OSOV 23 C 210/2019-191

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 75 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 845 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 845 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně se ohledně zaplacení částky ve výši 62 955 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 62 955 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 990 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 23. 4. 2019 se žalobkyně po žalované domáhala úhrady částky 75 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 18. 9. 2012 se stala výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, katastrální území adresa, obec adresa, zapsaného na LV č. hodnota, v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa. Na tomto pozemku stojí stavba – trafostanice nezapsaná v katastru nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované. Z důvodu neexistence nájemní smlouvy, věcného břemene, či jiného právního titulu je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit bezdůvodné obohacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2019 k vydání bezdůvodného obohacení. Podle žalobkyně tato výše bezdůvodného obohacení činí částku 120 Kč/m2/rok, tedy při výměře pozemku Anonymizováno m2 se jedná o částku 26 400 Kč ročně. S ohledem na promlčení je předmětem této žaloby bezdůvodné obohacení za dobu od 1. 5. 2016 do 14. 3. 2019, v celkové výši 75 800 Kč. Žalovaná reagovala na předžalobní výzvu dopisem ze dne 1. 4. 2019, kdy odmítla vydat bezdůvodné obohacení, což odůvodnila tím, že žalobkyně koupila pozemek s tím, že 1. stavba již existovala. Tento důvod nezbavuje žalovanou povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, když toto je objektivně dáno. Dalším důvodem bylo 2. žalovaná se do této situace dostala bez své viny, k tomu žalobkyně dodala, že odpovědnost za vydání bezdůvodného obohacení je objektivní a 3. důvodem žalované bylo, že se jedná o šikanózní výkon práva ze strany žalobkyně. S tímto žalobkyně nesouhlasí, když chování žalované je nemravné, protože odmítá hradit úplatu za užívání pozemku.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor ze dne 7. 6. 2019, ve kterém uvádí, že s žalobou nesouhlasí, žalobkyně již jednou požadovala po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které stanovila na částku 95 Kč/m2/rok, a to částečně za stejné období (rok 2016 a 2017) a nyní se domáhá částky částka/m2/rok. Požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany. Poté, co se žalobkyně stala vlastníkem pozemku, se s ní žalovaná snažila jednat. S ohledem na technický stav trafostanice a výši nákladů na její rekonstrukci se žalovaná rozhodla v roce 2016 o stavbě nové trafostanice, nyní již na pozemku s právem hospodařit pro žalovanou, a demolice staré trafostanice na pozemku žalobkyně. Dne 23. 12. 2016 na základě výběrového řízení, dle zákona o zadávání veřejných zakázek, uzavřela žalovaná jako objednatel se společností právnická osoba. jako zhotovitelem Smlouvu o dílo na ZHOTOVENÍ právnická osoba „Rekonstrukce trafostanice Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno,Anonymizováno kV adresa“, jejímž předmětem byl mimo jiné závazek zhotovení projektu demolice trafostanice a samotná demolice trafostanice. Termín, do kterého měla být demolice provedena byl ve smlouvě o dílo sjednán na 12 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy o dílo (článek 3, bod 3.8, poslední odstavec), přičemž smlouva nabyla účinnosti 23. 12. 2016. V rámci stavebního řízení oslovil projektant, který byl subdodavatelem zhotovitele stavby žalobkyní za účelem získání jejího souhlasu s odstraněním stavby trafostanice, a to přípisem ze dne 31. 5. 2017, který byl žalobkyni doručen 13. 6. 2017, následně 21. 6. 2017 a naposledy 26. 6. 2017. Žalobkyně ani v jednom případě nereagovala, souhlas s odstraněním stavby trafostanice neudělila. Z tohoto důvodu příslušný stavební úřad (právnická osoba) usnesením ze dne 27. 11. 2017 přerušil řízení o povolení stavby demolice trafostanice do doby vydání rozhodnutí o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice. právnická osoba dne 27. 11. 2017 oznámil zahájení řízení o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice s odůvodněním, že mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku nedošlo k dohodě. Dne 19. 12. 2017 právnická osoba vydal rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni uloženo umožnit vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy – demolice trafostanice. Žalobkyně si podala odvolání 3. 1. 2018, kde uvedla, že trafostanice není závadná a chce ji od žalované koupit. Dne 12. 1. 2018 právnická osoba rozhodl o zrušení svého rozhodnutí ze dne 19. 12. 2017, kterým byla žalobkyni uložena povinnost vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy – budovy trafostanice, neboť shledal vadu při doručování písemností. S ohledem na požadavek žalobkyně na odkup budovy trafostanice vzala žalovaná zpět ohlášení stavby odstranění stavby – demolice trafostanice s tím, že bude v zájmu obou prodej budovy trafostanice. Žalovaná konala v dobré víře, že žalobkyně má opravdový zájem o koupi budovy trafostanice. Mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo ústní jednání, na kterém bylo dohodnuto, že žalovaná nechá zpracovat znalecký posudek na stanovení hodnoty trafostanice a v rámci kupní ceny bude zohledněna úplata za užívání pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Znalecký posudek byl žalobkyni doručen a byla opakovaně vyzvána vyjádřit se k posudku, dosud tak neučinila a nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Nejpozději ke dni 23. 12. 2017 mohla být budova trafostanice s právem hospodařit pro žalovanou odstraněna z pozemku žalobkyně. Pouze v důsledku nekonání žalobkyně, která neudělila souhlas s demolicí trafostanice nedošlo k odstranění budovy z jejího pozemku a přetrvává tak nechtěný stav pro žalovanou, kdy má umístěnou nepotřebnou budovu k demolici na pozemku cizího vlastníka – žalobkyně a žalobkyně požaduje nájemné ve výši, které neodpovídá dle žalované nájemnému v místě a čase obvyklém. Žalovaná nijak nezavinila současný stav, ale ukázalo se, že jednání žalobkyně je nepoctivé a těží z nechtěného stavu, který nadále udržuje.

