OSPB 14 C 65/2023-190

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, narozený dne datum, ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce, ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, narozená dne datum, ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce, ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení, ⟪LB:lb_006⟫ Advokátní kancelář právnická osoba, ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ proti ⟪LB:lb_009⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_012⟫ o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 67 994,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 55 245 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 8. 4. 2023 do zaplacení a žalované 12 749 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 8. 4. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradu nákladů řízení celkem 34 896,40 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci podali dne 28. 4. 2023 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v upřesněném znění ze dne 27. 6. 2023, mimo jiné s tím, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec, který v minulosti užívala ČR – stát. instituce na základě nájemní smlouvy ze dne datum jako součást letiště obec, v současné době je pozemek užíván žalovanou k podnikatelským účelům, na pozemku provozuje zejména letiště obec, zážitkové lety, seskoky padákem a další, již několik let užívá žalovaná pozemek žalobců bez jakéhokoli právního důvodu, za užívání nic neplatí. Znaleckým posudkem o obvyklém nájemném nemovitých věcí ze dne 4. 11. 2020 bylo obvyklé nájemné stanoveno odvozením z obvyklé ceny pozemku a činí 15 Kč, z výměry 1 511 m² pak činí podíl žalobce číslo vzhledem k celku a žalované číslo vzhledem k celku, převedeno na finanční částku pak u žalobce 55 245 Kč a u žalobkyně 12 749 Kč, žalovaná žalobcům dosud nic neuhradila, přestože byla písemně vyzvána dopisem ze dne 30. 3. 2023 k zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu od 28. 4. 2020 do 28. 4. 2023 ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, doručeno bylo žalované do datové schránky dne 31. 3. 2023.

2. Dne 31. 7. 2023 vydal soud ve věci platební rozkaz, proti kterému si ve lhůtě podala žalovaná odpor mimo jiné s tím, že s argumentací žalobců nesouhlasí, jejich tvrzení jsou nepravdivá a zavádějící, již v roce 2004 rozhodlo stát. instituce o přebytečnosti majetku letiště obec (anonymizováno), původně se jednalo o vojenské letiště se vzletovou a přistávací dráhou delší než 2 500 m, po převedení do civilních letišť byla jeho dráha zkrácena na 1 380 m, neboť přes původní vzletovou a přistávací dráhu (VPD) prochází silniční komunikace mezi obcemi obec a obec, zbývající část původní anonymizováno, nacházející se za touto silnicí, je již 20 let využívána jako polygon pro auta. V souvislosti se zkrácením anonymizována dvě slova došlo k vymezení anonymizována dvě slova v souladu s leteckými předpisy, zejména anonymizováno, které odpovídají aktuálnímu využití anonymizováno, jehož provozovatelem je žalovaná na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ze dne 26. 6. 2006 s účinností od 1. 7. 2006. Žalovaná nikdy neužívala pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec ve spoluvlastnictví žalobců, rozsah pozemků, na nichž je anonymizováno provozováno, je vymezen věcnými břemeny provozování letiště, která byla zřízena v souladu s ustanovením § 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, tedy podle speciálního zákona a o tom, který pozemek je letištním, rozhoduje výhradně provozovatel letiště (viz 22 Cdo 1022/2014). Ze soupisu letištních pozemků pak vyplývá, že žalovaná předmětný pozemek nevyužívá pro potřeby provozování letiště. Pozemek ve spoluvlastnictví žalobců není v neveřejné části letiště, a tudíž jej mohou vhodným způsobem využívat, např. k zemědělskému účelu. V žádném případě není předmětný pozemek oplocen.

