaného, který byl v tomto řízení účasten pouze jako svědek, ovšem odmítl vypovídat z obavy o svůj život a zdraví, k čemuž dodal, že byl telefonicky kontaktován jistými osobami, tito lidé mu sdělovali, že jsou od poškozeného p. jméno FO a on vyslovil obavu, že by ho policie ani soud neochránili, a proto nic neoznamoval policii. Soud je tudíž vázán výrokem o vině obžalovaného adresa a popisem skutku, za který byl odsouzen. Obžalovaný jméno FO byl shledán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, který spočíval v tom, že „dne 14. 11. 2004 v odpoledních hodinách ve adresa v domě čp. Anonymizováno, v úmyslu vylákat peněžní hotovost, jako prodávající uzavřel s manžely jméno FO a Jméno žalobce B, nar. Anonymizováno, jako kupujícími kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k rodinnému domu č.p. Anonymizováno“………“ačkoliv byl srozuměn s tím, že nemovitosti, které byly předmětem smlouvy, již dne 12. 11. 2004 prodal Jméno žalovaného, čímž jméno FO a Jméno žalobce B, nar. Anonymizováno, způsobil škodu ve výši 1 680 000 Kč.“ Nelze tedy hovořit o „podvodném jednání“ Jméno žalovaného ve vztahu k uzavřené smlouvě na prodej těchto nemovitostí dne 12. 11. 2004. Pokud žalovaný tvrdí, že nevěděl o tom, že mají žalobci vůči adresa vymahatelnou pohledávku, toto tvrzení nebylo ničím vyvráceno. V závěru trestního rozsudku se pouze hovoří o tom, že poškození Jméno žalobce A a Jméno žalobce B byli se svými nároky odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Ničím není prokázáno, že v době uzavření kupní smlouvy na nemovitosti v adresa dne 23. 3. 2009 věděl nebo měl vědět o pohledávce žalobců vůči P. jméno FO, žalobci navíc pohledávku z nároku na vrácení kupní ceny ve výši 1 680 000 Kč u soudu uplatnili až poté, co žalovaný uzavřel v roce 2009 s Anonymizováno. jméno FO odporovanou kupní smlouvu a vymahatelnou se stala tato pohledávka až 14. 7. 2012. Soud za těchto okolností dospěl k závěru, že nelze mít za prokázané, že žalovanému byl znám úmysl dlužníka krátit věřitele s ohledem i na výpověď svědka adresa, který v průběhu celého trestního řízení před Okresním soudem v adresa i při výpovědi u tohoto soudu v projednávané věci uváděl, že se dodnes necítí být povinen zaplatit manželům jméno FO částku 1 680 000 Kč, byť k tomu byl civilním soudem odsouzen, neboť manželé jméno FO mu na kupní cenu nezaplatili vůbec ničeho. To je podpořeno i zápisem v advokátní kanceláři tituly před jménem Anonymizováno a ve zmíněném trestním oznámení, kde jméno FO zopakoval, že žádné peníze na kupní cenu od manželů jméno FO nikdy nedostal. Z toho logicky vyplývá, že popíral-li samotný jméno FO povinnost jakoukoliv částku z kupní ceny manželů jméno FO vrátit, nelze za dané situace předpokládat, že žalovaný Jméno žalovaného měl či musel mít povědomost o tom, že Anonymizováno. jméno FO má vůči manželům jméno FO tento závazek. Navíc ke dni uzavření kupní smlouvy dne 23. 3. 2009 ještě manželé jméno FO vymahatelnou pohledávku vůči adresa neměli, neboť Okresní soud v adresa rozhodl o povinnosti adresa zaplatit manželům jméno FO částku 1 680 000 Kč až rozsudkem ze dne 28. 5. 2012. Žalobci tedy nenabídli soudu žádný důkaz o tom, z čeho se měl žalovaný domnívat, že jméno FO měl vymahatelnou pohledávku vůči žalobcům a že tedy uspokojení této pohledávky chtěl krátit tím, že uzavřel s žalovaným kupní smlouvu na nemovitosti v adresa dne 23. 3. 2009.

28. Soud již neprováděl žádné další důkazy, zejména účastnickým výslechem, na kterém žalobce Anonymizováno. jméno FO setrval, neboť žalobcům svědčí po celé řízení povinnost tvrzení a účastnický výslech nemá žádnou vyšší vypovídací hodnotu, než tato tvrzení. Pokud tedy žalobci hodlali soudu sdělit některou závažnou skutečnost, mohli tak učinit formou tvrzení, nikoliv až formou účastnického výslechu a soud proto považoval jeho účastnický výslech za nadbytečný, když k rozhodnutí postačovaly důkazy shora citované.

29. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

30. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

31. V daném případě byl zcela úspěšný žalovaný a žalobci byli proto zavázáni zaplatit mu společně a nerozdílně vzniklé náklady řízení ve výši 50 852 Kč.

32. Tuto částku představují náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2012), a to za převzetí věci a přípravu zastoupení ze dne 6. 4. 2012, sepis vyjádření ve věci samé ze dne 20. 6. 2012, sepis návrhu na přikázání věci ze dne 19. 6. 2012. Dále lze přiznat žalovanému odměnu za 10 úkonů po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) citované vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to za sepis vyjádření ze dne 31. 3. 2015, účast u ústního jednání dne 8. 4. 2015, účast u ústního jednání dne 3. 10. 2016, účast u ústního jednání dne 23. 5. 2018, sepis vyjádření ve věci samé ze dne 25. 6. 2018, účast u ústního jednání dne 14. 11. 2018 a dne 6. 3. 2019, účast u jednání před odvolacím soudem dne 29.11.2019, účast u ústního jednání 30.8.2021 a účast u ústního jednání dne 11.5.2022. k čemuž náleží 13 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 citované vyhlášky v platném znění tj. v součtu 41 200 Kč, tyto částky je nutno dle § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tedy o 8 652 Kč na celkovou částku 49 852 Kč. Žalovanému lze rovněž přiznat náklady za soudní poplatek za delegaci k jinému soudu ve výši 1 000 Kč, výsledná částka odměny tedy činí částku 50 852 Kč.

33. Pokud pak žalovaný původně požadoval přiznání odměny ještě za další úkony, a to sepis dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 1. 2016, sepis dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 6. 2017, tyto s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka přiznat nelze, neboť podle tohoto rozhodnutí lze náklady této fáze řízení přiznat pouze procesně úspěšnému účastníkovi jen tehdy, byl-li úspěšný též v uvedené dílčí fázi řízení (tedy podal-li úspěšně opravný prostředek či naopak, čelil-li opravnému prostředku, který byl neúspěšně podán protistranou). V případě, že procesně úspěšný účastník v dané fázi řízení neuspěje, soud mu náhradu nákladů v ní vynaložených zásadně nepřizná. V daném případě žalovaný nebyl s dovoláním úspěšný, neboť dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 1. 2016 bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR, č.j. spisová značka dne 4. 5. 2016 odmítnuto, stejně tak bylo odmítnuto dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 6. 2017, a to usnesením Nejvyššího soudu ČR, č.j. spisová značka dne 9. 1. 2018.

34. Náklady řízení jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně k rukám advokátky Jméno advokátky ve lhůtě splatnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinní dobrovolně povinnost, kterou jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.