OSOV 22 C 711/2024-65

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 263 m², zahrada, v katastrálním území Krásné Pole, obec Ostrava, zapsaného na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, je žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 46 575 Kč k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení ve výši 84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 263 m2, zahrada, zapsáno na LV č. hodnota pro katastrální území Krásné Pole, obec Ostrava. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č. p. 249, rodinný dům, a pozemku p. č. 935/1, zahrada, vše zapsáno na LV č. hodnota, pro katastrální území Krásné Pole, obec Ostrava, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále též „nemovitosti žalobce“). Žalovaná je v katastru nemovitosti evidována jako vlastník pozemku p. č. 935/2 o výměře 263 m2, druh pozemku zahrada, zapsáno na LV č. hodnota pro katastrální území jméno FO, obec adresa, u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále též „předmětný pozemek“). Žalobce nabyl nemovitosti žalobce na základě dědického usnesení ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. spisová značka. Předtím byly nemovitosti žalobce vlastněny jeho rodiči panem jméno FO a paní jméno FO v režimu společného jmění manželů, kteří nemovitosti žalobce nabyli v roce 1978 na základě kupní smlouvy ze dne 15. 6. 1978 sepsané formou notářského zápisu státním notářstvím v adresa pod N 578/78 tak, že tehdy nabývali pozemek p. č. hodnota, staveb. plocha o výměře 230 m2 s domem č. p. 249 a pozemek p. č. 1829/2 o výměře 2016 m2, role. Již před koupí nemovitostí žalobce ze strany rodičů žalobce byly pozemky p. č. hodnota a p. č. 1829/2 z levé strany ohraničeny drátěným pletivem instalovaným podle bodů vytyčených železnými trubkami dle geometrického plánu Ing. Petříka z 23. 1. 1978. Pozemky nabývané rodiči žalobce byly kupovány v hranicích, kde se nyní nachází hranice předmětného pozemku a pozemku sousedního, t.j. p. č. 936/1 v katastrálním území jméno FO, obec adresa. Pozemek p. č. 1829/2 vznikl rozdělením pozemku 1829 a až do přečíslování katastru byl stejně dlouhý jako sousední pozemek p. č. hodnota, respektive měl s ním celou levou hranici společnou. Součástí pozemku p. č. 1829/2 byla i parcela vně oplocení s výměrou cca 132 m2. Předmětný pozemek byl od počátku součástí pozemku právních předchůdců žalobce a byl jimi užíván jako součást jejich pozemku přiléhajícího k jejich domu č. p. 249. Předmětný pozemek nemá samostatný přístup a přístup na něj je a po celou vydržecí dobu byl pouze z usedlosti žalobce. Nabyvatel není povinen si pozemek nechat přeměřit. Pokud tedy nabývá pozemek v rámci stávajícího oplocení, je v dobré víře, že je vlastníkem celého takto vymezeného pozemku. Než byl žalobce vyrozuměn o právním stavu vlastnictví jím užívaných pozemků, nenastalo nic, co by při obvyklé míře opatrnosti, kterou bylo možno se zřetelem ke všem okolnostem případu po žalobci požadovat, vést k tomu, aby zjistil skutečné (právní) vztahy mezi účastníky. Žalobce nenabýval pozemek, který by z dříve „neznal“, ale pozemek na něj přešel po rodičích, přičemž šlo o pozemek bezprostředně rodinou užívaný. Neměl tudíž důvod zajímat se o jeho parametry. Ve prospěch uvedeného svědčí i skutečnost, že součet výměr pozemků nabývaných původně rodiči žalobce, tj. pozemku p. č. hodnota, staveb. plocha o výměře 230 m2 s domem č. p. 249 a pozemku p. č. 1829/2 o výměře 2016 m2, role, činil výměru celkem ve výši 2246 m2, přičemž součet výměr stávajících pozemků žalobce