3. Právní zástupce žalobců v rámci ústních jednání mimo jiné uvedl, že žalovaná se opírá o výpovědi svých zaměstnanců a nemá nijak podloženo tvrzení ohledně užívání předmětného pozemku třetími osobami, nejsou k tomu žádné hmatatelné důkazy, pozemek parc. číslo netvoří jeden funkční celek s dalšími pozemky, jak vyplývá z mapy katastrálního náhledu, protože navazuje na zpevněnou plochu užívanou žalovanou a nelze přehlédnout, že zpevněná plocha pokračuje i pod zemí, kde jsou drenáže či odvodové kanály a další zpevněná plocha. V tvrzeních žalované spatřuje určité rozpory v tom, pokud tvrdí, že vstup na pozemek ohrožuje provoz letiště, na druhou stranu ale tvrdí, že pozemek neužívá a že relevantními pozemky jsou ty, co jsou víceméně zatíženy věcným břemenem. Rovněž uvedl, že trvá na tom, že parc. číslo tvoří s letištěm jeden areál, což nakonec odpovídá i tomu, že existuje určitá kontinuita se smlouvou s stát. instituce z datum, a to přesto, že se na pozemek nedá běžně dostat, je otázkou, kdo provedl to zamezení přístupu, žalobci jsou přesvědčeni, že tak učinila strana žalovaná. Pokud se jedná o doskočiště, tak plocha nebyla viditelně vymezena, jak bylo v místním ohledání zjištěno, k doskoku je používán i pozemek žalobců, přes který jezdí i vozidla, ať už zásahová nebo obsluhy při závodech, protože tam byly zjištěny zřetelné vyježděné koleje, tudíž je viditelně užíván. Rovněž uvedl, že pokud se jedná o snímek pozemkové mapy, tak se jedná o vymezení ochranných zón a samotného letiště v rámci výškových omezení, stavebních omezení a aktivit v rámci pozemku letiště, pokud se jedná o snímek na č.l. 15 spisu, ze kterého je patrné letiště včetně pozemku žalobců. Dále uvedl, že podle žalobců je argumentace žalované ohledně provozování zemědělské činnosti lichá, protože ani v travnatém pásu se žádná zemědělská činnost nerealizuje, jedná se o půdu zpevněnou a speciálně určenou pro provozování letiště, z fotodokumentace předložené žalovanou mimo jiné vyplynulo, že se tam nacházela v konkrétní dobu vozidla, což žalované vadilo a vše bylo řešeno Úřadem pro civilní letectví, takže z toho lze dovodit, že žalovaná užívá i pozemek žalobců a pokud by tito prováděli nějakou činnost na svém pozemku, tak by mohli být postiženi ze strany Úřadu pro civilní letectví. V závěrečném návrhu pak navrhl, aby soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť podle jeho názoru není omezeno užívání pozemků pouze na to, co určí provozovatel letiště, do rámce provozu letiště je třeba zahrnout v tomto konkrétním případě i pozemek žalobců, což se tito snažili prokázat i nájemní smlouvou s dodatkem číslo z datum, přičemž komerční využití je pro celý komplex letiště, se kterým souvisí i uvedený bod anonymizováno, jak bylo při místním ohledání zjištěno, když přístup žalobců na jejich pozemek je znemožněn a žalovaná neprokázala, že by brána či přístupová plocha patřila právnická osoba, s. r. o. Od stavby letištní plochy nelze oddělovat stavby nacházející se pod povrchem, žalobci prokázali, že žalovaná jejich pozemek bezdůvodně užívá nebo jeho užívání jim znemožňuje, a proto jim vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Právní zástupkyně žalované při jednání mimo jiné uvedla, že předmětný pozemek žalobců nevyužívá, takže není dána pasivní věcná legitimace, pozemek se nachází mimo neveřejnou část letiště, což vyplývá ze soupisu letištních pozemků, ve kterém se žádný pozemek v k. ú. obec u obec nenachází, pozemek využívají třetí osoby, které se zaštiťují tím, že mají smluvní vztah se právnická osoba, která tam také umístila betonovou zábranu. Pokud se jedná o doskočiště, tak odkázala na mapu, která je součástí VFR příručky (mezinárodní označení dokumentace pro piloty, vydává Řízení letového provozu), ze které jednoznačně vyplývá, kde je doskočiště, tudíž domněnka žalobců neodpovídá realitě, protože doskočiště nemůže být několik set metrů od letiště a případného dohledu nad ním. Pokud se jedná o nájemní smlouvu s stát. instituce z roku rok, tak ta nemá ve vztahu k tomuto řízení právní význam, resp. z ní nevyplývá, že by žalovaná užívala pozemek žalobců. V místech, kde se nachází automobilový polygon (10 – 15 let) má své pozemky mimo jiné žalobce, takže nepochybně uzavřel i příslušné smlouvy na jejich užívání, původně se i tam letiště nacházelo. V roce 2006 rozhodlo stát. instituce o přebytečnosti majetku a prodeji majetku ve vlastnictví státu užívaném ministerstvem, které uzavřelo kupní smlouvu s přílohou číslo se právnická osoba, s. r. o. (v příloze jsou mimo jiné zmíněny nejen kanalizační šachty, ale také přípojky vody, drenáže či odvodnění, na což pří místním ohledání poukazovala strana žalující), na akcích tam pořádaných, tato společnost participuje, žalovaná v těch místech žádné pozemky nevlastní ani nevyužívá. Pokud se jedná o zmíněné vyježděné koleje, tak žalobkyně hlásila mimo jiné událost z 22. 10. 2022 (akce pořádaná v ochranném pásmu letiště), jejímž organizátorem byl jméno příjmení, který za to byl postižen v přestupkovém řízení pokutou ve výši 5 000 Kč, přičemž ve výpovědi mimo jiné uvedl, že má smluvní vztah se právnická osoba, s. r. o. Ke všemu byla v té době pořízena i fotodokumentace, akcí tam probíhala celá řada, žalovaná byla pouze proti těm, které ohrožovaly letecký provoz. Pokud se jedná o„ bránu“, tak ta je přibližně z let 2010 – 2011 a vybudovala ji právnická osoba, ale byla umístěna tak daleko od prahu letiště, že k ní nemohla mít žalovaná relevantní připomínky, vjezd tak ovládá zmíněná společnost, pro dokreslení byla také pořízena v různých časových obdobích fotodokumentace, a to včetně tabule na bráně, která byla odstraněna. Letiště je vymezeno mimo jiné pomezními značkami, které jsou vzdálené pozemku ve vlastnictví žalobců a jejich použití je zmíněno v leteckém předpisu (L 14). Zároveň uvedla, že ochranná pásma nevymezují letiště, nýbrž pouze to, co je chráněno dle zákona o civilním letectví a jakých katastrálních území se týká, přesto ale vlastníci pozemků, bezprostředně sousedících s letištěm, mohou tyto využívat a případně na nich realizovat standardní zemědělskou činnost v rozsahu, aby to neohrožovalo bezpečnost letového provozu, případně i jinou činnost po konzultaci s letištěm, argumentace žalobců je tedy zavádějící. Přednesem právního zástupce žalobců dochází ke zneužití informací a manipulaci s důkazy, protože provozovateli letiště je úplně jedno, co se děje mimo areál, zajímá jej pouze to, aby ta činnost nevedla k ohrožení bezpečnosti letového provozu, určitě ji nezajímá, co se děje na pozemku žalobců, ale tehdy se vozidla nacházela již v neveřejné části letiště, a proto to bylo hlášeno a jako důkazní materiál pořízena fotodokumentace, tedy, že tam někdo jezdil, žalovaná to ale nebyla. Skutečnost, že není využíván pozemek žalobců, je pouze na jejich vůli, po koordinaci s provozovatelem letiště lze určitě sousední pozemky využívat. V závěrečném návrhu pak navrhla podanou žalobu zamítnout s tím, že pomezní značky nemohou být umístěny tak, jak si provozovatel letiště vzpomene, je jimi jasně vymezeno, jaký má letiště tvar, žalobci se ke svému pozemku mohou dostat, a to i kdyby tam letiště nebylo, vhodným způsobem jej mohou užívat. Argumentace žalobců, že k uzavření brány došlo ze strany žalované, nemá oporu v dokazování, naopak vstup fakticky kontroluje právnická osoba, s. r. o., jak bylo zjištěno z fotodokumentace. Pokud bylo mimo jiné zmíněno užívání zásahovým vozidlem, tak pokud tím bylo míněno vozidla integrovaného zásahového systému, tak ty jezdí výhradně na letiště podjezdem pod dálnicí anonymizováno a dále alejí směrem do neveřejné části letiště, činnost s nimi je koordinována a mohou přístup využívat sami. Zmíněný bod anonymizováno umístěný v terénu sám od sebe neznamená, že by měl vymezovat prostor letiště, je otázkou, kdy a proč se tam vůbec dostal, přičemž stavby pod povrchem nelze bez dalšího podřadit pro nezbytnost provozu letiště, nakonec ani zákon o civilním letectví tento výraz nezná.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo mimo jiné zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. číslo o výměře číslo m² (žalobce v podílu anonymizována dvě slova, žalovaná pak anonymizována dvě slova) zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec u obec u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce.