3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2019, č. j. spisová značka byla žaloba žalobkyně zamítnuta a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení.

4. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne 25. 6. 2020, č. j. spisová značka byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení.

5. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě v plném rozsahu, kdy je dán nárok na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž navrhla přiznat výši bezdůvodného obohacení dle vyčíslení žalobkyně.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ačkoli si je vědoma názoru odvolacího soudu, setrvala na svém stanovisku, že žalobkyně jednala nepoctivě, a to minimálně od okamžiku, kdy byla požádána o souhlas se vstupem na pozemek za účelem odstranění stavby, a proto její nárok i nadále nepožívá právní ochrany. Legislativa určuje žalované, za jakých podmínek může zcizovat majetek, za obvyklou tržní cenu. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná objekt darovala je absurdní a nemravný. Běžně se prodávají nemovitosti v dezolátních či havarijních stavech za miliónové částky. Pokud by soud měl za prokázaný vznik bezdůvodného obohacení, nechť při jeho určení vychází ze znaleckého posudku. Je potřeba zohlednit dobu, po kterou se měla žalovaná bezdůvodně obohacovat, s ohledem na obstrukce žalobkyně.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2, v katastrálním území adresa, obec adresa, LV č. hodnota, zapsané u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa. Žalobkyně pozemek nabyla dne 18. 2. 2012. Žalobkyně je rovněž vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota katastrální území adresa a zároveň je vedená jako vlastníkem stavby na uvedeném pozemku.

8. Žalovaná předložila doklad, a to Hospodářskou smlouvu ze dne 11. 11. 1980 o tom, že jsou vlastníkem předmětné trafostanice.

9. Ze smlouvy o dílo ZHOTOVENÍ právnická osoba „Rekonstrukce trafostanice Anonymizováno/Anonymizováno/0,Anonymizováno kV adresa“ bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se zhotovitelem smlouvu o dílo ze dne 23. 12. 2016, jejímž předmětem bylo mimo jiné zhotovení projektu demolice trafostanice a samostatná demolice trafostanice.