tak, jak jsou evidovány v katastru nemovitostí činí pouze 1851 m2. Otec žalobce se o předmětný pozemek staral a žalobce mu pomáhal. Stromy na předmětném pozemku zasadil společně s rodiči. Od roku 2000 pomáhal častěji a nyní se o zahradu stará se synem a sousedem. Minimálně 10 x ročně je třeba posekat trávu na předmětném pozemku. Je na něm vzrostlá třešeň, ořech a lískový ořech. U souseda spadlé listí hrabe. Pozemek p. č. 935/1, p. č. 935/2 jsou svažité směrem k předmětnému pozemku. Rozdíl mezi počátkem a koncem obou pozemků je 10 metrů. Když jsou větší deště, tak voda stéká na sousední pozemek 936/1. Na žádost vlastníka sousedního pozemku provedl melioraci. O tom, že není zapsán jako katastrální vlastník se dozvěděl po nahlédnutí do katastru nemovitostí v září 2021. Žalobce vydržel vlastnické právo k předmětnému pozemku na základě mimořádného vydržení. Žalobce a jeho právní předchůdci užívali předmětný pozemek po celou dobu v dobré víře s tím, že jim vlastnické právo k předmětnému pozemku náleží. Odpovídá tomu i oplocení pozemku a skutečnost, že žalovaná se o předmětný pozemek nikdy nestarala, nehlásila se ke svému vlastnickému právu a žalobce a jeho předchůdci předmětný pozemek dlouhá léta užívají jako součást zahrady. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2024 vyzval žalobce žalovanou k uzavření souhlasného prohlášení ohledně vlastnického práva žalobce k předmětnému pozemku. Žalobce má na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem podle § 80 písm. c) o. s. ř. Naléhavý právní zájem je dán existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisů v katastru nemovitostí, kdy výkon žalobcova práva k předmětnému pozemku je ohrožen, resp. nejistým. V případě vyhovění žalobě by pravomocný rozsudek byl podkladem pro zápis vlastnického práva žalobce k předmětnému pozemku.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Poukázala na nesoulad výměr pozemků p. č. hodnota o výměře 230 m2 a p. č. 1829/2 o výměře 2016 m2 - při připočtení výměry pozemků předmětného pozemku 263 m2 k výměře současných pozemků žalobce (1 851 m2) je výsledný součet o 132 m2 nižší. Žalobce musel již v roce 2009 při projednávání dědictví vědět, že nemá k uchopení držby předmětného pozemku umístěném ve spodní části zahrady zůstavitele (pod pozemkem p. č. 935/1) titul a že mu nepatří. Předmětný pozemek je pravidelný, nemalé velikosti a z jeho situování s ohledem na hranice a plot sousedního pozemku muselo být žalobci zřejmé, že předmětný pozemek není předmětem dědictví a je umístěn uvnitř zahrady zůstavitele. Poukázala na zjevný nesoulad ve výměře pozemků uvedených v kupní smlouvě rodičů žalobce a stavem zápisu v katastru nemovitostí zděděných žalobcem. Žalobce vykonával držbu pozemků předmětného pozemku již od počátku s nepoctivým úmyslem, a to minimálně tři roky. Předchůdci žalobce pravděpodobně splnili podmínky mimořádného vydržení, ale toto neuplatnili. Vzhledem k tomu, že vydržení předmětného pozemku nebylo předmětem dědictví, nemůže být žalobci přiznáno s ohledem na rozsudek NS 22 Cdo 3387/2021. Zároveň mu nemůže být započtena ani doba držby jeho předchůdců a platí doba jím vykonávané držby, tedy od 2. 2. 2009. Ani z tohoto důvodu nevznikla žalobci podmínka pro mimořádné vydržení. Žalovaná učinila nesporným, že před koupí nemovitostí rodiči žalobce, byly pozemky p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno z levé strany ohraničeny drátěným pletivem instalovaným podle bodů vytyčených železnými trubkami dle geometrického plánu Ing. Petříka z 23. 1. 1978.

