OSOV 33 C 37/2025-63

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o výživné pro zletilé dítě

I. Řízení se co do zvýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024, zastavuje.

II. Výživné stanovené žalovanému naposledy rozsudkem Okresního soudu ve adresa, č. j. spisová značka, Anonymizováno P a Nc Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne 6. 3. 2018, který nabyl právní moci dne 23. 4. 2018, pro žalobkyni v částce 2 000 Kč měsíčně se s účinností od 1. 9. 2024 zvyšuje na částku 4 300 Kč měsíčně splatnou vždy k 10. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně, přičemž výživné splatné za dobu od 1. 9. 2025 do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen, je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od doručení rozsudku.

III. Nedoplatek na výživném vzniklým jeho zvýšením za období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025 ve výši 27 600 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci toto rozhodnutí, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žaloba se co do výživného v částce 700 Kč měsíčně od 1. 9. 2024 do budoucna zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zvýšení výživného s účinnosti od 1. 9. 2023 na částku 5 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že naposledy bylo pro ni výživné žalovanému stanoveno rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne 6. 3. 2018, č. j. spisová značka, Anonymizováno P a Nc Anonymizováno/Anonymizováno. Nyní žalobkyni studuje na právnická osoba adresa, obor Veterinářství, přičemž žalobkyně aktuálně nastupuje do 2. ročníku studia. Žalobkyni se od poslední úpravy výživného zvýšili oprávněné potřeby, a to jak v souvislosti se studiem, tak i v důsledku obecného růstu cen. Měsíční výdaje žalobkyně se pohybují okolo 5 500 Kč, kdy zahrnují splátky školného, náklady na učebnice, jízdné, stravu, oblečení i výdaje spojené s trávením volného času. S ohledem na náročnost studia nemá žalobkyni možnosti si v průběhu roku přivydělat brigádami. Žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou a bratrem jméno FO. Matka byla zaměstnána u organizace právnická osoba., kde dosahovala příjmu 15 900 Kč. Veškeré výdaje žalobkyně hradí její matka, neboť žalovaný žalobkyni neplatí ani stanovené výživné. Žalovaný je vyučen v oboru zedník.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne 27. 8. 2025 se bez omluvy nedostavil. Soud tedy podle § 101 odst. 3 o. s. ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Žalobkyně ještě před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do požadovaného zvýšení výživného za období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím nebylo podle § 96 odst. 4 o. s. ř. třeba, neboť k částečnému zpětvzetí návrhu došlo dříve, než začalo jednání. Předmětem řízení tak zůstalo zvýšení výživného z částky 2 000 Kč na 5 000 Kč od 1. 9. 2024 do budoucna.

