OSOV 35 C 231/2024-35

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Kristýnou Černou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 69 358,93 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení: ⟪LB:lb_001⟫ - částky 69 358,93 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - kapitalizovaného úroku ve výši 71 752,64 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - úroku ve výši 15,84 % ročně z částky 66 574,43 Kč od 27. 5. 2017 do zaplacení, ⟪LB:lb_004⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 27. 5. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_005⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, ⟪LB:lb_006⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, ⟪LB:lb_007⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %, ⟪LB:lb_008⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, ⟪LB:lb_009⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %, ⟪LB:lb_010⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 %, ⟪LB:lb_011⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, ⟪LB:lb_012⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, ⟪LB:lb_013⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, ⟪LB:lb_014⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, ⟪LB:lb_015⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00 %, ⟪LB:lb_016⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14,00 %, ⟪LB:lb_017⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14,00 %, ⟪LB:lb_018⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 %, ⟪LB:lb_019⟫ - úroku z prodlení z částky 69 358,93 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 69 358,93 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o poskytnutí Anonymizováno karty a revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 8. 12. 2004, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 60 000 Kč a aktivovat kreditní kartu a žalovaný se zavázal finanční prostředky v měsíčních splátkách vrátit včetně úroku ve výši 15,84 % ročně a sjednaných poplatků dle sazebníku poplatků předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný však své povinnosti neplnil, proto předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni 28. 5. 2010 a uplatnila právo na okamžité splacení celé dlužné částky ve výši 69 358,93 Kč. Žalovaný za dobu trvání smlouvy vyčerpal celkem 109 653 Kč a celkem předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradil 113 850,95 Kč (do doby postoupení pohledávky) a 22 000 Kč (po postoupení pohledávky). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 na žalobkyni, která po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru 66 574,43 Kč (nesplacená jistina ke dni zesplatnění ve výši 55 689,93 Kč a dlužné splátky do dne zesplatnění ve výši 10 884,50 Kč), poplatek za předčasné splacení úvěru ve výši 2 784,50 Kč a dále úrok ve výši 15,84 % ročně z jistiny 66 574,43 Kč od 29. 5. 2010 do 26. 5. 2017 v kapitalizované výši 71 752,64 Kč a úrok ve výši 15,84 % ročně z jistiny 66 574,43 Kč od 27. 5. 2017 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požaduje též úrok z prodlení v zákonné výši z částky 69 358,93 Kč (tzn. z dlužné jistiny a poplatků) od 27. 5. 2017 do zaplacení. Dále již žalovaný nic nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí Anonymizováno karty a revolvingo č. hodnota soud zjistil, že žalovaný dne 8. 12. 2004 vyplnil své osobní údaje do formuláře nadepsaného žádost o uzavření smlouvy a poskytnutí Anonymizováno karty a revolvingo, v němž je dále uvedeno, že žalovaný žádá předchůdkyni žalobkyně o aktivaci Anonymizováno karty, jejíž obdržení potvrzuje, a o poskytnutí úvěrového rámce ve výši uvedeném v dokumentu společnosti, na kterém je připojena karta. Současně žalovaný potvrzuje, že obdržel obchodní podmínky, sazebník poplatků a podmínky pro užívání karty ze dne 1. 9. 2004 a seznámil se s nimi. V listině není uvedena výše úvěrového rámce, úroková sazba ani roční procentní sazba nákladů. Listina je opatřena pouze podpisem žalovaného. Z obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 9. 2004 soud zjistil, že dle čl. I bodu 2 k uzavření smlouvy o úvěru dochází akceptací žádosti klienta, přičemž dle čl. III bodu 1 k akceptaci žádosti dochází aktivací karty ze strany společnosti, tj. okamžikem, ke kterému společnost umožní klientovi čerpat peněžní prostředky prostřednictvím karty. Dále dle čl. III bodu 6 má klient povinnost splácet částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené v sazebníku, a to vždy k 15. dni měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž klient uskutečnil čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce. Obchodní podmínky nejsou nikým podepsány. Ze sazebníku poplatků soud zjistil, že jsou zde pro smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové kreditní karty uvedeny jednotlivé poplatky a sankční platby a dále měsíční úroková sazba (v sazbě od 1,59 % po 2,19 %) a výše měsíční splátky (od 200 Kč po 3 500 Kč) v závislosti na výši zůstatku úvěrového rámce. Z tabulky s přehledem transakcí soud zjistil, že žalovaný od předchůdkyně žalobkyně celkem načerpal 109 653 Kč převážně výběry z bankomatu, přičemž k prvnímu čerpání prostředků došlo dne 22. 12. 2004 výběrem z bankomatu, a dále několika platbami nákupů a že předchůdkyni žalobkyně celkem uhradil 113 850,95 Kč. Z tvrzení žalobkyně přitom dále vyplývá, že žalovaný žalobkyni po postoupení pohledávky zaplatil ještě 22 000 Kč, poslední platbu uhradil dne 26. 5. 2017. Z ukončení smlouvy včetně dodejky soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 28. 5. 2010, který žalovaný převzal dne 2. 6. 2010, vyrozuměla o ukončení smlouvy a o předčasné splatnosti všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou tří splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 11. 1. 2017 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 11. 9. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu, současně mu oznámila postoupení pohledávky.