3. Kupní smlouvou ze dne 15. 6. 1978 bylo prokázáno, že jméno FO jako prodávající a jméno FO a jméno FO jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, kterou do bezpodílového spoluvlastnictví jméno FO převedla pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno role o výměře 2016 m2, p. č. hodnota, staveb. plocha o výměře 230 m2 s domem č. p. Anonymizováno, v katastrálním území Krásné Pole (prokázáno notářským zápisem č. N 578/78).

4. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 4. 12. 2024 bylo prokázáno, že jako vlastník předmětného pozemku je zapsána žalovaná na základě usnesení Okresního soudu v Karviné sp. zn. 37 D 650/2001, právní moc dne 9. 1. 2004.

5. Geometrickým plánem ze dne 23. 1. 1978 byly vytyčeny hranice předmětného pozemku a pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (původně Anonymizováno) z levé strany předmětného pozemku (prokázáno geometrickým plánem Ing. Petříka z 23. 1. 1978).

6. Obvodní národní výbor Ostrava 4, odbor výstavby, na základě žádosti rodičů žalobce o změnu kultury pozemku p. č. 1829/2 role o výměře 20 a 16 m2 v katastrálním území Krásné Pole, povolil změnu kultury z orné na zahradu (prokázáno rozhodnutím Obvodního národního výboru Ostrava 4 č. j. 3436/78).

7. Obvodní národní výbor Ostrava 4, odbor výstavby, vydal stavební povolení na oplocení pozemku p. č. 1829/2 v katastrálním území Krásné Pole (prokázáno rozhodnutím Obvodního národního výboru Ostrava 4 č. j. 3173/78/Bo/St).

8. Pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno měl téměř stejný tvar a rozlohu jako sousední pozemek p. č. hodnota, hranice konců pozemků jsou ve stejné linii (prokázáno mapou evidence nemovitostí 1965-1983). Výměra p. č. 935/1 je 1428 m2 (prokázáno mapou evidence nemovitostí 2024).

9. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, které nabylo právní moci dne 27. 2. 2009, sp. zn. 99 D 2031/2008, byla schválena dědická dohoda, na základě které žalobce nabyl po jméno FO, zemřelém dne 24. 6. 2008, mimo jiné pozemek p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 935/1 zahrada, rodinný dům s č. p. 249 postavený na p. č. hodnota v katastrálním území Krásné Pole. V usnesení není uvedena výměra pozemků (prokázáno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. 99 D 2031/2008).

10. Ortofotomapami z let 2001 - 2021 bylo prokázáno, že pozemky p. č. 935/1 a 935/2 v katastrálním území Krásné Pole byly od roku 2002 do roku 2021 souvislá zatravněná plocha se stromy. Pozemek p. č. 935/ 1 má tvar obdélníku. Předmětný pozemek a pozemek p. č. 935/ 1 mají (dohromady) tvar obdélníku a není mezi nimi znatelná hranice.

11. Výpovědí svědka Anonymizováno Anonymizováno (spoluvlastník sousední Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. Krásné Pole) bylo prokázáno, že předmětný pozemek je mírně svažitý, asi metr na 70 metrů, jsou na něm stromy. Oplocen je ze všech stran. Rodiče žalobce se o parcelu 935/2 starali. Když byli starší, pomáhal jim žalobce starat se o zahradu. Pomoc s údržbou pozemku pokračovala na základě dohody s žalobcem i po smrti rodičů žalobce. Svědek seká trávu na pozemcích p. č. Anonymizováno/1 a p. č. Anonymizováno/2.

12. Výpovědí svědkyně jméno FO bylo prokázáno, že je manželkou žalobce od roku 1985. jméno FO na chalupu a na přilehlou zahradu jezdili za rodiči žalobce. Po jejich smrti jezdili na zahradu (na mapě označila Anonymizováno/1 a Anonymizováno/2) několikrát ročně, pracovně (opadané listí, sběr ovoce, tráva se sekala). Hodně tam jezdil jejich mladší syn. Pro svědkyni je nepochopitelné, že nějaká část (zahrady) může patřit někomu jinému, když to je nezměněné (ohrazeno plotem) od doby, kdy poprvé přijela, což bylo v době před uzavřením manželství s žalobcem. Není zjevné, že zahrada jsou dvě různé parcely, vypadá jako celek. Hradí náklady na údržbu předmětného pozemku. S panem Freinkem jsou domluveni, že provádí údržbu. Dávají mu peníze na pohonné hmoty. Když se něco pokazí, tak zavolá a řeší se to.

