OSPB 11 C 53/2022-84

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_003⟫ oba bytem adresa žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1. exekutorský úřad anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_008⟫ 2. jméno příjmenířešitele, datum narození ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ 3. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o vyslovení neplatnosti dražby

I. Žaloba ze dne datum o určení neplatnosti dražby ze dne 27. 1. 2022 č. j. 132 EX 2507/13 se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit prvému žalovanému, exekutorský úřad anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizována dvě slova náklady řízení v částce 300 Kč do 3 dnů právní moci rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit druhému žalovanému jméno příjmenířešitele náhradu nákladů řízení ve výši 777 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit třetímu žalovanému právnická osoba náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhali proti žalovaným rozhodnutí o vyslovení neplatnosti dražby konané dne datum prvním žalovaným - anonymizována tři slova jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno v rámci exekučního řízení sp. zn. 132 Ex 2507/13.

2. Podle žaloby se jedná o exekuční řízení k vymožení pohledávky oprávněného podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 1. 2006 č. j. 13 C 212/2005 - 27 a k pověření exekutora došlo usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2007 č. j. číslo jednací.

3. O elektronické dražbě bylo rozhodnutí usnesením soudního exekutora ze dne datum, a to ohledně nemovitostí žalobců zapsaných na list vlastnictví a číslo vedených pro obec Příbram a k. ú. obec obec. Následně byla dražba odročována, naposledy dne datum na datum. Vydražitelem se stal 2. žalovaný. Usnesení o příklepu bylo vydáno dne datum rozhodnutí pod č. j. 132 Ex 2507/13-270.

4. Žalobci namítají, že exekuční řízení je od počátku stiženo vadou spočívající v tom, že bylo zahájeno dne datum na základě návrhu správkyně konkurzní podstaty anonymizováno jméno příjmení, která nebyla v rozhodné době již správkyní, exekučním titulem byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, jehož předmětem bylo rozhodnutí o nájemném, které nepatřilo do konkurzní podstaty úpadce. Žalobce se snažil po celou dobu trvání exekuce zabránit jejímu nezákonnému vedení, nicméně s odkazem na závaznost pravomocného rozsudku mu nebylo vyhověno.

5. První žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že námitky žalovaného se neustále opakují ve všech jeho podáních a bylo o nich již soudy v minulosti rozhodnuto, jak konstatoval i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 7. 2022 sp. zn. 20 Cdo 254/2022. Žalobci po nařízení dražebního jednání podali návrh na zastavení exekuce a její odklad. Soudní exekutor proto odročil dražební jednání na datum a současně rozhodl o zastavení řízení o návrhu povinných na zastavení exekuce s odkazem na ustanovení § 159a odst. 4 ve spojení s § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a § 28 věta druhá zákona č. 120/2021 Sb., exekučního řádu, neboť povinný neuváděl ve svém návrhu žádné nové skutečnosti, které by bylo třeba zohlednit při posouzení, zda se změnily okolnosti odůvodňující zastavení řízení. Toto usnesení bylo odvolacím soudem – Krajským soudem v Praze k odvolání povinných potvrzeno usnesením č. j. 20 Co 305/2021 - 231. Povinní podali proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které bylo odmítnuto shora zmíněným usnesením Nejvyššího soudu. Návrhu na odklad 1. žalovaný nevyhověl a předložil jej exekučnímu soudu, o čemž vyrozuměl povinné. Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 22 Nc 5320/2007 - 355 nevyhověl návrhu na odklad a zamítl jej. O tom, že správkyně konkurzní podstaty anonymizováno příjmení byla oprávněna podat návrh na pověření exekutora provedením exekuce, bylo rozhodnuto již usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 20 Co 305/2021 - 231. Proto 1. žalovaný pokračoval v dražbě nemovitostí a udělil příklep usnesením č. j. 132 EX 2507/13 - 270 vydražiteli, kterým byl 2. žalovaný. Dále 1. žalovaný upozornil na vadnost postupu žalobců, kteří se domáhají v tomto řízení vyslovení neplatnosti dražby, i když se v daném případě nejedná o dražbu realizovanou podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a tento zákon tak na projednávaný případ nedopadá.

6. 2. žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum uvedl, že nechápe, proč by měl být vůbec účastníkem tohoto řízení. Pouze vydražil nemovitosti a žalobce zná pouze ze sporu o jejich neoprávněném užívání vydražené nemovitosti.