10. Z žádosti právnická osoba ze dne 31. 5. 2017, adresované žalobkyni bylo zjištěno, že subdodavatel zhotovitele stavby vyzval žalobkyni k vydání souhlasu s odstraněním stavby budovy trafostanice TS NJ adresa m. n. Z fotokopie dodejek založených ve spise na č. l. 10, pak bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně převzal žádost 2 x, a to 13. 6. 2017 a 26. 6. 2017.

11. Z výzvy žalobkyně adresované žalované ze dne 18. 7. 2017 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši 95 Kč/m2/rok, a to z důvodu, že neplatili dlouhodobě nájemné za užívání pozemku žalobkyně parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m, v katastrálním území adresa, kde je umístěna jejich budova trafostanice. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62 700 Kč, do 10-ti dnů od doručení výzvy.

12. Z výzvy právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa byla žalobkyně dne 19. 7. 2017 vyzvána k odstranění nesouladu v katastru nemovitostí, když na její parcele č. Anonymizováno/Anonymizováno, v katastrálním území adresa stojí stavba, která není zapsána v katastru nemovitostí.

13. Z usnesení právnická osoba ze dne 27. 11. 2017 bylo zjištěno, že přerušil řízení o povolení stavby demolice trafostanice do doby vydání rozhodnutí o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice.

14. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne 27. 11. 2017 bylo zjištěno, že oznámil zahájení řízení o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice s odůvodněním, že mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku nedošlo k dohodě.

15. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne 19. 12. 2017 pak bylo zjištěno, že bylo žalobkyni uloženo umožnit vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy – demolice trafostanice, přičemž k námitkám vzneseným žalobkyní v předmětném řízení nepřihlédl.

16. Z rozhodnutí ze dne 12. 1. 2018 bylo prokázáno, že právnická osoba zrušil své rozhodnutí ze dne 19. 12. 2017, kterým uložil žalobkyni povinnost vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy – budovy trafostanice, neboť shledal vadu řízení při doručování písemností a určení lhůty k provedení úkonu.

17. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyní ze dne 14. 3. 2019 žalovaná sdělila výši kupní ceny žalobkyni, a to ve výši 1 000 000 Kč a žalovaná založila také kopii e-mailové korespondence ze dne 4. 2. 2019 a 14. 3. 2019 svědčící o tom, že žalovaná sdělila žalobkyni kupní cenu za stavbu – trafostanici ve výši 1 000 000 Kč.

18. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 14. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 14. 3. 2016 do 14. 3. 2019 ve výši 79 200 Kč, kdy účtuje částka/m2/rok, při výměře pozemku Anonymizováno m2 se jedná o částku 26 400 Kč ročně. Z podacího archu pak bylo zjištěno, že tuto výzvu zasílala žalované doporučeně.

19. Z vyjádření žalované k výzvě žalobkyně z 1. 4. 2019, pak bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasí s výzvou žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, toto považuje za šikanózní výkon práva, navíc žalobkyně nepředložila žádný způsob výpočtu výše bezdůvodného obohacení.

20. Z oznámení právnická osoba ze dne 23. 10. 2019, pak bylo zjištěno, že bylo oznámeno zahájení řízení o povolení odstranění stavby dráhy – trafostanice.

21. Z usnesení právnická osoba ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že účastníci řízení mohou činit své návrhy v řízení o povolení stavby dráhy – trafostanice, ve lhůtě do 10-ti dnů následujících po doručení tohoto usnesení.

22. Ve věci byl ustanoven soudní znalec tituly před jménem jméno FO, který vypracoval znalecký posudek č. 70/2020 dne 9. 1. 2021, ve kterém určil nájemné ve výši 5 % z obvyklé ceny nemovitosti a vyčíslil bezdůvodné obohacení, představující obvyklé nájemné pozemku, za dobu od 1. 5. 2016 do 14. 3. 2019 ve výši 12 845 Kč. U výslechu dne 1. 8. 2023 znalec uvedl, že nájemné ve výši 5 % z ceny pozemku určil jako cenu obvyklou v případech, kdy nelze obvyklou cenu odvodit z reálně uzavřených smluv.