13. Výpovědí svědka jméno FO (spoluvlastník sousední p. č. 936/1 v k. ú. Krásné Pole) bylo prokázáno, že je vlastníkem pozemku sousedícího s předmětným pozemkem od roku 1985. O předmětný pozemek se staral otec žalobce, po jeho smrti žalobce.

14. Žalobce vyzval žalovanou k poskytnutí součinnosti k zapsání vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, tedy aby podepsala souhlasné prohlášení stran o vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku žalobcem. Zároveň vyzval ke stanovisku do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 6. 9. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2024, informací k zásilce, podací stvrzenkou).

15. Z přípisu žalobce ze dne 31. 5. 2024, 1. 7. 2024, podacího lístku ze dne 3. 6. 2024 a dne 2. 7. 2024, přípisu žalované ze dne 17. 6. 2024 a 29. 10. 2024, fotokopie dodejky ze dne 21. 6. 2024 a ze dne 4. 11. 2024 soud neučinil zjištění podstatná pro posouzení věci.

16. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků jméno FO a jméno FO a fotografiemi pro nadbytečnost, protože skutečnosti podstatné pro posouzení věci byly prokázány shora provedenými důkazy.

17. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: jako vlastník předmětného pozemku je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Žalobce je vlastníkem sousedního pozemku p. č. 935/1. Předmětný pozemek užívali a starali se o něj rodiče žalobce od roku 1978 a od roku 2009 žalobce. Žalobce se chopil držby předmětného pozemku v roce 2009. Předmětný pozemek a pozemek p. č. 935/1 mají tvar pravidelného obdélníku bez vyznačení hranice mezi nimi. Pozemky jsou svažité směrem k předmětnému pozemku a mají stejné využití (zahrada). Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Podle ust. § 991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“) držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

Podle ust. § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

Podle ust. § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

Podle ust. § 994 o. z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

Podle ust. § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

Podle ust. § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

Podle ust. § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

Podle ust. § 1095 o. z. plyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

Podle ust. § 1096 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 o. z. se tímto zákonem řídí (o. z.) práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných: jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Podle ust. § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

19. Žalobce prokázal naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva předmětného pozemku. Bez tohoto určení by bylo jeho právní postavení nejisté, protože v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastník předmětného pozemku žalovaná.

20. K mimořádnému vydržení předmětného pozemku žalobcem nedošlo pro nesplnění doby držby žalobcem (20 let). Pokud by rodiče žalobce drželi předmětný pozemek po dobu potřebnou pro jeho vydržení a stali jeho vlastníky vydržením (před rokem 2009), nelze dobu držby rodiči žalobce započítat na dobu držby žalobce, neboť nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví nabytého, započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Jelikož v usnesení soudu, kterým byla schválena dědická dohoda (odst. 9), nebyl předmětný pozemek výslovně uveden, žalobce děděním nabyl pouze věci v něm označené, nikoli předmětný pozemek.

21. Soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro řádné vydržení: držba poctivá, řádná, pravá a doba držby (§ 992, § 991, § 993, § 1089, § 1090, § 1091 odst. 2 o. z.), přičemž podle ust. § 994 o. z. platí presumpce řádnosti, pravosti a poctivosti (vyvratitelná domněnka).

22. Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (§ 992). Poctivost či nepoctivost držitele se proto hodnotí z okolností nabytí a trvání držby. Soud dospěl k závěru, že žalobce je poctivý držitel předmětného pozemku z následujících důvodů: 1/v terénu jsou oba sousedící pozemky jednolitým celkem – pravidelný obdélník bez vyznačení hranice mezi nimi, 2/předmětný pozemek a p. č. 935/1 mají stejné využití, 3/ jedná se o svažité pozemky (nepřehlednost směrem k předmětnému pozemku), 4/předmětný pozemek představuje jen 18 % plochy pozemku žalobce p. č. Anonymizováno/1 (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 75/2016, podle kterého Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil [obdobně nezdědil], může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku), 5/oba pozemky jsou dlouhodobě užívané v hranicích původní p. č. Anonymizováno/2 předchůdci žalobce i žalobcem, 6/v geometrickém plánu (odst. 5), kterým žalobce disponoval, není p. č. 1829/2 zmenšena (o výměru předmětného pozemku). Pro poctivost držby žalobce svědčí, že jeho právním předchůdcem byla osoba blízká, u níž neměl důvod k větší opatrnosti ohledně rozsahu od ní nabytého majetku, který tvořil ohrazený ucelený funkční celek řadu desetiletí takto užívaný (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1261/2007). Existence poctivé držby žalobce byla významně posílena tím, že žalobce ani jeho právní předchůdci nebyli v držbě rušeni, resp. nebyla namítána její nepoctivost před zahájením sporu mezi účastníky.

23. Držba vedoucí k vydržení se musí zakládat na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1). Tímto právním důvodem je usnesení soudu (schválená dědická dohoda), na základě které se žalobce mylně domníval, že označení pozemku p. č. 935/1 zahrnuje i předmětný pozemek, jak byly nemovitosti zakoupeny jeho rodiči, užívány a vyznačeny v geometrickém plánu. V projednávané věci není vyloučena poctivá držba části sousedního (předmětného) pozemku ani s ohledem na zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí (§ 980 o. z. účinný od 1. 1. 2014) vzhledem k tomu, že v době uchopení držby žalobcem uvedené ustanovení neexistovalo. Při nabytí vlastnického práva od blízkých příbuzných nelze považovat za obvyklou míru opatrnosti úkon, který by spočíval v porovnání obsahu katastrální mapy s obsahem usnesení (odst. 9.), které ani výměru nabývaných pozemků neobsahovalo (pro možné srovnání s výměrou p. č. 935/1). Žalobce předmětný pozemek nabyl v omluvitelném omylu, že mu patří.

24. K pravosti držby: nebylo tvrzeno, že by se žalobce vetřel v držbu předmětného pozemku svémocně, podvodem nebo lstí (§ 993, § 1090 o. z.). V souladu s domněnkou založenou § 994 o. z., má soud za to, že držba žalobce předmětného pozemku je pravá.

25. Držba žalobce byla poctivá do roku 2021 (nebylo tvrzeno, že jeho poctivost byla zpochybněna dříve). Skutečnost, že se v roce 2021 dozvěděl, že není zapsán jako katastrální vlastník předmětného pozemku, nemá na závěr o splnění doby vydržení vliv, neboť zákonem vyžadovaná desetiletá vydržecí doba uplynula před rokem 2021. Žalobce splnil podmínky pro nabytí vlastnictví (řádným) vydržením. Soud proto určil, že je vlastníkem předmětného pozemku.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují:

-odměnu advokáta podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024) za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem 9 300 Kč

-odměnu advokáta podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025) za 4 úkony právní služby po 5 620 Kč (2 x účast u jednání 2 x vyjádření), celkem 22 480 Kč

-náhradu hotových výdajů podle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši po 300 Kč ke 3 úkonů právní služby podle ust. § 13 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve výši po 450 Kč ke 4 úkonům účast u jednání v roce 2025, celkem 2 700 Kč

-náhradu za použití osobního vozidla ve výši 2 812 Kč za cestu z Olomouce (sídlo zástupce advokáta žalobce) k jednání a zpět dne 10. 4. 2025 a dne 9. 6. 2025 (ujeto 2 x 191 km vozidlem s průměrnou spotřebou 4,5 litrů nafty na 100 km, základní sazba opotřebení 5,80 Kč za 1 km, cena 34,70 Kč za 1 litr podle vyhl. č. 475/2024 Sb.)

-náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla zástupce advokáta k jednání u soudu a zpět (celkem 8 půlhodin po 150 Kč) podle ust. § 14 advokátního tarifu, celkem 1 200 Kč

-náhradu 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 8 083 Kč

-soudní poplatek 5 000 Kč, celkem 46 575 Kč.

27. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.

28. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit státu náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují svědečné.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.