4. Soud provedl důkazy navržené a předložené žalobkyní, účastnickým výslechem žalobkyně a dále v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř. provedl důkazy potvrzením o provedené lustraci z ISZR k osobě žalovaného, sdělením Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v adresa ze dne 9. 6. 2025, sdělením Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště ve adresa ze dne 10. 6. 2025, sdělením ČSSZ ze dne 4. 6. 2025 a ze dne 12. 8. 2025, sdělením společnosti právnická osoba ze dne 21. 7. 2025, údaji z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného ke dni 27. 8. 2025, nabídkami práce z portálu Úřadu práce ČR na pracovní pozici zedník, nabídkami práce z portálu volná místa.cz na pracovní pozici zedník a nabídkami práce na pracovní pozici zedník z portálu práce adresa. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je dcerou žalovaného, žalovaný má dále syna jméno FO, nar. 29. 6. 2007 (prokázáno potvrzením o provedené lustraci z ISZR). Naposledy bylo o stanovení výživného žalovanému pro žalobkyni rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne 6. 3. 2018, č. j. spisová značka, Anonymizováno P a Nc Anonymizováno/Anonymizováno, pravomocným dne 23. 4. 2018, jímž byla schválena dohoda rodičů, kterou se žalovaný zavázal platit výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni s účinností od 1. 4. 2018 ve výši 2 000 Kč měsíčně a výživné pro tehdy nezletilého syna jméno FO s účinností od 1. 4. 2018 ve výši 1 500 Kč měsíčně. V době rozhodování byla žalobkyně nezletilá, byla žákyní 9. třídy základní školy, matka žalobkyně, která vedle žalobkyně, pečovala o tehdy nezl. bratra žalobkyně jméno FO nar. datum, dosahovala čistého příjmu 12 365 Kč měsíčně, žalovaný byl OSVČ, jeho čistý příjem činil 20 000 Kč až 24 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je od 1. 9. 2024 studentkou VOŠ Prigo, oboru Veterinářství v denní formě studia (prokázáno potvrzením o studiu). Školné žalobkyně činí 5 900 Kč za školní rok (prokázáno dopisy „Úhrada školného“ ze dne 3. 5. 2024 a ze dne 2. 5. 2025). Školné žalobkyně splácí měsíčními splátkami ve výši 590 Kč měsíčně (prokázáno výslechem žalobkyně). Žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou a bratrem jméno FO (prokázáno výpočtovými listy od 1. 7. 2024, 1. 5. 2025, 1. 7. 2025), a to v pronajatém bytě. Výše nájemného včetně úhrad za služby hrazených matkou žalobkyně činila od 1. 7. 2024 částku 13 292 Kč měsíčně, od 1. 5. 2025 částku 13 629 Kč měsíčně a od 1. 7. 2025 částku 14 253 Kč měsíčně (prokázáno výpočtovými listy od 1. 7. 2024, 1. 5. 2025, 1. 7. 2025) Matka žalobkyně byla v období od 1. 6. 2024 do 31. 5. 2025 zaměstnána u organizace právnická osoba. jako obsluha sociálního šatníku, třídič oblečení (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 30. 5. 2024 ve znění dodatku č. hodnota ze dne 13. 11. 2024 a zápočtovým listem ze dne 30. 5. 2025), měsíční hrubá mzda matky žalobkyně u uvedeného zaměstnavatele činila 17 062 Kč (prokázáno mzdovým výměrem ze dne 30. 5. 2024 ve spojení s pracovní smlouvou ze dne 30. 5. 2024). Od 1. 6. 2025 dosud je matka žalobkyně vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR, přičemž o podpoře v nezaměstnanosti matky žalobkyně nebylo dosud rozhodováno (prokázáno potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 19. 6. 2025, průkazkou uchazeče o zaměstnání matky žalobkyně, výslechem žalobkyně). Výslechem žalobkyně vzal soud dále za prokázáno, že měsíční výdaje žalobkyní činí cca 5 500 Kč a zahrnují výdaje na jízdné (v minulém školním roce výdaje na jízdné činily 500 Kč měsíčně, od následujícího školního roku budu mít žalobkyně permanentku, která stojí asi 1 600 Kč na rok), dále splátku školného ve výši 590 Kč měsíčně, výdaje na stravu, dále výdaje na oblečení ve výši asi 1 500 Kč měsíčně a výdaje na volnočasové aktivity, žalobkyně nemá žádný příjem. Z výslechu žalobkyně bylo dále zjištěno, že bratr žalobkyně jméno FO v letošním školním roce ukončil studium na učilišti v oboru malíř, přičemž ještě zvažuje pokračování ve studiu v oboru automechanik, veškeré výdaje žalobkyně hradí její matka, neboť žalovaný žalobkyni nehradí ani již stanovené výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, matka žalobkyně probírá přídavky na děti a dále příspěvek na bydlení. Matka žalobkyně i žalovaný mají vyživovací povinnost k již zletilému synovi jméno FO, nar. 29. 6. 2007. Podle rozsudku Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka, Anonymizováno P a Nc Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne 19. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 29. 11. 2023, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v adresa, č. j. spisová značka, Anonymizováno P a Nc Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne 19. 10. 2023, je žalovaný povinen platit na syna jméno FO počínaje 1. 9. 2022 zvýšené výživné ve výši 4 300 Kč měsíčně. Žalovaný není aktuálně veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy naposledy byl v této evidenci veden v období od 9. 2. 2015 do 2. 3. 2015 (prokázáno sdělením Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v adresa ze dne 9. 6. 2025), nepobírá dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi (prokázáno sdělením Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště ve adresa ze dne 10. 6. 2025). Žalovaný je od 3. 1. 2025 zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČ IČO, (prokázáno sdělením ČSSZ ze dne 4. 6. 2025 a ze dne 12. 8. 2025 a sdělením společnosti právnická osoba ze dne 21. 7. 2025), nepobírá žádný důchod (prokázáno shora uvedenými sděleními ČSSZ). Žalovaný u společnosti právnická osoba pracuje na základě dohody o provedení práce v rozsahu 25 hodin měsíčně, kdy jeho čistá mzda v roce 2024 činila 10 000 Kč měsíčně a v roce 2025 11 400 Kč měsíčně (prokázáno sdělením společnosti právnická osoba ze dne 21. 7. 2025). Žalovaný by se měl aktuálně nacházet v domácnosti své matky, babičky žalobkyně. Z údaje z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného ke dni 27. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti podnikal v předmětu podnikání zednictví a v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž ke dni 21. 9. 2022 mu obě živnostenská oprávnění zanikla. Z nabídek práce zveřejněných na portálu ÚP ČR, na pracovní pozici zedník, nabídek práce z portálu volná místa.cz na pracovní pozici zedník a nabídek práce na pracovní pozici zedník z portálu práce adresa bylo zjištěno, že v adresa je dostatek volných míst na pracovní pozici zedník v hlavním pracovním poměru, odpovídající kvalifikaci žalovaného, který dlouhodobě podnikal v předmětu podnikání zednictví, s hrubou mzdou cca od 25 000 Kč až do 40 000 Kč měsíčně. Soud poukazuje, že i stávající zaměstnavatel žalovaného společnost právnická osoba inzeruje nabídku práce v oboru zedník na hlavní pracovní poměr.

5. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

7. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jako i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle § 913 odst. 2 o. z. je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Je rovněž třeba přihlédnout k tomu, zda povinný o oprávněného pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

9. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

10. Podle ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného [právnická osoba] i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

11. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

12. Základním předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Zákonné kritérium neschopnosti sám se živit je nutno chápat v tom smyslu, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/14). Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3113/10). Míra potřebnosti oprávněného je závislá zejména na jeho věku, na zdravotním stavu, na jeho fyzické a psychické vyspělosti, na způsobu přípravy na budoucí povolání, na existenci zálib a zájmů, na délce doby strávené v domácnosti (R 14/1966). Pro určení výše výživného jsou na druhé straně podstatné možnosti a schopnosti povinného. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko je stěžením kritériem pro stanovení výživného, a to s ohledem na § 915 odst. 1 o. z., v němž je výslovně zakotvena přednost shodné životní úrovně před odůvodněnými potřebami oprávněného dítěte. Životní úrovně rodičů sdílí dítě v obou směrech (srov. rozhodnutí Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka).

13. S ohledem na zjištění skutkový stav, soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná, kdy jsou dány předpoklady pro zvýšení výživného, avšak v nižším rozsahu, než je požadováno žalobkyní, a to právě s ohledem na schopnosti a možnosti žalovaného. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je od 1. 9. 2024 studentkou VOŠ právnická osoba., oboru Veterinářství v denní formě vzdělávání. Vyživovací povinnost rodičů k žalobkyni tak nadále trvá, neboť žalobkyně řádně pokračuje v přípravě na své budoucí povolání a není schopna se sama živit. Žalobkyně požaduje po žalovaném zvýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2024. Při rozhodování o výši výživného soud vycházel z poslední úpravy výživného pro žalobkyni, kdy žalovanému bylo ve prospěch žalobkyně stanoveno výživné ve výši 2 000 Kč od 1. 4. 2018, tzn. naposledy bylo o výši výživného pro žalobkyni rozhodováno více jak před 7 lety, kdy žalobkyně byla žákyní 9. třídy základní školy. V té době bylo vycházeno z příjmu žalované z podnikání ve výši 20 000 – 24 000 Kč měsíčně, matka žalobkyně dosahovala čistého měsíčního příjmu ve výši 12 365 Kč. Oba rodiče, shodně jako nyní měli vyživovací povinnost k žalobkyni a jejich synovi jméno FO. V současné době bude žalobkyně nastupovat do 2. ročníku studia na VOŠ. Z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že zpravidla po třech letech dochází k nárůstu potřeb každého dítěte v důsledku jeho fyzického a psychického růstu, stejně tak tomu je v případě přechodu na vyšší stupeň vzdělávání, který vždy klade zvýšené finanční nároky. Žalobkyně je tudíž oprávněna požadovat po žalovaném zvýšení výživného, neboť její potřeby se objektivně zvýšily už jen běžným plynutím času. Vzrostly zásadně náklady žalobkyně spojené se studiem (na studijní pomůcky, programy, jízdné apod.), ale též výdaje na stravu, bydlení, ošacení, drogerii či volnočasové aktivity. Je zjevné, že výživné ve výši 2 000 Kč stanovené žalovanému při posledním rozhodování o výši výživného kryje jen zlomek pravidelných běžných výdajů žalobkyně. S ohledem na výši výživného stanovené žalovanému, je to matka žalobkyně, která v převážné výši uspokojuje materiální (i nemateriální) potřeby žalobkyně. Žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou, která jí zajišťuje bydlení, nakupuje potraviny, oblečení, hygienické potřeby, hradí dodávky energií, veškeré výdaje spojené se školou a volnočasovou aktivitou, když žalovaný ničím žalobkyni nepřispívá. Po posouzení všech výše uvedených skutkových zjištění a okolností tak dospěl soud k závěru, že ve smyslu § 163 o. s. ř. došlo k podstatné změně o okolností odůvodňující změnu rozhodnutí o výživném, přičemž současně je v možnostech žalovaného hradit žalobkyní vyšší výživné.