7. Konečně pak 3. žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum doplněném datum navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání předmětné žaloby s poukazem na judikatorní závěry soudů. Podle nich je pojmově vyloučeno, aby se vlastník postižené nemovitosti v rámci exekučního řízení mohl domáhat žalobou rozhodnutí o neplatnosti dražby, exekuční řád ani o. s. ř. takovou možnost nedávají. Nejedná se o tzv. veřejnou dražbu dle zákona č. 26/2000 Sb. Exekuce byla nařízena na základě pravomocného rozsudku a námitky, které žalobci vznášejí, byly již v řízení shledány nedůvodnými.

8. K jednání ve věci se 1. a 3. žalovaní omluvili a požádali, aby věc byla projednána v jejich nepřítomnosti. Žalobkyně se nedostavila bez omluvy. Soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.

9. Žalobce a) zastupoval při jednání soudu obecný zmocněnec, který předložil zmocnění právě a pouze pro toto jedno jednání.

10. Žalobce setrval na žalobce v celém rozsahu a požádal o odročení jednání z důvodu neseznámení se s usnesením Nejvyššího soudu o odmítnutí jejich dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze a s rozhodnutím Okresního soudu v Zlíně sp. zn. 19 C 265/2015, na něž ve svém vyjádření ze dne datum odkazovala 3. žalovaná. Soud tomuto návrhu nevyhověl. Co se týká usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, kterým bylo odmítnuto dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 20 Co 305/2021 - 231 potvrzující usnesení 1. žalované o zastavení řízení o návrhu žalobců na zastavení na zastavení exekuce, nemá skutečnost, že nebylo žalobci doručeno, vliv na výsledek tohoto řízení. Navíc žalobce se s ním seznámil minimálně dne 14. 9. 2022 při nahlížení do spisu a na jeho žádost byla mu vydána fotokopie tohoto usnesení. Co se týká rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 19 C 265/2015, nejedná se o žádné rozhodnutí mající souvislost s projednávanou věcí ani navrhovaný důkaz ale o odkaz na veřejně dostupnou judikaturu, z níž 3. žalovaná čerpala informace pro své vyjádření ve věci. Důvod pro odročení jednání tak nebyl dán a soud po vysvětlení důvodů jednání neodročil.

11. Soud na počátku jednání seznámil přítomné účastníky s přípravou k jednání. Sdělil, že podaná žaloba směřuje na určení neplatnosti dražby konané v rámci exekučního řízení dne 27. 1. 2022. Soud odkázal na ustálenou judikaturu a její závěr o tom, že určovací žaloba není institutem pro určení neplatnosti procesního rozhodnutí soudu, v daném případě soudního exekutora. Toto rozhodnutí státního orgánu není totiž právním jednáním dle občasného zákoníku č. 89/2012 Sb., nýbrž individuálním právním aktem orgánu státní moci. Je pojmově vyloučeno domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí soudu, zde soudního exekutora, ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Proto na požadovaném určení nemůže být dán naléhavý právní zájem, a je vyloučena i existence věcné legitimace účastníků řízení. Z uvedeného vyplývá, že žalobci nemohou být se žalobou úspěšní. Soud zároveň upozornil účastníky, že ke konci tohoto prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení, ve smyslu ustanovení § 118b, odst. 1 o. s. ř.

12. Žalobce setrval na žalobě a doplnil, že se jedná o nedobrovolnou dražbu, a podle občanského zákoníku a podle zákona o veřejných dražbách, mají právo domáhat se určení vlastnického práva. Na tom setrval i po opětovném upozornění soudce, že v daném případě nebyla dražba prováděna podle zákona o veřejných dražbách, ale podle o. s. ř., potažmo exekučního řádu, a zákon o veřejných dražbách se na tuto záležitost vůbec nevztahuje, a nelze se podle něj tak domáhat požadovaného rozhodnutí o neplatnosti dražby. Podle žalobce se jedná o zjevné zneužití práva, které nepožívá ochrany ve smyslu ustanovení § 8 o. z., a proto mají žalobci právo se domáhat svých nároků vlastnickou žalobou.

13. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy (usnesení exekutorský úřad anonymizováno, č. j. 132 EX 2507/13 - 189 ze dne 9. 8. 2021, usnesení exekutorský úřad anonymizováno, č. j. 132 EX 2507/13 - 222 ze dne 8. 11. 2021, usnesení exekutorský úřad anonymizováno, č. j. 132 EX 2507/13 - 206 ze dne 7. 10. 2021, usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 254/2022 ze dne 19. 7. 2022, usnesení Okresního soudu v Příbrami, č. j. 22 Nc 5320/2007 - 355 ze dne 7. 2. 2022, usnesení Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 305/2021 ze dne 16. 11. 2021, usnesení Policie ČR KŘP Středočeského kraje, územní odbor obec, č. j. KRPS-158756-19/TČ-2022-01119-PAV ze dne 2. 8. 2022, usnesení Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 47/2022 ze dne 21. 3. 2022, usnesení exekutorský úřad anonymizováno, č. j. 132 EX 2507/13 - 270 ze dne 27. 1. 2022) a z nich zjistil a má potvrzeny následující skutečnosti.

14. Elektronická dražby nemovitostí žalobců byla nařízena soudním exekutorem usnesením č. j. 132 EX 2507/13 - 189 ze dne datum rozhodnutí na datum v rámci exekučního řízení vedeného k návrhu oprávněné právnická osoba pro splnění povinnosti uložené povinnému příjmení celé jméno žalobce pravomocným a vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 1. 2006 č. j. 13 C 212/2005 - 27. Provedením exekuce byl soudní exekutor pověřen usnesením jmenovaného soudu č. j. 22 Nc 5320/2007 - 10 ze dne 22. 1. 2007. Dražba byla nařízena dle příslušných ustanovení exekučního řádu a o. s. ř. Usnesením ze dne datum soudní exekutor konání elektronické dražby odročil na den datum z důvodu doručení podání povinného dne datum, o kterém nebylo do té doby pravomocně rozhodnuto. Následně usnesením ze dne datum opětovně odročil konání dražby na den datum, neboť mu dne datum opětovně bylo doručeno podání povinného, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto.

15. Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 20 Co 305/2021 ze dne 16. 111. 2021 potvrdil povinným napadené usnesení soudního exekutora ze dne datum o zastavení řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce. Krajský soud konstatoval, že o důvodech uváděných povinným pro zastavení exekuce – nedostatek aktivní legitimace správkyně konkurzní podstaty anonymizováno příjmení k podání návrhu na nařízení exekuce rozhodl pravomocně již Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 22 Nc 5320/2007 - 74 dne 10. 2. 2014 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016 č. j. 26 Co 246/2016 - 113. Proti tomuto rozhodnutí podal povinný dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 20 Cdo 254/2022 ze dne 19. 7. 2022 Nejvyšší soud odmítl dovolání povinného (žalobce a)) proti napadenému usnesení Krajského soudu v Praze a konstatoval v odůvodnění mimo jiné, že o námitce povinného, že„ správkyně konkurzní podstaty anonymizováno jméno příjmení nebyla v době podání návrhu na exekuci aktivně legitimována z důvodu, že konkurz byl zrušen“ rozhodl již pravomocným usnesením ze dne 10. 12. 2014 Okresní soud v Příbrami ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016. Opětovnému projednání této námitky tak brání překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a o. s. ř. a totéž platí dle ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. i pro usnesení, jímž bylo rozhodnutí ve věci samé). Nejvyšší soud v odůvodnění rozvedl tuto námitku povinného a jeho právní argumentaci a odkaz na judikaturu Nejvyššího soud neshledal přiléhavou s tím, že nemůže obstát jako předpoklad přípustnosti dovolání.

16. Usnesením Okresního soudu v Příbrami č. j. 22 Nc 5320/2007 - 355 ze dne 7. 2. 2022 byl zamítnut návrh povinného ze dne na odložení provedení exekuce – elektronické dražby nařízené na datum a to do rozhodnutí o jeho dovolání vůči zamítavému usnesení Krajského soudu v Praze.

