OSPB 7 C 55/2019-274

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Konšelovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. celé jméno žalovaného, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení 1 350 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 30. 11. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 1 k rukám jeho zástupce na náhradu nákladů řízení 158 369 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2 k rukám jeho zástupce na náhradu nákladů řízení 152 460 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaných zaplacení částky 1 350 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 26. 6. 2018 s Mgr. jméno příjmení, advokátem, sídlem adresa, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanými, což bylo žalovaným oznámeno dopisy ze dne 26. 6. 2018. Žalovaní uzavřeli dne 19. 5. 2016 smlouvu o zprostředkování, na jejím základě se zavázali uhradit Mgr. jméno příjmení, advokátovi, provizi ve výši 5 % z částky na základě zprostředkovávané smlouvy přijaté půjčky nebo úvěru za splnění předem sjednaných podmínek ve smlouvě. Mgr. jméno příjmení zprostředkoval společnostem, které žalovaní ovládali, uzavření smlouvy o úvěru č. anonymizována dvě slova spisová značka ze dne 21. 9. 2016 se společností právnická osoba, na základě které byl poskytnut úvěr právnická osoba anonymizováno právnická osoba a právnická osoba anonymizováno právnická osoba v celkové výši 27 000 000 Kč. Tím došlo ke vzniku nároku na zaplacení provize ve výši 5 %, což činí 1 350 000 Kč. Mgr. jméno příjmení vystavil v souladu se smlouvou fakturu číslo ze dne datum na částku 1 350 000 Kč se splatností datum. Žalovaní však ve lhůtě splatnosti na uvedenou fakturu ani z části nic neuhradili a dostali se do prodlení. Ze strany advokáta Mgr. jméno příjmení byli opakovaně upomínáni k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný č. 1) ve svém vyjádření ze dne 21. 2.2020 uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a nárok uplatňovaný v žalobě za neoprávněný, neboť smlouva o zprostředkování je neplatná, Mgr. jméno příjmení žalovaným neposkytl plnění, na základě kterého by vznikl nárok na zaplacení provize ze smlouvy o zprostředkování, a výše žalobkyní uplatňované provize ze smlouvy o zprostředkování je zjevně nepřiměřená. Tyto námitky dále odůvodnil tím, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena v době, kdy Mgr. jméno příjmení poskytoval oběma žalovaným právní služby jako advokát tehdy zapsaný v seznamu České advokátní komory, a to na základě smlouvy o poskytování právních služeb, na základě které měl žalovaným poskytovat mimo jiné i právní rady související s plánovanou koupí a rekonstrukcí domova pro seniory v obec. Mgr. jméno příjmení uzavřel smlouvu o zprostředkování, na základě které měl být v pozici zprostředkovatele, byť se v téže době jednalo o advokáta poskytujícího žalovaným právní služby v téže oblasti. Veškeré činnosti, které Mgr. jméno příjmení vynaložil v souvislosti s plánovanou koupí domova pro seniory, získání úvěru k jeho koupi, byli žalovanými řádně zaplaceny v souladu se smlouvou o poskytování právních služeb. Je tak zřejmé, že Mgr. jméno příjmení jednal ve vztahu k žalovaným ve zjevném rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu je smlouva o zprostředkování absolutně neplatná. Zároveň namítl i relativní neplatnost smlouvy o zprostředkování, neboť Mgr. jméno příjmení jako advokát na základě smlouvy o zprostředkování vystupoval rovněž v postavení zprostředkovatele, přičemž z bodu 3. sdělení představenstva ČAK zveřejněného ve věstníku ze dne 10. 10. 1997 vyplývá, že advokát nemůže působit současně např. jako makléř či jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru ekonomického poradenství, obchodu s nemovitostmi (realitní kancelář) nebo zprostředkování v oblasti obchodu a služeb. Zákon o advokacii v zásadě neumožňuje advokátům vykonávat jakoukoliv jinou činnost než poskytování právních služeb. Žalovanému č. 1) je známo, že nedodržování platných zákonů ze strany Mgr. jméno příjmení mělo vést k tomu, že byl vyškrtnut ze seznamu advokátů vedeného ČAK a v současné době již advokacii nevykonává. K další námitce uvedl, že specifikace povinnosti Mgr. jméno příjmení ze smlouvy o zprostředkování je natolik vágní a neurčitá, že z ní nelze poznat konkrétní plnění, které má Mgr. jméno příjmení žalovaným poskytnout. Odkázal tak na ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. V daném případě se jedná o zdánlivé právní jednání pro neurčitost základní smluvní povinnosti Mgr. jméno příjmení. Navíc Mgr. jméno příjmení v žádném případě nevyvinul takovou činnost, jejímž následkem by bylo uzavření smlouvy o úvěru, která byla uzavřena výhradně na základě jednání mezi žalovanými a společností právnická osoba Zároveň není v žalobě nijak specifikováno a doloženo, jakou konkrétní činnost měl Mgr. jméno příjmení k uzavření smlouvy o úvěru vyvinout. Byl to naopak žalovaný č. 1), který komunikoval s pověřenými pracovníky právnická osoba a vyjednal konkrétní podmínky smlouvy o úvěru. Mgr. jméno příjmení tak nevyvinul žádnou činnost předvídanou smlouvou o zprostředkování, a nesplnil tak smluvní povinnost podle této smlouvy. I za situace, kdyby Mgr. jméno příjmení skutečně svým jednáním zajistil žalovaným sjednání smlouvy o úvěru, což však žalovaný č. 1) popírá, provize ve výši 5 % je zcela nepřiměřená plnění, ke kterému se Mgr. jméno příjmení zavázal a které měl údajně poskytnout. Plnění, ke kterému se žalovaní ve smlouvě o zprostředkování zavázali, je tedy v hrubém nepoměru s plněním, k jakému se zavázal Mgr. jméno příjmení. Veškeré činnosti, které byly Mgr. jméno příjmení ve prospěch žalovaným reálně vynaloženy, byly ze strany žalovaných již zaplaceny v souladu se smlouvou o poskytování právních služeb.

