OSOV 28 C 68/2025-41

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Božkova 927/69, 702 00 Ostrava ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 26 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 13. 2. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč, když první splátku je povinen zaplatit do 20. 9. 2025, další splátky vždy do každého 20. dne měsíce následujícího až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, k rukám žalobce.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci dalších 6 000 Kč, 12,75 % úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 19. 10. 2024 do 12. 2. 2025 a právnická osoba % úrok z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 682 Kč, a to ve splátkách po 200 Kč, když první splátku je povinen zaplatit do 20. 9. 2025, další splátky vždy do každého 20. dne měsíce následujícího až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlým soudu dne 17. 2. 2025, domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce se žalovaným dne 18. 9. 2024 uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota na jejíž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 18. 10. 2024, úvěr byl poskytnut na účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal uhradit také smluvní úroky v celkové výši 6 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 6. 2. 2025. V případě, že by žalobce neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, pokud by soud nevzal smlouvu za prokázanou, pak žalobce požadoval posoudit nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Přes předžalobní výzvu žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil a dostal se do prodlení, a proto žalobce požadoval také úroky z prodlení.

2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl.

3. Zástupce žalobce se k prvnímu jednání nedostavil, k druhému jednání se rovněž nedostavil, avšak se omluvil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti zástupce žalobce.

4. Žalovaný u ústního jednání uvedl, že si je vědom svého dluhu vůči žalobci, půjčil si částku 20 000 Kč a věděl, že měl vrátit 26 000 Kč. Od žalobce si peníze půjčoval opakovaně, vždy všechno vrátil i s částkami navíc. Když si v září 2024 peníze půjčoval, tak měl u žalobce ještě dluh a také měl dluhy ještě i u jiných společností. Při půjčení peněz chtěli doložit pouze výplatní lístky, žádné další dluhy či výdaje u žalovaného nezjišťovali a peníze bez dalšího půjčili. Žalovaný si peníze půjčoval, protože sázel, byl se ale léčit a léčbu na jaře úspěšně ukončil. Oslovil organizaci Člověk v tísni a přes finančního arbitra některé dluhy začal řešit. Má příjem ze zaměstnání ve výši 28 000 Kč, k tomu částečný invalidní důchod ve výši 10 000 Kč, ale má další dluhy, které splácí ve splátkách 22 000 Kč měsíčně, 2 058 Kč měsíčně, 1 250 Kč měsíčně a 500 Kč měsíčně, tudíž není schopen uhradit žalovaný dluh najednou a žádal o poskytnutí splátek maximálně ve výši 500 Kč. Bydlí u rodičů, kterým dává 2 000 Kč na inkaso, nosí naslouchátka, s čímž jsou spojeny výdaje, a na nové naslouchátka si vždy musí částku 7 – 8 000 Kč doplatit.

5. Soud provedl důkaz formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru, potvrzením o provedené platbě, předžalobní výzvou, včetně podacího lístku a na základě dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce poskytl žalovanému na jeho účet č. č. účtu dne 18. 9. 2024 částku 20 000 Kč. Žalovaný je majitelem tohoto účtu. Přes předžalobní výzvu ze dne 6. 2. 2025 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalobce na účet žalovaného zaslal částku 20 000 Kč. Smlouva tak sice byla uzavřena, avšak žalobce netvrdil ani nedoložil příjem žalovaného, stejně jako výdaje žalovaného, tyto nebyly žádným způsobem tvrzeny, natož doloženy a prokázány. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalobce řádně zkoumal úvěryschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele a to dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což vedlo soud k závěru, že daná smlouva je neplatná. Provedenými důkazy však soud považuje za dostatečně prokázáno tvrzení, které žalovaný ani nezpochybňoval, že žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč formou převodu na účet žalovaného dne 18. 9. 2024 a žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2025 zástupce žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky, přičemž lhůta k vrácení byla stanovena v trvání 3 dnů. Soud tak vyhodnotil, že žalobce poskytl žalovanému bez právního důvodu částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho, a proto se jejím přijetím bezdůvodně obohatil a je povinen dle ust. § 2991 o. z. tuto částku vrátit. Soud proto vyhověl žalobě co do částky 20 000 Kč, když vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal žalobci také nárok na příslušenství ve smyslu ust. § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a zavázal žalovaného zaplatit žalobci toto příslušenství od 13. 2. 2025, neboť žalobce prokázal doloženou výzvou k plnění s podacím lístkem, že tato výzva byla dne 6. 2. 2025 podána na poště, tudíž ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. ke dni 9. 2. 2025. Jestliže byla v dané výzvě stanovena lhůta k plnění v trvání 3 dnů, pak se žalovaný dostal do prodlení až dne 13. 2. 2025. Pokud žalobce požadoval úroky z prodlení již od 19. 10. 2024, tak s ohledem na výše uvedené soud v této části žalobu zamítl (výrok II.), neboť byl shledán nedůvodným, stejně jako další částka požadovaná žalobcem. Je tedy zřejmé, že žalobci přísluší toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. a nárok na příslušenství ve smyslu § 1970 o. z., když výše úroku z prodlení je odůvodněna ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. V souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud přiznal žalobci částku odpovídající procesnímu úspěchu žalobce, a to částku 1 682 Kč. Žalobce uhradil na soudním poplatku částku 1 300 Kč a dále byly přiznány 3 úkony právní pomoci á 400 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, k tomu náležící 3x režijní paušál á 100 Kč dle vyhlášky č. 258/2004 Sb. Dále náleží DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobci by tak příslušely náklady řízení v celkové výši 3 115 Kč, při procesním úspěchu žalobce 54 % tak žalobci náleží 54 % z takto vypočtených nákladů řízení, tj. částka 1 682 Kč. Náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaný zavázán splácet ve splátkách dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud přihlédl k sociální a finanční situaci žalovaného a k velkému množství jeho dalších finančních závazků. adresa Kč na dlužnou částku a 200 Kč, představující splátky nákladů řízení, by tak měl být schopen žalovaný uhradit.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.