17. Usnesením Krajského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 47/2022 ze dne 21. 3. 2022 bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne datum rozhodnutí č. j. 132 EX 2507/13 - 270 o udělení příklepu vydražiteli jméno příjmenířešitele (anonymizováno role v řízení). Odvolání bylo postaveno na tvrzení o porušení zákona tím, že se povinní dle svého tvrzení nemohli vyjádřit k osobě znalce a dále podali návrh na zastavení exekuce a její odklad, o němž nebylo pravomocně rozhodnuto. Také bylo podáno dovolání. Povinní namítali, že exekuční titul není pravomocný, když návrh podala konkurzní správkyně anonymizováno příjmení, která v té době již správkyní nebyla. Krajský soud se zabýval těmito námitkami a posoudil je jako nedůvodné ze shodných důvodů, jak uvedeno shora. Bylo o nich již pravomocně rozhodnuto Okresním soudem v Příbrami dne datum. Povinní podávali shodně odůvodněné návrhy na zastavení a odklad exekuce také v roce 2015 a Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 22 Nc 5320/2007 - 87 ze dne 7. 9. 2015 řízení o návrhu zastavil s tím, že se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. Další návrh podali povinné dne datum a Okresní soud v Příbrami jej dne datum zamítl (viz shora). Krajský soud zdůraznil, že soudní exekutor si sám může před provedením dražby posoudit, zda jimi uplatněné námitky jsou důvodné, a dospěje-li k závěru, že nejsou, je oprávněn dražbu provést. O námitkách uplatněných před dražbou pak rozhoduje odvolací soud v rámci řízení o odvolání proti příklepu. Odvolací soud posoudil námitky povinných směrem k exekučnímu titulu jako nedůvodné, neboť o nich bylo již v minulosti pravomocně rozhodnuto. Odvolací soud se obšírně zabýval i další námitkou proti znalci a ani tu neshledal důvodnou stejně jako námitku realizace dražby přes podané dovolání. Nejvyšší soud totiž návrhu povinných na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nevyhověl, proto soudní exekutor mohl v exekučním řízení pokračovat a dražbu realizovat. Proto odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora o příklepu potvrdil, když ani po přezkoumání splnění předpokladů pro nařízení dražebního jednání neshledal žádné pochybení.

18. Podle ustálené judikatury (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. II. ÚS 2526/14, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3775/2014 ze dne 20. 9. 2016 či sp. zn. 20 Cdo 520/2017 ze dne 16. 8. 2017) případnou nezákonnost postupu soudního exekutora předcházející vydání usnesení o příklepu nelze zohledňovat v řízení o určení vlastnického práva, kdy takové námitky je možné uplatnit pouze v exekučním řízení. To ostatně žalobci udělali v rámci řízení o odvolání proti předmětnému příklepu a Krajský soud v Praze shora uvedeným usnesením ze dne 21. 3. 2022 potvrdil žalobci napadené usnesení o příklepu, když se s obranou povinných jednoznačně vypořádal a vysvětlil, proč je irelevantní.

19. Jak správně ve svém vyjádření uvedla 3. žalovaná, určovací žaloba není institutem pro určení neplatnosti procesního rozhodnutí soudu, zde soudního exekutora. Rozhodnutí státního orgánu není právním jednáním nýbrž individuálním právním aktem orgánu státní moci, a nelze na něj aplikovat ustanovení o. z. Jak soud poučil účastníky na počátku jednání, je pojmově vyloučeno domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí soudu (soudního exekutora) ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., proto na požadovaném určení ani nemůže být dán naléhavý právní zájem a je i vyloučena existence věcné legitimace účastníků řízení (srovnej např. usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 2053/2014 ze dne 26. 8. 2015). Pokud žalobci odkazovali na právní úpravu veřejné dražby, jedná se o dva samostatné a rozdílné instituty k vymožení plnění a nelze jejich právní úpravu směšovat, jak činí žalobci.

20. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnout.

21. Co se týká náhrady nákladů řízení, žalobci byli ve věci neúspěšnými účastníky. Proto jim soud uložil dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, a to 1. žalovanému 300 Kč v souvislosti se sepisem vyjádření ze dne datum a 3. žalovanému 600 Kč v souvislosti s dvěma vyjádřeními ve věci samé ze dne 15. 8. a datum dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/199 Sb. o advokátním tarifu 2. žalovanému soud přiznal nárok na náhradu řízení v částce 300 Kč v souvislosti s písemným vyjádřením ze dne datum a náhradu cestovních výdajů spojených s účastí na jednání dne datum osobním vozidlem příjmení jméno registrační značka z obec anonymizována dvě slova do obec a zpět, tj. 32 km jedna cesta, celkem 64 km při průměrné spotřebě MN 8,83 l číslo km a ceně MN dle vyhl. číslo ve znění pozdějších předpisů 47,10 Kč za litr a ceně opotřebení vozidla 4,70 Kč/km = 477 Kč, celkem 777 Kč. Pokud 2. žalovaný požadoval přiznat náhradu mzdy za 4 hodiny dovolené, které si v souvislosti s účastí na jednání vzal v zaměstnání, soud mu tuto náhradu přiznat nemohl právě proto, že účast pokryl čerpáním dovolené, nikoliv poskytnutím neplaceného volna, kdy by mohl 2. žalovanému tuto náhradu přiznat. Lhůta k plnění byla určena třídenní od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně v patero vyhotovení.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).