3. Žalovaný č. 2) ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 2020 uvedl, že nárok uplatňovaný touto žalobou také neuznává, a to ani z části. Potvrdil, že společně s žalovaným č. 1) uzavřeli dne 19. 5. 2016 smlouvu o zprostředkování s Mgr. jméno příjmení, advokátem, přičemž žalovaní měli v době sjednání uvedené smlouvy v úmyslu realizovat zřízení a provozování domova pro seniory v obec s tím, že pro tento podnikatelský záměr hledali vhodné způsoby financování. Závazkem Mgr. jméno příjmení dle smlouvy bylo vyvíjet činnost k tomu, aby žalovaní, popř. osoby jimi ovládané, měli možnost uzavřít smlouvu, na jejímž základě bude poskytnut úvěr nebo půjčka za účelem koupě a rekonstrukce nemovitosti v obec na zamýšlený domov důchodců. Za tuto činnost byla sjednána provize ve výši 5 % z částky poskytnutého úvěru nebo půjčky. Na základě smlouvy o úvěru ze dne 21. 9. 2016 byl společnostem, jejichž společníky byli žalovaní, poskytnut úvěrový rámec v celkové výši 42 000 000 Kč ze strany právnická osoba Žalovaný č. 2) popřel tvrzení žalobkyně, že by ke sjednání předmětného úvěru došlo činností Mgr. jméno příjmení. Jednání, jejichž výsledkem bylo poskytnutí úvěru, byla vedena samotnými žalovanými, zejména pak žalovaným č. 1). Mgr. jméno příjmení se na sjednání úvěru nepodílel, což potvrzuje e-mailová komunikace mezi Mgr. jméno příjmení a žalovaným č. 1) ze dne 29. 9. 2016 a ze dne 15. 11. 2016, jejímž obsahem je požadavek žalovaného č. 1) adresovaný Mgr. jméno příjmení na předložení konkrétního soupisu jednání a činností týkajících se provize. Mgr. jméno příjmení se dne 15. 11. 2016 vyjádřil tak, že úvěr byl poskytnut na základě jeho zprostředkovatelské činnosti, příjemce úvěru jej načerpal v plné výši a kupní cena za penzion v obec byla uhrazena. Výkaz činnosti v takovém případě není třeba, neboť titulem je vlastní zprostředkovatelská smlouva. Již v listopadu 2016 Mgr. jméno příjmení odmítl přes opakované žádosti žalovaných soupis jednání a činností vztahujících se ke sjednání úvěru předložit. Žalovaní měli od počátku pochybnosti o roli Mgr. jméno příjmení při sjednávání úvěru, resp. o tom, zdali a jakým způsobem se na jeho sjednání podílel. Dále žalovaný č. 2) poukázal na charakter smlouvy uzavřené mezi Mgr. jméno příjmení a žalovanými, kde Mgr. jméno příjmení vystupuje jako advokát včetně uvedení svého registračního čísla ČAK, kdy uvedená smlouva byla uzavřena jako smlouva samostatná, typově označená jako smlouva zprostředkovatelská, ačkoliv vedle této smlouvy existovaly v době jejího uzavření další smluvní vztahy mezi Mgr. jméno příjmení a společnostmi vlastněnými žalovanými, jejichž předmětem bylo poskytování právních služeb v režimu zákona o advokacii. Mgr. jméno příjmení tak paralelně prováděl zprostředkovatelskou činnost ve vztahu k zajištění úvěru pro žalované a zároveň poskytoval právní služby společnostem vlastněným žalovanými. Dle žalovaného č. 2) se tak nabízí otázka, zdali je takto vykonávaná činnost slučitelná s výkonem advokacie. Odkázal na sdělení představenstva České advokátní komory k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie (věstník ČAK č. 3/1997), dle kterého mimo jiné advokát nemůže působit současně například jako makléř či jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru ekonomického poradenství, obchodu s nemovitostmi nebo zprostředkování v oblasti obchodu a služeb. Zprostředkovatelská činnost Mgr. jméno příjmení sjednaná dle smlouvy se tak dostává na pomezí činností, které jsou souběžně s výkonem advokacie neslučitelné, a bylo by možno dovodit jejich rozpor s dobrými mravy dle obecné právní úpravy § 2 odst. 3 občanského zákoníku. Případný rozpor s dobrými mravy by tak mohl dle žalovaného č. 2) vést k závěru o tom, že právní jednání advokáta neslučitelné s výkonem advokacie je právním jednáním absolutně neplatným. Ze všech těchto důvodů navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

