OSPB 11 C 31/2022-72

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro obec a k. ú. obec, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 6 336 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zaspaným na list vlastnictví vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec a k. ú. obec, a to pozemkům parc. číslo parc. č. číslo parc. číslo. Návrh odůvodnila tím, že je podílovou spoluvlastnicí těchto nemovitosti v rozsahu id. 1/8 celku, žalovaná celé jméno žalovaného v rozsahu id. 1/8 celku a původně žalovaný 2) celé jméno žalovaného vlastní id. 1/4 a původně žalovaný 3) celé jméno žalovaného vlastní id. 1/2 celku. Žalobkyně navrhovala zrušení spoluvlastnictví s přikázáním celých pozemků do jejího výlučného vlastnictví. Původně žalovaní 2) a 3) byli označení pouze jménem celé jméno žalovaného a bydlištěm ulice a číslo, obec.

2. Přípisem ze dne 13. 5. 2022 soud vyzval žalobkyni k upřesnění označení žalovaných osob, když lustrací osob zjistil určité indicie, o koho by se mohlo vlastně jednat, s upozorněním na skutečnost, že např. 2) žalovaný celé jméno žalovaného zemřel datum a protože nemá právní osobnost, nelze proti němu vést toto řízení. Soud odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 950/98 s upozorněním, že ve vztahu k němu bude muset pro neodstranitelnou překážku řízení zastavit dle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.

3. Protože žalobkyně v poskytnuté 10-ti denní lhůtě nereagovala, soud si v rámci přípravy k jednání vyžádal výpis z list vlastnictví pro k. ú. obec a realizoval pro upřesnění účastníků šetření. Zjistil, že v katastru nemovitostí jako vlastník id. 1/4 celku dotčených nemovitostí je zapsán celé jméno žalovaného, datum narození, který však dne datum zemřel. Osoba označená jako žalovaný 3) celé jméno žalovaného – spoluvlastník v rozsahu id. 1/2 celku dotčených nemovitostí je totožnou osobu s žalovaným 2), tj. celé jméno žalovaného, narozeným datum, zemřelým dne datum. V dědickém řízení po jmenovaném nebyly předmětné nemovitosti jako dědictví vůbec projednány.

4. Podle ustanovení § 19 o. s. ř., způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost.

5. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.). Podle ustanovení § 23 o. z., má člověk právní osobnost od narození až do smrti.

6. Podle ustanovení § 103 o. s. ř., kdykoliv za řízení soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé.

7. Podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Ztráta právní osobnosti člověka v důsledku jeho úmrtí vede i ke ztrátě způsobilosti být účastníkem soudního řízení. Vzhledem k tomu, že osoba označená jako žalovaný 2) a 3) zemřela před zahájením řízení, soud řízení proti ní zastavil usnesením čj. 11 C 31/2022 - 50 ze dne 30. 6. 2022 s tím, že nadále bude pokračovat v řízení proti žalované 1).

8. Žalobkyně podáním dne 8. 7. 2022 navrhla, aby soud vůči žalované 1) postupoval dle ustanovení § 153a o. s. ř. (rozsudek pro uznání), protože se k výzvě soudu nevyjádřila k žalobě. Co se týká právního nástupnictví po jméno příjmení, žalobkyně má zato, že tuto otázku si může soud vyřešit jako prejudiciální a požadovala, aby soud usnesením o něm rozhodl tak, že buď nastupují dědicové zemřelého, nebo stát do pozice spoluvlastníka a dalšího žalovaného namísto zemřelého celé jméno žalovaného.

9. K jednání dne 26. 7. 2022 se žalobkyně omluvila s tím, že není třeba, aby se jednání zúčastnila. Soud dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř jednal v její nepřítomnosti.

10. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace v tomto řízení. Aktivně legitimován k podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je jeden nebo více spoluvlastníků ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. Žalobkyně jako jeden ze spoluvlastníků je aktivně legitimována k podání žaloby. Nicméně z ustanovení § 1141 odst. 1 o. z. vyplývá, že řízení o soudní zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle ustanovení § 1143 o. z. se musí zúčastnit všichni podíloví spoluvlastníci. Konstitutivním rozhodnutím soudu se totiž zakládají nové hmotněprávní vztahy po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Aby mohl být tento cíl dosažen, musí být účastníky všichni dosavadní spoluvlastníci. Tato situace v daném případě nenastala, neboť žalobkyně jako žalované označila blíže neurčené osoby a nereagovala ani poté, kdy soud sám zjistil jejich správné označení a nastínil procesní situaci s upozorněním na možné procesní následky nečinnosti žalobkyně. Představa žalobkyně, že si soud jako prejudiciální otázku vyřešení procesní nástupnictví za situace, kdy jedním z žalovaných je člověk bez právní osobnosti, v době podání žaloby již 37 let mrtvý, svědčí o nepochopení principu nerozlučného společenství ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o. s. ř., neboť, jak uvedeno, v daném případě se rozsudek musí vztahovat na všechny společníky jakožto účastníky hmotněprávního vztahu (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5180/2016 ve spojení s IV. ÚS 787/17). Jestliže se řízení nezúčastní všichni spoluvlastníci, je tato skutečnost bez dalšího důvodem k zamítnutí žaloby a na okruh účastníků se nevztahuje ani poučovací povinnost soudu generálně vymezená v § 5 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 4675/2016).