23. Dle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 17d odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, při úplatném převodu nemovité věci přímým prodejem předem určenému nabyvateli sjedná podnik cenu nejméně ve výši ceny obvyklé. Nižší cenu může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání nižší ceny spolu s doložením zajištění souladu s pravidly veřejné podpory. Dle odst. 2 téhož ustanovení, v případě určeného nemovitého majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, a který slouží k zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu, je zakladatel před udělením souhlasu podle ustanovení § 17 odst. 2 v případě zamýšleného převodu povinen prokazatelně zjistit, zda o takový majetek nemají z důvodu zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti zájem jiné organizační složky státu, státní organizace nebo státní podniky. Dle odst. 3 téhož ustanovení, zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje jeho předchozí schválení nakládání s nemovitými věcmi, které nejsou součástí určeného majetku.

25. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: žalobkyně nabyla do svého vlastnictví dne 18. 9. 2012 na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, na kterém stojí budova žalované – trafostanice. Žalovaná po snaze zkontaktovat se s žalobkyní, se v roce 2016 rozhodla k demolici trafostanice na pozemku žalobkyně. Dalším důvodem demolice byl špatný technický stav trafostanice a také skutečnost, že bude vybudována nová trafostanice, na pozemku žalované. Žalovaná uzavřela smlouvu o dílo dne 23. 12. 2016 se společností právnická osoba., jejímž předmětem bylo mj. zhotovení projektu demolice trafostanice a následná demolice. Subdodavatel zhotovitele stavby, a to společnost právnická osoba, dopisem ze dne 31. 5. 2017 oslovil žalobkyni za účelem získání jejího souhlasu s odstraněním stavby trafostanice. Dopis byl žalobkyni opakovaně doručen, kdy tento dopis převzal za žalobkyni pan adresa dne 13. 6. 2017 a 26. 6. 2017. Žalobkyně na dopis reagovala tím, že souhlas neudělila, avšak vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, kdy požadovala nájemné ve výši částka/ m2/rok a vyzvala ji k úhradě částky 62 700 Kč do 10 dnů od doručení výzvy. Z důvodu neudělení souhlasu žalobkyní pak příslušný stavební úřad, v daném případě právnická osoba, usnesením ze dne 27. 11. 2017 přerušil řízení o vydání povolení odstranění stavby dráhy - demolice trafostanice do doby vydání rozhodnutí o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby (demolice trafostanice). Dne 27. 11. 2017 právnická osoba oznámil zahájení řízení o opatření na pozemku žalobkyně spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice. právnická osoba pak ve svém rozhodnutí ze dne 19. 12. 2017 žalobkyni uložil umožnit vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy – demolice trafostanice na svém pozemku, nepřihlédl k námitkám žalobkyně. Své rozhodnutí právnická osoba zrušil dne 12. 1. 2018 z důvodu vady při doručování písemností. Žalovaná poté vzala zpět ohlášení odstranění stavby – demolice trafostanice v dobré víře, že žalobkyně má skutečný zájem trafostanici odkoupit, což deklarovala v řízení před Drážním úřadem. Žalovaná nechala vypracovat znalecký posudek ohledně stanovení kupní ceny (ve výši 1 000 000 Kč), kterou oznámila žalobkyni emailem ze dne 4. 2. 2019 a poté emailem i dopisem ze dne 14. 3. 2019, jehož převzetí žalobkyně nezpochybnila. Žalobkyně reagovala na nabídku žalované výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 14. 3. 2019, ve které žalovanou vyzvala k úhradě nájemného tentokrát ve výši 120 Kč/m2/rok a vyzvala ji k úhradě částky 79 200 Kč do 22. 3. 2019. Na výzvu žalobkyně reagovala žalovaná dopisem ze dne 1. 4. 2019. pro trafostanici nemá žalovaná již žádné využití, neboť byla vybudována nová trafostanice na pozemku žalované. Žalovaná se snaží odstranit nefunkční budovu ve špatném technickém stavu z pozemku žalobkyně, která ji v tom brání tím, že sice prezentuje zájem nemovitost odkoupit, ale klade si vlastní podmínky, za kterých má být nemovitost odprodána. A i když je zjevné, že se na prodeji trafostanice strany nedohodnou, brání žalobkyně v demolici neudělením svého souhlasu. Drážním úřadem bylo oznámeno zahájení nového řízení o povolení odstranění stavby dráhy – trafostanice dne 23. 10. 2019. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná činí kroky k tomu, aby na pozemku žalobkyně již nadále neměla svou budovu a snažila se vyhnout dalším výzvám k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že má reálný zájem odkoupit nemovitost žalované. Probíhala mimosoudní jednání mezi účastníky, avšak bezvýsledně.