4. K námitkám žalovaných žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2020 uvedla, že Mgr. jméno příjmení vykonával pro žalované právní služby na základě smlouvy o poskytování právních služeb, v rámci kterých jim poskytl odborné právní služby týkající se právního postupu při koupi domu pro seniory v obec a jeho rekonstrukce. Samotné zprostředkování úvěru u banky, jakožto další činnost vykonávaná Mgr. jméno příjmení pro žalované, spočívala v jednání Mgr. jméno příjmení s třetími osobami a nevyžadovala právní kvalifikaci, tzn., že se nejednalo o právní poradenství, a byla učiněna na základě smlouvy o zprostředkování. Jednalo se tak o další službu poskytnutou Mgr. jméno příjmení žalovaným, a to na základě smlouvy o zprostředkování, která je platná, účinná a byla uzavřena svobodně, vážně, všemi stranami smlouvy po předchozím důkladném zvážení všech okolností. Dále žalobkyně odmítla, že by se z pozice Mgr. jméno příjmení jednalo o jednání v rozporu s dobrými mravy, neboť Mgr. jméno příjmení poskytl žalovaným právní poradenství na jedné straně a zprostředkování úvěru na straně druhé. Jedná se o dvě odlišné služby poskytnuté žalovaným, které nelze spojovat v jednu. Mgr. jméno příjmení byl oprávněn uzavřít smlouvu o zprostředkování i v době, kdy byl advokátem zapsaným v ČAK, což není v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dle jehož komentovaného znění platí, že vedle poskytování právních služeb, může advokát vyvíjet i další činnost např. kromě mediátora, rozhodce, likvidátora, správce majetku, insolvenčního správce apod., může např. přednášet či se věnovat zprostředkování, řízení činností či projektů atd. Advokát má tak právo uzavřít vedle své advokátní činnosti také smlouvu o zprostředkování, kdy se nejednalo o zprostředkování spotřebitelského úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že Mgr. jméno příjmení vyvíjel činnost, která prokazatelně vedla ke splnění předmětu smlouvy o zprostředkování, když dne 21. 9. 2016 došlo ke schválení úvěru v celkové výši 42 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že oba žalovaní jsou zkušení obchodníci, kteří v době podpisu smlouvy o zprostředkování byli společníky a jednateli v několika obchodních společnostech a na denní bázi vedli obchodní jednání a vstupovali do smluvních a jiných závazkových vztahů, měli možnost si návrh smlouvy přečíst a porozumět jejímu obsahu a následně svobodně připojit svůj podpis, což také udělali. Činnost Mgr. jméno příjmení při sjednání úvěru byla neopominutelná a zásadní, neboť bez jeho činnosti a kontaktů by nikdy nedošlo k zahájení procesu žádosti o úvěr, která nakonec vedla k úspěšnému získání úvěru. Oba žalovaní se poprvé dostali do kontaktu s Mgr. jméno příjmení na základě doporučení jméno příjmení, která působila jako realitní makléř a která s žalovanými již delší dobu spolupracovala. Ta se na Mgr. jméno příjmení obrátila v okamžiku, kdy její klienti (žalovaní) byli již 2 x neúspěšní se svou žádostí o úvěr u jiných bankovních institucí. Mgr. jméno příjmení se tak nabídl, že poskytne žalovaným právní služby na straně jedné a zprostředkování úvěru u právnická osoba na straně druhé. S tímto oba žalovaní souhlasili. Mgr. jméno příjmení se jako první obrátil na pracovníky právnická osoba, následně s nimi seznámil oba žalované a účastnil se několika jednání. Dále připravoval pro žalované veškeré podklady, které byly nutnou podmínkou banky pro úspěšné schválení žádosti o úvěr. Bez kontaktů Mgr. jméno příjmení, jeho zprostředkovatelské činnosti a činnosti s přípravou podkladů, by žalovaným úvěr nikdy nebyl schválen. První jednání se uskutečnilo za účasti Mgr. jméno příjmení, obou žalovaných, advokátního koncipienta Ing. et Mgr. jméno příjmení, zástupců banky Mgr. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení. K další námitce žalovaných žalobkyně uvedla, že výše provize 5 % je standardní výší úrokové sazby, kterou si smluvní strany na základě svobodné vůle sjednaly, přičemž zároveň doplnila, že obvyklá sazba provize se pohybuje v rozmezí 3 % až 7 %. Dále uvedla, že žádné ustanovení ve smlouvě o zprostředkování neukládalo povinnost Mgr. jméno příjmení poskytnout na žádost žalovaných výpis činností po úspěšném schválení a čerpání úvěru. Povinností Mgr. jméno příjmení bylo v průběhu plnění smlouvy o zprostředkování poskytnout žalovaným informace o průběhu plnění předmětu smlouvy. Vzhledem k tomu, že společnostem, ve kterých byli žalovaní společníci, byl dne 21. 9. 2016 schválen úvěr, došlo k naplnění předmětu smlouvy o zprostředkování, a zároveň došlo k ukončení povinnosti zprostředkovatele informovat žalované o průběhu plnění předmětu smlouvy, tedy zprostředkování, jelikož jeho zprostředkovatelská činnost schválením úvěru skončila. Písemná žádost žalovaného č. 1) ze dne 29. 9. 2016 tak již byla po splnění předmětu smlouvy o zprostředkování a Mgr. jméno příjmení neměl povinnost informovat detailně žalovaného č. 1) o průběhu plnění smlouvy. Dle názoru žalobkyně tuto žádost adresoval žalovaný č. 1) Mgr. jméno příjmení účelově ve snaze vyhnout se povinnosti k úhradě odměny za zprostředkování. Celý proces získání úvěru byl rozdělen do jednotlivých fází. Role Mgr. jméno příjmení spočívala v samotném zprostředkování úvěru, což učinil. To, že se již poté neúčastnil schůzek žalovaných s pracovníky banky v jednotlivých fází vyjednávacího procesu, neznamená, že by nesplnil svou povinnost zprostředkování dle smlouvy. Základní povinností zprostředkovatele je totiž vyvíjet činnost, při které bude zprostředkovatel hledat vhodnou osobu, která bude chtít se zájemcem uzavřít určitou smlouvu.

5. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci: Z výpisů z obchodního a živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že jednatelem a zároveň jediným společníkem žalobkyně je zástupkyně žalobkyně Mgr. jméno příjmení. Oba žalovaní podnikají jako fyzické osoby a jsou jednatelé ve společnostech příjmení anonymizováno právnická osoba a příjmení anonymizováno právnická osoba

6. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne 19. 5. 2016 uzavřené mezi Mgr. jméno příjmení a žalovanými bylo zjištěno, že Mgr. jméno příjmení, advokát, v pozici zprostředkovatele se zavázal, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaní jako zájemci, nebo kterýkoliv z nich, případně kterákoliv jimi ovládaná právnická osoba, měli možnost uzavřít smlouvu, na základě které jim bude poskytnut úvěr, půjčka či dotace určená za účelem koupě nemovitostí, podniku nebo obchodního podílu v právnické osobě vlastnící nemovitosti v obec a jejich rekonstrukce na zamýšlený domov důchodců, přičemž žalovaní jako zájemci se zavázali zaplatit zprostředkovateli provizi, a to v případě, že dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy mezi zájemci, nebo kterýmkoliv z nich a další osobou, která byla žalovaným zajištěna prostřednictvím aktivit zprostředkovatele. Výše provize se odvíjí z částky, kterou obdrží zájemci, nebo kterýkoliv z nich od poskytovatele finančních prostředků a činí 5 % z částky jakékoliv na základě zprostředkovávané smlouvy přijaté půjčky nebo úvěru, případně 8 % z částky jakékoliv na základě zprostředkovávané smlouvy přijaté dotace nebo jiné formy finanční výpomoci. Práva a povinnosti smluvních stran byla upravena v čl. II. této smlouvy, kdy zájemci se zavázali poskytnout zprostředkovateli informace potřebné k naplnění účelu této smlouvy. Zprostředkovatel je povinen na požádání informovat zájemce o průběhu plnění této smlouvy, přičemž se zavazuje postupovat v plnění této smlouvy řádně, svědomitě a s odbornou péčí a chránit oprávněné zájmy zájemců. Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2016, přičemž je podepsána Mgr. jméno příjmení a oběma žalovanými.

7. Z e-mailové komunikace od 7. 6. 2016 do 19. 8. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný č. 1) komunikoval převážně s jméno příjmení, případně jméno příjmení a s jméno příjmení, kdy uvedené e-maily byly téměř vždy zasílány v kopii též Mgr. jméno příjmení.

8. Z e-mailové komunikace od 17. 8. 2016 do 5. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný č. 1) komunikoval se zaměstnanci právnická osoba, konkrétně s jméno příjmení a jméno příjmení, ohledně předložení potřebných dokumentů spojených s úvěrem a dojednání schůzky k podpisu smlouvy a čerpání úvěru.

9. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizována dvě slova spisová značka ze dne 21. 9. 2016 a z nesporných tvrzení účastníků řízení bylo zjištěno, že právnická osoba poskytla společnostem příjmení anonymizováno právnická osoba a příjmení anonymizováno právnická osoba jako dlužníkům úvěrový rámec ve výši 42 000 000 Kč.

10. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že žalovaný č. 1) vyzval dne 29. 9. 2016 (urgováno dne 15. 11. 2016) Mgr. jméno příjmení k předložení konkrétního soupisu jednání a činností, které pro žalované provedl, týkajících se 5% provize. E-mailem ze dne 15. 11. 2016 Mgr. jméno příjmení sdělil, že vzhledem k tomu, že žalovaným byl na základě zprostředkovatelské činnosti poskytnut úvěr, který byl načerpán v plné výši, a kupní cena za penzion v obec byla uhrazena, není výkaz činností v takovém případě třeba, neboť titulem pro uhrazení sjednané provize je vlastní zprostředkovatelská smlouva.

11. Z faktury číslo ze dne 14. 11. 2016 bylo zjištěno, že Mgr. jméno příjmení vyúčtoval žalovaným provizi za zprostředkování úvěru pro příjmení anonymizováno právnická osoba a příjmení anonymizováno právnická osoba ve výši 5 % z částky 27 000 0000 Kč, tedy 1 350 000 Kč, se splatností 29. 11. 2016.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 6. 2018 uzavřené mezi Mgr. jméno příjmení, advokátem, jako postupitelem, a žalobkyní zastoupenou Mgr. jméno příjmení, jako postupníkem, bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanými ve výši 1 350 000 Kč spolu s příslušenstvím, vzniklá na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 19. 5. 2016 mezi Mgr. jméno příjmení a žalovanými, kdy se jedná o dohodnutou výši provize z částky poskytnutého úvěru v celkové výši 27 000 000 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo oznámeno žalovaným dopisem ze dne 26. 6. 2018. Z dohody o ceně ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 11. 6. 2018 uzavřené dne 11. 6. 2018 mezi Mgr. jméno příjmení a žalobkyní bylo zjištěno, jakým způsobem si smluvní strany sjednaly uhrazení ceny za postoupení pohledávky.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala oba žalované k úhradě částky 1 350 000 Kč s příslušenstvím do 5-ti kalendářních dnů od doručení této výzvy.

