OSPB 5 C 87/2021-265

Okresní soud v Příbrami rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Dany Novákové a přísedících Ing. Libuše Shrbené a Jaroslava Voseckého ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalovaným žalobci dne datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 837 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne datum, doručené téhož dne celé jméno žalobce, datum narození podle § 52 písmeno c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. V žalobě žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřel dne datum pracovní smlouvu, na základě které pracoval anonymizováno let, vykonával činnost anonymizována dvě slova a později anonymizována dvě slova anonymizováno. Dne datum při poradě vedení bylo přijato organizační opatření anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova rok, na jejímž základě bylo s účinností od datum zrušeno místo jednoho anonymizována dvě slova anonymizováno s tím, že ke dni datum odchází jedna ze anonymizována dvě slova jméno příjmení) anonymizována dvě slova anonymizováno. Organizační opatření s ním bylo projednáno dne datum, měl možnost ukončit pracovní poměr dohodou ke dni datum, tuto však odmítl. Dne datum obdržel výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písmeno c) zákona č. 262/2006 Sb. Žalobce důvod výpovědi označil za zástupný, poukazoval na to, že nebyla přijata jeho nabídka zkrácení pracovního úvazku. Následně dne datum doručil žalovanému oznámení o trvání na dalším zaměstnání. Poukazoval na to, že odchodem anonymizováno jméno příjmení na anonymizována dvě slova nedošlo ke snížení jeho agendy. Poukazoval na to, že ke dni datum byli přijati tři noví zaměstnanci, a to anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Organizační opatření označil žalobce, jako snahu ukončit pracovní poměr s generačně nejstarším pracovníkem, na něhož jsou vynakládány vyšší finanční prostředky. Dále poukazoval na nedostatek příčinné souvislosti mezi organizačním opatřením v důsledku odchodu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova a zrušením pracovního místa anonymizována dvě slova anonymizováno, když v důsledku odchodu anonymizováno odpadla agenda anonymizována dvě slova. Výpovědí tak došlo k porušení zásady rovného zacházení a k diskriminaci. Dále poukazoval na předčasnost výpovědi, neboť změny nastaly až odchodem anonymizováno jméno příjmení na anonymizováno, počínaje dnem anonymizováno rok a žalobce dostal výpověď dne datum.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. V podání ze dne datum nepopíral, že žalobce byl zaměstnán dle pracovní smlouvy ze dne datum a od datum vykonával práci anonymizována tři slova. K organizačnímu opatření přijatému dne datum pod sp. zn. anonymizována tři slova rok došlo s účinností od anonymizováno rok z důvodu odchodu anonymizována dvě slova jméno příjmení na anonymizována dvě slova od anonymizováno rok, snížení pracovní náplně jejího anonymizována dvě slova jméno příjmení, zániku pracovní náplně u role v řízení anonymizována dvě slova příjmení a vedlo ke snížení počtu zaměstnanců za účelem dosažení větší efektivity práce. Část pracovní náplně u žalobce odpadla na základě zákona číslo (anonymizováno), u anonymizováno příjmení došlo k zániku části pracovní náplně tím, že vykonával funkci jen pro anonymizováno příjmení. anonymizováno příjmení převzal agendu anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizováno, anonymizována dvě slova, stejně jako agendu anonymizováno a anonymizováno v anonymizováno věcech, ve věcech anonymizováno role v řízení, přičemž některé tyto činnosti byly vykonávány žalobcem. Některé činnosti žalobce pak přešly na jméno příjmení (agenda anonymizováno). Žalovaný odkazoval na ustálenou judikaturu, týkající se předpokladů výpovědi dle § 52 písmeno c) zákoníku práce, a to rozsudek NS ČR ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 21 Cdo 2932/2016, rozsudek NS ČR ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4442/2013, rozhodnutí NS ČR ze dne 4. 4. 2012 sp. zn. 21 Cdo 1001/2011, rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1797/97, rozhodnutí ze dne 28. 11. 20147 sp. zn. 21 Cdo 1628/2017. Ve smyslu této judikatury byly hmotně právní předpoklady pro dání výpovědi dle § 52 písmeno c) zákoníku práce zcela naplněny.

