OSOV 27 C 535/2024-48

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o projednání kauce, vyúčtování za služby, platbu plynoměru, elektroměru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 26 000 Kč s 15% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a dále dodání řádného vyúčtování služeb pro byt č. hodnota na adrese adresa za období od datum do datum, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, ve znění dalších doplnění, domáhal po žalované zaplacení 26 000 Kč s 15% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a dále dodání řádného vyúčtování služeb pro byt č. hodnota na adrese adresa (v textu rozsudku dále jen jako „Byt“) za období od datum do datum. Žalobu odůvodnil tím, že byl nájemcem Bytu pronajímaném žalovanou, přičemž žalobci doposud nebyla vrácena kauce v částce 26 000 Kč, a tuto tak požaduje zaplatit s úrokem z prodlení za dobu od ukončení smlouvy, tedy od datum do zaplacení. Řádné vyúčtování stran Bytu žalobce požaduje z toho důvodu, že částky uváděné žalovanou v dodaném vyúčtování nesouhlasí, žalovaná se však s žalobcem odmítla bavit.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. V prvé řadě má žalovaná za to, že není pasivně věcně legitimována, neboť pronajímatelem Bytu nebyla ona, nýbrž paní jméno FO, kdy žalovaná tuto pouze zastupovala na základě plné moci. Dále bylo ze strany uvedené osoby vždy postupováno v souladu se smlouvou o nájmu bytu a dohodou o ukončení nájmu ze dne datum.

3. Soud po provedeném dokazování v řízení vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

4. Z listiny označené jako Plná moc, že paní jméno FO udělila plnou moc své matce, žalované, k pronájmu Bytu a ostatních záležitostí toho se týkajících. Listina je opatřena datem datum a podpisy jméno FO a žalované.

5. Z listiny označené jako Nájemní smlouva, že paní jméno FO, v listině označená jako pronajímatel, zastoupená žalovanou, se dohodla s žalobcem, v listině označeným jako nájemce, že žalobci bude do užívání poskytnut Byt, a to na dobu od datum do datum, za což bude žalobce paní jméno FO platit pravidelně částku 13 000 Kč měsíčně. Listina je podepsána žalobcem a paní jméno FO a opatřena datem datum.

6. Z listiny označené jako Příloha č. hodnota – Protokol o předání bytu, že Byt byl dne datum paní jméno FO předán žalobci.

7. Z dokladů o zaplaceném nájmu, že paní jméno FO, zastoupená na základě plné moci žalovanou, přijala od žalobce vždy částku 13 000 Kč, a to ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum.

8. Z listiny označené jako Dohoda o ukončení nájmu bytu, že v této se paní jméno FO, v listině označené jako pronajímatel, zastoupená žalovanou, dohodla s žalobcem, v listině označeným jako nájemce, na ukončení práv a povinností vyplývajících z nájmu Bytu. Listina je opatřena podpisy žalobce a paní jméno FO a datem datum.

9. Z listiny označené jako Předávací protokol nemovitosti, že Byt byl žalobcem předán paní jméno FO dne datum. Listina je opatřena podpisy žalobce a jméno FO.

10. Soud pro nadbytečnost zamítl veškeré zbývající (oběma účastníky navržené) důkazy, neboť tyto se týkaly především složené kauce a vyúčtování služeb vůči žalobci, avšak s ohledem na nedostatek pasivní věcné legitimace (srov. níže) se takovými otázkami soud nezabýval.

11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobce se s paní jméno FO dohodl dne datum tak, že tato mu do užívání poskytne Byt, za což jí bude žalobce měsíčně platit 13 000 Kč.

13. Pro právní posouzení byla rozhodující především následující ustanovení právních předpisů:

14. Podle ust. § 90 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (v textu dále jen jako „o. s. ř.“), účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

15. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě především citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

16. Soud se především zabýval námitkou žalované, že zde není pasivní věcná legitimace a dospěl k jednoznačnému závěru, že taková námitka je zcela namístě. V civilním soudním řízení totiž soud rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Věcnou legitimací se přitom rozumí stav vyplývající z hmotného práva (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcná legitimace je posuzována z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní a/nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. K uvedeným závěrům srov. např. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS pod C 16279.

17. Jak se přitom podává ze všech shora označených listin, především však ze smlouvy o nájmu Bytu, smluvní vztah nevznikl mezi žalobcem a žalovanou, nýbrž mezi žalobcem a paní jméno FO. Byť se v jednotlivých listinách jméno žalované objevuje, tato v rámci předmětného smluvního vztahu vystupovala pouze jako zmocněnec jméno FO, nikoliv však jako pronajímatel. Soudu tak nezbylo než žalobou žalobce výrokem I. tohoto rozsudku zamítnout s ohledem na nedostatek věcné legitimace na straně žalované. Soud se přitom pro nadbytečnost nezabýval otázkou vrácení či nevrácení kauce, resp. dodáním řádného vyúčtování, neboť s takovými případnými nároky by žalobce mohl být úspěšný nanejvýš vůči jméno FO jako druhé smluvní straně, nikoliv však vůči žalované.

18. Pro úplnost soud konstatuje, že nebylo jeho povinností žalobce poučovat o tom, kdo z hlediska hmotného práva měl být žalován, naopak by takové případné poučení vedlo k porušení zásady rovnosti (srov. ust. § 18 odst. 1 věta první o. s. ř.). Jinými slovy, nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 22/03). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (blíže např. komentář k ustanovení § 90 o. s. ř. Lavický, P. a kol.: Občanský soudní řád §1 – 250l. Řízení sporné. adresa: právnická osoba., 2016).

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého plně procesně úspěšné žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se však žalovaná náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.