14. Z výslechu svědka Mgr. jméno příjmení bylo zjištěno, že oba žalované poznal prostřednictvím realitní makléřky příjmení, která zprostředkovávala prodej penzionu v obec. Žalovaní měli mimořádný zájem o koupi penzionu a řešili financování, proto požádali advokátní kancelář Mgr. jméno příjmení mimo právní služby o pomoc v rámci zprostředkování této koupě. Advokátní kancelář připravila smlouvu o zprostředkování na základě předem domluvených podmínek, přičemž následně došlo k jejímu podpisu. Poté se přistoupilo ke zprostředkovatelské činnosti, kdy bylo nutno vytipovat vhodnou banku, kterou byla nakonec zvolena právnická osoba Zde měl Mgr. jméno příjmení osobní vazby na management, přičemž záhy po uzavření smlouvy o zprostředkování se konala první schůzka, na které byli přítomni oba žalovaní, tři až čtyři zástupci banky, pan příjmení, Mgr. příjmení i koncipient Mg. příjmení. Následně proběhlo ještě více osobních schůzek, na kterých již Mgr. jméno příjmení přítomen nebyl. V důsledku této činnosti tak došlo k uzavření úvěrové smlouvy a načerpání první části úvěru, na základě čehož vystavil Mgr. jméno příjmení žalovaným fakturu za provizi. Dále svědek uvedl, že žalovaní byli předtím již několikrát neúspěšní s žádostí o poskytnutí úvěru. Zprostředkovatelská činnost byla dohodnuta nad rámec poskytování právních služeb, které byly ze strany žalovaných Mgr. jméno příjmení uhrazeny.

15. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že Mgr. jméno příjmení, u kterého v letech 2015 až 2018 pracoval jako advokátní koncipient, jej požádal o zprostředkování úvěru. Sdělil mu, že má potenciálního klienta, který hledá finanční prostředky pro výstavbu domu pro seniory. První schůzka proběhla v polovině roku 2016 za účasti žalovaných. Svědek zprostředkoval kontakt v právnická osoba, přičemž jednání byl za banku přítomen jméno příjmení, dále oba žalovaní a Mgr. jméno příjmení. Předmětem vyjednávání bylo přidělení úvěru na výstavbu domova pro seniory. Svědek využil své kontakty a zprostředkoval schůzku v bance. Úvěr byl následně přidělen. Dle svědka Mgr. jméno příjmení žádné kontakty v bance neměl, účastnil se pouze vstupních jednání.

16. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že se s Mgr. jméno příjmení znala pouze velmi krátce, chtěl spolupracovat při hledání klientů a následně se z nich stali blízcí přátelé. Na podzim 2015 pověřil vlastník nemovitostí v obec pan příjmení realitní kancelář prodejem nemovitosti. Pracovalo na tom více lidí. Kolega svědkyně příjmení oslovil žalovaného č. 1), neboť to byl jeho klient. Domluva byla taková, že celé vyjednávání povede svědkyně a bude jednat se všemi stranami. Měla být uzavřena zprostředkovatelská smlouva mezi prodávajícím a kupujícími a rezervační smlouva. Celé to však trvalo dlouho, od ledna do března 2016. Mezitím probíhala jednání v obec. Součástí bylo i místní šetření, na které přijeli žalovaní, zástupci jednotlivých bank, např. z Družstevní kampeličky ANO a architekti. Svědkyně přislíbila žalovaným, že zajistí zprostředkování úvěru v bankách, které osloví, a že dá dohromady veškeré dokumenty. Žalovaní si však šli po své linii. Navštívili více bankovních ústavů, např. ČSOB, Raiffeisenbank, Unicreditbank a další. Svědkyně zkoušela oslovit i Komerční banku, ale neúspěšně. Business plán, který žalovaní neměli, jim připravoval pan příjmení. Ani prodávající ani kupující nechtěli podepsat zprostředkovatelskou smlouvu, byla tam velká provize pro zprostředkovatele. Bylo potřeba sehnat advokáta, který by zakomponoval zprostředkovatelskou provizi do smluv. Mgr. jméno příjmení řekl svědkyni, ať přivede klienty, že to udělá. Žádné schůzky v konkrétní bance se svědkyně nikdy neúčastnila, měla na starosti spíše koordinaci. Konkrétní banky oslovovalo víc lidí. Nakonec zůstaly dva ústavy. Svědkyně dále uvedla, že z celého obchodu byla špatná, neboť neměli smluvně podchycenou vlastní provizi. Žalovaný č. 1) je e-mailem vyzval, aby nezasahovali do smluv, dokud to neodsouhlasí prodávající a kupující. Byli z toho zklamaní a brali to jako urážku. Po tomto e-mailu již do toho svědkyně přestala zasahovat. Udělala pouze to, co se po ní chtělo a důvěřovala prodávajícímu i žalovaným, že provizi obdrží. Ta činila celkem 1 200 000 Kč, které byly rozděleny mezi tři makléře. Svědkyně komunikovala s Mgr. jméno příjmení a s dalšími jeho kolegy z kanceláře, s panem příjmení, který připravoval veškerou smluvní dokumentaci, poskytoval svědkyni informace o financování, což se vždy promítlo ve smlouvě. Podklady pro banku připravoval pan příjmení. Žalovaný č. 1) měl však dost věcí nachystaných sám. Jednotlivé banky oslovovali všichni, tzn. zprostředkovatelé, kupující, prodávající, architekti apod. Mgr. jméno příjmení říkal, že má nějaké kontakty, že by to mohlo projít. Poté požadoval veškeré podklady, aby to mohl provázat se smlouvami. Zda Mgr. jméno příjmení oslovil právnická osoba jako první, si svědkyně nepamatovala.