3. Žalovaný se vyjádřil k tvrzení žalobce, že došlo k přijetí nového zaměstnance na pozici anonymizována tři slova, a to anonymizováno jméno příjmení, a to přesto, že se již od anonymizováno rok vědělo o anonymizováno a anonymizována tři slova jméno příjmení. Žalovaný tvrdil, že anonymizováno jméno příjmení o svém odchodu na anonymizována dvě slova informovala anonymizována dvě slova během anonymizováno rok, nikoli v anonymizováno rok. Tuto informaci také anonymizována tři slova na anonymizována dvě slova sdělila dne anonymizováno rok a svědčí o tom zápis ze anonymizována dvě slova. anonymizováno jméno příjmení byla přijata jako náhrada za anonymizována tři slova anonymizováno jméno příjmení, která rozvázala pracovní poměr ke dni datum na základě dohody. Před jejím odchodem žalovaný vyhlásil výběrové řízení na obsazení pozice anonymizována tři slova, přihlášky bylo možné zasílat do datum. Ve výběrovém řízení byla vybrána anonymizováno příjmení, výsledek jí byl sdělen dne datum. Protože anonymizováno příjmení teprve v anonymizováno rok skládala státní závěrečnou zkoušku, byl termín nástupu stanoven až na datum, oproti očekávanému dni datum. Žalovaný proto popíral, že tuto zaměstnankyni přijímal s vědomím odchodu anonymizováno jméno příjmení. K námitce předčasnosti výpovědi žalovaný tvrdil, že je nezbytné rozlišit mezi organizační změnou s cílem snížení stavu zaměstnanců za účelem efektivnosti práce podle § 52 písmeno c) zákoníku práce a jinými okolnostmi. Pro žalovaného bylo neekonomické zaměstnávat žalobce a anonymizováno příjmení s odpadnutím velké části pracovní náplně. Ve věci zkrácení úvazku, který požadoval žalobce, poukazoval na rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 21 Cdo 2932/2016 a rozhodnutí ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1628/2017 s tím, že nebyl povinen navrhnout žalobci uzavření dohody o změně obsahu pracovního poměru. Žalovaný poukazoval na to, že počet zaměstnanců vycházející ze systematizace Ministerstva spravedlnosti ČR je pouze podpůrný materiál, kterým je stanoven závazný limit rozpočtově zajištěného počtu zaměstnanců anonymizována dvě slova, anonymizována tři slova.

4. Podle § 9 zákoníku práce za Českou republiku v pracovně právních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovních právních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu na základě pracovně právních vztahů zaměstnance zaměstnává. Touto organizační složkou bylo přijato organizační opatření. Žalovaný poukazoval na rozhodnutí NŠ ČR ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 21 Cdo 2932/2016, podle kterého zákon zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, které odpovídá jeho potřebám. Dále poukazoval na rozsudek NS ČR ze dne 25. 8. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1130/97, podle kterého o výběru nadbytečného pracovníka rozhoduje výlučně zaměstnavatel a soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Žalovaný uvedl, že si je vědom ustanovení § 133a) zákona č. 99/1963 Sb., zdůraznil však, že osoba, která tvrdí, že je obětí diskriminace, musí nejdříve soudu předložit skutečnosti dostatečně odůvodňující závěr o existenci možné diskriminace (nález ÚS ČR ze dne 22. 9. 2015 sp. zn. III ÚS 1213/2013). Poukázal na to, že žalobce netvrdil a neprokázal skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovozovat, že byl znevýhodněn proti srovnatelným zaměstnancům, a že toto znevýhodnění je motivováno věkovým faktorem. Žalobce se ohrazoval pouze tvrzením, že je senior-zaměstnancem. Takové tvrzení žalobce označil za nedostatečné a nemůže založit vyvratitelnou domněnku dle § 133a) o.s.ř. Žalobce má procesní povinnost tvrzení a důkazní povinnost, neuvedl však žádnou osobu, se kterou se srovnává (rozsudek NS ČR ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. 21 Cdo 246/2008, rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 6. 2001 č. C číslo. Existenci takového komparátora žalobce netvrdí ani neprokazuje. Žalovaný poukázal na to, že k datu předání výpovědi žalobce pracovala u žalovaného zaměstnankyně jméno příjmení ve věku anonymizováno let s praxí v délce anonymizováno let, z toho praxí na pozici anonymizována čtyři slova let, jméno příjmení ve věku anonymizováno let s praxí anonymizováno let na anonymizována dvě slova, z toho s praxí na pozici anonymizována čtyři slova let, anonymizováno jméno příjmení věk anonymizováno let s praxí na okresním soudu v délce anonymizováno let, z toho s praxí na pozici anonymizována čtyři slova let. Žalobce na pozici anonymizována dvě slova anonymizováno pracoval od datum, tedy anonymizováno let. Hledisko kalendářního věku nebylo při výběru žalobce, jako nadbytečného zaměstnance, rozhodné. Žalovaný při výběru rušeného místa volil mezi místem anonymizována dvě slova konkrétně místa anonymizováno příjmení a místem anonymizována dvě slova anonymizováno, kdy se nakonec rozhodl pro zrušení místa anonymizována dvě slova anonymizováno, a to z důvodu, že anonymizována dvě slova ve srovnání s anonymizována dvě slova anonymizováno vykonává náročnější a kvalifikovanější práci. U anonymizováno se mimo jiné dle § 36a) odstavec 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích předpokládá vyšší kvalifikace (vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR). Žalobce sice má magisterské vzdělání, avšak v oboru anonymizováno, na rozdíl od anonymizováno příjmení, který má právnické vzdělání. Pracovní náplň anonymizováno je obecně obsáhlejší, anonymizována čtyři slova anonymizováno a anonymizováno, anonymizována čtyři slova anonymizováno a další anonymizována dvě slova. S přihlédnutím k uvedenému tak bylo pro žalovaného profesně logičtější zrušit místo anonymizována dvě slova anonymizováno.