6. Z dopisu právního zástupce žalobců ze dne 30. 3. 2023 s doručenkou bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši celkem 226 650 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy doručené žalované dne 31. 3. 2023.

7. Z protokolu o místním ohledání sepsaném název soudu dne 10. 11. 2023 bylo mimo jiné zjištěno, že přes asfaltovou vozovku pozemku parc. číslo jsou položeny železobetonové obrubníky, kolem asfaltové cesty je v trávě vyježděná„ polní cesta“, což koresponduje s fotodokumentací založenou ve spise jako volná příloha žalované, na pozemku parc. číslo je umístěn mezník (kovová tyč) s popisem (tabulkou)„ bod anonymizováno“, podél celé délky komunikace se nachází travnatá plocha, na vozovce je také namalován žlutý kříž, jak vyplývá z fotodokumentace. Přístup byl zvolen po asfaltové komunikaci ve směru od parc. číslo k parc. číslo (dle katastrální mapy), vstup byl vymezen dvěma velkými betonovými zábranami, mezi kterými je umístěna ocelová„ brána – vrata“ s visacím zámkem (uzamčeno), na betonové zábrany navazuje mobilní ocelový plot (složený z jednotlivých dílů, mezi kterými se dalo„ protáhnout – projít“).

8. Z oprávnění k provozování letiště ze dne datum ve spojení s rozhodnutím Úřadu pro civilní letectví ČR ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná splnila požadavky dle zákona o civilním letectví a o živnostenském podnikání k oprávnění provozovat letiště obec.

9. Ze soupisu letištních pozemků bylo mimo jiné zjištěno, že pozemek žalobců parc. číslo v k. ú. obec u obec se nenachází mezi letištními pozemky anonymizováno.

10. Ze snímku katastrální mapy (č.l. 14 spisu) bylo zjištěno, v jakých místech se nachází pozemek žalobců parc. číslo v k. ú. obec u obec.

11. Z fotodokumentace předložené žalovanou bylo zejména zjištěno, že v místech nedaleko polygonu se nachází dvě velké betonové zábrany, mezi kterými je umístěna ocelová brána – vrata, na betonové zábrany navazuje mobilní ocelový plot, na„ bráně“ se nachází cedule s nápisem„ v případě vjezdu na TWY“ s uvedením telefonního čísla tel. číslo anonymizováno a dovětkem„ právnická osoba“. Dále na asfaltové komunikaci vedoucí od brány jsou položeny betonové obrubníky, kolem nichž je v travnatém souběžně vedoucím povrchu – pozemku vyježděna„ polní cesta“.