17. Z výpovědi žalovaného č. 1) bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizováno právnická osoba byla založena v květnu 2015, přičemž po třech měsících se mu ozval telefonicky pan příjmení, realitní makléř, kterého znal z dřívějška, že má pro něj zajímavou nabídku nemovitosti na jejich podnikatelský záměr v obec. Od té doby začala probíhat vzájemná kooperace všech zúčastněných realitních makléřů i žalovaných, coby zájemců, aby bylo dosaženo odkoupení nemovitosti. Dne 12. 9. 2015 byla podepsána s realitními makléři rezervační smlouva a po jejím podpisu se všichni zainteresovaní začali aktivně podílet na oslovování potenciálních investorů. I sám prodávající zkontaktoval např. Unicreditbank. Žalovaní sami oslovili Oberbank a Raiffeisenbank. Paní příjmení oslovila Komerční banku a J&T BANKU a. s. Z různých bank jim pak chodily různé požadavky na doložení podkladů. Jedním z nich byl i business plán, který měli připravený pouze částečně, proto ho dodělával pan příjmení. Jednotlivé záměry pak rozesílali do bank, které měly zájem o odhad nemovitosti a provedení místního šetření. Následně začala zvláštní situace, kdy realitní makléři začali zasahovat do smluvní dokumentace bank, aby tam zakomponovali svůj požadavek na provizi, což žalovaný č. 1) odmítal. Pravděpodobně z toho důvodu přivedla paní příjmení advokáta Mgr. jméno příjmení, aby tento jejich požadavek byl zanesen do smluv a odeslán do bank. Dále žalovaný č. 1) uvedl, že smlouva o zprostředkování mezi Mgr. příjmení a žalovanými se pravděpodobně nacházela ve složce, kterou podepisovali, aniž by ji četli. Následně byla spolupráce s Mgr. jméno příjmení ukončena, zpočátku se jevil jako profesionál, na dalších schůzkách tomu však nebylo. Začal řešit i jiné věci, kdy žalované mimo jiné žádal, zda nemají kontakty na vedení měst, neboť má společnost, která spravuje finanční prostředky měst a obcí. Smluvní dokumentaci s úvěrující bankou tak poté dotáhl právník prodávajícího Mgr. anonymizováno z obec. S obsahem zprostředkovatelské smlouvy se žalovaný č. 1) seznámil až poté, co mu ji zaslala paní příjmení. Výši provize považuje za amorální. Nejdále probíhala jednání s Unicreditbank. Co se událo pak, že skončili v právnická osoba, žalovaný č. 1) neví. Chování zástupců právnická osoba se zvrhlo na základě jeho dotazu adresovaného Mgr. příjmení, kdo vyřídil úvěr v jejich bance. On byl stěžejní postavou za banku spolu Ing. anonymizováno a Ing. příjmení. Při prvním jednání v bance došlo k vyměňování vizitek, z čehož plyne, že Mgr. jméno příjmení žádné kontakty v bance neměl.

18. Po provedeném dokazování lze učinit následující závěr o skutkovém stavu věci. V polovině roku 2015, tedy krátce po založení právnická osoba anonymizováno právnická osoba, učinil realitní makléř příjmení, se kterým se žalovaný č. 1 znal již z dřívější doby, nabídku na odkoupení nemovitosti v obec k realizaci zamýšleného podnikatelského záměru na vybudování domova pro seniory. V září 2015 byla podepsána rezervační smlouva mezi prodávajícím panem příjmení a žalovanými jako kupujícími. Ze strany realitní kanceláře měla celou záležitost na starosti paní příjmení, která prováděla koordinaci mezi všemi zúčastněnými. Bylo třeba zajistit úvěr u některé z bank, k jejichž kontaktování docházelo od počátku všemi zainteresovanými osobami, jak realitními makléři, tak prodávajícím, kupujícími apod. Banky vznášely své požadavky na předkládání potřebných dokumentů, konala se jednání na místě samém za přítomnosti zástupců bank, architektů, bylo třeba zajistit znalecký odhad apod. Business plán pro banky připravil právě pan příjmení, který dopracoval již předpřipravený plán samotnými žalovanými. Ti se ve věci začali samostatně angažovat, poptávali banky a odmítali zásahy realitní kanceláře do smluvní dokumentace před jejím odsouhlasením. Realitní makléřka příjmení oslovila advokáta Mgr. jméno příjmení, se kterým se v té době znala pouze krátce, aby poskytl žalovaným právní služby. Zároveň z obavy o vyplacení provize, která nebyla dlouhou dobu písemně sjednána, jej požádala, aby tyto požadavky realitní kanceláře zakomponoval do připravovaných smluv. Mgr. jméno příjmení tak uzavřel s žalovanými smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které poskytoval žalovaným právní služby ve vztahu k realizaci odkoupení nemovitostí. Následně byla dne 19. 5. 2016 mezi žalovanými a Mgr. jméno příjmení uzavřena i smlouva o zprostředkování, na základě které se žalovaní zavázali zaplatit Mgr. jméno příjmení provizi ve výši 5% z úvěru, který jim, resp. společnostem, ve kterých byli oba žalovaní jednatelé, v souvislosti s financováním jejich podnikatelského záměru na koupi nemovitosti v obec Mgr. jméno příjmení zprostředkuje. právnická osoba oslovila jako první makléřka příjmení, přičemž úvodní schůzky se účastnili oba žalovaní, Mgr. jméno příjmení, jeho koncipient Mgr. příjmení a zástupci banky. Dalších schůzek se již Mgr. jméno příjmení neúčastnil. Žalovaný č. 1) sám komunikoval se zaměstnanci banky, a to s panem příjmení a paní příjmení, dojednávali předložení potřebných dokumentů a sjednání schůzky k podpisu úvěrové smlouvy. Zároveň žalovaný č. 1) komunikoval se zaměstnancem Mgr. jméno příjmení jméno příjmení. Dne 21. 9. 2016 byl společnostem, ve kterých byli oba žalovaní společníci, schválen u právnická osoba úvěrový rámec 42 000 000 Kč, z něhož minimálně do výše 27 000 000 Kč žalovaní úvěr čerpali.