4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil závěr žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci.

5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla postupně celkovou částku ve výši 109 653 Kč dle smlouvy o revolvingovém úvěru, v níž si účastníci nesjednali výši úvěrového rámce, smlouva neobsahovala ani výši roční procentní sazby nákladů. Dle obchodních podmínek mělo k akceptaci smlouvy dojít aktivací karty a zpřístupněním finančních prostředků a žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit v měsíčních splátkách včetně úroku a poplatků uvedených v sazebníku. K prvnímu čerpání prostředků žalovaným došlo 22. 12. 2004. Předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 28. 5. 2010 vyrozuměla o ukončení smlouvy a předčasné splatnosti všech závazků, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2017 poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni uhradil celkem 135 850,95 Kč.

6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

7. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

9. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Žalobkyně se domáhá nároků z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ani přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. však neprokázala, že si její předchůdkyně s žalovaným ujednala ve smlouvě úvěrový rámec v tvrzené výši 60 000 Kč. Předložila toliko listinu nadepsanou žádost o poskytnutí úvěru a vydání karty s tím, že k akceptaci návrhu žalovaného došlo aktivací karty. Tato žádost žalovaného odkazuje na výši úvěrového rámce uvedenou v dokumentu, na němž měla být přiložena karta, avšak žádná taková listina nebyla označena k důkazu a výše úvěrového rámce není uvedena ani v obchodních podmínkách. Jednou z podstatných náležitostí smlouvy o úvěru dle § 497 obch. zák. přitom je určení výše prostředků, které má věřitel dlužníkovi poskytnout. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by si předchůdkyně žalobkyně s žalovaným výši úvěru ujednali. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný proto neuzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., ale toliko nepojmenovanou smlouvu dle § 269 odst. 2 obch. zák., jejímž obsahem byla práva a povinnosti předchůdkyně žalobkyně a žalovaného sjednaná v této listině a v obchodních podmínkách předchůdkyně žalobkyně ve spojení se sazebníkem (k náležitostem úvěrové smlouvy viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 891/2007). Obsahem ujednání tedy byla povinnost předchůdkyně žalobkyně umožnit žalovanému opakovaně čerpat prostředky prostřednictvím karty a povinnost žalovaného poskytnuté prostředky vrátit včetně úroku a poplatků uvedených v sazebníku, a to v měsíčních splátkách. K uzavření smlouvy došlo dle obchodních podmínek aktivací karty (okamžikem, kdy předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovaného finanční prostředky čerpat), tj. nejpozději dne 22. 12. 2004, kdy žalovaný poprvé prostředky čerpal výběrem z bankomatu.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný je vůči předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, použije se na jejich vztah také zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud dospěl k závěru, že zákon o spotřebitelském úvěru je nutno v dané věci aplikovat i přesto, že smlouva nesplňuje náležitosti úvěrové smlouvy, neboť si strany sjednaly poskytnutí finančních prostředků profesionálním poskytovatelem spotřebiteli za úplatu. Dle § 4 zákona o spotřebitelském úvěru mimo jiné smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat také roční procentní sazbu nákladů a maximální výši spotřebitelského úvěru. Smlouva uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným přitom tyto požadavky nesplňuje. Podle § 6 zákona o spotřebitelském úvěru pak platí, že nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné Českou národní bankou, ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými. Počínaje dnem 27. 8. 2004 činila diskontní sazba 1,50 % ročně (viz https: // www.cnb.cz / cs/ casto-kladene-dotazy / Jak-se-vyvijela-diskontni-sazba-CNB / ). Ostatní ujednání o poplatcích pak jsou neplatná. Soud pokládal spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou, i bez návrhu žalovaného a rovněž i bez návrhu žalovaného přihlédl k neplatnosti ujednání o poplatcích, protože v opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy na ochranu spotřebitele.

11. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu nesplňující požadavky § 4 zákona o spotřebitelském úvěru, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., právo pouze na vrácení poskytnutých prostředků ve výši 109 653 Kč a uhrazení úroku ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy. Žalovaný však již vyčerpanou částku včetně úroku ve výši 1,50 % ročně ve splátkách uhradil, proto žalobkyni nic nedluží. Soud z výše uvedených důvodů žalobu výrokem I. zamítl.

12. Vzhledem k nedůvodnosti žaloby se soud z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval skutečností, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neporušila svou povinnost přesvědčivě zkoumat, zda žalovaný bude s ohledem na své poměry reálně schopen úvěr splatit, což by vedlo k neplatnosti smlouvy z důvodu rozporu s dobrými mravy (ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18). V tomto směru proto ani žalobkyni neposkytl poučení k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a o. s. ř.

13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.