26. Soud I. stupně vázán názorem odvolacího soudu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na pozemku žalobkyně stojí trafostanice žalované a v době rozhodné vzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalované. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 2991 odst. 1, 2 OZ. V daném případě bylo nutno posoudit výši bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 5. 2016 do 14. 3. 2019. Soud ustanovil pro ocenění věcného břemene znalce, neboť strany se na výši bezdůvodného obohacení nedohodly. Ze závěrů znaleckého posudku i z výslechu znalce tituly před jménem Viskupiče bylo prokázáno, že stanovení obvyklého nájemného činí 5 % z ceny pozemku a za uvedené období činí výše bezdůvodného obohacení částku 12 845 Kč. K vypracování revizního znaleckého posudku, jak navrhovala žalobkyně, soud nepřistoupil, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že fyzické osoby, které působí v osobě žalobkyně, mají další tyto podobné společnosti, které vlastní takto sporné pozemky a žalují o vydání bezdůvodných obohacení řadu jiných úřadů a institucí. Domáhají se opakovaně vypracovávání znaleckých posudků poté, co vyžadují nepřiměřeně vysoké výše bezdůvodných obohacení, přičemž odkazují na jakousi svou „erudovanost“. V podobných kauzách je vypracováno již několik znaleckých posudků nezávislými soudními znalci, kde výše nájmu je stanovena ve výši 5 % z ceny pozemku a tento názor akceptoval také odvolací soud. Soud prvního stupně odkazuje také na § 39a vyhl. č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku v aktuálním znění včetně novely č. 424/2021 Sb., kdy se výše simulovaného nájemného určuje u pozemku ve výši 5 %. Účel využití konkrétní stavby na pozemku se nezohledňuje. Stavba na pozemku žalobkyně navíc není využívána jako trafostanice, neboť žalovaná si nechala vybudovat trafostanici novou, nemá již nyní důvod využívat pozemek žalobkyně a v odstranění staré trafostanice jí žalobkyně řadu let brání, resp. se domáhá jejího předání za 1 Kč či darem, aby získala budovu k vlastním podnikatelským účelům. Žalovaná je vázána při prodeji nemovitosti zákonem č. 77/1997 sb., a to § 17d, kdy nemůže prodat nemovitost za symbolickou cenu či dokonce ji darovat. Soud vyhověl žalobě co do částky 12 845 Kč a ve zbytku, co do částky 62 955 Kč, žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 990 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 17 % a neúspěšná v rozsahu 83 %, rozdíl tedy činí 66 %. adresa Kč představuje 66 % z částky 1 500 kč, která představuje plnou výši nákladů řízení, a to za 5 úkonů: 1) sepis odporu, 2) nahlédnutí do spisu, 3) účast u soudního jednání u soudu I. stupně, 4) účast u jednání u odvolacího soudu, 5) účast u jednání u soudu I. stupně dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.