19. Dle ustanovení § 2445 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Dle odst. 2 tohoto ustanovení je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

20. Dle ustanovení § 2447 odst. 1 občanského zákoníku provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

21. Podstatou zprostředkování je činnost jedné strany vyvíjená ve prospěch strany druhé. V případě zprostředkování jde o činnost zprostředkovatele směřující k tomu, aby měl zájemce příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou. Zprostředkování je vždy úplatné a zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost za odměnu (provizi). Zprostředkováním se rozumí faktická činnost zprostředkovatele, jejímž cílem je zajistit, aby měl zájemce reálnou možnost (příležitost) uzavřít určitou smlouvu. Předmět zprostředkování se tak omezuje pouze na zajištění příležitosti k uzavření smlouvy a je vždy úplatné. Povinnost zprostředkovatele může být ve smlouvě o zprostředkování vymezena obecným způsobem, kdy strany sjednají pouze to, že zprostředkovatel je povinen pro zájemce uzavření určité smlouvy zprostředkovat, stejně tak může být sjednán konkrétní způsob, jak jím má být zprostředkování v daném případě provedeno. Vymezení zprostředkování je ve smlouvě rozhodující pro závěr, jakým konkrétním způsobem je zprostředkovatel povinen svoji činnost vykonávat, případně kdy dochází na straně zprostředkovatele k porušení této povinnosti. Zprostředkování tak zahrnuje např. vyhledávání osob, které by mohli mít zájem uzavřít se zájemcem zprostředkovávanou smlouvu, zjišťování jejich konkrétního úmyslu takovou smlouvu uzavřít a následně předání informací o těchto osobách zájemci. Zprostředkovatel musí zájemci a třetí osobně umožnit vyjednávat o uzavření smlouvy, zásadně však není povinen se takového kontraktačního jednání účastnit. Zájemce je pak povinen zaplatit zprostředkovateli za provedení zprostředkování úplatu (provizi). Výši provize nebo způsob jejího určení mohou strany sjednat ve smlouvě, pokud tak neučiní, je zájemce povinen zaplatit provizi ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Právo na provizi vzniká již uzavřením smlouvy o zprostředkování, není však splatné, tedy ani vymahatelné, když splatnost tohoto práva nastává až dnem uzavření zprostředkovávané smlouvy. Jedná se tak o právo podmíněné, neboť o tom, zda bude zprostředkovávaná smlouva uzavřena, rozhoduje v konečném důsledku zájemce a třetí osoba. Nezbytným předpokladem práva na provizi je skutečnost, že zprostředkovávaná smlouva byla uzavřena přičiněním zprostředkovatele. O přičinění zprostředkovatele při uzavření smlouvy jde v případě, že mezi uzavřením požadované smlouvy mezi zájemcem s třetí osobou na jedné straně a činností zprostředkovatele na straně druhé je příčinná souvislost, což předpokládá, že nebýt snahy a úsilí zprostředkovatele směřující k zajištění příležitosti pro zájemce uzavřít smlouvu s třetí osobou, by k tomuto výsledku nedošlo. Platí tedy, že příčinná souvislost není dána, pokud zájemce uzavře zprostředkovávanou smlouvu s třetí osobou, kterou si vyhledá sám, popřípadě s pomocí někoho jiného, než zprostředkovatele.

