OSOV 32 C 157/2023-70

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno - Jméno žalované A, IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ zast. Jméno žalované B, IČO IČO žalované B ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_006⟫ Adresa pro doručování: Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ o 192 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 192 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 6. 11. 2022 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 695 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 24. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalobci bylo přiznáno odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, a to ve výši 192 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, jež bylo zahájeno 7. 2. 1997, konečné rozhodnutí žalobci doručeno dne 19. 12. 2022 trvalo 25 let a 10 měsíců, kdy dle žalobce se jedná o dobu extrémně nepřiměřenou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení přípisem ze dne 5. 5. 2022 s požadavkem částky 480 000 Kč, přičemž žalovaná dne 18. 5. 2022 sdělila žalobci, že tomuto vyplatí částku 288 000 Kč. Dle žalobce se jednal o zvlášť významný předmět odškodňovaného řízení, když předmětem řízení byla částka přesahující 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně, v důsledku čehož výše uplatněného nároku narůstala každý rok asi o 1 000 000 Kč. Jednalo se o částku v konečném důsledku likvidační pro všechny žalované a délka řízení pak ve svých důsledcích mimořádně tíživá. Základní částka, jež je dle metodického pokynu Nejvyššího soudu České republiky poškozeným přiznávána, by tak měla být navýšena o koeficient vyšší, než je 1,0, nikoliv krácená, jak učinila žalovaná. Je-li pak žalobci předestíráno, že se podílel na délce řízení vznesením protinávrhu, k tomuto došlo v r. 2001, žalobce má za to, že v tamním řízení mohlo být rozhodováno o tomto odděleně v rámci vyloučeného návrhu. Taktéž nelze pominout, že primární žaloba byla zamítnuta z důvodu promlčení, k čemuž mohlo dojít jistě mnohem dříve než po 25 letech. Co do namítané sdílené újmy, kterou žalovaná argumentuje snížení přiznané částky, s tímto se žalobce neztotožňuje, žalovaní subjektivní dopady nesdíleli, nijak se vzájemně neutěšovali, ani nepodnikali žádné společné aktivity, které by jim měly nějak pomoci. Jenom prostý vyšší počet účastníků na jedné straně dle žalobce neznamená automaticky, že se jedná o újmu sdílenou. Pokud je dále žalovanou stranou namítáno a tím také argumentováno snížení požadované částky, že se jednalo o věc skutkově, právně a procesně složitou, s tímto žalobce nesouhlasí. V řízení byly prováděny důkazy primárně listinami, byl zadán snad toliko jeden znalecký posudek, vyslechnuto několik málo svědků. Žalobce požaduje pouze základní částku, která mu dle stanoviska nejvyššího soudu náleží, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 6. 11. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Má za to, že dosud vyplacené odškodnění je dostačující. Žalovaná učinila nesporným, že se v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka jednalo o nepřiměřeně dlouhé řízení, že základ nároku žalobce je dán v tom ohledu, že žalobci náleží odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, nikoliv však ve výši, kterou požaduje. Z primárně požadované částky 480 000 Kč žalovaná vyplatila žalobci částku 288 000 Kč, přičemž k této dospěla tak, že je nutno si uvědomit, že celková délka řízení byla značně ovlivněna projednáváním vzájemného návrhu žalovaných, je nutno zohlednit tzv. sdílenou újmu účastníků, kdy se jednalo o sdílení společného zájmu a příp. nemajetková újma nemůže dosáhnout takové intenzity jako újma, kterou by mohl žalobce pocítit v případě, že by v řízení vystupoval pouze on sám. Co se pak týče významu předmětu řízení pro žalobce, byl tento vnímám jako mírně zvýšený, a to s ohledem k věku žalobce. Základní částku tedy žalovaný snížil s ohledem na skutkovou (prováděno mnoho důkazů), právní (předmět řízení se týkal vlastnického práva) a procesní složitost (velké množství procesní aktivity všech účastníků) o 20 %, za opakované vedení řízení na všech stupních soudní soustavy a také před Ústavním soudem ČR pak dalších 20 %, snížení o 5 % z důvodu tzv. sdílené újmy a navýšení o 5 % s ohledem na pokročilejší věk žalobce. Celkem tedy snížení o 40 %, což z částky 480 000 Kč čítá 288 000 Kč.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:

4. Průběh a délka řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka je mezi účastníky nesporná a soud z těchto nesporných skutkových tvrzení vychází. Lze konstatovat, že na straně žalovaných v předmětné věci vystupovalo primárně pět žalovaných, řízení trvalo od 7. 2. 1997 do 19. 12. 2022. Od r. 2001 do r. 2017 bylo vedeno řízení o vzájemném návrhu žalovaných. V r. 2002 bylo poprvé rozhodnuto o zamítnutí protinávrhu, další rozsudek vydán v r. 2004 v celé věci, částečný pak 4. 1. 2010 a meritorní 11. 9. 2020 v prvním stupni soudní soustavy. Ve vztahu k protinávrhu bylo rozhodováno v r. 2003 také Ústavním soudem ČR, v r. 2008 pak vůči meritornímu rozhodnutí také. V odškodňovacím řízení byl zadán jeden znalecký posudek, výslech svědka a těžiště dokazování pak bylo v listinách. Obstarávání jednotlivých důkazů nepředstavovalo velké obtíže. V průběhu řízení účastníci využili svých procesních práv, obě strany byly velmi procesně aktivní, zejm. pak strana žalující. Předmět řízení se odvíjel od existence vlastnického práva účastníků.

5. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu co do základu, mezi účastníky je nesporné, že žalobce má nárok na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, v němž žalobce vystupoval na straně žalované. Co se týče průběhu odškodňovacího řízení, započalo dne 7. 2. 1997 a pravomocně bylo ukončeno 19. 12. 2022, trvalo 25 let a 10 měsíců, což již samo o sobě je délkou nepřiměřeně dlouhou. V rámci předběžného projednání nároku žalobce u žalovaného došlo již k částečnému odškodnění, resp. takovému odškodnění, které strana žalovaná vnímala jako adekvátní, odpovídající, žalobce však s tímto nesouhlasil a zbylé částky, která mu nebyla vyplacena v rámci odškodnění ze strany žalované, se domáhá tímto řízením. Žalobcem bylo požadováno odškodnění ve výši 480 000 Kč, bylo mu vyplaceno 288 000 Kč, a to po žalovanou provedeném snížení základní částky v jednotlivých bodech, tj. 20 % co do skutkové, právní a procesní složitosti, 20 % pak za opakované vedení řízení ve všech stupních soudní soustavy, vč. Ústavního soudu ČR, snížení o 5 % v rámci tzv. sdílené újmy, když na straně žalované byl větší počet účastníků, a naopak navýšení o 5 % vzhledem k vyššímu věku žalobce. Zvýšení základní částky o 5 % žalobce nerozporoval, soud je do rozhodnutí zakomponoval, když má za to, že se jedná o odpovídající postup. Co do snížení o 5 % v rámci sdílené újmy lze odkázat na rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 3369/2017, kdy, byť v daném rozhodnutí se jednalo o účastníky, kteří měli příbuzenský vztah, zde se jedná o podílové spoluvlastníky nemovitosti, lze analogicky posoudit jistou obdobnost, sounáležitost společenství, kdy jde o shodný obsah práva a právní i faktickou linii pro jednotlivé účastníky. Snížení provedené v uvedeném rozsahu žalovanou soud aproboval, jeho rozsah se soudu jeví odpovídající. Další snížení v rozsahu 20 % pro opakované vedení řízení ve všech stupních, lze zhodnotit s odkazem na judikaturu, či akademické diskuze, že v tak dlouhém řízení je nasnadě více stupňů rozhodování, naopak pokud by nebyly přítomny, délka řízení by byla jen stěží odůvodnitelná. V odškodňovaném řízení dle soudu nedošlo k řízení ve více stupních v extrémním množství, nebylo jich tolik, aby odůvodňovaly snížení odškodnění pro žalobce. Snížení o dalších 20 % pro skutkovou, právní a procesní složitost soud nevyhodnotil jako adekvátní. V rámci skutkové složitosti bylo soudem zjištěno, že důkazy, jež byly v odškodňovacím řízení provedeny, nebylo složité obstarat, zajistit, jednalo se toliko o jeden znalecký posudek přímo v řízení zadaný, několik málo svědeckých výslechů a těžiště dokazování spočívalo v listinných důkazech, byť jejich posouzení si vyžaduje také nemalé úsilí. Snížení základní částky však dle soudu není na místě, pro posouzení existence vlastnického práva a od ní odvislých právních souvislostí, je jistě nutno učinit rozsáhlé dokazování. Pokud se týče procesní složitosti, z průběhu posuzovaného řízení lze shrnout, že procesně aktivní byly obě strany, výrazněji žalující strana, žádná z procesních aktivit, zejm. procesní aktivita žalobce, který byl v pozici žalovaného, nemůže jít k jeho tíži, účastníci mají právo využívat všech procesních prostředků, které jim právní řád umožňuje. Soud nezaznamenal, že by docházelo žalobcem k jejich zneužití, účelovému užití pro prodloužení řízení, záměrného oddalování rozhodnutí či získání procesních výhod, pouhé legitimní využití procesních prostředků nemůže zakládat důvod pro snížení základního odškodnění. Právní složitost řízení, týká-li se toto vlastnického práva, nadto při posouzení v komparaci se starší právní úpravou, může být o něco vyšší, ale ani v tomto ohledu soud neshledal výraznou právní složitost, např. přítomnost mezinárodního prvku, nic výrazně složitého v rámci právního posouzení, než co posouzení vlastnického práva, jeho existenci, příp. neexistenci, a od ní odvislých nároků, představuje. Matematicky se tak lze dostat na částku, kterou žalobce požadoval, a pro uvedené soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, a to v souladu s ust. § 13 a 31a/ z. č. 82/199 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V souladu s ust. § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve výši 15 % ročně od 6. 11. 2022 do zaplacení a v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), při zohlednění potřeby žalované zadministrovat platbu, bylo žalované uloženo dlužnou částku zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. pak byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení, když tento byl zcela úspěšný ve věci a tyto sestávají z odměny za zastupování advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb., za 4,5 úkonů právní pomoci, a to převzetí a příprava věci, sepis žaloby, 2 x účast u jednání a ½ úkonu za účast u vyhlášení rozsudku po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb.), tj. 13 950 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, 21% DPH ve výši 3 245 Kč, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, celkem tedy 20 695 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., při zohlednění potřeby žalované zadministrovat platbu, bylo žalované uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku a dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce, když se jedná o platební místo.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.