5. Po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze číslo jednací ze dne anonymizováno rok o přikázání věci Okresnímu soudu v Příbrami a zaplacení soudního poplatku žalobcem dne datum bylo jednáno ve věci dne datum, mezi účastníky bylo nesporné, že výpověď byla řádně doručena dne datum na pracovišti žalobce, dále bylo mezi účastníky nesporné včasné podání žaloby (podána dne datum). Pracovní vztah mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne datum, pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Organizační opatření žalovaného má anonymizováno 5 slov rok, je datováno dnem datum, ruší se jím místo jednoho anonymizována tři slova s účinností od anonymizováno rok, a to anonymizováno celé jméno žalobce, anonymizována dvě slova jméno příjmení s účinností od datum bude vykonávat funkci anonymizováno na půl úvazku pro anonymizováno příjmení i funkci anonymizována tři slova. Organizační opatření bylo projednáno se žalovaným dne datum. S datem datum mu byla dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písmeno c) zákona č. 262/2006 Sb. s odkazem na toto organizační opatření. Žalobce oznámil žalovanému dne datum, že trvá na dalším zaměstnání. Prohlášením anonymizováno jméno příjmení ze dne datum žalovaný prokazoval, že anonymizováno v anonymizováno rok, o svém anonymizována tři slova, první informaci poskytla anonymizována dvě slova po návratu z dovolené, na které byla v době od anonymizováno do datum. Nástup na anonymizována tři slova anonymizováno řešila na poradě anonymizována dvě slova anonymizováno rok. Na poradě dne datum byli anonymizováno seznámeni s tím, že plánovaný počet anonymizováno je anonymizováno, faktický stav je anonymizováno. Výběrové řízení na pozici anonymizována tři slova bylo vypsáno pod anonymizována dvě slova Spr. číslo rok dne datum s tím, že přihlášky lze zasílat do datum. Protokol o výběrovém řízení byl sepsán dne datum, bylo konstatováno, že byla na pozici anonymizována tři slova vybrána anonymizováno jméno příjmení. S touto pracovnicí byla uzavřena pracovní smlouva dne datum.

6. Výpověď byla dána žalobci dne datum, výpovědní lhůta činila 2 měsíce a počala běžet dne datum. Pracovní poměr měl být ukončen dne datum, žaloba byla podána dne datum, tedy ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce. Včasné podání žaloby nebylo mezi účastníky sporné. Mezi účastníky bylo nesporné i dodržení ustanovení § 334 zákoníku práce pro doručení výpovědi. Výpověď byla dána podle § 52 písmeno c) zákona č. 262/2006 Sb. a žalobce byl s důvodem výpovědi seznámen dle protokolu o projednání organizačního opatření ze dne datum. Žalobce vypověděl, že ve svém věku anonymizováno a dnes anonymizováno let uvažoval o skončení práce, práci však miluje, byl ochoten chodit do práce v sobotu i v neděli. Patří mezi nejstarší zaměstnance, má započtenou anonymizováno letou praxi. Po odchodu anonymizováno příjmení se nápad nezměnil, vznikla pouze nutnost přerozdělení práce. Bylo pro něj šokující převzetí výpovědi, když začátkem měsíce nastoupili 3 zaměstnanci. Vysvětluje se to tím, že jeho příjem činí částka a nová pracovnice má částka. Kdyby mu vše bylo vysvětleno a sdělen skutečný důvod, odešel by a nebral by práci mladým. Bylo by mu líto, kdyby anonymizováno příjmení byl vyhozen. Ve všech případech se jednalo o uvolněné pozice po zaměstnancích, kteří odešli. anonymizována čtyři slova příjmení u žalovaného pracuje doposud. Žalobce označil organizační opatření, jako opatření, které směřovalo k ukončení pracovního poměru s ním, protože patří mezi zaměstnance, na které jsou vynakládány vyšší finanční prostředky s ohledem na věk a délku praxe. Žalovaný tedy porušil zásadu rovného zacházení. Dále žalobce poukázal na předčasnost své výpovědi, když účinky organizační změny nastaly až odchodem anonymizováno jméno příjmení na anonymizována dvě slova, počínaje dnem anonymizováno rok a žalobce dostal výpověď ke dni datum.