12. Na základě podrobně provedeného dokazování zjistil prvostupňový soud následující skutkový stav věci: Žalobci jsou spoluvlastníky (žalobce v anonymizována tři slova vzhledem k celku a žalovaná anonymizována dvě slova vzhledem k celku) pozemku parc. číslo v katastrální uzemí u obec, který v minulosti užívala ČR – stát. instituce na základě nájemní smlouvy ze dne datum jako součást letiště obec, v roce rok rozhodli stát. instituce o přebytečnosti majetku letiště obec (anonymizováno), původně se jednalo o vojenské letiště se vzletovou a přistávací dráhou delší než 2 500 metrů, po převedení do civilních letišť byla jeho dráha zkrácena na 1 380 metrů, přes původní vzletovou a přistávací dráhu (VPD) prochází silniční komunikace mezi obcemi obec a obec, zbývající část původní VPD nacházející se za touto silnicí, je již cca 20 let využívána jako polygon pro automobily. V souvislosti se zkrácením anonymizováno došlo k vymezení stripů RWY v souladu s leteckými předpisy, zejména anonymizováno, odpovídajícími aktuálnímu využití anonymizováno, jeho provozovatelem je žalovaná na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ze dne datum s účinností od datum, pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec ve spoluvlastnictví žalobců neužívá. Rozsah pozemků, na nichž je anonymizováno provozováno, je vymezen věcnými břemeny provozování letiště, předmětný pozemek ve spoluvlastnictví žalobců není v neveřejné části letiště. ulice je vymezeno mimo jiné pomezními značkami, které jsou vzdálené pozemku ve spoluvlastnictví žalobců, a jejich použití je zmíněno v leteckém předpisu (L14).

13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není po právu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalobci neprokázali, že by ze strany žalované došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení, tedy že by žalovaná užívala pozemek ve spoluvlastnictví žalobců parc. číslo v k. ú. obec u obec k provozování letiště obec, tudíž není ve sporu pasivně věcně legitimována. Za této skutkové situace prvostupňovému soudu tedy nezbylo, než podanou žalobu zamítnout se závěrem, že předmětný pozemek ve spoluvlastnictví žalobců netvoří jeden funkční celek s letištními pozemky, což vyplynulo nejenom z katastrální mapy, ale i z provedeného místního ohledání podpořeného fotodokumentací, letištní pozemky jsou v terénu vymezeny mimo jiné„ stříškami“ – pomezními značkami, které v žádném případě nezasahují do pozemku ve spoluvlastnictví žalobců, žalovaná nevyužívá ani asfaltovou komunikaci, kterou v rámci místního ohledání používali účastníci, doskočiště pro seskoky s padákem se nachází nedaleko hlavní budovy žalované, tedy úplně mimo pozemek žalobců, nakonec mezi letištními pozemky anonymizováno se pozemek ve spoluvlastnictví žalobců parc. číslo v k. ú. obec u obec nenachází, nelze pominout ani událost z datum. Případným zjišťováním objektivní výše bezdůvodného obohacení se tak soud již nezabýval. Rozsah pozemků provozovaných žalovanou je vymezen věcnými břemeny provozování letiště, která byla zřízena v souladu s ustanovením § 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, přičemž o tom, který pozemek je letištní, rozhoduje výhradně provozovatel letiště (srovnej 22 Cdo 1022/2014). Na těchto závěrech soudu pak nemohla nic změnit ani ta skutečnost, že ke dni místního ohledání se na„ bráně“ již nenacházela cedule mj. s nápisem„ právnická osoba“, brána je umístěna sice na komunikaci, která bezprostředně sousedí s pozemkem žalobců, ale vše mimo dosah letištních pozemků.

15. Z dalších listinných důkazů provedených prvostupňovým soudem v rámci dokazování nebylo zjištěno ke skutkovému stavu nic podstatnějšího (znalecký posudek číslo ze dne datum znalce jméno příjmení vypracovaný pro určení obvyklého nájemného pozemků přináležejících areálu letiště obec, rozsudku název soudu ze dne 20. 10. 2021, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 8. 2022, č. j. 8 Tdo 670/2022-1172).

16. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost procesně neúspěšným žalobcům zaplatit společně a nerozdílně procesně úspěšné žalované k rukám její právní zástupkyně celkem 34 896,40 Kč (7 úkonů právní služby po 3 820 Kč, 7 režijních paušálů po 2 100 Kč a DPH ve výši 21% z uvedených částek ve výši 6 056,40 Kč), když právní zástupkyně žalované se práva na náhradu dalších nákladů vzdala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).