22. V daném případě má soud za to, že uvedená smlouva o zprostředkování byla uzavřena platně, v souladu se zákonem a byla projevem svobodné a vážné vůle obou žalovaných, kdy soud neuvěřil tvrzení žalovaného č. 1), který teprve v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že o podpisu této smlouvy nevěděl, že byla součástí objemné dokumentace, kterou žalovaným Mgr. jméno příjmení k podpisu předložil, a žalovaní ji tak podepsali, aniž by ji četli. Uvedené tvrzení je navíc v rozporu s písemným vyjádřením obou žalovaných, kteří od počátku zpochybňovali pouze platnost smlouvy, činnost Mgr. jméno příjmení a výši provize, aniž by se zmínili o tom, že smlouvu před jejím podpisem vůbec nečetli. Žalovaný č. 2) ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 2020 dokonce činí nesporným, že předmětnou smlouvu o zprostředkování dne 19. 5. 2016 se svým obchodním partnerem - žalovaným č. 1) uzavřeli. S ohledem na shora citované zákonné ustanovení § 2445 občanského zákoníku tak považuje soud smlouvu o zprostředkování za platně sjednanou, když práva a povinnosti smluvních stran byla vymezena dostatečně určitě, včetně ujednání o výši provize, kterou se žalovaní jako zájemci zavázali Mgr. jméno příjmení jako zprostředkovateli zaplatit, pokud jeho činností dojde k tomu, že žalovaní budou mít možnost uzavřít úvěrovou smlouvu za účelem financování nemovitostí v obec. Námitky žalovaných ohledně absolutní a relativní neplatnosti smlouvy o zprostředkování považuje soud za nedůvodné, zejména proto, že zákon nestanoví konkrétní požadavky na subjekty tohoto smluvního vztahu, kdy v pozici zprostředkovatele může být jakákoli plně způsobilá osoba, a to i advokát. Tvrzený rozpor zprostředkovatelské činnosti s výkonem advokacie se tak teoreticky může promítnout v rovině kárného postihu advokáta ze strany České advokátní komory, avšak na plnění závazků z uzavřené smlouvy o zprostředkování nemůže mít tato skutečnost žádný vliv. Soud se proto dále zabýval v rámci hodnocení provedených důkazů tím, zda zprostředkovávaná smlouva, tedy smlouva o úvěru, byla uzavřena přičiněním Mgr. jméno příjmení, resp. zda mezi uzavřením úvěrové smlouvy a činností Mgr. jméno příjmení je příčinná souvislost. Jak bylo uvedeno výše, předmětem zprostředkování je pouhé zajištění příležitosti k uzavření určité smlouvy, přičemž povinnosti zprostředkovatele mohou být ve smlouvě vymezeny pouze obecným způsobem. Vždy však platí, že nebýt snahy a úsilí zprostředkovatele, k uzavření zprostředkovávané smlouvy by nikdy nedošlo. V daném případě je soud toho názoru, že žalobkyně žádným z provedených důkazů neprokázala svá tvrzení o tom, že by k uzavření úvěrové smlouvy došlo přičiněním Mgr. jméno příjmení, resp., že by zde byla příčinná souvislost, jak je uvedeno shora. Ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že to byl právě svědek příjmení, který sjednal schůzku v právnická osoba, kdy využil svých kontaktů, které tam Mgr. jméno příjmení neměl. Ten se účastnil pouze první schůzky a žalovaným poskytoval právní služby, za které mu bylo vždy řádně zaplaceno. právnická osoba zpočátku oslovilo více lidí, což potvrdila i svědkyně příjmení. Pokud svědek příjmení uváděl, že měl vazby na management banky, pak toto tvrzení zůstalo pouze v obecné rovině, žádná konkrétní jména neuvedl, ani to, jak se případné vazby projevily na uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný č. 1) dokonce uvedl, že na první schůzce si přítomní vyměňovali vizitky, z čehož nabyl dojmu, že se vůbec neznali. Mgr. jméno příjmení sám potvrdil, že se žádné další schůzky již neúčastnil. Soud tak neshledal příčinnou souvislost mezi žádnou konkrétní činností Mgr. jméno příjmení a získáním úvěru žalovanými. Z těchto důvodů proto dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a v celém rozsahu ji zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému č. 1) k rukám jeho zástupce částku 158 369 Kč a žalovanému č. 2) k rukám jeho zástupce částku 152 460 Kč Tyto částky sestávají u žalovaného č. 1) z 9 úkonů právní služby po 13 700 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 21. 2. 2020 a ze dne 16. 7. 2020, účast na mimosoudním vyjednávání dne 28. 7. 2020, což žalobkyně potvrdila ve svém vyjádření ze dne 31. 7. 2020, účast při jednání soudu dne 9. 6. 2020, dne 17. 9. 2020, dne 18. 5. 2021 a dne 17. 6. 2021, a písemný závěrečný návrh) dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dalších 2 700 Kč představující paušální částky po 300 Kč za 9 úkonů poskytnuté právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 21. 2. 2020 a ze dne 16. 7. 2020, účast na mimosoudním vyjednávání dne 28. 7. 2020, což žalobkyně potvrdila ve svém vyjádření ze dne 31. 7. 2020, účast při jednání soudu dne 9. 6. 2020, dne 17. 9. 2020, dne 18. 5. 2021 a dne 17. 6. 2021, a písemný závěrečný návrh), jízdného v roce 2020 za 2 cesty z advokátní kanceláře v obec do Příbrami a zpět k ústnímu jednání dne 9. 6. 2020 a dne 17. 9. 2020 ve výši 1 647,91 Kč za 2x 140 km jedna cesta včetně zpáteční při průměrné spotřebě 5,3 l/100km, ceně pohonných hmot 31,80 Kč a sazby náhrad 4,20 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., dále jízdného v roce 2021 za 2 cesty z advokátní kanceláře v obec do Příbrami a zpět k ústnímu jednání dne 18. 5. 2021 a dne 17. 6. 2021 ve výši 1 635,64 Kč za 2x 140 km jedna cesta včetně zpáteční při průměrné spotřebě 5,3 l/100km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč a sazby náhrad 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 16 půlhodin po 100 Kč, celkem 1 600 Kč, to vše včetně 21% DPH. U žalovaného č. 2) náklady řízení sestávají z 9 úkonů právní služby po 13 700 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 1. 2020, ze dne 14. 7. 2020 a ze dne 7. 10. 2020, účast při jednání soudu dne 9. 6. 2020, dne 17. 9. 2020, dne 18. 5. 2021 a dne 17. 6. 2021, a písemný závěrečný návrh) dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dalších 2 700 Kč představující paušální částky po 300 Kč za 9 úkonů poskytnuté právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 1. 2020, ze dne 14. 7. 2020 a ze dne 7. 10. 2020, účast při jednání soudu dne 9. 6. 2020, dne 17. 9. 2020, dne 18. 5. 2021 a dne 17. 6. 2021, a písemný závěrečný návrh), a 21% DPH.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, mají oprávnění právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora (zákon č. 120/2001 Sb.).