7. Ustanovením § 52 písmeno c) zákoníku práce se zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců, jejich pokles nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém procesním a kvalifikačním složení, jak to odpovídá jeho potřebám. Za organizační změny se zpravidla označují všechny okolnosti organizačně technické, technologické, ekonomické nebo jiné povahy, které mají vliv na provoz zaměstnavatele. Výpovědním důvodem jsou tehdy, mají-li za následek, že zaměstnavatel nemá nadále možnost přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy buď vůbec, nebo v místě sjednaném, jako místo výkonu práce nebo že se jeden nebo více zaměstnanců pro něho stal nadbytečným, neboť má sice možnost přidělovat všem svým zaměstnancům práci dle pracovní smlouvy, ale práci některého z nich pro něho nadále není potřebná. Rozhodnutí o organizačních změnách přijme tehdy, jestli sleduje změnu úkolu, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, provoz nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával takový počet zaměstnanců a v takovém procesním kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Rozhodnutí o organizačních změnách není pracovně právním, ale faktickým úkonem, na nějž nedopadají důvody neplatnosti. V daném případě bylo organizační opatření učiněno kompetentní osobou, bylo jednoznačně prokázáno, že k němu došlo a bylo přijato. Z hlediska použití výpovědního důvodu podle § 52 písmeno c) zákoníku práce, postačuje, aby s ním byl seznámen i jím dotčený zaměstnanec alespoň nejpozději ve výpovědi z pracovního poměru. Tomuto žalovaný dostál oznámením a sepsáním protokolu dne datum.

8. Zaměstnanec je nadbytečný tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat dle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce pro zaměstnavatele, není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců, naopak může dojít k němu i při zvyšování počtu zaměstnanců. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným rozhoduje výlučně zaměstnavatel, soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat.

9. Podstata nadbytečnosti zaměstnance ve smyslu ustanovení § 52 písmeno c) zákoníku práce spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá v důsledku rozhodnutí o organizační změně možnost přidělovat zaměstnanci práci, sjednanou v pracovní smlouvě. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný rozhodl o organizační změně, zrušil místo jednoho anonymizována tři slova ke dni datum, tuto organizační změnu se žalobcem řádně projednal. Výběr nadbytečného zaměstnance je zcela na zaměstnavateli (žalovaném), soudu v rámci řízení o neplatnosti výpovědi nepřísluší tento výběr přezkoumávat, ledaže by se rozhodnutí o organizační změně s druhem práce dle pracovní smlouvy pro nadbytečnost propuštěného zaměstnance, míjelo. V rozhodné době, kdy bylo přijato organizační opatření nebyl přijat žádný nový pracovník na místo anonymizována tři slova tak, jak tvrdil žalobce. Žalobce zároveň nesplnil důkazní povinnost ohledně existence možné diskriminace. Jedná se pouze o tvrzení, které nezakládá vyvratitelnou domněnku vedoucí k respektování § 133 zákona č. 99/1963 Sb. Ze všech uvedených důvodů soud shledal žalobu za nedůvodnou a tuto v plném rozsahu zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 11 837 Kč (odměnu za jeden úkon právní služby 2 500 Kč dle § 7 AT, jeden úkon paušální odměna 300 Kč dle § 13/4 AT, a to za převzetí a přípravu právního zastoupení, podání vyjádření, účast na soudním jednání dne datum, cestovné ve výši 1 383 Kč (pohonné hmoty 216 Kč, amortizace 572 dle § 1 písmeno b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., parkovné 95 Kč, náhrada za promeškaný čas 500 Kč dle § 14 AT, dále 21 % DPH). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon číslo Sb.).