11. Soud tak se skutečně zabýval otázkou právního nástupnictví po jméno příjmení, nicméně nemohl sám si rozhodnout o možném právním nástupnictví a tak vyhovět návrhu žalobkyně v tomto směru, neboť se nejedná o postup předvídaný v ustanovení § 107 o. s. ř., kdy účastník ztratí v průběhu řízení způsobilost být účastníkem řízení a soud může zvážit pokračování s právním nástupcem. Osoba označená jako 2) a 3) žalovaný způsobilost být účastníkem tohoto řízení neměla už v době zahájení řízení. Je na žalobkyni, aby řádně označila žalované, což neučinila.

12. Navíc soud v rámci přípravy k jednání a v rámci provedeného dokazování k otázce aktivní a pasivní legitimace účastníků zjistil, že nemovitosti získali v roce 1947 synové celé jméno žalovaného a obec celé jméno žalovaného po id číslo celku a manželka zůstavitele jméno příjmení id. 1/2 celku jako odevzdanou pozůstalost. V rámci dědického řízení po jméno příjmení, který zemřel datum, získali vždy id. 1/8 celku celé jméno žalovaného (žalovaná) a jméno příjmení (nyní vlastní žalobkyně). celé jméno žalovaného, datum narození zemřel datum a dědické řízení bylo projednáno bývalým Státním notářstvím v obec pod sp. zn. 1 D 1459/88. Podle rozhodnutí ze dne 15. 5. 1985 byla schválena dědická dohoda, kterou veškerý majetek po zůstaviteli převzala pozůstalá manželka jméno příjmení s povinností vyplatit pozůstalého syna celé jméno žalovaného co do pohřebních výloh. Žádné nemovitosti nebyly v rámci dědického řízení tehdy označeny a projednány. Na základě žádosti o dodatečné projednání dědictví podané celé jméno žalovaného byl jmenovanému potvrzen rozhodnutím ze dne 8. 12. 1988 dodatečně najevo vyšlý nemovitý majetek, a to id. 3/4 celku rodinného domu adresa se st. parc. číslo zahradami v obec. Nemovitosti v k. ú. obec nebyly vůbec v dědickém řízení projednány. Ideální ½ celku nemovitostí v k. ú. obec patřící jméno příjmení v rámci dědického řízení po ní (zemřela datum) vedeného u bývalého Státního notářství v obec pod sp. zn. D 95/59 dle rozhodnutí ze dne 28. 3. 1960 připadla pozůstalému synovi celé jméno žalovaného celé jméno žalovaného, datum narození, zemřel dne 27. 12. 2001. Dědické řízení bylo projednání Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. 30 D 46/2002 a předmětné nemovitosti v k. ú. obec nebyly předmětem projednání. Ohledně ostatního majetku pozůstalí dědicové celé jméno žalovaného, datum narození, jméno příjmení, datum narození a jméno příjmení, datum narození uzavřeli dědickou dohodu, která byla schválena usnesením ze dne 12. 6. 2002 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z provedených důkazů (informace o pozemku z katastru nemovitostí, výpisy z pozemkových knih, odevzdací listiny ze dne 31. 12. 1947, usnesení Státního notářství v obec č. j. D 95/59-28 ze dne 28. 3. 1960, sdělení soudu ze dne 30. 10. 2018, usnesení Okresního soudu okres č. j. 29 D 1565/2014 – 41 ze dne 27. 3. 2018, usnesení č. j. 30 D 46/2002 – 26 ze dne 12. 6. 2002, úmrtního listu a protokolu ze dne 15. 4. 1986, rozhodnutí č. j. 1 D 438/85 -9 ze dne 15. 5. 1985, výpisu z evidence nemovitostí list vlastnictví pro k. ú. obec, rozhodnutí č. j. 1 D 1459/88 – 26 ze dne 8. 12. 1988).

13. Protože ze shora uvedeného je zřejmé, že řízení se neúčastní všichni spoluvlastníci dotčených nemovitostí, nezbylo soudu, než návrh v celém rozsahu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 336 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT, a vyhlášky č. 116/2022 Sb. Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření, účast na jednání soudu dne 26. 7. 2022) po 1 000 Kč – vycházeje z ceny nemovitostí označené žalobkyní s odkazem na znalecký posudek z 26. 1. 2022 upravené postupem dle § 8 odst. 5 AT dle § 7 bod 3, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, cestovného na jednání soudu (cesta obec - obec a zpět k jednání soudu, tj. anonymizována dvě slova osobním vozidlem anonymizováno při průměrné spotřebě benzinu 6,4 l/ 100 km a ceně PHM a opotřebení dle vyhl. č. 116/2022 Sb. v celkové výši 936 Kč, náhradě za promeškaný čas na cestě 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 400 Kč, + 21 % DPH ve výši 1 100 Kč, celkem 6 336 Kč. Soud nepřiznal žalované požadované cestovné z obec do obec a zpět včetně náhrady ztráty času na cestě k jednání advokáta s klientkou, neboť toto nebylo žádným způsobem prokázáno. Lhůta k plnění byla stanovena tří denní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).