14. Žalovaný ukončil své podnikání, kdy k 21. 9. 2022 došlo k zániku jeho živnostenských oprávnění. Od 3. 1. 2024 je zaměstnán u společnosti právnická osoba pouze však na dohodu o provedení práce v rozsahu 25 hodin měsíčně s čistým výdělek ve výši 10 000 Kč (rok 2024) a ve výši 11 400 Kč (rok 2025). Ačkoliv v řízení byl zjištěn nižší příjem žalovaného, než v době posledního rozhodování, soud vychází při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného ze skutečnosti, že tento je vyučen v oboru zedník, má dlouholetou praxi v oboru zednictví, mohl tak být po celou rozhodnou dobu zaměstnán na hlavní pracovní poměr a takto by dosahoval čistého měsíčního příjmu přinejmenším ve výši 26 000 Kč čistého měsíčně (viz nabídky zaměstnání na pracovní pozici zedník v adresa). V řízení nebyl zjištěn žádný vážný důvod, proč je žalovaný na místo hlavního pracovního poměru, v němž by mohl dosahovat minimálně shora uvedeného příjmu, zaměstnán pouze na dohodu o provedení práce v rozsahu 25 hodin měsíčně, ačkoliv pracovních nabídek na pozici zedník je v adresa dostatek. Ostatně i aktuální zaměstnavatel žalovaného společnost právnická osoba inzeruje nabídku práce v oboru zedník na hlavního pracovní poměr. Soud tedy v souladu s § 913 odst. 2 o. z. vychází z potencionální příjmu žalovaného. Soud rovněž zohlednil to, že žalovaný se s žalobkyni nijak nestýká a nad rámec stanoveného výživného ji neposkytuje ničeho, resp. žalobkyni neplatí ani stanovené výživné ve výši 2 000 Kč. Soud shledal odpovídající výši výživného pro žalobkyni v částce 4 300 Kč měsíčně, tj. zvýšení o 2 300 Kč, a to s účinností od 1. 9. 2024. Takto stanovené výživné nijak nevybočuje z rámce daného doporučující tabulkou Ministerstva spravedlnosti reflektující věk oprávněného a počet vyživovacích povinností povinného, podle které v případě žalovaného, s ohledem na počet jeho vyživovacích povinností a věk žalobkyně by výživné mělo činit okolo 18 % příjmu rodiče, přičemž žalovanému po odečtení zvýšeného výživného na žalobkyni a na syna jméno FO, zůstane částka odpovídající výši tzv. nezabavitelné částky. V souladu s ust. § 921 občanského zákoníku soud uložil žalovanému hradit výživné měsíčně předem k rukám žalobkyně k 10. dni příslušného měsíce. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že bratr žalobkyně jméno FO, již ukončil studium na učilišti. Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodnutí soudu, není postaveno najisto, zda bratr žalobkyně bude dále pokračovat ve studiu, soud při rozhodování vycházel z toho, že vyživovací povinnost žalovaného k synovi jméno FO nadále trvá.

15. V částce 700 Kč měsíčně od 1. 9. 2024 do budoucna soud žalobě nevyhověl, neboť jak již bylo uvedeno výše životní úrovně dítěte je závislá na životní úrovní rodičů, tudíž se spodní hranice výživného odvíjí od situace povinného. Povinný nemůže plnit více než je schopen. Nad rámec částky 4 300 Kč, není žalovaný schopen vyživovací povinnost plnit, nadto je nutno zohlednit taktéž rozsah matčiny vyživovací povinnosti k žalobkyni.

16. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 ve výši 27 600 Kč (2 300 Kč x 12 měsíců), soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni s přihlédnutím k výši částky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně vždy k 10. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci toto rozhodnutí, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

17. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měla převážně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Žalobkyně však náhradu nákladů řízení po žalovaném nepožaduje.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.